Doubravice (Nečtiny)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doubravice
Silnice ve vesnici
Silnice ve vesnici
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecNečtiny
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel13 (2021)[1]
Katastrální územíDoubravice u Nečtin (1,88 km²)
PSČ331 01
Počet domů9 (2021)[2]
Doubravice
Doubravice
Další údaje
Kód části obce101966
Kód k. ú.701963
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doubravice (dříve Německá Doubravice,[3] německy Deutsch Dobrawitz) je vesnice, část obce Nečtiny v severozápadní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území Doubravice u Nečtin měří 187,63 ha.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves je poprvé písemně zmiňována v roce 1239 jako majetek benediktinského kláštera v Kladrubech. Roku 1381 držel Doubravici Bušek Calta z nedaleké Kamenné Hory, od roku 1410 byla součástí panství Štědrá, po roce 1489 panství Toužim. V letech 1572–1651 byla součástí panství Žlutice, které vlastnili Kokořovci. Od roku 1651 připadla pod nečtinské panství. Po druhé světové válce se ves pozvolna stala rekreační lokalitou. V roce 2000 se v Doubravici a okolí natáčel český Cesta z města.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Doubravice se nachází pět kilometrů východně od Manětína a 1,6 kilometru severně od Nečtin. Ves leží na jižním svahu osamocené stolové hory Kozelka, terén pozvolně klesá jihovýchodním směrem ke korytu Starého potoka.

Stolová hora Kozelka leží v bezprostřední blízkosti vsi, z vyššího vrcholu je výhled do okolí ve směru na Nečtiny. Obvod hory je tvořen čedičovými skalními útvary zvanými Zkamenělé stádo, které jsou chráněné stejnojmennou přírodní rezervací a zároveň slouží horolezcům jako cvičná stěna.

Na druhé straně údolí Starého potoka začíná rozsáhlý lesní komplex přírodního parku Manětínská. Doubravice sousedí s Újezdem na severovýchodě, s Lešovicemi na východě, s Nečtinami na jihu, s Kamennou Horou na západě a s Potokem na severozápadě.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 64 obyvatel (z toho 31 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci a 61 Němců. Kromě jednoho člena církve československé byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 72 obyvatel: pět Čechoslováků a 67 Němců. Až na šest lidí bez vyznání se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 65 63 67 62 66 64 72 40 37 26 15 12 12 11 13
Počet domů 10 11 6 11 12 12 13 10 10 7 6 6 7 8 9

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Doubravice byla samostatnou obcí, se kterým patřila nejprve do okresu Kralovice, ale v roce 1950 v okrese Plasy. Od roku 1960 je částí obce Nečtiny v okrese Plzeň-sever. V letech 1869–1950 k obci patřily Lešovice.[10]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Na svažité návsi se kromě dvou rybníčků nachází obdélná kaple svaté Anny. V její dřevěné věžičce býval zvonek. V kruhové vsi jsou některé z domů částečně dřevěné se zbytky hrázděných štítů. V Doubravici i jejím okolí je řada drobných litinových a kovaných křížků z 19. a počátku 20. století, v polích je také pomníček padlým v první světové válce.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
  4. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Doubravice u Nečtin [online]. 2013-01-01 [cit. 2015-05-10]. Dostupné v archivu. 
  5. část obce Doubravice, Nečtiny, okres Plzeň-Sever. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 285. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 162. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 106, 280. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]