Dornier 328

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dornier 328
Určeníturbovrtulový dopravní letoun
PůvodNěmecko
VýrobceDornier, Fairchild
První let6. prosince 1991
Zařazenoříjen 1993
UživatelLoganair
United Express, Alitalia, Lions Air
Výroba1991–2000
Vyrobeno kusů217
Další vývojFairchild Dornier 328JET
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dornier 328 je německý dvoumotorový turbovrtulový úzkotrupý hornoplošník pro krátké až střední tratě.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Program Do 328 byl původně zahájen firmou Dornier Luftfahrt GmbH vlastněnou koncernem Deutsche Aerospace v první polovině 90. let 20. století.

Zálet prototypu (výr. č. 3001, imatrikulace D-CHIC) s instalovanými motory Pratt & Whitney Canada 119B/C se konal 6. prosince 1991 v Oberpfaffenhofenu.

Druhý zkušební stroj (D-CATI) byl zalétán 4. června 1992. Jeho primárním úkolem bylo prověřit palubní systémy a zejména avioniku Honeywell Primus 2000. Do letových testů se následně zapojily další dva stroje (D-COOL a D-CITI).

Do pravidelného provozu byl zařazen v říjnu 1993 švýcarská regionální společnost Air Engiadina. Druhým uživatelem se 15. listopadu 1993 stal dopravce Horizon Air z USA. Kapacita hlavní kabiny byla 30 až 32 cestujících, dvoučlennou posádku doplňoval jeden palubní průvodčí.

Po odkoupení firmy americkým výrobcem Fairchild Aircraft z texaského San Antonia v roce 1996 bylo vytvořeno uskupení Fairchild-Dornier se sídlem v německém Oberpfaffenhofenu. Výroba se pak rozšířila také do USA.

Od základního typu Do 328-100 vznikla verze Do 328-110 s prodlouženým doletem a vyšší hmotností. Dalšími verzemi byly Do 328-120 se zkráceným vzletem a přistáním a Do 328-130 s upraveným ovládáním směrovky při vyšších rychlostech. Výroba skončila v roce 2000, za tuto dobu se vyrobilo 217 kusů tohoto letadla.

Firma Fairchild tento stroj později inovovala, udělala z něj proudový letoun s dvojicí turboventilátorových jednotek PWC 306. Ten nese označení Do 328JET (původně Do 328-300), kterým společnost hodlala konkurovat proudovým typům pro regionální linky. Od této verze byl odvozen také obchodní model Envoy 3 pro 12 až 14 osob.

Dalšímu rozvoji typu Do 328 zabránila platební neschopnost společnosti Fairchild-Dornier a uvalení nucené správy 1. července 2002. V polovině následujícího roku převzala veškerá práva na program Do 328JET organizace AvCraft Aerospace GmbH, kterou však v březnu 2005 potkal stejný osud.

V květnu 2017 byla hlavním uživatelem Do 328 irská společnost Loganair se třemi kusy ve flotile.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Do 328 v turbovrtulové a proudové konfiguraci

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Délka: 21,23 m
  • Rozpětí: 20,98 m
  • Výška: 7,05 m
  • Nosná plocha: 40 m²
  • Prázdná hmotnost: 9 100 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 13 990 kg

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Cestovní rychlost: 620 km/h
  • Dolet: 1852 km
  • Praktický dostup: 9492 m

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Pro zobrazení popisku přejeďte přes obrázek myší

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dornier 328 na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]