Dukelské náměstí (Hustopeče)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dukelské náměstí
Dukelské náměstí s radnicí
Dukelské náměstí s radnicí
Umístění
Město Hustopeče
Poloha
Další údaje
PSČ 693 01
Kód ulice 58301
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dukelské náměstí je hlavní historické náměstí města Hustopeče. Svažitému náměstí dominuje Kostel svatého Václava a svaté Anežky České a na protější severní straně novorenesanční radnice, k níž zprava přiléhá empírová, původně renesanční budova bývalé radnice. V prostoru je umístěn při horní východní straně Sloup Nejsvětější Trojice a při dolní západní straně kašna zvaná „Žumberák“.

Z náměstí vybíhají na sever dvě ulice: ze severozápadního rohu Husova (dříve Služební) a ze severovýchodního rohu Mrštíkova (dříve Dolní Panská). Na protějším, jihovýchodním rohu navazuje na Mrštíkovu ulici jižním směrem ulice Smetanova (dříve Horní Panská). Společně s ulicí Šafaříkovou (dříve Kovářskou) tvořily kdysi vnitřní město, obehnané hradbami. Východněji, souběžně s Mrštíkovou a Smetanovou ulicí probíhá ulice Na Hradbách („na Turhandlech“), v níž se zachovaly zbytky hradeb.[1]

Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

  • Novorenesanční radnice – současné sídlo Městského úřadu Hustopeče, vystavěna v letech 1905–1906[2]
  • Bývalá radnice – původně renesanční, později empírově přestavěná budova bývalého soudu z konce 18. století, původně náležející rodu Lichtenštejnů[1]
  • Kostel svatého Václava a svaté Anežky České – novodobá stavba z 90. let 20. století zbudovaná na místě starého kostela, strženého v roce 1962[2]
  • Dům U Synků, č.p. 94 – nejzachovalejší původní měšťanský dům, s arkýřem na čelní fasádě a valenou klenbou v přízemí,[2] dříve sídlo představitelů kláštera Králové na Starém Brně,[1] nyní sídlo Městského muzea a galerie i Turistického informačního centra[2]
  • Spořitelna – dům č.p. 123, v jehož místech stával renesanční dům z roku 1600, sídlo hustopečského horenského soudu, jenž rozhodoval spory o vinice. Julius Aschkenes dům odprodal Rolnické záložně, která jej přestavěla v moderní budovu, později sídlo Státní spořitelny[1] a nyní České spořitelny.
  • Dům č.p. 101 – dům s letopočtem 1579, v němž údajně 2 dny před bitvou u Slavkova přenocoval císař Napoleon.[1] I přes stavební úpravy zůstala v interiéru a dvorním traktu zachovaná původní klenba a arkády. V 70. letech 20. století prodejna skla a porcelánu,[1] k obchodním účelům slouží dosud.
  • Dům č.p. 95 – dům s letopočty 1603 a 1637 se zachovalým renesančním rázem a arkádami ve dvoře[1]
  • Dům č.p. 77 – původní sídlo berního úřadu a dalších institucí, později pošty,[1] nyní některých odborů městského úřadu či Centra volného času Hustopeče
  • Sloup Nejsvětější Trojice – morový sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z roku 1736[2]
  • Kašna s Tritonem přezdívaná „Žumberák“ – roubená stavba z tesaného kamene pocházející z roku 1595,[1] jeden z mála někdejších zdrojů pitné vody ve městě.[2] Její dominantou je socha římského bůžka Tritona s džbánem na ramenou a v obklopení čtyř delfínů. Pod delfíny jsou znatelné čtyři erby, z nichž jeden patří městu Hustopeče.[2][1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j LÁZNIČKA, Zdeněk; ZEMEK, Metoděj. Hustopeče: dějiny města. 1. vyd. Brno: Musejní spolek, 1972. 220 s. S. 173–174. 
  2. a b c d e f g Památky a církevní stavby mikroregionu Hustopečsko. Hustopeče: Graweb, 2007?. 36 s. S. 8–9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]