Dragon (kosmická loď)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kosmická loď Dragon
Kosmická loď Dragon v průběhu letu CRS-3
Kosmická loď Dragon v průběhu letu CRS-3
Popis
Výrobce: SpaceX, USA
Úloha: Transportní lety na oběžnou dráhu Země
Parametry
Délka kabiny 3,1 m
Délka nákl. prostoru 2,7 m
Celková délka lodi 6,1 m
Průměr lodi 3,7 m
Přetlakový prostor 10 m³
Nepřetlakový prostor 14 m³
Hmotnost prázdná 4 200 kg
Hmotnost nákladu až 3 310 kg
Hmotnost startovní 7 510 kg
Výdrž na dráze 7 dní

Dragon je komerční kosmická loď, vyvinutá soukromou společností SpaceX s podporou v rámci programu COTS, vypsaného organizací NASA. První zkušební let lodi Dragon proběhl 8. prosince 2010. Bylo to poprvé, co se kosmická loď vyvinutá soukromou společností úspěšně dostala na oběžnou dráhu a poté se vrátila zpět na Zemi. V říjnu 2012 již plně naložená loď odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).[1] První pilotovanou lodí by měla být její nástupce, loď Dragon 2.

Kontrakt COTS[editovat | editovat zdroj]

V soutěži vypsané v rámci programu COTS (Commercial Orbital Transportation Services) byla v roce 2006 vybrána společnost SpaceX, aby vyvinula kosmické plavidlo pro dopravu nákladu a výhledově i lidských posádek, na nízkou oběžnou dráhu Země, zejména ke stanici ISS. V rámci přiděleného kontraktu v hodnotě minimálně 278 mil. USD byla společnost zavázána k vývoji plavidla a provedení 3 demonstračních letů lodi. K vynášení lodi Dragon vyvinula SpaceX svou vlastní kosmickou raketu Falcon 9. Důvodem k vypsání COTS bylo ukončení provozu kosmického raketoplánu v roce 2011 a nutnost rozšíření přepravních kapacit na nízkou oběžnou dráhu Země ještě před prvním pilotovaným letem lodi Orion organizace NASA.

Konstrukce lodi[editovat | editovat zdroj]

Dragon s raketou Falcon 9 při testu

Dragon[editovat | editovat zdroj]

Základní konfigurace určená pro bezpilotní dopravu nákladu na stanici ISS.

Jedná se o loď klasické koncepce s návratovou kapslí umožňující balistický nebo řízený návrat s využitím mírného vztlaku tělesa. Uvnitř lodi je hermetický prostor o objemu 10 m³ až pro 3 310 kg nákladu. Kromě toho je do budoucna plánováno využití lodi i v pilotovaném režimu, kdy bude možné do kabiny usadit až 7 astronautů. Součástí návratové kabiny je většina technologických systémů lodi, jako je 18 korekčních raketových motorů Draco o tahu 400 N, avionika, napájecí systém, nádrže pohonných hmot atd. Na špici lodi je umístěn stykovací uzel CBM. Ten je při startu lodi překrytý aerodynamickým krytem. Při letech s lidskou posádkou pak bude loď doplněna o záchranný raketový systém. Délka kabiny je 3,1 m s krytem pak 4,5 m. Maximální průměr 3,7 m.

Loď po přistání na hladině oceánu.

Kromě vlastní návratové kabiny je součástí lodi válcová nástavba, u které není předpokládán zpětný návrat na Zemi. K této nástavbě je připojen pár solárních panelů. Uvnitř nástavby je nepřetlakový prostor pro umístění dalšího nákladu o objemu až 14 m3.

V nákladní variantě je celková délka lodi včetně krytu spojovacího uzlu okolo 7,5 m, maximální průměr 3,7 m a celková hmotnost okolo 8 tun. Z toho činí suchá hmotnost lodi 4200 kg, pohonné hmoty až 1230 kg, náklad uvnitř kabiny až 1700 kg a náklad v externí nástavbě až 850 kg.

Loď je vybavena tepelným štítem z materiálu PICA-X (phenolic impregnated carbon ablator), který je dimenzován pro návrat lodi z oblastí Měsíce a Marsu.

Vlastní přistání je zabezpečeno soustavou dvou výtažných a tří hlavních padáků. Výtažné padáky, vypouštěné ve výši cca 13 km, slouží ke zpomalení a stabilizaci pádu. Hlavní padáky o průměru 35 m se otvírají ve výši 3 km a zabezpečí měkké přistání rychlostí 5–5,5 m/s. Bezpečné dosednutí je zajištěno i při selhání jednoho z hlavních padáků.

Dragon 2[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dragon 2.
Prototyp pilotované verze lodi Dragon V2.

Pilotovaná verze, dříve označovaná jako DragonRider nebo Dragon V2, určená k rotaci posádek na stanici ISS s kapacitou až 7 astronautů. Za tímto účelem bude základní loď Dragon doplněna systémem zabezpečení životních podmínek s kapacitou až 7 dní samostatného letu a dále raketovým záchranným systémem zajišťujícím bezpečnost posádky při závadě na nosné raketě v průběhu startu. Přistávat bude na 4 výsuvné teleskopické nohy. Loď bude vybavena jiným stykovacím uzlem, na bázi NASA Docking System, který bude umožňovat automatické zadokování u orbitální stanice. Při zadokování u stanice bude výdrž lodi na oběžné dráze až 210 dní. Současně s posádkou bude možné vynášet i omezené množství dalšího nákladu.

Dne 6. května 2015 byl na základně Cape Canaveral proveden bezpilotní zkušební let – Pad abort Test – během kterého byla úspěšně otestována funkce integrovaného záchranného raketového systému lodi.

DragonLab[editovat | editovat zdroj]

Nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze země za účelem provádění různorodých experimentů. Nosná kapacita vynášeného nákladu bude 6000 kg na oběžnou dráhu a 3000 kg zpět na Zemi. První let této konfigurace není v současné době (červen 2018) známý.

Red Dragon[editovat | editovat zdroj]

Nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1000 kg nákladu na povrch Marsu. Původně se s prvním startem počítalo v roce 2018, ale v červenci 2017 bylo oznámeno, že projekt Red Dragonu byl zrušen.[2]

Harmonogram misí[editovat | editovat zdroj]

SpaceX CRS-12 Dragon zachycený Canadarm2.
Datum startu lodi Let Číslo lodi[* 1] Stav Hmotnost

Nákladu

Čas strávený na ISS Poznámky
8. prosinec 2010 SpX-C1 C101 Úspěšná 3hodinový bezpilotní let s testem všech klíčových systémů lodi a návratem na Zemi
22. květen 2012 SpX-C2+ C102 Úspěšná 525 kg 5d 16h testovací bezpilotní let, nácvik automatických setkávacích manévrů, spojení se stanicí ISS
7. říjen 2012 SpaceX CRS-1 C103 Úspěšná 905 kg 17d 22h 1. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
1. březen 2013 SpaceX CRS-2 C104 Úspěšná 677 kg 22d 18h 2. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
16. duben 2014 SpaceX CRS-3 C105 Úspěšná 2089 kg 27d 22h 3. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9[3]
21. září 2014 SpaceX CRS-4
C106.1 Úspěšná 2216 kg 31d 22h 4. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, součástí nákladu bylo i 20 laboratorních myší
10. leden 2015 SpaceX CRS-5 C107 Úspěšná 2317 kg 29d 03h 5. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
14. duben 2015 SpaceX CRS-6
C108.1
C108.1 Úspěšná 2015 kg 33d 20h 6. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9
6. květen 2015 Dragon 2 – Pad Abort Test Úspěšná - zkušební suborbitální test záchranného systému lodě Dragon 2
22. červen 2015 SpaceX CRS-7 C109 Neúspěšná - 7. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; raketa explodovala 139 sekund po startu
8. duben 2016 SpaceX CRS-8 C110.1 Úspěšná 3136 kg 30d 21h 8. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, dopravení pokusného modulu BEAM společnosti Bigelow Aerospace
18. červenec 2016 SpaceX CRS-9 C111.1 Úspěšná 2257 kg 36d 7h 9. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
19. únor 2017 SpaceX CRS-10 C112 Úspěšná 2490 kg 23d 8h 10. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
3. červen 2017 SpaceX CRS-11
C106.2[4] Úspěšná 2800 kg 27d 2h 11. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS,[4] znovupoužití lodi Dragon z mise CRS-4.
14. srpen 2017[5] SpaceX CRS-12 C113 Úspěšná 2910 kg 30d 22h 12. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS.
1. listopad 2017[6] SpaceX CRS-13 C108.2 Úspěšná 2205 kg 25d 21h 13. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS.
2018-04-022. dubna 2018 SpaceX CRS-14 C110.2 Úspěšná 2647 kg 23d 1h
2018-06-2929. června 2018 SpaceX CRS-15 C111.2 Probíhá 2697 kg
2018-11-1616. listopadu 2018 SpaceX CRS-16 Plánovaná
2019-02-011. února 2019 SpaceX CRS-17 Plánovaná
2019-05-00května 2019 SpaceX CRS-18 Plánovaná
2019-10-00října 2019 SpaceX CRS-19 Plánovaná
2020-01-00ledna 2020 SpaceX CRS-20 Plánovaná
  1. Pokud je kosmická loď znovupoužitá, tak je za číslem lodi i číslo značící, po kolikáté byla použita.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK. Na zásobovací misi k ISS poprvé zamířila soukromá vesmírná loď. Novinky.cz [online]. 2012-10-08 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. 
  2. ŽIVĚ: Elon Musk promluví na konferenci. www.kosmonautix.cz. 2017-07-19. Dostupné online [cit. 2017-07-20]. (česky) 
  3. STRAKA, Vít. Záznam online přenosu startu lodi Dragon SpaceX-3 [online]. Česká astronomická společnost, 2014-4-18, rev. 2014-4-19 [cit. 2014-05-21]. Dostupné online. 
  4. a b Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony [online]. www.kosmonautix.cz, 31. května 2017. Dostupné online. 
  5. Mise CRS-12 (průběžně aktualizováno) – ElonX. ElonX. 2017-07-01. Dostupné online [cit. 2017-08-12]. (česky) 
  6. Launch Schedule – Spaceflight Now. spaceflightnow.com [online]. [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]