Druhá vláda Yvese Leterma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Druhá vláda Yvese Leterma

Předseda vlády Yves Leterme
Pořadí stotřetí (od r. 1830)
Předseda Yves Leterme
Místopředsedové Didier Reynders
Laurette Onkelinxová
Guy Vanhengel
Steven Vanackere
Joëlle Milquetová
Počet členů 15+7
Politické subjekty PS, CD&V, MR, Open Vld, CDH
Jmenována Albert II.
Datum jmenování 24. listopadu 2009
Demise 22. dubna 2010
Konec v úřadu 6. prosince 2011
Důvod ukončení spory mezi valonskou a vlámskou částí země [1], odchod Open Vld z koalice, rezignace předsedy vlády
Webová stránka belgium.be

Druhá vláda Yvese Leterma působila jako vláda Belgie v období od 24. listopadu 2009 do 6. prosince 2011. Vláda podala 22. dubna 2010 demisi, kteru král Albert II. 26. dubna přijal, působila však až do sestavení nového kabinetu. Vedl ji Yves Leterme [if leterm] z Křesťanskodemokratické a vlámské strany (CD&V).

Ve vládě bylo zastoupeno celkem 6 stran: Socialistická strana (PS), Křesťanskodemokratická a vlámská strana (CD&V), Reformní hnutí (MR), Vlámští liberálové a demokraté (Open Vld) a Humanistický demokratický střed (CDH).

Pád kabinetu a vláda v demisi[editovat | editovat zdroj]

Příčinou pádu vlády byl spor koaličních stran ohledně volebního obvodu Brussels-Halle-Vilvoord. Tento spor sahá až do Letermovy první vlády. Ústavní soud v roce 2003 rozhodl, že pravidla, aplikovaná v tomto volebním obvodě jsou postavena na diskriminujících principech. Poté, co nebylo nalezeno řešení tohoto sporu, opustila vlámská strana Open Vld vládní koalici. 22. dubna nabídl předseda vlády Leterme králi Albert II. demisi. Ten ji přijal 26. dubna poté, co selhaly rozhovory i s Didierem Reyndersem ze strany Reformního hnutí (MR). 13. června 2010 se následně konaly předčasné volby.

Ačkoli parlamentní volby proběhly už v červnu, vítězné strany Nová vlámská aliance (N-VA, vítěz ve Vlámsku) a Socialistická strana (PS, vítěz ve Valonsku) se více jak rok nebyly schopny dohodnout na koaliční vládě. Belgie tak vytvořila nový světový rekord v délce koaličního vyjednávání. Novou vládu Elia Di Rupa jmenoval král až 6. prosince 2011, zemi tak do jmenování vlády spravovala nadále Letermova druhá vláda v demisi. Nová vlámská aliance se součástí nové koalice nakonec nestala.

Složení vlády[editovat | editovat zdroj]

Koaliční strany podle počtu mandátů v parlamentu

Kabinet se sestával z 15 ministrů, 6 státních tajemníků a jednoho vládního komisaře. U státních tajemníků je v závorce uvedeno ministerstvo jejich působnosti.

Portfej Ministr Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Předseda vlády Yves Leterme   CD&V 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Místopředseda vlády a ministr financí a ústavních reforem Didier Reynders   MR 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Místopředsedkyně vlády a ministryně sociálních věci a veřejného zdraví Laurette Onkelinxová   PS 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Místopředseda vlády a ministr rozpočtu Guy Vanhengel   Open Vld 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věci a ústavních reforem Steven Vanackere   CD&V 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Místopředsedkyně vlády a ministryně práce a rovných příležitostí Joëlle Milquetová   CDH 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Ministryně vnitra Annemie Turtelboomová   Open Vld 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Ministryně živnostníků, zemědělství a vědy Sabine Laruellová   MR 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Ministr spravedlnosti Stefaan De Clerck   CD&V 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Ministr obrany Pieter De Crem   CD&V 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Ministr důchodů a velkých měst Michel Daerden   PS 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Ministr pro rozvojovou spolupráci a evropské záležitosti
(Do 14. února 2011 pro rozvojovou spolupráci)
Charles Michel   MR 24. listopadu 2009 14. února 2011
Olivier Chastel   MR 14. února 2011 6. prosince 2011
Ministr ovzduší a energie Paul Magnette   PS 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Ministr podnikání a zjednodušení Vincent Van Quickenborne   Open Vld 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Ministryně státní správy a veřejných společností Inge Vervottová   CD&V 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Portfej Státní tajemník Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Státní tajemník pro mobilitu (Předseda vlády) Etienne Schouppe   CD&V 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Státní tajemník pro koordinaci boje s podvody (m. spravedlnosti) Carl Devlies   CD&V 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Státní tajemník pro finance (m. financí) Bernard Clerfayt   MR 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Státní tajemník pro boj s chudobou (m. sociálních věcí a veřejného zdraví) Jean-Marc Delizée   PS 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Státní tajemník pro zdravotně postižené (m. sociálních věcí a veřejného zdraví) Philippe Courard   PS 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Státní tajemník pro rozpočet (m. rozpočtu) Melchior Wathelet   CDH 24. listopadu 2009 6. prosince 2011
Státní tajemník pro evropské záležitosti Olivier Chastel   MR 24. listopadu 2009 14. února 2011

Změny ve vládě[editovat | editovat zdroj]

Vláda měla původně 7 státních tajemníků. 14. února 2011 rezignoval Charles Michel na pozici ministra pro rozvojovou spolupráci, aby se tak mohl stát předsedou strany MR. Ve své funkci byl nahrazen státním tajemníkem pro evropské záležitosti Olivierem Chastelem, který se tak stal ministrem pro rozvojovou spolupráci a evropské záležitosti. Vláda tak přišla o jednoho člena.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vlámové a Valoni jsou na ostří nože. Zoufalý premiér nabídl demisi, idnes.cz, 22. dubna 2010, ČTK

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leterme II Government na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]