Dr. Watson

John Watson
	Dr. Watson (vlevo) a Sherlock Holmes na ilustraci Sidneyho Pageta
První výskyt	Studie v šarlatové
Poslední výskyt	Na starém zámku v Shoscombe
Vytvořil	Sir Arthur Conan Doyle
Informace o postavě
Pohlaví	muž
Národnost	Spojené království
Titul	Doktor
Povolání	lékař
Manžel(ka)	Mary Morstan
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doktor John Watson (též dr. John Hamish Watson) je fiktivní postava vymyšlená Arthurem Conanem Doylem. Je to přítel, příležitostný spolubydlící a také životopisec detektiva Sherlocka Holmese. V knihách vystupuje dr. Watson v roli vypravěče téměř všech Holmesových příběhů (jen dva příběhy vypráví sám Holmes a další dva jsou vyprávěny ve třetí osobě). Watson a Holmes podle Doyleových povídek bydleli v letech 1881–1904 ve viktoriánském domě na Baker Street.

Fiktivní životopis

V první vydané povídce Studie v šarlatové je zmíněn Watsonův životopis. Sloužil jako vojenský lékař v Pátém northumberlandském pluku v Indii, než však do Indie dorazil, vypukla druhá afghánská válka. Po zranění byl přesunut do nemocnice v Péšávaru, kde se nakazil těžkou střevní chorobou a byl dopraven na vojenskou loď „Orontes“ a za měsíc přistál v Portsmouthu s naprosto zničeným zdravím. Usadil se v Londýně, kde se seznámil s Holmesem a stal se jeho spolubydlícím. Později si dr. Watson založil soukromou lékařskou praxi a oženil se.

Postava doktora Watsona se objevila v mnoha filmech a seriálech jako Sherlock, Sherlock: Jak prosté (kde mimochodem vystupuje v ženském provedení), atd. Ztvárnili ji například Martin Freeman, Jude Law, Edward Hardwicke, David Burke, André Morell, Nigel Bruce, Kenneth Welsh, Vitalij Solomin nebo Earle Cross.

Literární typ

Postava Watsona plní v klasické (zejména „romantické“) detektivce několik funkcí.

Watson funguje jako prostředník mezi geniálním Velkým detektivem a čtenářem. Tím, že Watson stojí po boku výjimečné osobnosti, vytváří vůči ní potřebný odstup a zároveň zdůrazňuje její výstřednost a intelektuální nadřazenost. Jeho přítomnost umožňuje autorovi skrýt myšlenkové pochody Velkého detektiva, takže závěrečné odhalení může působit velmi efektně.

Zároveň Watson poskytuje Velkému detektivovi přirozenou možnost komentovat a vysvětlovat své deduktivní postupy, což přispívá ke srozumitelnosti děje a umožňuje na konci příběhu přehledné shrnutí vyšetřování. Z hlediska kompozičního a čtenářského funguje jako „ideální čtenář“, tedy postava, s níž se publikum může snadno ztotožnit, a přitom si uchovat pocit intelektuální převahy.

Svými nesprávnými či unáhlenými dedukcemi Watson svádí čtenáře na falešnou stopu, čímž napomáhá udržet napětí a oddálit rozuzlení příběhu. Postava Watsona tedy umožňuje autorovi kombinovat racionální logiku s dramatickým účinkem a překvapením.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Doktor John Watson na slovenské Wikipedii.

Související články