Drašnice

Drašnice ;
	Pohled na Drašnici a přístav
Poloha
Souřadnice	43°13′1″ s. š., 17°6′32″ v. d.
Stát	Chorvatsko
	Drašnice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	9,9 km²
Počet obyvatel	286 (2021)
Hustota zalidnění	28,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.drasnice.hr
PSČ	21328
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drašnice (italsky Drasnizze^[2]) jsou vesnice a turisty často vyhledávaná lokalita v jižní Dalmácii (Chorvatsko) ve Splitsko-dalmatské župě. Je součástí Makarské riviéry, leží u silnice D8 mezi městy Makarska a Ploče. Administrativně spadá pod opčinu Podgora, od jejíhož stejnojmenného střediska je vzdálena asi 3 km. Dále je vzdálena asi 13 km jihovýchodně od Makarské, 28 km severozápadně od Gradace, 40 km severozápadně od Ploče a asi 73 km jihovýchodně od Splitu. Podle sčítání lidu v roce 2021 zde trvale žije 293 obyvatel, což je pokles oproti roku 2011, kdy zde žilo 339 obyvatel. Nejvíce obyvatel (753) zde žilo v roce 1910.

Sousedními letovisky jsou Podgora (konkrétně Čaklje) a Igrane. Z vesnice je pohled na ostrovy Brač, Hvar a horu Sveti Ilija na poloostrově Pelješac, na Brači jsou viditelné vesnice Sumartin, Selca a Novo Selo, na Hvaru mnoho malých osad kolem malých zátok, které náleží vnitrozemským vesnicím Gdinj, Bogomolje a Selca kod Bogomolja.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Srida Sela (horní část Drašnic)

Vesnice se rozkládá podél moře u zátoky Sveti Križ, známé též jako Uvala Drašnice, pod horou Kljen (808 m) v pohoří Sutvid jižně od Biokova, mezi zátokou Klokun a mysem Komoljača. Drašnice se skládají z několika přímořských částí – Porat (centrální část Drašnic, v níž se nachází přístav), Rat (nejsevernější část), Vodice, Račine (část pod Jadranskou magistrálou neležící u moře), Soline a Tila Lučica (nejjižnější část). Z původního sídla zůstaly osady Alači, Cvitanovići, Hrstići, Pavišići, Šulente a Urlići, dohromady označovány jako Srida Sela, nacházející se východně od Drašnic. Jihovýchodně od Drašnic se též nachází malá osada Kolednik. Nacházejí se zde tři kostely, „starý“ kostel svatého Jiří v Drašnicích, „nový“ kostel svatého Jiří v Šulente a kostel svatého Štěpána v Koledniku. Všechny kostely spadají pod farnost Igrane. Taktéž se zde nachází několik převážně oblázkových, ale také částečně písečných pláží, jako jsou Izbitac, Rat, Soline, Tila Lučica a Vodice. Dále se zde nachází základní škola, dva obchody s potravinami, pošta, několik restaurací a velké množství apartmánů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Drašnicích pochází z tureckého dokumentu z roku 1523, avšak podle zde nalezených stećaků a římských sarkofágů byla oblast obydlena již ve starověku. V roce 1962 byla vesnice, která tehdy neležela ještě u moře, výrazně poničena silným zemětřesením, což zapříčinilo přesun obyvatelstva a vytvoření nového přímořského sídla u zátoky Sveti Križ.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Drašnice (dříve též Dračnice) zřejmě pochází z chorvatského názvu zde běžné řešetlákovité rostliny trnovec – drača. Název Drašnice je v množném čísle; jednotné číslo by bylo Drašnica.

Obyvatelstvo a turismus[editovat | editovat zdroj]

Hlavním zdrojem příjmu je turismus, dále potom rybářství, drobné zemědělství a pěstování oliv.

Každým rokem zde v létě několikrát probíhá festival Ribarska noć (rybářská noc), kde vystupují hudebníci a tanečníci v typických chorvatských krojích a návštěvníkům jsou podávány pečené makrely.

V létě je v Drašnici provozováno velké množství apartmánů pro turisty, kterým zde jsou k dispozici zdejší oblázkové, písčité a skalnaté pláže, několik kaváren, restaurací a barů, dětské hřiště a atrakce. Často jsou pořádány lodní výlety na nedaleký ostrov Hvar a ostatních letovisek na Makarské riviéře. Rovněž je k dispozici velké množství pěších a horolezeckých stezek na pohoří Sutvid.

Původní obyvatelé Drašnic mají nejčastěji příjmení Alač, Glučina, Hrstić, Šulenta a Urlić.

Pamětihodnosti a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Starý kostel svatého Jiří v Drašnicích – moderní kostel vybudovaný mezi lety 1971 a 1976 na pozůstatcích původního kostela na návrh architekta Ante Rožiće
Nový kostel svatého Jiří v osadě Srida Sela – byl vystavěn v roce 1891, po zemětřesení v roce 1962 byl silně poškozen, rekonstruován byl až v 21. století
Kostel svatého Štěpána v osadě Kolednik – byl založen v roce 1466 hrabětem Stjepanem Vukče, který procházel kolem dnešních Drašnic na své cestě do Dubrovníku, v současnosti jde o zříceninu, z kostela zůstaly pouze zdi
Žena Biokovka – mozaikový obraz zobrazující hrdou ženu stojící před čtyřmi italskými vojáky, kteří na ni míří puškami. Nachází se za místní školou společně s památníkem padlých během II. světové války v letech 1941-1945. Památník byl postaven v roce 1974.
Socha Panny Marie před starým kostelem svatého Jiří v Drašnicích
Rozsáhlá skaliska a několik malých jeskyní v blízkosti pláží Rat a Vodice, která se stávají domovem mnoha druhů skalních i mořských živočichů
Velké množství kamenných zdí na srázech, dříve sloužících k pěstování vinné révy

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

V Drašnicích v roce 2021 žilo celkem 293 obyvatel. V roce 1991 tvořili 94,86 % obyvatelstva Chorvati. Dále zde žilo pět Srbů (1,51 %), tři Češi (0,9 %), tři Slovinci, dva Jugoslávci (0,6 %), dva Maďaři a jeden Albánec (0,3 %). Mezi lety 1910 a 1981 počet obyvatel výrazně klesal a Drašnice tak přišly o více než polovinu obyvatelstva, pak se ale počet obyvatel ustálil.