Koburkové

Sasko-kobursko-goth(aj)ská dynastie
Země	Sasko-Kobursko-Gothajsko, Belgie, Bulharsko, ; Portugalsko, Spojené království ; a Commonwealth realm
Mateřská dynastie	Wettinové
Tituly	král Spojeného království ; král Belgičanů ; král Portugalska ; Bulharský car ; Vévoda Sasko-Cobursko-Gothajský
Zakladatel	Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský
Rok založení	1826
Konec vlády	pořád u vlády
Poslední vládce	Filip Belgický ; Karel III. Britský
Současná hlava	Filip Belgický
Větve rodu	Windsorové; Dynastie Branganza-Wettin; Koháryové
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koburkové, nebo Sasko-Kobursko-Goth(aj)ští, respektive sasko-kobursko-goth(aj)ská dynastie, nebo také dynastie Sachsen-Coburg und Gotha (německy Haus Sachsen-Coburg-Gotha, anglicky House of Saxe-Coburg-Gotha), je původně německá panovnická dynastie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dynastie nese jméno podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha. Dynastie Sasko-Coburg-Gotha je větev silné panovnické dynastie Wettinů, která pochází ze Saska. Sasko-kobursko-gothajská dynastie vládla postupně v těchto zemích: Sasko-kobursko-gothajské vévodství, Belgii, Bulharsku, Portugalsku, Spojeném království a zemích Commonwealthu. V současnosti je koburská dynastie reálně panujícím rodem v Belgii, a dále také pod jménem Windsor (které přijal Jiří V. 17. července 1917) ve Spojeném království a zemích Commonwealthu.

Na Slovensku držel rod panství Jelšava, též panství Felsőbalog (Vyšný Blh, nyní Veľký Blh), které sestávalo z hospodářských správ: Balok, Sv. Anton a lesních správ: Polomka, Šumiac, Мuraň, Velká Revúca, Balok, Sv. Antol, Csabrag (Čabradský Vrbovok), Hrabušice, Erdelény s celkovou výměrou 79 714 ha. Na obě panství dosadilo ministerstvo zemědělství v Praze v roce 1919 vnucenou správu a zařadilo do pozemkové reformy.^[1]^[2]

Současnou vládnoucí hlavou dynastie je Andreas Sasko-Cobursko-Gothajský. Dvěma v současnosti panujícími členy rodu jsou belgický král Filip a britský král Karel III.

Původ rodu[editovat | editovat zdroj]

Rod Sachsen-Coburg und Gotha pochází z velké a mocné saské dynastie Wettinů a jméno nese podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha, které vzniklo v roce 1826. Prvním vévodou se stal zakladatel dynastie Ernest I. Sasko-Cobursko-Saalfeldský, později (Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský).

A právě z vévodství Sachsen-Coburg-Gotha pochází nejvýznamnější větev rodu Wettinů, dynastie Sasko-Koburská a Gothajská (původně Sasko-Kobursko-Saalfeldská). Až do počátku 19. století byla tato větev rodu Wettinů prakticky nejméně významnou větví rodu a vládla jen velmi malému státečku Sasko-Coburg-Gotha. Avšak účelnou sňatkovou politikou se stala nejmocnějším panovnickým rodem Evropy a zároveň i celého světa.

Obsazování trůnů a vzestup rodu[editovat | editovat zdroj]

Zde jsou podle letopočtů seřazeni členové dynastie Sachsen-Coburg-Gotha, tak jak získávali evropské trůny.

1831 – Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský se stal belgickým králém jako Leopold I. Belgický
1837 – Ferdinand August Sasko-Kobursko-Gothajský se stal portugalským králem Ferdinandem II. a spoluvládcem své ženy královny Marie II.
1840 – princ Albert Sasko-Kobursko-Gothajský se oženil s britskou královnou Viktorií
1887 – Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský se stal bulharským knížetem Ferdinandem I. a v roce 1908 carem (králem).
1901 – syn prince Alberta Sasko-Koburského a královny Viktorie se stal britským králem jako Eduard VII.
- 1917 – britský král Jiří V. (syn Eduarda VII.) změnil název britské linie rodu na Windsor

Belgičtí králové[editovat | editovat zdroj]

Poté, co 4. října 1830 Belgie vyhlásila nezávislost na Spojeném království Nizozemském, ustanovilo nové belgické národní shromáždění monarchii (království) a z několika kandidátů pak vybralo prince Leopolda Jiřího Kristiána Fridricha z rodu Wettinů resp. Sachsen-Coburg-Gotha. Leopold který roku 1825 odmítl nabídku stát se řeckým králem, v roce 1831 přijal nabídku belgického zákonodárného shromáždění, jímž byl zvolen 152 hlasy ze 196, aby se stal belgickým králem. Stal se prvním belgickým králem a jeho potomstvo vládne Belgii dodnes.

Leopold I. – (1831–1865)
Leopold II. – (1865–1909)
Albert I. – (1909–1934)
Leopold III. – (1934–1951), abdikoval, zemřel v roce 1983
Baudouin I. – (1951–1993)
Albert II. – (1993–2013), abdikoval
Filip – (od 2013)

Portugalští králové[editovat | editovat zdroj]

Roku 1836 se princ Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský oženil s portugalskou královnou Marií II. a stal se tak portugalským králem Ferdinandem II. Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název Braganza-Wettin (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové Petr V. a Ludvík I., vnuk Karel I. a pravnuk Manuel II. Wettinové vládli v Portugalsku až do roku 1910, kdy Portugalsko vyhlásilo revoluční republiku.

Ferdinand II. – (1836–1853)
Petr V. – (1853–1861), jeho syn
Ludvík I. – (1861–1889), jeho bratr
Karel I. – (1889–1908), jeho syn
Emanuel II. – (1908–1910), jeho syn, vyhnán revolucí

Titulární králové Portugalska:

Manuel II. – (1910–1932)

Britští králové[editovat | editovat zdroj]

Belgický král Leopold I. nezahálel a roku 1840 vystrojil svatbu své neteři královně Viktorii a zároveň svému synovci princi Albertovi Sasko-Kobursko-Gothajskému. Jejich syn Eduard VII., vnuk Jiří V., pravnuci Eduard VIII. a Jiří VI. a prapravnučka Alžběta II. se po nich stali panovníky Velké Británie. Jejich vnuk král Jiří V. se za první světové války vzdal za celou britskou linii rodu všech německých titulů a přejmenoval ji na Windsorskou dynastii.

Eduard VII. – (1901–1910)
Jiří V. – (1910–1936), v roce 1917 přejmenoval dynastii na Windsorskou
Eduard VIII. – (1936), abdikoval
Jiří VI. (1936–1952)
Alžběta II. – (1952–2022)
Karel III. – (od 2022)

Bulharští carové[editovat | editovat zdroj]

V roce 1887 princ Ferdinand Sasko-Cobursko-Gothajský přijímá Bulhary nabídnutou knížecí korunu a stává se bulharským knížetem Ferdinandem I. V roce 1908 je prohlášen bulharským carem (či carem Bulharů). Ferdinand vždy tvrdil, že Bulharsko je pro něj malou zemí na to, aby v ní mohl uskutečnit své plány a stále věřil, že bude vládnout větší zemi, jako bylo tou dobou například Rusko, Německo, Anglie nebo Osmanská říše. Car Ferdinand svou vládu skončil v roce 1918 po podpisu abdikace se slovy: „Přišel jsem sem, abych tu zůstal (až do smrti).“ To se mu však nepodařilo, což ho znepokojovalo až do jeho smrti v roce 1948. Po něm vládli v Bulharsku jeho syn Boris III. a po něm jeho vnuk Simeon II., který byl ale malý, a tak za něj vládli regenti. Car Ferdinand I. zažil konec bulharské monarchie v roce 1946. Jeho vnuk car Simeon II. se ale v letech 2001–2005 stal bulharským premiérem.

Ferdinand I. – (1887–1918), abdikoval, zemřel v roce 1948
Boris III. – (1918–1943)
Simeon II. – (1943–1946), vládli za něj regenti

Titulární carové Bulharska:

Simeon II. – (od 1946)

Rozsah vlády[editovat | editovat zdroj]

Ovládaná území na počátku 20. století[editovat | editovat zdroj]

králové v:
- Belgie
- Bulharska (carové)
- Portugalsko
- Spojené království Velké Británie a Irska
  - a britských dominií

vévodové v:
- Sasko-Coburg-Gotha

Na počátku 20. století tak byla dynastie Wettinů, díky její linii, z vévodství Sachsen-Coburg und Gotha nejmocnější dynastií na světě.

Ovládaná území na počátku 21. století[editovat | editovat zdroj]

Belgie
Spojené království
- Země Commonwealth Realm

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

vévoda František Sasko-Kobursko-Saalfeldský (1784–1844)
- vévoda Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský (1784–1844)
  - vévoda Arnošt II. Sasko-Kobursko-Gothajský (1818–1893
  - Albert Sasko-Kobursko-Gothajský (1819–1861)
    - Viktorie Sasko-Koburská (1840–1901)
    - Eduard VII. (1841–1910), král Velké Británie a Irska
      - JV král Jiří V. (1865–1936)
        Eduard VIII. (1894–1972)
        
        JV král Jiří VI. (1895–1952)
        JV královna Alžběta II. (1926 -2022) ∞ Princ Philip, vévoda z Edinburghu (1921–2021)
        JV král Karel III. (* 1948)
        William, princ z Walesu (* 1982)
        
        Princ Harry, vévoda ze Sussexu (* 1984)
        
        Princezna Margaret, hraběnka ze Snowdonu (1930–2002)
        
        Královská princezna Marie, hraběnka z Harewoodu (1897–1965)
        
        Princ Henry, vévoda z Gloucesteru (1900–1974)
        Princ William z Gloucesteru (1941–1972)
        
        Princ Richard, vévoda z Gloucesteru (* 1944)
        Alexander Windsor. hrabě z Ulsteru (* 1974)
        Xan Windsor, Lord Culloden (* 2007)
        
        Lady Cosima Windsor (* 2010)
        
        Lady Davina Lewis (* 1977)
        
        Lady Rose Gilman (* 1980)
        
        Princ Jiří, vévoda z Kentu (1902–1942)
        Princ Edvard, vévoda z Kentu (* 1935)
        George Windsor, hrabě ze St. Andrews (* 1962)
        Edward Windsor, Lord Downpatrick (* 1988)
        
        Lady Marina Charlotte Windsor (* 1992)
        
        Lady Amelia Windsor (* 1995)
        
        Lord Nicholas Windsor (* 1970)
        Albert Windsor (* 2007)
        
        Leopold Windsor (* 2009)
        
        Louis Windsor (* 2014)
        
        Lady Helen Taylor (* 1964)
        
        Princ Michael z Kentu (* 1942)
        Lord Frederick Windsor (* 1979)
        Maud Windsor (* 2013)
        
        Isabella Windsor (* 2016)
        
        Lady Gabriella Windsor (* 1981)
        
        Princezna Alexandra, ctihodná lady Ogilvy (* 1936)
        
        Princ Jan (1905–1919)
    - vévoda Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský (1844–1900), vévoda z Edinburghu
      - Alfréd Sasko-Koburský (1874–1899)
      - Marie Alexandra Viktorie (1875–1938), rumunská královna
      - Viktorie Melita Sasko-Koburská (1876–1936)
      - Alexandra Luisa Olga Viktorie (1878–1942)
      - Beatrix Leopoldina Viktorie (1884–1966)
    - Alice Sasko-Koburská (1843–1878)
    - Helena Britská (1846–1923)
    - Luisa Sasko-Koburská (1848–1939)
    - Artur Sasko-Koburský (1850–1942), vévoda z Connaughtu a Strathearnu
      - Margareta z Connaughtu (1882–1920)
      - Artur z Connaughtu (1883–1938)
        Alastair Windsor (1914–1943)
      - Patricie z Connaughtu (1886–1974)
    - Jkv princ Leopold, vévoda z Albany (1853–1884)
      - Alice, hraběnka z Athlone (1883–1981)
      - vévoda Karel Eduard Sasko-Kobursko-Gothajský (1884–1954)
        Jan Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (1906–1972)
        Ernst Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (1935–1996)
        Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský (*1961)
        Sebastián Sasko-Kobursko-Gothajský (*1994)
        
        Ernst Josiáš Sasko-Kobursko-Gothajský (1965–2009)
        
        Karel Eduard Sasko-Kobursko-Gothajský (*1966)
        
        Ferdinand-Christian Sasko-Kobursko-Gothajský (*1968)
        
        Petr Sasko-Kobursko-Gothajský (*1939)
        Petr Karel Sasko-Kobursko-Gothajský (*1964)
        
        Malte Sasko-Kobursko-Gothajský (*1966)
        Albert Nicolas Sasko-Kobursko-Gothajský (*2011)
        
        Sibyla Sasko-Kobursko-Gothajská (1908–1972)
        
        Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský (1909–1943)
        
        Karolína Sasko-Kobursko-Gothajská (1912–1983)
        
        Jkv princ Fridrich Josiáš Sasko-Kobursko-Gothajský (1918–1998)
        Jkv princ Andreas Sasko-Kobursko-Gothajský (*1943), hlava rodu
        (1) Jkv princ Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský (*1975)
        (2) Jkv princ Filip Sasko-Kobursko-Gothajský (*2015)
        
        (3) Jkv princ Alexandr Sasko-Kobursko-Gothajský (*1977)
        
        Jkv princ Adrian (1955–2011)
        Simon Coburg (*1985)
        
        Daniel Coburg (*1988)
    - Beatrix Sasko-Koburská (1857–1944)
- Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský (1785–1851) ∞ Maria Antonia Koháry de Csábrág
  - Ferdinand II. Portugalský (1816–1885)
    - Petr V. Portugalský (1837–1861), král Portugalska
    - Ludvík I. Portugalský (1838–1889), král Portugalska
      - Karel I. Portugalský (1863–1908), král Portugalska
        Ludvík Filip Portugalský (1887–1908)
        
        Manuel II. Portugalský (1889–1932), král Portugalska
      - Alfonso Portugalský (1865–1920)
    - Marie Anna Portugalská (1843–1884)
    - Antonie Portugalská (1845–1913)
  - August (1818–1881)
    - Ferdinand Filip (1844–1921)
    - Ludvík August (1845–1907)
    - Klotylda (1846–1927)
    - Amálie (1848–1894)
    - car Ferdinand I. Bulharský (1818–1881)
      - car Boris III. (1894–1943)
        Marie Luisa Bulharská (*1933)
        
        car Simeon II. (*1937)
        Kardam Bulharský (1962–2015)
        Boris Bulharský (*1997)
        
        Beltrán Bulharský (*1999)
        
        Kyril Bulharský (*1964)
        Mafalda-Cecilia Preslavska (*1994)
        
        Olimpia Preslavska (*1995)
        
        Tassilo Preslavski (*2002)
        
        Kubrat Bulharský (*1965)
        Mirko (*1995)
        
        Lukás (*1997)
        
        Tirso (*2002)
        
        Konstantin-Assen Bulharský (*1967)
        Umberto (*1999)
        
        Sofia (*1999)
        
        Kalina Bulharská (*1972)
      - Kyrill Bulharský (1895–1945)
      - Eudoxia Augusta (1898–1985)
      - Naděžda Klementina (1899–1958)
  - Viktorie (1822–1857)
  - Leopold (1824–1884)
- Leopold I. Belgický (1790–1865)
  - Leopold II. Belgický (1835–1909)
    - Luisa (1858–1924) ∞ 1875 Filip Sasko-Kobursko-Gothajský
    - Leopold (1859–1869)
    - Stephanie (1864–1945) ∞ Rudolf Habsburský
    - Clementine (1872–1955)
  - Filip Belgický, hrabě flanderský (1837–1905)
    - Baudouin (1869–1891)
    - Henrietta (1870–1948)
    - Josefína Marie (1870–1871)
    - Josefína Karolína (1872–1958)
    - Albert I. Belgický (1875–1934)
      - Leopold III. Belgický (1901–1983)
        Josefína Šarlota Belgická (1927–2005)
        
        Baudouin I. Belgický (1930–1993)
        
        Albert II. Belgický (*1934)
        JV král Filip I. Belgický (*1960)
        JKV Elisabeth, vévodkyně brabantská (*2001)
        
        JKV princ Gabriel Belgický (*2003)
        
        JKV princ Emmanuel Belgický (*2005)
        
        JKV princezna Eléonore Belgická (*2008)
        
        JC&KV arcivévodkyně Astrid Belgická (*1962)
        
        JKV princ Laurent Belgický (*1963)
        JKV princezna Louisa Belgická (*2004)
        
        JKV princ Nicolas Belgický (*2005)
        
        JKV princ Aymeric Belgický (*2005)
        
        Alexandre Belgický (1942–2009)
        
        Marie-Christina Belgická (*1951)
        
        Marie-Esméralda Belgická (*1956)
      - Karel Belgický (1903–1983)
      - Marie Josefa (1906–2001)
  - Charlotta Belgická (1840-1927)

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 05.06.1919, 44(154). s. 7.
↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 22.03.1919, 14(70). s. 10.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sasko-Kobursko-Gothajští na Wikimedia Commons
Oficiální stránky rodu (de)

[1] Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 05.06.1919, 44(154). s. 7.

[2] Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 22.03.1919, 14(70). s. 10.

[1]

[2]