Drnavec lékařský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxDrnavec lékařský
alternativní popis obrázku chybí
Drnavec lékařský (Parietaria officinalis)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď kopřivovité (Urticaceae)
Rod drnavec (Parietaria)
Binomické jméno
Parietaria officinalis
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení drnavce lékařského

Drnavec lékařský (Parietaria officinalis) je vytrvalá, planě rostoucí rostlina, druh z nevelkého rodu drnavec. Tento původně středomořsko-středoevropský druh se rozšířil téměř po celé Evropě (vyjma severu) a dále po Malé Asii a oblastech přiléhající ke Kavkazu. V přírodě České republiky je považován za naturalizovaný archeofyt, který je v současnosti ohrožen vymizením.[1][2]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Preferuje stinná a vlhká stanoviště s humózní půdou bohatou na živiny. Vyrůstá hlavně v lužních lesích, ve vlhkých křovinách, v příkopech, na rumištích i podél starých zdí, nejčastěji na teplých stanovištích mající v půdě dostatek dusíku a vápníku. Kvete od května do října. Listy obsahují hodně draslíku, síry a také kyselinu dusičnou.[3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá bylina s přímou, slabě hranatou lodyhou vysokou 30 až 100 cm, která vyrůstá z krátkého, plazivého oddenku. Lodyha bývá jednoduchá, nebo jen v horní části krátce rozvětvená a má střídavé listyřapíky o délce 2 až 5 cm. Listové čepele jsou tvaru vejčitého, kopinatého nebo podlouhlého, bývají dlouhé 5 až 10 cm a široké 2 až 4 cm, na bázi jsou zúžené, na konci dlouze špičaté, po obvodě celistvé, na líci tmavě zelené, na rubu našedlé a mají výraznou, často poloprůsvitnou žilnatinu. Lodyha i listy jsou porostlé měkkými chlupy které nejsou žahavé.

Drobné, šedě zelené, přisedlé květy vyrůstají v úžlabí listům podobných listenů a vytvářejí hustá květenství klubka nebo svazečky. Ve spodní části lodyhy jsou květy samčí, výše pak květy samičí a oboupohlavné. Samčí květy mají čtyřdílná, trubkovitá okvětí, čtyři tyčinky a zakrnělý semeník. Samičí květy mají zvonkovitá okvětí, svrchní, jednodílný semeník s čnělkou a štětičkovitou bliznu. Oboupohlavné květy mají obé.

Nenápadné květy nevoní a neobsahují nektar, hmyz je nenavštěvuje a rozptýlený pyl vystřelovaný z pukajících prašníků bývá na blizny zavát větrem. Na podporu opylení cizím pylem dospívají u oboupohlavných květů blizny mnohem dříve, než dozrají prašníky. Tento pyl je poměrně silným jarním alergenem. Plody jsou oválné nažky až 2 mm dlouhé a částečně obalené v suchém, vytrvalém okvětí. Ploidie druhu je 2n = 14.[1][3][4][5][6]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Drnavec lékařský se v dávné minulosti používal jako léčivka, viz druhové jméno, sloužila k léčbě ledvinových a žlučových kamenů, v současnosti se toto již nepraktikuje. V přírodě České republiky je poměrně vzácný a jeho dnešní stavy oproti minulosti poklesly o více než 50 %. Je proto v "Červením seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012 zařazen mezi silně ohrožené druhy (C2t).[1][3][7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Drnavec lékařský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 04.07.2008 [cit. 2016-07-23]. Dostupné online. (česky) 
  2. US National Plant Germplasm System: Parietaria officinalis [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2016-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Drnavec lékařský [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 07.04.2011 [cit. 2016-07-23]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/3: Múrovník lekársky [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2006 [cit. 2016-07-23]. S. 91-93. Dostupné online. ISBN 80-224-0922-7. (slovensky) 
  5. Wilde planten: Parietaria officinalis [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2016-07-23]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  6. ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Parietaria officinalis [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 31.03.1999 [cit. 2016-07-23]. Dostupné online. (švédsky) 
  7. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 23.07.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]