Dolní Bradlo
| Dolní Bradlo | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | část obce |
| Obec | Horní Bradlo |
| Okres | Chrudim |
| Kraj | Pardubický kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°48′3″ s. š., 15°44′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 125 (2021)[1] |
| Katastrální území | Horní Bradlo (8,6 km²) |
| PSČ | 539 53 |
| Počet domů | 57 (2011)[2] |
  Dolní Bradlo | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 409961 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní Bradlo je část obce Horní Bradlo v okrese Chrudim. Nachází se na jihovýchodě Horního Bradla. V roce 2009 zde bylo evidováno 85 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 130 obyvatel.[4]
Dolní Bradlo leží v katastrálním území Horní Bradlo o výměře 8,6 km2.[5]
Exulanti[editovat | editovat zdroj]
V době pobělohorské (doba temna) během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu, fyzické tresty, domovní prohlídky atd. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům.[6] Z Bradla (farnost Libice u Chotěboře) prokazatelně uprchl v roce 1742 přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku:[7]
- Jan Utíkal (1702–19.8.1787 Husinec), hostinský z Bradla, s celou svou rodinou.[8] V Münsterbergu se mu dne 7.9. 1742 narodil syn Jan, který po deseti dnech zemřel. V roce1752 měla rodina Jana Utíkala deset členů. Později všichni odešli do Husince, kde zakoupili 21.8.1753 hospodářskou usedlost a v roce 1765 i domek u kostela. Jan Utíkal pak převzal práci kostelníka. Jeho syn František byl v roce 1778 v Husinci konšelem a slušně zasloužilý starší církevní.
Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v pruském Slezsku byl od roku 1754 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724, Skoki–1771), pravnuk Jana Amose Komenského. Historii exulantů popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů a údajů z matrik). Dokumenty se nacházejí především ve státních archivech a v rukopisných odděleních knihoven v Německu (např. Herrnhut), Švýcarsku, Polsku a Čechách. Ne všechny zahraniční archivy byly probádány. Potomci exulantů žijí v Německu, USA, Kanadě, Austrálii, někteří se jako reemigranti vrátili v roce 1945 do Čech z polského Zelova.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-12-22 [cit. 2010-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech. Kalich, 2005
- ↑ Edita Štěříková: Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. Kalich, 2001, str. 337 a 414–415
- ↑ Ferdinand Hrejsa: Sborové Jednoty bratrské. Zprávy o sborech bratrských a o Bratřích v Prusích, Polsku, na Slovensku a v cizině a za protireformace i v zemích českých. In: Reformační sborník, Praha, 1939
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Bradlo na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bradlo v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Horní Bradlo na webu ČÚZK
