Dragonáda
Dragonáda je označení součásti státní politiky Francie, kterou zavedl král Ludvík XIV. v roce 1681. Jednalo se o (mnohdy násilné) přesvědčování rodin protestantů (zejména hugenotů) k přestoupení na katolickou víru prováděné dragouny.[1]
Historické pozadí[editovat | editovat zdroj]
Edikt nantský měl především ukončit dlouhotrvající náboženské války ve Francii. Jindřich IV. měl k vydání ediktu i osobní důvody; sám byl totiž původním náboženstvím protestant. Poprvé se zřekl své víry po bartolomějské noci, kdy byl Karlem IX. držen v Louvru. V roce 1576 Jindřich, tehdy ještě král navarrský, uprchl z Paříže a vrátil se k protestantské víře. V roce 1584 se stal po smrti králova bratra Františka, vévody z Alençonu, oficiálním dědicem francouzského trůnu a o deset let později, 27. února 1594, byl korunován králem Francie, jejíž trůn se uprázdnil zavražděním Jindřicha III. Aby mohl být korunován, rozhodl se opět změnit víru na katolickou a proslul výrokem „Paříž stojí za mši“. Edikt nantský pak po čtyřech letech skutečně nastolil mír a přispěl k upevnění jednoty Francie.
Odvolání nantského ediktu a jeho důsledky[editovat | editovat zdroj]
Na základě ediktu z Fontainebleau nařídil Ludvík XIV. bourání hugenotských kostelů (templů), stejně tak zavření protestantských škol.
Odvolání nantského ediktu vedlo k rozsáhlé emigraci hugenotů (zejména do Anglie, Nizozemska, Švýcarska, Braniborska a do zámoří), což poškodilo francouzské hospodářství; do Francie se například kvůli Ediktu z Fontainebleau nemohl vrátit vynálezce Denis Papin. Odhaduje se, že do exilu odešla asi čtvrtina francouzských hugenotů. Ti, kteří zůstali, byli podrobeni tvrdým perzekucím. Podstatná část zůstala v pasivní rezistenci vůči tlaku na přijetí katolické víry. Za vlády Ludvíka XV. perzekuce postupně zeslábly.
Dragonády[editovat | editovat zdroj]
Mezi nejčastější státní represe patřily dragonády, a to v případech, kdy se obyvatelé zdráhali přijmout katolickou víru a zároveň neopustili Francii.[2]
Dragonády v českých zemích[editovat | editovat zdroj]
V českém prostředí se jako dragonáda obecně chápe obsazení obce vojskem spojené s týráním a rekvizicemi.[3][4] Zejména se tak označuje násilná rekatolizace obyvatel měst v pobělohorském období. Byla prováděna císařskou armádou v letech 1623-1626 pod velením císařských velitelů jako byli Baltazar de Marradas, Martin de Hoeff-Huerta nebo Jan Adolf Wolfstrin. K nejznámějším dragonádám patří rekatolizace královského města Louny v roce 1625.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dragonnades na anglické Wikipedii.
- ↑ Dragonáda [online]. cojeco.cz [cit. 2021-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Francie za vlády Ludvíka XIV. [online]. dejepis.com, autor, revidující: Václav Němec, Tomáš Čížek [cit. 2021-01-08]. Dostupné online.
- ↑ KRÁL, Václav. Malý encyklopedický slovník A-Ž. Praha: Academia, 1972. Dostupné online. Kapitola Dragonána, s. 257. (dostupné online po registraci)
- ↑ Masakry v pražských ulicích/Dragonáda. Čas. 1908-12-02, s. 1. Dostupné online.
- ↑ MIKULEC, Jiří. 31.7.1627. Rekatolizace šlechty v Čechách. Praha: Havran s.r.o., 2005. 193 s. ISBN 80-86515-54-0. S. 53–57.