Druhé srbské povstání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Muzeum Druhého srbského povstání v Takovu, kde nepokoje v 23. dubna 1815 vypukly
Mapa srbského knížectví

Druhé srbské povstání představuje druhou fázi srbského procesu boje za nezávislost na Osmanské říši. Povstání, které začalo v malém městečku Takovo 23. dubna 1815 (11. dubna podle juliánského kalendáře)[1] bylo ozbrojeným střetem. Navázalo na první srbské povstání odehrávající se v prvních letech 19. století. Obě povstání vedla postupně k vytvoření srbského knížectví, tedy autonomního státu v rámci Osmanské říše s vlastním sněmem i vládnoucí dynastií.

Srbským vůdcem byl Miloš Obrenović, který se stal později knížetem. Spolu s ním bojovalo mladé pokolení srbských předáků (samotnému Milošovi bylo v době vypuknutí nepokojů 32 let). Jeho spolubojovníci, kteří ani jeden neměli zkušenost s prvním povstáním o několik let dříve, byli ještě mladší.[1] Hlavního protivníka ztělesňoval za Osmanskou říši Sulejman-paša Sklopljak, který byl spravováním Srbska pověřen.[zdroj?]

Do bojů, které trvaly čtyři měsíce, se zapojili ale i veteráni z prvního povstání. Protiúder pak měly zajistit dvě armády Osmanské říše a jedna další byla navíc vyslána přímo z Bělehradského pšalíku.[zdroj?]

Obrenović se ukázal jako obratný vyjednavač a domluvil s Osmanskou říší příměří. V rámci dohody byl Miloš Obrenović uznán vrchním knížetem a Srbům byly přiznány finanční a správní pravomoci, zatímco nadále spadali pod sultánovu svrchovanost.[2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b LJUŠIĆ, Radoš. Srbija 19. veka - izabrani radovi. Bělehrad : Novinsko-izdavačka ustanova "Vojska", 1994. 329 s. Kapitola Drugi srpski ustanak 1815, s. 70. (srbština)  
  2. PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 176. Dále jen Dějiny Srbska.