Dougie Bowne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dougie Bowne
Základní informace
Narození 20. století
Žánry jazz, rock
Povolání hudebník, hudební skladatel, hudební producent
Nástroje bicí, perkuse, klávesy
Příbuzná témata The Lounge Lizards, Floored by Four
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dougie Bowne je americký bubeník a hudební skladatel.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1979 byl členem doprovodné skupiny velšského hudebníka a skladatele Johna Calea. Z jejich spolupráce vzešlo koncertní album Sabotage/Live. V letech 1980 až 1981 byl členem kapely zpěváka Iggyho Popa, s nímž nahrál album Party. V roce 1983 se stal členem skupiny The Lounge Lizards, kterou opusil o čtyři roky později. V roce 1998 vydal své první sólové album nazvané One Way Elevator, na němž se podíleli klavírista John Medeski a kontrabasista Fred Hopkins; jeho koproducentem byl John Zorn.[1] Během své kariéry spolupracoval s řadou dalších hudebníků, mezi něž patří například Lydia Lunch, Arto Lindsay, Marc Ribot, Yoko Ono, Kazutoki Umezu, Eszter Balint, Dave Douglas, Cassandra Wilsonová a Marianne Faithfullová. Roku 1997 produkoval a hrál na albu Terra Incognita hudebníka Chrise Whitleyho.[2] V roce 2010 hrál se skupinou Floored by Four.[3]

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Sólová[editovat | editovat zdroj]

  • One Way Elevator (1998)

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Sabotage/Live (John Cale, 1979)
  • Queen of Siam (Lydia Lunch, 1980)
  • Party (Iggy Pop, 1981)
  • Light, Traps and Exploding Wires (Naúx, 1982)
  • No Pain for Cakes (The Lounge Lizards, 1987)
  • World at a Glance (World at a Glance, 1988)
  • Pleasure Bane (Lord Boy, 1988)
  • Voice of Chunk (The Lounge Lizards, 1988)
  • A Question of Time (Jack Bruce, 1989)
  • Comme Des Garçons Volume Two (Seigen Ono, 1989)
  • Beauty (Rjúiči Sakamoto, 1990)
  • Funk of Ages (Bernie Worrell, 1990)
  • Blazing Away (Marianne Faithfull, 1990)
  • Mais (Marisa Monte, 1991)
  • 音楽王2 Welcome to Forbidden Paradise (Hoppy Kamiyama, 1992)
  • Marisa! (Marisa Monte, 1992)
  • The Last Waltz from Distorted Honky-Tonk (Optical*8, 1992)
  • Optical*8 (Optical*8, 1992)
  • Eclecticism (Kazutoki Umezu, 1993)
  • Bright Red (Laurie Anderson, 1994)
  • Din of Ecstasy (Chris Whitley, 1995)
  • Cibo Matto (Cibo Matto, 1995)
  • Very Neon Pet (Peter Scherer, 1995)
  • Aggregates 1-26 (Arto Lindsay, 1995)
  • Ego (Hiroshi Mikami, 1995)
  • Temptation (Holly Cole, 1995)
  • New Moon Daughter (Cassandra Wilson, 1995)
  • Hope & Despair (Kato Hideki, 1996)
  • It Happened One Night (Holly Cole, 1996)
  • The Body Has a Head (John S. Hall, Sasha Forte a Jane Scarpantoni, 1996)
  • Viva! La Woman (Cibo Matto, 1996)
  • Super Relax (Cibo Matto, 1997)
  • Terra Incognita (Chris Whitley, 1997)
  • Sanctuary (Dave Douglas, 1997)
  • Terra Incognita (Chris Whitley, 1997)
  • How I Spent My Vacation (Evan Lurie, 1998)
  • Flicker (Eszter Balint, 1998)
  • Prize (Arto Lindsay, 1999)
  • Yo! I Killed Your God (Marc Ribot, 1999)
  • Memories Are My Only Witness (Yuka Honda, 2002)
  • Emigre (Ted Reichman, 2003)
  • With My Left Hand I Raise the Dead (Doveman, 2007)
  • Floored by Four (Floored by Four, 2010)
  • Heart Chamber Phantoms (Yuka Honda, 2010)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dougie Bowne – One Way Elevator [online]. Discogs [cit. 2016-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KAUFMAN, Gil. Yoko Ono, Soul Coughing Play For Sick Musician [online]. MTV, 1997-05-03 [cit. 2016-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. DOMBAL, Ryan. Mike Watt, Nels Cline, Yuka Honda (Cibo Matto) Form New Group [online]. Pitchfork Media, 2010-06-04 [cit. 2016-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]