Dutohlávka sobí
 Dutohlávka sobí | |
 Dutohlávka sobí | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
houby (Fungi) |
| Oddělení |
houby vřeckovýtrusné (Ascomycota) |
| Třída |
Pezizomycotina |
| Podtřída |
Lecanoromycetidae |
| Řád |
misničkotvaré (Lecanorales) |
| Čeleď |
dutohlávkovité (Cladoniaceae) |
| Rod |
dutohlávka (Cladonia) |
| Binomické jméno | |
|
Cladonia rangiferina (L.) Weber ex F.H.Wigg., 1780 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina) je světle zbarvený, keřovitý lišejník z čeledi dutohlávkovité. Roste v teplých i chladných oblastech na sušších otevřených stanovištích především ve vyšších polohách - zejména na alpínské tundře. Je velmi mrazuvzdorný.
Druhové jméno je odvozené z faktu, že je tato dutohlávka důležitou součástí potravy pro soby polární.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Stélky dutohlávky sobí jsou až 8 cm vysoké, bohatě větvené. Každá větev se většinou dělí na čtyři další. Dutohlávka sobí roste, stejně jako ostatní lišejníky, velmi pomalu, asi 3-5 mm za rok. Může trvat desítky let, než se vrátí na místa, kde byla spasena, spálena či pošlapána.[1]
Užití[editovat | editovat zdroj]
Mimo to, že je významným krmivem pro soby, má dutohlávka sobí i další použití. Používá se například k výrobě nápoje aquavitu. Původní obyvatelé Aljašky z kmene Tanaina používají tento lišejník jako jídlo. To se připravuje rozdrcením stélky a vařením či máčením v horké vodě, dokud nezměkne. Jí se samotné nebo s bobulemi, jikrami či sádlem. Tento národ dutohlávku také používá jako lék proti průjmu.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cladonia rangiferina na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo dutohlávka sobí ve Wikislovníku
Galerie dutohlávka sobí na Wikimedia Commons
