Dusičnan curitý
| Dusičnan curitý | |
|---|---|
_nitrate.png) | |
| Obecné | |
| Systematický název | Dusičnan curitý |
| Anglický název | Curium(III) nitrate |
| Německý název | Curium(III)-nitrat |
| Sumární vzorec | Cm(NO3)3 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 35311-12-7 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 252-508-9 |
| PubChem | 161867 |
| SMILES | [N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[Cm] |
| InChI | 1S/Cm.3NO3/c;3*2-1(3)4/q;3*-1 Key: CUPQBVMHCGLRHY-UHFFFAOYSA-N |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 433,09 g/mol |
| Teplota tání | 400 °C (752 °F; 673 K) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dusičnan curitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Cm(NO3)3.[1][2][3]
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Dusičnan curitý lze připravit reakcí curia s kyselinou dusičnou:[4]
- Cm + 4 HNO3 → Cm(NO3)3 + NO + 2 H2O
Dusičnan curitý lze také připravit odpařením roztoku oxidu curičitého v kyselině dusičné za vzniku hydrátu.[5]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Dusičnan curitý je radioaktivní pevná látka, která existuje jako bezvodá látka i hydrát. Hydráty dusičnanu curitého tají při 90 a 180 °C za ztráty své krystalizační vody. Bezvodý dusičnan curitý se rozkládá na oxid curičitý při teplotě přes 400 °C.[5]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Dusičnan curitý může být použít k přípravě oxidu curičitého.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Curium(III) nitrate na anglické Wikipedii.
- ↑ VOLKOV, Anatoly. Bol shoj khimicheskij spravochnik. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. ISBN 978-985-6751-04-5, ISBN 978-9856751045. S. 132. (rusky)
- ↑ SKERENCAK, A.; PANAK, Petra J.; HAUSER, W. TRLFS study on the complexation of Cm(III) with nitrate in the temperature range from 5 to 200 °C. Radiochimica Acta. 2009-01, roč. 97, čís. 8. Dostupné online [cit. 2023-12-11]. ISSN 0033-8230. DOI 10.1524/ract.2009.1631.
- ↑ MODOLO, Giuseppe; KLUXEN, Paul; GEIST, Andreas. Demonstration of the LUCA process for the separation of americium(III) from curium(III), californium(III), and lanthanides(III) in acidic solution using a synergistic mixture of bis(chlorophenyl)dithiophosphinic acid and tris(2-ethylhexyl)phosphate. Radiochimica Acta. 2010-01, roč. 98, čís. 4. Dostupné online [cit. 2023-12-11]. ISSN 0033-8230. DOI 10.1524/ract.2010.1708.
- ↑ EDELMANN, Frank T.; HERRMANN, Wolfgang A. Synthetic Methods of Organometallic and Inorganic Chemistry, Volume 6, 1997: Volume 6: Lanthanides and Actinides. [s.l.]: Thieme 235 s. Dostupné online. ISBN 978-3-13-179221-1. S. 23. (anglicky)
- ↑ a b MORSS, L. R.; EDELSTEIN, Norman M.; FUGER, Jean. The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements (Set Vol.1-6): Volumes 1-6. [s.l.]: Springer Science & Business Media 4511 s. Dostupné online. ISBN 978-94-007-0211-0. S. 1422. (anglicky)