Dopady evropské migrační krize ve Švédsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Švédsko je v průběhu takzvané evropské migrační krize druhou nejčastější cílovou zemí imigrantů v celé Evropské unii. Zdejší migrační politika způsobila v zemi velké problémy, zvýšila se kriminalita a zároveň začaly vznikat tzv. no-go přistěhovalecké čtvrti.[1] Švédská policie začala čtvrti s velkou kriminalitou nazývat Utsatt område.

Vývoj migrační krize[editovat | editovat zdroj]

Stany pro dočasné ubytování žadatelů o azyl

Švédsko bylo v roce 2014 imigranty druhou nejvyhledávanější zemí v Evropě hned po Německu. Také v roce 2015 se Švédsko stalo po Německu druhou nejčastější cílovou zemí imigrantů z Blízkého, Středního východu a Afriky. Výrazný nárůst žadatelů o azyl byl patrný zejména ve druhé polovině roku 2015; za celý rok 2015 pak bylo ve Švédsku podáno téměř 160 000 žádostí o azyl. Migranti se do země nejčastěji dostávali ze sousedního Dánska.

Uprchlíci kteří přijeli ze Sýrie u nádraží ve městě Malmö, 2015

Zejména v první polovině roku 2015 Švédové migranty otevřeně vítali, ale s rostoucím počtem nových imigrantů přicházejících do země nadšení opadávalo. Nově příchozí žadatelé o azyl ve Švédsku mají na svědomí již několik vražd, zahrnující např. dvojnásobnou vraždu v obchodním domě IKEA v srpnu 2015,[2] umučení homosexuálního Švéda dvojicí muslimských uprchlíků v prosinci 2015 poté, co je ubytoval u sebe doma,[3] nebo vražda sociální pracovnice v azylovém centru mladistvým migrantem v lednu 2016, která vyvolala silné pobouření v médiích i na švédské politické scéně. Obětí byla dvaadvacetiletá Alexandra Mezherová, kterou dne 25. ledna 2016 ubodal zřejmě patnáctiletý imigrant k smrti v centru pro mladistvé žadatele o azyl bez rodičů; centrum se nachází ve městě Molndal poblíž Göteborgu, zavražděná byla jeho zaměstnankyní a o žadatele pečovala. Slečna Mezherová byla libanonská křesťanka, jejíž rodina se do Švédska přestěhovala z Bejrútu v roce 1989.

V polovině listopadu 2015 Švédsko zavedlo hraniční kontroly na dálničním mostě Öresundbron, spojující tuto zemi s Dánskem. Obdobné kontroly byly uplatňovány i v přístavech, kam připlouvají trajekty z Dánska a Německa. Ačkoli měly být zavedeny na dobu jen deseti dnů, byly pak prodlouženy na neurčito.[4] Švédští političtí představitelé koncem roku 2015 také oznámili, že země již nemá dostatek kapacit na velký počet příchozích žadatelů o azyl.[5] V lednu 2016 vznesla švédská policie požadavek na 4100 nových policistů a civilních zaměstnanců, aby mohla čelit rostoucím požadavkům na bezpečnost v azylových centrech, k zajištění deportací ekonomických migrantů a na ochranu země před terorismem.[6] Kromě vražd se ve Švédsku rozmáhá i další typy násilí ze strany imigrantů, kteří v některých oblastech utvořili organizované gangy, soustředící se na loupeže i znásilňování žen.[7] Množí se také útoky radikálů na mešity a azylová centra po celém Švédsku, např. dne 5. března 2016 napadli maskovaní útočníci azylové centrum ve městě Timraa, kde kameny vytloukli okna budovy.[8] Švédská vláda v říjnu roku 2015 odhadla počet imigrantů nově příchozích v roce 2016 na 170 tisíc osob.[9]

Politické dopady[editovat | editovat zdroj]

Vysoký počet imigrantů měl za následek růst obliby radikálních a protiimigrantských politických stran. V reakci na tento stav uzavřela vláda v prosinci roku 2014 tzv. opoziční smlouvu, která jí zajistí, že nebudou muset být vypsány předčasné volby kvůli neschválenému státnímu rozpočtu. Platnost smlouvy byla stanovena do roku 2022.[10] Dne 4. listopadu 2015 obvinil švédský premiér Stefan Löfven země východní části EU, které zastávají v migrační krizi rezervovaný postoj, z údajné sobeckosti.[11][12] Po vraždě Alexandry Mezherové mladistvým imigrantem policie varovala před rostoucím množstvím podobných případů a švédský premiér Stefan Löfven mluvil o "velkých obavách" mezi lidmi v zemi. Tobias Hellstrom, mluvčí Švédských demokratů řekl: "Varovali jsme před tím a nyní se to stalo. Nesmíte nechat samotnou dvaadvacetiletou dívku, aby se starala o tyto 'mladé', kteří často vypadají být mnohem starší, než o sobě prohlašují."[13][14][15]

Švédská policie začala čtvrti s velkou kriminalitou nazývat Utsatt område. Jejich počet byl v roce 2015 celkem 43, v roce 2016 se zvýšil na 61.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vulnerable area. en.wikipedia.org [online]. 20 May 2020 [cit. 2020-5-20]. Dostupné online. 
  2. Pachatel dvojí vraždy ve Švédsku měl být brzy deportován. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-08-12 [cit. 2018-01-31]. Dostupné online. 
  3. Vzal je domů, dal jim oblečení a jídlo. Uprchlíci ho umučili k smrti!. tn.nova.cz. 2015-12-21. Dostupné online [cit. 2018-01-31]. 
  4. Článek na portálu thelocal.se (anglicky)
  5. Článek na portálu ft.com (anglicky)
  6. Článek na portálu bbc.com (anglicky)
  7. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/392947-stockholm-uz-neni-bezpecny-svedska-policie-priznala-ze-neuhlida-poradek.html
  8. Článek na portálu dn.se (severosámsky)
  9. Vražda ve Švédsku, Ku Klux Klan ve Finsku: Uprchlíci mění Evropu. EuroZprávy.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-01. (anglicky)  Archivováno 1. 2. 2018 na Wayback Machine.
  10. SLÁDEK, Jiří. Opoziční smlouva po švédsku: politici se usmiřují, Švédové se zlobí. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2015-01-06 [cit. 2015-11-04]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  11. Článek na portálu tyden.cz
  12. Článek na portálu Financial Times.com (anglicky)
  13. [ Článek na portálu telegraph.co.uk (anglicky). www.telegraph.co.uk [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-25.  Článek na portálu telegraph.co.uk (anglicky)]
  14. Článek na portálu dailymail.co.uk (anglicky)
  15. Vražda ve Švédsku: Uprchlík ubodal dívku, která mu nabídla pomocnou ruku - Článek na portálu extra.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]