Dobřichovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dobřichovice
Dobřichovický zámek
Dobřichovický zámek
Znak města DobřichoviceVlajka města Dobřichovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecČernošice
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
OkresPraha-západ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 770 (2023)[1]
Rozloha10,92 km²[2]
Katastrální územíDobřichovice
Nadmořská výška205 m n. m.
PSČ252 29
Počet domů937 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřaduVítova 61
252 29 Dobřichovice
info@dobrichovice.cz
StarostaIng. Petr Hampl
Oficiální web: www.dobrichovice.cz
Dobřichovice na mapě
Dobřichovice
Dobřichovice
Další údaje
Kód obce539198
Kód části obce27812
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobřichovice (německy Dobřichowitz,[4] v době německé okupace Dobschichowitz[5]) jsou město ve Středočeském kraji, v okrese Praha-západ. Leží na obou březích Berounky, přibližně 23 km na jihozápad od centra Prahy a 5 km jihozápadně od města Černošice. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel, na území města se však také nachází přes 300 rekreačních objektů. Počet obyvatel tak stoupá v letních měsících a o víkendech. Město je rozděleno na dvě základní sídelní jednotky: na levém břehu Berounky vlastní Dobřichovice, kde se nachází zámek, kostel a prochází zde silnice II/115 jako Pražská ulice, na pravém břehu část Brunšov, ve které je železniční trať 171 i s nádražím Dobřichovice a k níž patří i část Hřebenů až ke kopci Hvíždinec a rozcestí U Trojáku (Trojmezí).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Téměř po celou dobu své existence Dobřichovice patřily Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou. První písemná zmínka o Dobřichovicích pochází z 6. dubna 1253. Soustavné osídlení je však doloženo archeologickými nálezy od mladší doby kamenné. Po příchodu Slovanů zde sídlil rod Dobřichův. V polovině 13. století se vrchností stali pražští Křižovníci. Ti o Dobřichovice přišli během husitských válek, ale v roce 1505 je opět získali. O obnovu a rozšíření se zasloužil velmistr Zbyněk Berka z Dubé, který dal po roce 1590 na místě tvrze chránící brod přes Berounku postavit renesanční zámek. Během třicetileté války byla obec v roce 1631 vypálena Švédy. V roce 1779 zámek opět vyhořel a byl přestavěn do dnešní podoby. Roku 1863 byla otevřena železniční trať z Prahy do Plzně, což pomohlo otevřít Dobřichovice obchodu.

Dobřichovický zámek za povodně v zimě 1941

31. května 1876 povýšil František Josef I. Dobřichovice na městys.[6]

V letech 1872, 1941 a 1947 zasáhly obec velké povodně.[7] Největší a zatím poslední povodeň postihla Dobřichovice v roce 2002. Tehdy bylo místo obvyklého průtoku 10–15 m³/sec naměřeno 1 850 m³/sec. Byla zasažena asi polovina všech domů, z toho asi 200 mělo zaplavené i obytné prostory. Kromě Berounky se díky dlouhodobým dešťům rozvodnil i Karlický potok. Obyvatelé obce museli být evakuováni. V Dobřichovicích byla povodní zničena lávka pro pěší ze sedmdesátých let 20. století.[8] Za přispění státu a Evropské unie byla v roce 2003 postavena nová lávka na jejím místě.

Zastupitelstvo obce těsnou většinou rozhodlo, že požádá o jmenování městem (splňuje kritérium počtu 3000 obyvatel). Žádost byla na ministerstvu vnitra podána 21. února 2006, vláda 10. května 2006 žádost podpořila.[6] Od 26. září 2006 jsou Dobřichovice městem.[9]

V dobřichovickém zámku či v jeho okolí se každoročně konají různé akce například středověké slavnosti spojené s Královským průvodem z Prahy na Karlštejn, Dobřichovické divadelní slavnosti či Vinařské slavnosti. Každý lichý rok se v Dobřichovicích koná sochařské symposium „Cesta mramoru“.[10]

Dne 20. srpna 2012 tu byla změřena nejvyšší teplota na území ČR, a to 40,4 °C.[11] 20. října 2013 byla odhalena socha, která toto maximum připomíná. Vytvořil ji akademický sochař Petr Váňa.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územně správního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města (městyse, obce) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[12]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[13]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[14]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[15]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[16]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[17]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Dobřichovice (2400 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, elektrárna, hodinář, výroba knihtiskařských potřeb, 2 mlýny, výroba prádla, velkostatek, výroba kyselého zelí.
  • Služby (výběr): 2 lékaři, autodopravce, biograf Sokol, drogerie, 7 hostinců, hotel Šebesta, kapelník, knihkupec, konsum Včela, 2 obchody s obilím, realitní kancelář, spořitelní a záložní spolek pro Dobřichovice, úvěrní ústav v Berouně, stavitel, tesařský mistr, 3 zahradníci, zubní ateliér.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn za Dobřichovice podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[19][20] V celé dobřichovické aglomeraci nicméně žije necelých 4 tisíc obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[19][20]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
683 699 689 677 851 1 162 1 531 2 120 2 500 2 328 2 424 2 438 2 777 3 410 3 669
Vývoj počtu domů za roky 1869 – 2021[19][20]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
77 77 89 103 171 155 358 553 491 506 574 681 795 873 937

Památky[editovat | editovat zdroj]

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Partnerskými městy Dobřichovic jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Hořovice, Karlík, Lety, Mníšek pod Brdy, Praha (Barrandov, Na Knížecí), Řevnice, Strašice.
  • Železniční doprava – Po trati 171 vede linka S7 (Český Brod – Praha – Beroun) v rámci pražského systému Esko. V železniční stanici Dobřichovice zastavovalo v roce 2019 v pracovních dnech denně 63 párů osobních vlaků. Ve dnech pracovního klidu je počet zhruba poloviční.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Mapa z 19. století
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. a b M. Pánek: Slovo starosty: Dobřichovice městem, Informační list Dobřichovice, r. 12, 23. 6. 2006 Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine., str. 1
  7. http://www.dobrichovice.info/mapa?z=mapa&h=povode%C5%88
  8. Článek o povodních na stránkách města
  9. Rozhodnutí č. 6 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Dobřichovice městem, Miloslav Vlček, 26. září 2006
  10. Sochařské symposium Cesta mramoru
  11. V Česku naměřili nejvyšší teplotu v historii: 40,4 stupně – Novinky.cz. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2012-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-22. 
  12. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  13. Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  14. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  15. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  16. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  17. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  18. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 208. (česky a německy)
  19. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. 
  20. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  21. Mapa historie - Dobřichovice.info (Postavení železniční tratě, 1881) [online]. web: Dobřichovice info [cit. 2022-07-13]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]