Přeskočit na obsah

Druhé srbské povstání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Druhé srbské povstání
konflikt: Srbská revoluce
Povstání v Takovu, Paja Jovanović, 1889
Povstání v Takovu, Paja Jovanović, 1889

Trvání23. dubna 18157. října 1817
MístoSmederevský sandžak, Osmanská říše
Výsledekvítězství druhého povstání
Změny územíOsmanská říše ztrácí Smederevský sandžak
Strany
srbští povstalci srbské povstání Osmanská říše Osmanská říše
Velitelé
srbští povstalci Miloš Obrenović
srbští povstalci Jovan Obrenović
srbští povstalci Milić Drinčić
srbští povstalci Jovan Dobrača
srbští povstalci Petar Nikolajević
srbští povstalci Stojan Čupić
srbští povstalci Sima Nenadović
srbští povstalci Sima Katić
srbští povstalci Toma Vučić Perišić
srbští povstalci Tanasko Rajić
Osmanská říše Marašli Ali Paša
Osmanská říše Sulejman-paša Skopljak
Osmanská říše Huršid Paša
Osmanská říše Ibrahím Paša
Osmanská říše Osman-beg †
Osmanská říše Seuchesmu
Osmanská říše Caja-Imšir †
Osmanská říše Kara Mustafa †
Síla
zpočátku 1 700 mužů,
později 15 000
a 3 děla
17 000 mužů
+ 30 000 posil
Ztráty
až 2 500 padlých až 10 000 padlých,
zajato zhruba 1 000 Turků
a 1 000 arnautů, kteří byli
později propuštěni na
svobodu

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhé srbské povstání představuje druhou fázi srbského procesu boje za nezávislost na Osmanské říši. Povstání, které začalo v malém městečku Takovo 23. dubna 1815 (11. dubna podle juliánského kalendáře)[1], bylo ozbrojeným střetem. Navázalo na první srbské povstání odehrávající se v prvních letech 19. století. Obě povstání vedla postupně k vytvoření srbského knížectví, tedy autonomního státu v rámci Osmanské říše s vlastním sněmem i vládnoucí dynastií.

Povstání v Takovu, Vinzenz Katzler, 1882
Muzeum Druhého srbského povstání v Takovu, kde nepokoje v 23. dubna 1815 vypukly

Srbským vůdcem byl Miloš Obrenović, který se stal později knížetem. Spolu s ním bojovalo mladé pokolení srbských předáků (samotnému Milošovi bylo v době vypuknutí nepokojů 32 let). Jeho spolubojovníci, z nichž ani jeden neměl zkušenost s prvním povstáním o několik let dříve, byli ještě mladší.[1] Hlavního protivníka ztělesňoval za Osmanskou říši Sulejman-paša Sklopljak, který byl spravováním Srbska pověřen.[zdroj?]

Mapa srbského knížectví

Do bojů, které trvaly čtyři měsíce, se zapojili ale i veteráni z prvního povstání. Protiúder pak měly zajistit dvě armády Osmanské říše a jedna další byla navíc vyslána přímo z Bělehradského pašalíku.[zdroj?]

Obrenović se ukázal jako obratný vyjednavač a domluvil s Osmanskou říší příměří. V rámci dohody byl Miloš Obrenović uznán vrchním knížetem a Srbům byly přiznány finanční a správní pravomoci, zatímco nadále spadali pod sultánovu svrchovanost.[2]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b LJUŠIĆ, Radoš. Srbija 19. veka - izabrani radovi. Bělehrad: Novinsko-izdavačka ustanova "Vojska", 1994. 329 s. Kapitola Drugi srpski ustanak 1815, s. 70. (srbština) 
  2. PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 176. Dále jen Dějiny Srbska.