Dobrš (tvrz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dobrš
Areál tvrze
Areál tvrze
Základní informace
Sloh gotický, barokní
Výstavba 2. polovina
Poloha
Adresa Dobrš čp. 1, 47 a 50, Drážov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Dobrš
Dobrš
Další informace
Rejstříkové číslo památky 15543/3-4086 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobrš je částečně dochovaná a složitě přestavovaná tvrz ve stejnojmenné vesniciokrese Strakonice. Nachází se na jihozápadním okraji vesnice v nadmořské výšce 705 m.[1] Od roku 1963 je chráněna jako kulturní památka.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za první písemnou zmínku o tvrzi je považován predikát Přibíka z Dobrše zvaného Kocík z roku 1377, jehož synové sloužili strakonickým johanitům. Během husitských válek byla tvrz těžce poškozena, ale znovu obnovena. Za Kryštofa Koce v první polovině 16. století k panství patřily hospodářský dvůr, pivovar a vesnice Dobrš, Radkovice, Němčice, KváskoviceZálezly. Kryštofův vnuk Václav Koc přistavil v roce 1597 ke gotické tvrzi renesanční zámek. Když v roce 1608 zemřel, rozdělili si jeho příbuzní dědictví na čtyři díly. Během dalšího století se majitelé různých dílů často střídali. V popisu tvrze z roku 1689 je uvedeno sídlo tvořené starou částí s příkopem a nový zámek krytý šindelem.[3][4]

V roce 1692 získal sídlo od své matky Hubert Zikmund Althan, který nechal část budov strhnout a na jejich míst postavit barokní zámek, který však nedokončil. Dalším majitelem se stal Adam František ze Schwarzenbergu, který sídlo spolu s dalšími čtyřmi dvory a několika vesnicemi koupil v roce 1707. V zámku od té doby sídlili úředníci a zaměstnanci statku až do roku 1800, kdy byl zdejší hospodářský dvůr rozparcelován a v barokní části zámku otevřena škola. V roce 1845 strhla střechu věže vichřice. Ke stejné události došlo ještě v roce 1860, ale tehdy již nebyla střecha obnovena.[4]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Původní tvrz ze 14. století tvořila pouze hranolová věž obehnaná příkopem a hradbou. Obytné prostory se nacházely až ve třetím patře. Během období pozdní gotiky byl areál rozšířen do téměř pravoúhlé podoby a nově opevněn. Východní stranu dvora zabral nový průjezdní palác s branskou věží nebo rizalitem. O něco menší palác přiložený k věži vznikl na protilehlé straně. Brzy poté byl východní palác rozšířen o dvě křídla, která vystupovala z pravoúhlého obrysu směrem k severu a jihu.[3]

V rámci renesančních úprav získal západní palác arkády, fasády byly vyzdobeny sgrafitovými omítkami a na jižní straně vznikla další přístavba s kaplí. Barokní úpravy se projevily především ve východní části sídla. Dochovaná podoba je výsledkem mnoha dalších stavebních zásahů, které vedly poškození, nebo dokonce zničení některých historických částí.[3]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Do Dobrše vede žlutě značená turistická trasa z Vacova.[1] Samotná tvrz je pro veřejnost nepřístupná.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2015-11-04]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-17]. Identifikátor záznamu 126034 : Tvrz a zámek, část stojící a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b c d DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Dobrš, s. 21–23. 
  4. a b TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Dobrš – tvrz, s. 56. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Prácheňsko. Svazek XI. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 283 s. Kapitola Dobrš zámek, s. 279–282. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]