Dršťka (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dršťka
Pokus o rekonstrukci podoby hradu od Lubomíra Herce
Základní informace
Sloh gotický
Poloha
Adresa jižně od Skořic, Vojenský újezd Brdy, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Dršťka
Dršťka
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dršťka (též Ronšperk, Losumberk nebo Drštka) je zřícenina hradu na okraji Vojenského újezdu Brdy v západní části okresu Příbram. Nachází se asi jeden kilometr jižně od obce SkořiceBrdské vrchovině na buližníkovém hřebeni v nadmořské výšce okolo 540 m n. m. Dochovaly se z něj terénní nerovnosti a drobné zbytky zdiva.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Většina písemných zpráv se k hradu vztahuje pouze nepřímo. Prvním možným majitelem hradu byl Dobrohost z Ronšperka, přičemž predikát z Ronšperka může být vztahován jak k Dršťce, tak k tvrzištiSkořického potoka v severní části Mirošova.[1] Za jisté majitele lze považovat čtyři Dobrohostovy syny[2] nebo vnuky, kteří roku 1390 ve skořickém kostele vykonávali patronátní právo. Byli to Nachval, Sezema, Břeněk a Zdeněk.[1] Uvedená jména se v rodě pánů z Dršťky používala často, takže je obtížné sledovat další vztahy. Hrad, který zřejmě zůstal Břeňkovi, byl možná roku 1421 napaden husitským vojskem, které zničilo nedaleké proboštství Teslíny, ale ubránil se. Roku 1427 byl s dalšími hrady opěrným bodem křižáků na Plzeňsku. Břeněk zemřel bez dědiců po roce 1447 a připadl Zachařovi z Říčan na Štěkni. Při zasedání zemského soudu roce 1454, byl hrad prohlášen za odúmrť a připadl králi, který jej věnoval Oldřichu z Rakové a z Radyně.[1]

Následovalo několik let trvající období sporů s Břeňkovými příbuznými, kteří rozhodnutí o odúmrti soudně napadli, ale do roku 1460 spor nejspíše vyřešili mimosoudní cestou. Břeňkovi příbuzní od roku 1459 přesídlili do Poběžovic, které nechali opevnit a postavili si v nich sídlo Nový Ronšperk.[1]

Oldřich z Rakové snad Dršťku přenechal Václavu Lukavovi z Račína a v 70. letech 15. století bylo panství hradu připojeno k Rožmitálu. Na hradě už tehdy zřejmě nikdo nesídlil a v polovině 16. století se uvádí jako pustý.[1]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Hrad byl postaven na členitém buližníkovém hřebeni. Na jednom ze skalních bloků stála obytná věž, ke které přiléhal hradbou chráněný dvorek[1] nebo menší dvouprostorová budova.[2] Dochovaly se z ní drobné zbykty zdiva. Na dalším skalním bloku na jihozápadě stála menší obranná budova postavená z velké části ze dřeva. Prostor mezi ní a obytnou věží byl ohrazen palisádou. Terénní prohlubeň naznačuje přítomnost další stavby pod jihozápadní skálou. Na jihovýchodní straně skalního hřebene stálo hospodářské zázemí hradu, ze kterého se dochovaly další terénní relikty.[2] V roce 1999 bylo zjištěno narušení fragmentů zdiva.[3]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Zbytky hradu se nachází v dříve nepřístupné části vojenského prostoru, k jehož zrušení došlo k 1. lednu 2016.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Drštka u Skořic. Plzeň: Nadace České hrady, 1995. 16 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 1). 
  2. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Dršťa, s. 125–126. 
  3. NOHÁČOVÁ, J. Narušení pozůstatků hradu Drštka. Hláska. 1999, roč. X, čís. 3, s. 44. Dostupné online. ISSN 1212-4974. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Drštka u Skořic. Plzeň: Nadace České hrady, 1995. 16 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 1). 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Drštka, Dvorec, Mirošov, s. 80–83. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]