Dopady evropské migrační krize na Slovensku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Slovensko v průběhu takzvané evropské migrační krize podobně jako Česká republika leží mimo hlavní migrační trasy a v roce 2015 přijalo téměř nejméně žádostí o azyl z celé Evropské unie. Imigrační krize se ovšem na zdejší politické scéně stala klíčovým tématem, z něhož těží zejména protiimigrační i krajně pravicová uskupení.

Vývoj krize[editovat | editovat zdroj]

Migranti při tzv. pochodu naděje na maďarské dálnici M1 několik kilometrů od slovenských hranic

Přes sousední Slovensko v roce 2015 ani začátkem roku 2016 neprocházela žádná hlavní migrační trasa, po které se přesouvají hlavní masy lidí do západní Evropy; v létě 2015 probíhaly hlavní migrantské trasy po dopravních tazích, procházejících z Budapešti do Vídně, ale vyhýbajících se Slovensku. Na přelomu srpna a září ale byly z Maďarska, které v té době stálo na Balkánské trase, do Německa vypraveny vlaky s migranty, z nichž několik projíždělo i přes Slovensko, které s vlivem toho muselo potýkat s vysokým počtem nelegálních cizinců. V druhé polovině září 2015 bylo ve městě Gabčíkovo u hranic s Maďarskem zřízeno azylové zařízení, sloužící pro vyřízení azylové žádosti migrantů, kteří o něj požádali v jiné zemi EU; zřízení centra vyvolalo kontroverze a tamní obyvatelé ho přivítali s nelibostí.[1] V následujících zimních měsících už se především vlivem přesměrování Balkánské cesty západním směrem pohybovali zachycení ilegální migranti v této zemi průměrně jen v řádu jednotek denně.

Ve Slovensku panují silné protiimigrační postoje. Nespokojenosti veřejnosti ohledně přílivu ilegálních migrantů a uprchlíků do Evropy využili také někteří radikálové. Slovenská vláda se vyjádřila k možnému příchodu imigrantů z Maďarska s nelibostí a posílila namátkové policejní kontroly na jižní hranici. V rámci povinně dobrovolného přerozdělení 40 000 migrantů z Itálie a Řecka do dalších zemí EU, schváleného v červnu 2015, se Slovensko rozhodlo přijmout jen křesťanské uprchlíky.[2] V reakci na schválení kvót na přerozdělování žadatelů o azyl dne 22. září 2015 podalo Slovensko koncem měsíce žalobu k soudnímu dvoru EU a slovenský premiér Robert Fico oznámil, že kvóty nebudou na Slovensku respektovány. V polovině prosince 2015 vláda přijala 149 křesťanských uprchlíků před Islámským státem z Iráku.[3] Fico opakovaně vystupoval proti přijímání muslimských migrantů, kvótám na jejich přerozdělování a po silvestrovském sexuálním násilí přistěhovalců v několika německých městech na přelomu roku 2015 a 2016 oznámil, že Slovensko nepřijme žádné muslimy ani na základě dobrovolnosti.[4] Téma imigrační krize se stalo také hlavním tématem slovenských parlamentních voleb, konaných dne 5. března 2016, kdy na protiimigrační rétoriku vsadilo z velkých stran především vítězné uskupení SMER-sociálna demokracia, vedené premiérem Robertem Ficem. Do parlamentu se vlivem imigrační krize dostala také neonacistická Ľudová strana Naše Slovensko župana Banskobystrického kraje Mariana Kotleby.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/380952-na-slovensko-dorazili-z-rakouska-prvni-azylanti.html
  2. Slovensko přijme jen křesťany
  3. ČT - Slovensko přijalo křesťanské uprchlíky
  4. Eurozprávy - Fico nepřijme muslimy

Související články[editovat | editovat zdroj]