Dragonáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Satirická protestantská kresba, znázorňující dragouna-misionáře, nutícího protestanta k podpisu konfesní listinu

Dragonáda je označení součásti státní politiky Francie, kterou zavedl král Ludvík XIV. v roce 1681. Jednalo se o (mnohdy násilné) přesvědčování rodin protestantů (zejména hugenotů) k přestoupení na katolickou víru prováděné dragouny.[1]

Historické pozadí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Edikt nantský.

Edikt nantský měl především ukončit dlouhotrvající náboženské války ve Francii. Jindřich IV. měl k vydání ediktu i osobní důvody; sám byl totiž původním náboženstvím protestant. Poprvé se zřekl své víry po bartolomějské noci, kdy byl Karlem IX. držen v Louvru. V roce 1576 Jindřich, tehdy ještě král navarrský, uprchl z Paříže a vrátil se k protestantské víře. V roce 1584 se stal po smrti králova bratra Františka, vévody z Alençonu, oficiálním dědicem francouzského trůnu a o deset let později, 27. února 1594, byl korunován králem Francie, jejíž trůn se uprázdnil zavražděním Jindřicha III. Aby mohl být korunován, rozhodl se opět změnit víru na katolickou a proslul výrokem „Paříž stojí za mši“. Edikt nantský pak po čtyřech letech skutečně nastolil mír a přispěl k upevnění jednoty Francie.

Odvolání nantského ediktu a jeho důsledky[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Edikt z Fontainebleau.

Na základě ediktu z Fontainebleau nařídil Ludvík XIV. bourání hugenotských kostelů (templů), stejně tak zavření protestantských škol.

Odvolání nantského ediktu vedlo k rozsáhlé emigraci hugenotů (zejména do Anglie, Nizozemska, Švýcarska, Braniborska a do zámoří), což poškodilo francouzské hospodářství; do Francie se například kvůli Ediktu z Fontainebleau nemohl vrátit vynálezce Denis Papin. Odhaduje se, že do exilu odešla asi čtvrtina francouzských hugenotů. Ti, kteří zůstali, byli podrobeni tvrdým perzekucím. Podstatná část zůstala v pasivní rezistenci vůči tlaku na přijetí katolické víry. Za vlády Ludvíka XV. perzekuce postupně zeslábly.

Dragonády[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejčastější státní represe patřily dragonády, a to v případech, kdy se obyvatelé zdráhali přijmout katolickou víru a zároveň neopustili Francii.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dragonnades na anglické Wikipedii.

  1. Dragonáda [online]. cojeco.cz [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (česky) 
  2. Francie za vlády Ludvíka XIV. [online]. dejepis.com, autor, revidující: Václav Němec, Tomáš Čížek [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]