Dudkovcovití
 Dudkovcovití | |
|---|---|
.jpg) dudkovec stromový (Phoeniculus purpureus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | zoborožci (Bucerotiformes) |
| Čeleď | dudkovcovití (Phoeniculidae) Bonaparte, 1831 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dudkovcovití (Phoeniculidae) jsou nepočetná africká čeleď ptáků ze řádu zoborožců. Vyskytují se výhradně v subsaharské Africe.
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Dudkovcovití zahrnují dva rody: Phoeniculus a Rhinopomastus. Oba v češtině nesou označení dudkovec a čítají celkem devět druhů.[1]
Dudkovcovití jsou řazeni mezi zoborožce a jsou nejblíže spřízněni s čeledí dudkovitých (Upupidae).[2][3] Sesterskou skupinu vůči kladu dudkovitých+dudkovcovitých představuje vyhynulá čeleď Messelirrisoridae z evropského eocénu.[4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dudkovcovití dosahují velikosti 20–38 cm. Velikostně jde o středně velké až menší ptáky, kteří se vyznačují dlouhým, stupňovitým ocasem a tenkým, zahnutým zobákem. Křídla jsou široká a zakulacená, končetiny spíše krátké, avšak s dlouhými prsty. Zbarvení je převážně černé s různými odlesky, některé druhy mají na křídlech a ocasních perech bílé znaky.[2][5]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Dudkovcovití se vyskytují v subsaharské Africe vyjma Kapska. Přirozeným stanovištěm dudkovcovitých jsou lesy a lesostepi, od rozptýlených stromů v suchých stepích až po baldachýn deštných lesů. K životu tito ptáci vyžadují alespoň omezenou přítomnost stromů, které jim poskytují hnízdiště i zdroj potravy. Dudkovcovití se živí především bezobratlými či menšími obratlovci, které lapají svým zobákem zpod stromové kůry. Silné končetiny těmto ptákům umožňují přidržovat se větví a kmenů i hlavou dolů. Určitou část jídelníčku mohou zahrnovat i plody.[2][5]
Dudkovcovití vykazují monogamní systém páření. Hnízdí ve stromových dutinách, kde samice klade snůšku o dvou až pěti šedých nebo modrozelených vejcích. Při péči o ptáčata mohou hnízdnímu páru vypomáhat i starší mláďata z předchozího hnízdění.[2][5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ dudkovcovití [online]. BioLib [cit. 2022-08-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d JACKSON, Jerome A. & kol. Grzimek's animal life encyclopedia, Volume 10, Birds III. 2. vyd. Detroit (Mich.): Thomson Gale, 2003. Kapitola Puffbirds, s. 65–66. (anglicky)
- ↑ KUHL, Heiner; FRANKL-VILCHES, Carolina; BAKKER, Antje. An Unbiased Molecular Approach Using 3′-UTRs Resolves the Avian Family-Level Tree of Life. Molecular Biology and Evolution. 2021-01-04, roč. 38, čís. 1, s. 108–127. Dostupné online [cit. 2022-08-16]. ISSN 1537-1719. DOI 10.1093/molbev/msaa191. PMID 32781465. (anglicky)
- ↑ MAYR, Gerald. Tiny Hoopoe-Like Birds From the Middle Eocene of Messel (Germany). The Auk. 2000-10-01, roč. 117, čís. 4, s. 964–970. Dostupné online [cit. 2022-08-16]. ISSN 1938-4254. DOI 10.1093/auk/117.4.964. (anglicky)
- ↑ a b c ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; VAŠÁK, Pavel. Ptáci (2). Praha: Albatros, 1998. (Svět zvířat). S. 124.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu dudkovcovití na Wikimedia Commons 
Taxon Phoeniculidae ve Wikidruzích
