Dětské hřiště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plastová prolézačka

Dětské hřiště je místo, kde se nachází různá herní zařízení, se kterými nebo na kterých si děti (zpravidla do 14 let) mohou hrát. Hřiště se nejčastěji nacházejí v obcích nebo hustě obydlených oblastech, bývají oddělena plotem. Mohou být součástí veřejných prostor (sídliště, parky apod.) i uzavřených prostor (školky, jesle) Hřiště lze nalézt také ve vnitřních prostorách, např. v obchodních centrech.[1]

Pro starší děti je určeno robinsonádní hřiště.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dětská hřiště začala vznikat ve městech v 19. století, kdy pobyt dětí na ulicích přestával být bezpečný. Jejich rozvoj nastal především ve 2. polovině 20. století. Mezi nejstarší dětská hřiště patřila pískoviště.[1]

V bývalé ČSSR (stejně jako v jiných zemích) došlo k významnému rozvoji dětských hřišť v 60. a 70. letech 20. století v souvislosti s výstavbou sídlišť. V rámci tzv. občanské vybavenosti byly budovány nejen školy, obchody a další zařízení, ale také dětská hřiště. V některých případech byly v této době prvky hřišť (prolézačky) koncipovány i jako umělecká díla. Bezpečnost a vybavení dětských hřišť nevyhovovaly současným požadavkům.

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Pro bezpečnost zařízení užitých na dětském hřišti platí v ČR několik evropských a národních předpisů:[2]

  • Norma ČSN EN 1176:2009 stanoví všeobecné požadavky na konstrukci a dále specifické požadavky na jednotlivé herní prvky (houpačky, skluzavky, lanové dráhy, kolotoče, kolébačky, zcela ohrazená dětská zařízení a prostorové sítě). Obsahuje také náležitosti a pokyny pro zřizování, kontrolu, údržbu a provoz dětských hřišť.
  • Norma ČSN EN 1177:2009 stanoví, že povrch hřiště musí být opatřen měkkými materiály jako je písek, pryž, drť z kůry, dřevní štěpky apod.

Provozovatel dětského hřiště (většinou příslušná obec či město) má dále řadu povinností, jako je pravidelná údržba podle rozvrhu běžné údržby, preventivní opatření pro zachování bezpečnosti a funkčnosti, odstranění závad ohrožujících bezpečnost. Kontrola hřišť musí být zajištěna a prováděna ve stanoveném rozsahu (běžná vizuální, provozní a roční hlavní kontrola). Každé hřiště musí mít řádně vedenou dokumentaci obsahující návody k obsluze, návody ke kontrole a údržbě, certifikát o kontrole a zkoušení. Na dětském hřišti musí být umístěna informace o kontaktu pro případ úrazu nebo pro nahlášení závažných poškození zařízení.

Pro bezpečnost zařízení pro hry a sport mládeže (včetně dětských hřišť) vydaly zainteresované instituce v letech 2014 a 2016 příručku, která shrnuje potřebné informace.[3]

Materiály[editovat | editovat zdroj]

Dětská hřiště se vyrábějí z různých materiálů, jako je dřevo (zejména smrk, oblíbený je akát pro přirozenou křivost a odolnost vůči počasí),kovy (především rovné nebo ohýbané trubky a nerezové plechy), polymery (barevnost, pro sítě polyamidy s ocelovým jádrem), kompozitní materiály (sklolamináty).[1]

Vlastnosti povrchů dětských hřišť jsou stanoveny v závislosti na možnou kritickou výšku dopadu (která zajistí dostatečnou úroveň tlumení) normou ČSN EN 1177. Povrch podle náročnosti a nákladů může tvořit písek, kačírek, dřevní kůra (štěpka), zatravňovací dlaždice, umělý trávník, pryžová dlažba, pryžová štěpka, elastický polyuretanový povrch (EPDM povrch).[4]

Od užívání nevhodných materiálů pro hrací prvky (ojeté pneumatiky, beton) bylo v ČR po roce 1989 upuštěno.

Vybavení dětského hřiště[editovat | editovat zdroj]

Dětská hřiště jsou v různém rozsahu vybavována následujícím zařízením:

Dětská hřiště ve světě (příklady)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spielplatz na německé Wikipedii.

  1. a b c SLOVÁKOVÁ, Eliška. Design prvků dětského hřiště. Brno, 2009. Diplomová práce. Vysoké učení technické. Vedoucí práce Jan Rajlich. Dostupné online.
  2. Je vaše hřiště bezpečné?. Deník veřejné správy [online]. DVS.cz, 2012-05-18. Dostupné online. 
  3. DUPAL, Libor. Příručka správné praxe pro bezpečný provoz... [online]. Kabinet pro standardizaci, o. p. s. [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. 
  4. Dopadová plocha – nenápadná, ale nezbytná část hřiště [online]. Hřiště hrou.cz [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]