Ecu Kadžima
| Ecu Kadžima | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. listopadu 1880 Šinagawa, Tokio  Japonské císařství |
| Úmrtí | 22. dubna 1925 (ve věku 44 let) Tokio Japonské císařství |
| Příčina úmrtí | rakovina jater |
| Místo pohřbení | Hřbitov Tama |
| Povolání | gejša a modelka |
| Manžel(ka) | Seibei Kadžima |
| Děti | Kuni Iizuka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ecu Kadžima (jap. 鹿嶋恵津 Kadžima Ecu, 20. listopadu 1880, Šinagawa – 22. dubna 1925)[1] byla známá japonská gejša z tokijské čtvrti Šimbaši a modelka fotografa Seibeie Kadžimy.[2] Její pseudonym byl „Ponta“ (japonsky ぽ ん 太). Vzhledem ke své kráse se často objevovala v reklamě na pivo obchodního řetězce Meidi-Ja a na pohlednicích. Ponta se stala druhou manželkou obchodníka a slavného fotografa Seibeie Kadžimy a mnohokrát pro něj pózovala. Pár Ecu a Seibei sloužil jako prototypy pro knížku Sto příběhů, jejímž autorem je spisovatel Ógai Mori.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v roce 1880 v tokijské čtvrti Šinagawa a dostala jméno Ecu Tanida (谷 田 恵 津 子).[2][3] Následovala svou starší sestru do okiji (domu gejš) Tama-no-ie, kde se stala učenou gejšou hangjoku (半 玉) pod profesionálním pseudonymem „Ponta“. Její kariéra byla velmi úspěšná, stala se hvězdou Šimbaši. Měla mnoho obdivovatelů, mezi nimi básníka Saita Mokičitu, který obdivně popsal eleganci jejího tance ve svých básních a věnoval jí esej Oblast Misudži-čo (三 筋 町 界 隈 Misudži-čo kaiwai).
Očekávalo se, že bude dědičkou okiji, ale jeden z jejích pravidelných klientů, Seibei Kadžima, ji koupil v roce 1897, když jí bylo 17 let, a oženil se s ní.[2] Ecu se stala často zobrazovanou postavou na jeho fotografiích.
Seibei uzavřel své tokijské fotografické studio a odešel s Ecu do Osaky, kde po nějakou dobu rodina žila z peněz z prodeje fotografií, ale nedařilo se jim z toho vydělávat dost. A tak znovu otevřel své fotografické studio v Tokiu. Avšak kvůli nedbalé manipulaci se střelným prachem byl fotograf zraněn, přišel o palec, což mu nedovolilo pokračovat ve fotografování, a od té doby si vydělával jako flétnový mistr.[4] Ecu pracovala jako instruktorka nagauty (druh tradiční japonské hudby) a japonského tance, za což obdržela přezdívku „věrná žena Ponta”.[2] Díky své mistrovské dovednosti vydělala 500 jenů měsíčně (průměrný plat úředníka v těchto letech činil 150 jenů).[5]
Ecu porodila Seibovi 12 dětí, z nichž dvě zemřely v dětství. Jeden z jejich synů se stal hercem divadla nó. Jejich nejstarší dcera Kuni spolupracovala s režisérem Cuboučim Šojem[6] a stala se specialistkou na tanec a anglickou literaturu.
V roce 1924 Seibei zemřel přirozenou smrtí. O rok později zemřela Ecu na rakovinu jater ve věku 44 let.[7] Kadžima je pohřbena na hřbitově Tama. Saito Mokiči její hrob pravidelně navštěvovala.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Касима, Эцу na ruské Wikipedii.
- ↑ Jméno je často psáno v hiraganě jako ゑつ; moderní pravopis jména — えつ
- ↑ a b c d 日本人名大辞典+PLUS, デジタル版. kotobank.jp / 鹿島ゑつ(かしま えつ)とは. コトバンク [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (japonsky)
- ↑ 鹿嶋ゑつ. plala.or.jp [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online.
- ↑ 鹿嶋清兵衛. www6.plala.or.jp [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online.
- ↑ 雑貨 ＞ 葉書 ＞ 時代の女性 ＞ 新橋名姑、ぽん太. world-tradingcenter.com [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online.
- ↑ 女、女、女 - 国立国会図書館デジタルコレクション. dl.ndl.go.jp [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online.
- ↑ 千谷道雄「明治百万長者物語」『歴史と人物』 第 6 巻、第 1～3 号 中央公論社、1976。のちに『明治を彩る女たち』（千谷道雄 文芸春秋 1985）として出版
- ↑ «三筋町界隈» 斎藤茂吉, japonská knihovna Aozora Bunko (Knihovna modrého nebe)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ecu Kadžima na Wikimedia Commons
