Druhá krize v Tchajwanské úžině

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Druhá krize v Tchajwanské úžině (TZ: 八二三砲戰; ZZ: 八二三炮战; pinyin: bā'èrsān pào zhàn; česká transkripce: pa-er-san pchao čan) je název pro ozbrojený konflikt, který se odehrál na podzim roku 1958 mezi armádou Čínské lidové republiky (ČLR) a armádou Čínské republiky v oblasti pobřežních ostrovů Ma-cu a Ťin-men v Tchajwanském průlivu.

Druhá krize v Tchajwanské úžině je jeden z řady konfliktů mezi Komunistickou stranou Číny a nacionalistickým Kuomintangem navazujících na Čínskou občanskou válku.

Konflikt[editovat | editovat zdroj]

Obě čínské strany během roku 1958 soustředily v oblasti pobřežních ostrovů a na protilehlém pobřeží pevniny velké množství zbraní a vojenského vybavení. Bylo jen otázkou času, než incidenty přerostou ve velký ozbrojený konflikt. Jako reakci na přítomnost amerického námořnictva v Tchajwanském průlivu se ČLR rozhodla rozšířit své pásmo teritoriálních vod na 12 námořních mil. Ze strany USA však nedošlo k respektování tohoto pásma, proto ČLR při každém narušení svých teritoriálních vod vydala „vážné varování“. Počet těchto varování dosahoval trojciferných čísel. [1][2]

V 5:30 ráno 23. srpna 1958 začalo dělostřelectvo Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) ostřelovat ostrov Ťin-men, načež následovala odvetná reakce ze strany kuomintangské armády. Hrozilo nebezpečí zapojení armád spojenců obou znepřátelených stran (tedy USA a SSSR), což by mohlo vyústit až v rozsáhlý konflikt a použití jaderných zbraní.[2][3]

Spojené státy zareagovaly na tchajwanskou žádost o pomoc, americký prezident Dwight D. Eisenhower během operace Black Magic nařídil do oblasti přesunout plavidla Sedmé flotily amerického námořnictva, aby pomohly kuomintangské vládě chránit zásobovací linky na ostrovy. Podle svých závazků vyplývajících ze Smlouvy o vzájemné obraně mezi Tchaj-wanem a USA z roku 1954, která se nevztahovala na ostrovy Ma-cu a Ťin-men, se americká armáda angažovala pouze ve vyzbrojování (především tchajwanských leteckých a námořních sil) a v zabezpečování námořních cest. [2][4][5][6]

Snižující se zásoby střeliva ČLOA po intenzivním bombardování ostrovů a vojenská (převážně letecká) převaha tchajwanského vojska vedly nakonec ke snaze vyřešit konflikt diplomatickou cestou. Krize prakticky ustála 6. října 1958 poté, co ministr obrany ČLR Pcheng Te-chuaj nabídl mírové urovnání s kuomintangskými nacionalisty.[5][6]

Při přestřelce bylo zabito přibližně 2500 vojáků Čínské republiky a 200 vojáků Čínské lidové republiky. Hlavním cílem provokace v Tchajwanské úžině nebylo obsazení pobřežních ostrovů, nýbrž zjistit, kam až jsou ochotny USA zajít při ochraně Tchaj-wanu a na kolik se může ČLR spolehnout na podporu ze strany SSSR. Výsledek konfliktu posílil tendence ČLR získat vlastní jadernou zbraň. [2][1]

Dozvuky krize[editovat | editovat zdroj]

Po skončení krize pokračovaly obě strany střídavě v liché a sudé dny ve vzájemném bombardování letáky a pamflety obsahujícími propagandistická hesla. Tento podivný způsob neformální výměny názorů pokračoval až do normalizace diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou v roce 1979. [2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BAKEŠOVÁ, IVANA, 1939-. Dějiny Taiwanu. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 303 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7106-708-3, ISBN 978-80-7106-708-5. OCLC 85105303 
  2. a b c d e BAKEŠOVÁ, IVANA, 1939-. Dějiny Čínské lidové republiky : (1949-2018). Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 444 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-596-3, ISBN 80-7422-596-8. OCLC 1143830633 
  3. DEPARTMENT OF DEFENSE. The 1958 Taiwan Straits Crisis_ A Documented History. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. Avalon Project - Mutual Defense Treaty Between the United States and the Republic of China; December 2, 1954. avalon.law.yale.edu [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  5. a b PIKE, John. Second Taiwan Strait Crisis [online]. GlobalSecurity.org [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  6. a b US military history on Taiwan rooted in confrontation with China. Stars and Stripes [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online.