Domovské právo
Domovské právo či též domovská příslušnost byl právní institut „příslušnosti k obci“. Představoval právo na nerušený pobyt v obci a na chudinské zaopatření z její strany. Institut domovské obce vznikl v českých zemích v souvislosti se zavedením obecní samosprávy v roce 1849, zůstal v platnosti i za první republiky a zrušen byl až k 1. lednu 1949.
Domovské právo se nabývalo:
- děti narozením (po otci),[1]
- manželka sňatkem (po manželovi),[1]
- udělením obecním úřadem (např. po delším trvalém pobytu v místě),[1]
- získáním úředního postu v obci (např. četník).
Právní úpravy[editovat | editovat zdroj]
- konskripční patent (1804)
- patent o zrušení poddanství (7. září 1848)
- prozatímní obecní zřízení (17. března 1849)
- zákon č. 18/1862 ř. z. (obecní zákon)
- zákon č. 105/1863 ř. z. o právu domovském
- zákon č. 59/1886 z.z.č. o opatřování chudých
- zákon č. 222/1896 ř. z. (novelizace zákona o právu domovském)
- ústavní zákon č. 236/1920 Sb. z. a n.
- zákon ze dne 30. června 1948, č. 174/1948 Sb., „o zrušení domovského práva“
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu domovské právo na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Domovské právo v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Diplomová práce „Domovské právo, vznik, vývoj a jeho proměny v 19. a 20. století do roku 1939“
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je domovské právo
- Sčítání lidu: Domovská příslušnost a další údaje zjišťované při censech v minulosti
