Dornier Do K

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dornier Do K
Dornier K3
Dornier K3
Určení dopravní letoun
Výrobce Dornier
Šéfkonstruktér Claude Dornier
První let 7. května 1929 (Do K1)
Charakter projekt opuštěn
Vyrobeno kusů 3 prototypy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dornier Do K byl německý dopravní a transportní letoun navržený Claude Dornierem a vyráběný společností Dornier Flugzeugwerke.[1] Jednalo se o konvenčně řešený hornoplošník s pevným záďovým podvozkem, vzniklý ve třech odlišných prototypech, který se nesetkal s úspěchem na trhu.[1]

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Dornier Do K1[editovat | editovat zdroj]

Prvním prototypem byl Dornier K1, který poprvé vzlétl 7. května 1929.[1] Jednalo se o hornoplošník s křídlem vyztuženým vzpěrami, záďovým podvozkem s kluznou patkou na ostruze,[1] který byl poháněný jedním licenčním devítiválcovým hvězdicovým motorem Siemens Jupiter VI o výkonu 510 hp (380 kW) instalovaným v přídi. V trupu hranatého průřezu se nacházel uzavřený kokpit pro dvoučlennou osádku a kabina umožňující přepravu osmi cestujících nebo nákladu.[1] Letové zkoušky ukázaly nedostatečné výkony a stroj byl proto překonstruován.[1]

Dornier Do K2[editovat | editovat zdroj]

Dornier K2 poprvé vzlétl v prosinci 1929. Měl podobný trup a křídlo jako jeho předchůdce, ale jeho podvozek byl upravený a poháněly jej čtyři pětiválcové hvězdicové motory Gnome-Rhône 5K Titan,[1] o výkonu 240 hp (179 kW) každý, instalované v tandemových dvojicích nesených na vzpěrách pod křídly vedle trupu.[1] Ačkoliv letoun disponoval podstatně větším výkonem instalované pohonné soustavy, jeho letové výkony oproti K1 vzrostly jen nepatrně.[1]

Dornier Do K3[editovat | editovat zdroj]

Do K3 v letu, 1932

Do K3 představoval celkové přepracování konstrukce. Původní vzpěrami vyztužené křídlo bylo nahrazeno plně samonosným o větším rozpětí,[1] překonstruovaný trup měl oválný průřez a byl prodloužen tak aby pojal další dvojici pasažérů. Záďový podvozek byl opatřen ostruhovým kolečkem a hlavní kola získala aerodynamické kryty.[1] Uspořádání pohonu zůstalo stejné jako u K2, ale tandemové gondoly byly neseny níže pod křídlem a pohon zajišťovaly československé hvězdicové sedmiválce Walter Castor o výkonu 305 hp (227 kW) každý.[1] Tažné motory měly čtyřlisté vrtule, zatímco tlačně instalované dvoulisté.[2] Výkony stroje byly podstatně zlepšené, ale ani tak se nepodařilo vzbudit zájem potenciálních zákazníků a vývoj dál nepokračoval.[1]

Specifikace (Do K3)[editovat | editovat zdroj]

Třípohledový nákres typu Do K3 (z archivu NACA)

Údaje podle[1]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 2
  • Kapacita: 10 cestujících
  • Délka: 16,65 m
  • Rozpětí: 25 m
  • Nosná plocha: 89 m²
  • Výška: 4,55 m
  • Prázdná hmotnost: 4 265 kg
  • Vzletová hmotnost: 6 200 kg
  • Pohonná jednotka: 4 × vzduchem chlazený sedmiválcový hvězdicový motor Walter Castor
  • Výkon pohonné jednotky: 227 kW (305 hp) každý

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 230 km/h
  • Cestovní rychlost:
  • Praktický dostup: 6 000 m
  • Dolet: 800 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dornier Do K na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n Orbis 1985
  2. HEINZE, Edwin P.A. The New Dornier Landplane. Flight. 30. října 1931, s. 1165–1167. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • The Illustrated Encyclopedia of Aircraft (Part Work 1982-1985). London: Orbis Publishing, 1985. S. 1494. (anglicky) 
  • "Do-K" Shows Speed In Test Flights. Popular Mechanics. Květen 1932, s. 779. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]