Edmond Goldschmidt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Edmond Goldschmidt
Narození30. srpna 1863
Neuilly-sur-Seine
Úmrtí15. března 1932 (ve věku 68 let)
Povolánífotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Edmond Benedict Julian Goldschmidt (30. srpna 1863, Neuilly-sur-Seine15. března 1932, Paříž)[1] byl francouzský fotograf. Pracoval s Louisem Amédée Mantem.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Edmond Goldschmidt byl potomkem bohaté francouzské rodiny. Jeho otec Salomon Benedict Chaim Goldschmidt pocházel z Frankfurtu nad Mohanem.[1] V Anglii Edmond Goldschmidt studoval na Eton College a později na Oxfordské univerzitě. Poté se vrátil do Francie a žil bezstarostným životem jako dandy. Kvůli jeho vysokým výdajům mu otec zajistil jakéhosi domovníka a pečovatele. Goldschmidt byl nadšený pro fotografování a kupoval nejnovější fotoaparáty, jakmile měly vylepšení a rozšířené funkce. Ve vlastním ateliéru si nechal namalovat propracované a nákladné dekorace, nakoupil velké množství odpovídajících doplňků a dedikovaných modelů. V roce 1892 vystavoval na Premiere Exposition International de la Photographie, kde získal zlatou medaili.[2] V rámci této významné výstavy se Goldschmidt seznámil s Louisem Amédée Mantem,[2] který byl fotografem, vynálezcem, chemikem a profesionálním hudebníkem. [3] Z této známosti vyrostlo přátelství, pak se nabídlo profesionální partnerství. Manteho tři dcery byly zaneprázdněny svou baletní kariérou a příležitostně pózovaly pro malíře Edgara Degase.[3] Protože spojení Goldschmidta a Manteho přesahovalo obchodní rámec, stalo se, že se Goldschmidt zamiloval do Manteho dcery Blanche. [2] Goldschmidt navštěvoval každý večer operu, kde Blanche vystupovala jako baletka, [2] a nakonec se s ní oženil. [3]

Oba umělečtí fotografové si hýčkali vizi vytváření barevných obrázků a neustále experimentovali, až se to po četných pokusech v 90. letech 19. století naplnilo Manteho vynálezem takzvaného „mantochromu“. Někteří fotohistorici mají podezření, že mantochromy byly velmi podobné autochromním deskám patentovaným Lumièrem v roce 1904.[4] Jako vedlejší produkt experimentů Mante opakovaně dosáhl určitého dalšího vývoje v oblasti fotografie. [4] Mante se ale vyhýbal marketingu svého hlavního vynálezu, stejně jako Goldschmidta nenapadlo prodávat své fotografie. Přesto byla jejich fotografická práce úspěšná. [2] Snímky vznikaly v Goldschmidtově domě i ve speciálním studiu fotografa Julese Richarda. Fotografie Goldschmidta a Manteho manto/autochromy pořízené na těchto místech byly ovlivněny na jedné straně secesi a na druhé straně neoklasicistním stylem. Kostýmy a malované kulisy byly přednostně použity k vytvoření orientálně - exotických scénářů. [3] Na řadě jejích obrazů jsou například vidět atrapy neoklasicistních dórských sloupů, díky nimž je malba na pozadí více trojrozměrná. Modelka často drží hrozny, zrcadlo nebo vějíř a zaujímá svůdnou pózu.

Edmond Goldschmidt zemřel 15. března 1932 v Paříži.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edmond Goldschmidt na německé Wikipedii.

  1. a b Edmond Benedict Julian Goldschmidt [online]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Sven Magnus Hanefeld. Geschichte der Fashion & Beauty Photographie. Das 19. Jahrhundert. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-3-7448-9506-4. 
  3. a b c d Mark Jacobs Archive. History of Photography – The Autochrome [online]. Dostupné online. 
  4. a b Louis-Amédée Mante [online]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jacqueline Millet: Louis-Amédée Mante, mantochromes; Edmond Goldschmidt, photographies. Créatis, Paříž 1980 (francouzsky). 
  • Jacqueline Millet: Louis-Amédée Mante (Mantochromes); Edmond Goldschmidt (Photographer). vyd.: Vancouver Art Gallery, Vancouver 1981 (anglicky). 
  • Ken Jacobsen: Odalisques and Arabesques. Orientalist Photography 1839–1925. Bernard Quaritch Ltd., Londýn 2007, ISBN 978-0-9550852-5-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]