Diskuse s wikipedistou:Zvažující

Zdravím, Váš článek jsem jako neencyklopedický smazal a to z několika důvodů, dobře popsaných v Co Wikipedie není, dalšími jsou:

• Wikipedie:Žádný vlastní výzkum
• WP:Ověřitelnost

Jeho předmět taktéž nesplňoval kritéria encyklopedické významnosti požadovaná Wikipedií. Prosím, nevkládejte tento příspěvek znovu, pokud nedoložíte významnost jeho předmětu vícero nezávislými netriviálními věrohodnými zdroji, které o něm publikovaly. V opačném případě bude opětovně smazán. Děkuji za pochopení a přeji Vám pěkný večer.--Horst (diskuse) 8. 1. 2015, 01:28 (CET)

Jsem začátečník s dobrým úmyslem a zabývám se výhradně historií. Všechna vaše nařízení a omezení jsou pro mne přílišnou zátěží, avšak uznávám, že v dnešním světě se jedná o nevyhnutelná opatření. jen nechápu proč je můj článek nepřijatelný. Byl přeplněný odkazy na různé známé osobnosti i uznávané historiky. Kdo tyto knihy nebo články čte či sleduje dobře ví, že vše co k ověření uvádím jsou fakta v nich obsažená. Nepředjímám váš zlý úmysl a proto si myslím, že jste takto jednal jako výhradní autor o motorizmu bez vztahu k historii. Mezi větami " obdarovali církev a utekli kamsi do neznáma " a " Obdarovali církev, nikam neutekli a církev opanovali ", mohl jsem napsat " biskupy povraždili a darované si i s jejich ženami a dcerami vzali nazpět " zas až takový rozdíl není. To první ve Wikipedii obstálo a přitom soudně uvažující to musí pokládat za naprostý nesmysl neshodující se s běžným lidským jednáním. Rozdíl je významový a vy přece nechcete, aby každý nový přispěvovatel jen opakoval a přepisoval již uvedené jak to bylo zvykem v latinských klášterech. Dojdu-li tedy k novým a tedy ke svým vlastním závěrům, které se neshodují s vámi uváděným pak jsem tedy z vašeho hlediska nevhodný ? Kde je vývoj myšlení, kde je originalita psaného aneb nic nevíte o tzv. Sv. Ivanovi a jeho jistotě, že český král Bořivoj je synem moravského krále Rastislava. Nebude-li článek znova publikován čili navrácen spět, omluvu nevyžaduji, pak se s vámi loučím jako s post socialistickým spisovatelem německého původu. Mějte se dobře. A jelikož nevím jak se dělají čtyři vlnovky píši " čtyři vlnovky ".

Dobrý den. Dobrý úmysl Vám samozřejmě neupírám, my tady předpokládáme dobrou vůli vždy. Tím pádem vynechám komentář o tom čím se zde zabývám já. Minimálně ale doporučuji k přečtení vlastní výzkum a WP:Co Wikipedie není + WP:Vzhled a styl (např typografické rady).

Obnovený text Vám obnovím v původním znění třeba zde:

---

Otevřete-li si Zápisky Julia Caesara zjistíte ad. 1) Legát Decimus Junius Brutus vyhání Venety z Armoriky což je galský poloostrov Bretaň. ad. 2) Venetové odcházejí za Rýn územím Herulů. Později se dozvídáme, že ve Španělsku na pobřeží Atlantiku existovala Galácie coby království Svébů. V knize Válka s Góty a na mnohých dalších místech čteme, že Avaři jímají srbské Svéby a ve válkách je ženou před sebou jako dobytek na porážku. Již z těchto informací jednoznačně vyplývá, že zde existuje jakýsi národ či etnikum, shodou okolností to jsou kmeny usazené a hospodařící na půdě ( tudíž tu nebudou teprve od 5. století ), jenže z hlediska dobyvatelů jsou zajímavé pouze jako zásobárna odvedenců a výrobců potravin, o kterých se nikdo nezmiňuje a když tak povrchně. Vyjdeme-li poté ze známé skutečnosti, že západ a jih Evropy ( známé pod jménem Skythie ) obývají tzv. Keltové, neboť je doloženo jejich vyhnání Římany a Dáky pak není nic zřejmějšího nežli to, že námi hledané etnikum Slovanů oráčů obývá severovýchod jsouc s příbuznými Kelty promícháni a obé jsou odpovědí kam se poděli Skythové. O tom kterak přicházejí z Černomoří není pochyb a Venetové z Armoriky dokládají, že tu jsou dávno před Caesarem. Další příjemné zjištění se nám dostává od Pauluse Diákona, langobardského historika, že Bavorsko obývají Slované, z Obrácení Bavorů a Korutanců, že v Korutanech vládne jakýsi Slovan Sámo a od al - Ma Súdího, že od pobaltského Pomoří až po Balkán vládnou Vádslavovičové, Boleslavičové a jiní slovanští králové. Svébové ? Sami Římané zvou Balt ( Moře Svebikum ) a ve spojitosti s výše uvedeným tak potvrzují, že se jedná o Slovany a nikoli Germány. Nazýváno je též Varjackým a jelikož je známé, že Varjag vyjadřuje společenské postavení a nikoli etnické pak jsou vládnoucí vrstvou slovanskou a nikoli švédskými Vikingy. Dle Claudia Ptolemaia ( 100 - 160 př. n. l. ) Veletové v Pobaltí ochraňují svůj královský rod a není divu, když tento rod vládne až k Volze v zastoupení. Toto je vyčerpávající odpověď kamže se uchýlili Venetové z Armoriky a také, že potomci Skythů jsou po staletí napadáni a tlačeni germánskými Sarmaty = Alany. Nyní se vrátíme k Herulům coby prvním Germánům v Porýní. Shoda výrazů ukazuje, že se jedná o nositele Hertina kultu a Prokopius z Cesaree dokládá kterak se mezi sebou z různých důvodů zabíjejí a jedni druhé jedí. Všichni totiž chtějí sedět, hodovat, nic nedělat a z jakéhosi prapůvodního pocitu demokracie se mít dobře. Není divu, neboť jsou odchováni Góty čili vznešenými Alany z ostrova Gotland, připlouvají jako předchůdci Vikingů z oblasti ostrova Thúlé u norského pobřeží a řeka Rýn je pro ně přirozenou cestou do vnitrozemí. Ono bájné souostroví je k nalezení podle souřadnic vzdálenosti od ústí Dněpru, pobřeží Anglie a připomínkou, že zde je oblast polárních nocí. A Frankové ? Přicházejí teprve s Góty při stěhování národů, jako " Austrasijci " se usazují v Římanech rozbité Galii, společně ovládnou západní a jižní Evropu, neboť zrazují a zneužívají Alamany, čili Skythský královský rod žijící na řece Mohan. Árijsky vznešení původně sídlící v černomořské Kolchidě, patrně i ve Skandinávii, ovládající sarmatské kmeny v kaspické oblasti mají jednoduché zásady. Chytře se vloudit, stát se správci, obohacovat se na úkor chlebodárce i poddaných, rozvracet panský stav, demokratizovat chátru, ničit cizí písemnosti a hlavně krást identitu původních obyvatel. Za Karla Velikého nikam neutíkají, neboť nejprve obdarují a poté opanují římskou církev. Půjdeme-li v jejich stopách pak: ad 1) Kolchida, Mykény, Mezopotámie, Persie, Trója, Řím, ad 2) Gotland, Krym, Nitra, Bavorsko, znovu a natrvalo Řím a zajímavé je, že vždy přicházejí ze strany půlnoční jak je psáno v Písmu. Austrasijci čili Frankové si přisvojují árijskost neboli vznešenost jsouc světskou vládou císařů a podobně jako Gótové kradou identitu Alamanům, o nichž dodnes nemohou prohlásit, že jsou germánským kmenem. Nyní již vidíme, že tzv. Slované či spíš jejich předchůdci tu jsou od počátků, měli též knihy zjevené, ruce zvedali k nebi a napsaného nezanechali nic, protože po celá staletí zde někdo pálí knihy. Příště: Odkud přišel Sámo.

---

Obnoveno, můžete na tom zapracovat, když si nebudete vědět rady, ozvěte se--Horst (diskuse) 8. 1. 2015, 14:52 (CET)

Otázka úrovně příspěvků.

Jsem potěšen, že naše diskuse probíhá doufám na férové a slušné úrovni. Předesílám také, že nechci působit jako vševědoucí či neomylný, ale své chci obhajovat. Nyní k úrovni příspěvků a jelikož se zabývám historií tak Alamani. Otevřeme-li si Wikipedii jsou články o nich pouhým opisováním stejných informací a tudíž nechápu čím jsou přínosné. Jedno je pro mne nepochopitelné. Všichni, promiňte mi ten výraz, se opičí ať už podle jakési předlohy nebo jeden po druhém a zdá se, že nikdo nevnímá uvádění nejasných, nepřesných až protiřečících si údajů. Je-li francká říše totožná s onou Dagobetovou, která prohrála bitvu u Vogstsburgu, jsoucí v oblasti města Méty a založenou Chlodovikem I někdy na přelomu z 5. na 6. století pak jsou nazýváni Austrasijci, vše to určuje kdy a odkud přišli a autoři klidně tvrdí, že Alamani jsou jakýmsi jejich přívěskem. Přitom si nedávají pozor a zároveň uvedou, že první zmínky o Alamanech, což však znamená jsou tu již dřív, jsou z roku 213. Pakliže patrně nechtíc přiznávají, že vztah Alamanů ke Germánům není ani po stoletích úmorné snahy německých historiků doložený a přesto přitom dokládají jejich bezvýhradnou příslušnost ke Germánům pak mi věřte, že mám-li být jediný kdo to vnímá pak z toho nemám žádnou radost. Po těchto faktech jsou Runy na zlatých přezkách Alamanů dokladem o jejich příslušnosti ke Keltům. Nebo raději jak jsem se již setkal jsou sarmatským čili germánským písmem tak jako hroby skythského královského rodu v Černomoří ? Ze zdánlivého nedostatku informací způsobeného ničením písemností jiných národů nakonec vyplývá, že Frankové čili Němci zcizili identitu skythských dále keltských Alamanů, aby tak vyvolali dojem, že oni tu jsou od počátků právoplatnými majiteli všeho čehož neodmyslitelným příkladem je též říše takzvaně třetí. Na závěr se vás jako zkušeného ve psaní zeptám, zda krom Wikipedie existuje jiná možnost jak sdělovat poznatky. Sám marně pátrám a o blog zájem nemám, neboť diskuse na nich přechází ve sprostě nevybíravé útoky zatímco media všeho druhu se ohánějí vlastními dopisovateli což je jasná, avšak špatně prokazatelná diskriminace. Kvůli možnému smazávání, ani nevím kdo všechno k tomu má právo, považuji další ukládání článků za zbytečné. Zdravím a děkuji za případnou radu.

Těmi historickými údaji se nemůžu zabývat, ale jak zní známé heslo Wikipedie: pokud jsou v článcích nějaké chyby opravte je (navíc by mi dalo asi dost času bez konkrétních linků všechny najít). Právo mazat mají jen správci. Nemohou mazat co chtějí jak si myslíte. Docela by Vám kromě výše odkazovaných (zejména WP:Co Wikipedie není) pomohla stránka WP:Časté chyby, mám pocit, že některým z principů Wikipedie ne zcela rozumíte. Ale každý tu nějak začínal a učil se jak to tu funguje, nejde všechno hned. Základem je opravdu WP:Editujte s odvahou – tedy vložte informace do článků o příslušných tématech, když se něco nepovede – určitě to někdo opraví.--Horst (diskuse) 9. 1. 2015, 15:19 (CET)

Úprava uživatelské stránky

Dovolil jsem si, kolego, upravit Vaši stránku, aby se text zalamoval a nevystupoval vpravo z obrazovky. Nevyhovuje-li Vám to, klidně mé úpravy změňte na Vaši původní podobu. --Jan Polák (diskuse) 15. 1. 2015, 06:44 (CET)

Poitiers

Dobrý den, všiml jsem si, že máte problémy se zdrojováním článku Poitiers. Za prvé bych chtěl upozornit na pravidla Wikipedie:Ověřitelnost a Wikipedie:Reference, kde se dozvíte základy k dokládání faktů a názorů. Se samotným vložením zdrojů pak zajisté pomohou Nápověda:Reference, Nápověda:Reference podrobně a Wikipedie:Ambasadorství/Reference snadno a rychle.

Dále si Vás dovoluji upozornit na Wikipedie:Věrohodné zdroje, kde se praví, že by Wikipedie měla dávat přednost sekundárním zdrojům před zdroji primárními. To se vztahuje především na nekritické přejímání údajů z kronik. Naposled bych zmínil ještě pravidlo Wikipedie:Žádný vlastní výzkum. S pozdravy --Silesianus (diskuse) 22. 1. 2015, 14:53 (CET)

Děkuji za upozornění. Bylo mi však též sděleno, ať edituji každý nějak začínal. Operujete s nekritickými zdroji jako jsou kroniky či primárními nebo sekundárními. Nezlobte se, ale to hraničí s možností uveřejňovat pouze způsobem již napsaného. Co je prim. či sek. v případě, když stejné či spolu úzce související informace se dozvídám od Fredegára, Diákona, Římanů, Řeků nebo arabských kupců a vždy ač se franští nebo latinští autoři snaží sebevíc to vyznívá v jejich neprospěch. Důvody nejsou etnické ani nacionální, neboť použitý systém je pátrání s porovnáváním a závěr činěn v návaznosti na obvyklé lidské jednání. Stránku Poitiers jsem již zdrojoval a vy máte možnost dát tomu požadovanou formu. Přečtete-li si zdůvodnění byl bych rád kdyby jste mi vysvětlil kde zdroje hledal můj předchůdce, neboť činil irelevantní závěry. Konkrétně kdo je ten neomylný, když kroniky používat nelze, že jeho letopočty či události jsou všeobecně uznatelné. Nemůžete-li článku dát formu přímo pošlete mi předlohu sem, neboť jsem zatím neodhalil jak na to. Děkuji.

„Nezlobte se, ale to hraničí s možností uveřejňovat pouze způsobem již napsaného.“ A o tom to je. Budu-li psát přímo k tématu historie zde na Wiki, pak hlavními zdroji jsou vědecké publikace historiků, popřípadě i populárně-naučné. Pokud chcete použít některý z historických pramenů, v tomto případě kronik, pak by to mělo být způsobem „Dle Frenegara…“, „Prokopios tvrdí/zmiňuje/klade…“ --Silesianus (diskuse) 22. 1. 2015, 15:58 (CET)

Vaši diskuzi mám ve sledovaných stránkách, takže mě nemusíte upozorňovat na Vaše odpovědi, objeví se mi to tam samo :) --Silesianus (diskuse) 22. 1. 2015, 15:59 (CET)

Nedorozumění?

Zdravím a vítám na Wikipedii! Jak správně připomínáte, každý nějak začínal, a sám se na to také pamatuji. Z Vašeho příspěvku do článku o Poitiers mám ale dojem, že tu je určité nedorozumění: Wikipedie je (nebo má být) encyklopedie, určená poměrně širokému českému publiku, například studentům. Jak Vám psal už kolega, není tu místo pro "vlastní výzkum", nýbrž chce se srozumitelná a přehledná syntéza toho, co už napsali jiní. Proto se jen výjimečně používají přímé citáty z pramenů a "zdrojuje" se hlavně (dobrou) sekundární literaturou, která už ty prameny kriticky zhodnotila, porovnala mezi sebou, ale zejména zestručnila a vyzvedla, co je k tématu důležité. Podívejte se, jak to dělají jiné encyklopedie, třeba Ottův slovník.

Články by měly poskytovat stručnou, srozumitelnou a spolehlivou informaci těm, kdo ji tu hledají. Nemohou tedy mít povahu úvah a diskusí (na ty je místo v diskusi ke článku, kde je možné argumentovat a zvažovat) a musí se přísně držet tématu článku. Proto se obávám, že Váš příspěvek - i když jistě dobře myšlený a založený na skutečných znalostech - do článku prostě nepatří. Čtenář hledá Poitiers, nikoli úvahu o pozdně římských historicích, raně středověkých národech atd. Nechtěl jsem ho ale rovnou mazat, protože mi to přijde nezdvořilé. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 22. 1. 2015, 19:17 (CET)

snaha o shodu

Pane profesore velmi mne potěšilo, že se cítíte být Čechem a proto píšu znovu. Setkali jsme se u Poitiers, avšak já cítím všude dobře, nejlépe doma. Tím domovem mohlo být bratrské Mladoboleslavsko kde svůj život dožil Bedřich Smetana. Nevím, snad jen pouhou shodou okolností se jím stal rodný kraj rytíře Toulovce, jmenovitě Proseč, Růžový palouček, bratrský Košumberk a Brandýs n. Orlicí, čímž vlastně též Litomyšl. Nevím zda-li máte čas a zájem, ale stál bych o vaše rady či přispění. Jsem si totiž vědom, že ono zdrojování je pro laika velkým oříškem. Jsem však také navyklý nalévat víno čisté nikoli víno z kýchavice jako babylonští. A protože pociťuji jakousi spoluúčast na životě potomstva je mou snahou úprava nesprávně interpretované historie. Zajisté mi porozumíte, když vám sdělím kterak nalézajíc se u chrámu v Poitiers mířím domů do kláštera posázavského. Zkušenosti i laická studia mne totiž přivádějí k velmi pregnantním zjištěním a závěrům, které ve své podstatě změní báje ve skutečnost a malomyslnost v sebevědomí. Děkuji za odpověď a zdravím.

Také zdravím a omlouvám se, ale musím být stručný.

• "Zdrojování" znamená totéž, co poznámka pod čarou: že se za příslušnou větu nebo odstavec vloží odkaz na knihu (článek atd.) mezi "tagy", například:

<ref>Prokopius, ''Válka s Góty'', str. 27. </ref>

Tagy jsou úplně dole na editační stránce, stačí na ně kliknout. Můžete se také podívat na nějaký "ozdrojovaný" článek (např. Bedřich Smetana, který to má hned v prvním řádku, za slovem "Litomyšl") a kliknout na "Editovat zdroj". Uvidíte to tam sám.

• Vůbec jste přešel mlčením to, že "zdrojovat" se nedá vlastní úvahou, že v textu teď diskutuje Zvažující s Wikipedií a ovšem také to, že Váš příspěvek (úvahy o Gótech atd.) s tématem článku nesouvisí a tedy tam nepatří. Také jsem nikde nenašel, že by Dagobert Poitiers dobyl a vypáli atd. - to byste měl právě "ozdrojovat", jak jste na to přišel. Zatím to z článku vyndám a uložím tady, abyste to případně mohl vrátit. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 25. 1. 2015, 21:03 (CET)

Vložený text

Později byla zdejší společnost negativně ovlivněna ariánskými Vizigóty, kteří namísto boje používali lest. Piktonové nyní již křesťané drželi vládu nadále do roku 507, kdy je v bitvě u Vouillé poblíž Poitiers porazil franský král Chlodvík I. a území se dostalo pod vládu Franské říše čili Austrasijců, kteří na zdejší území přišli s Vizigóty a usadili se na území dnešních Mét. Boje o vládu neustávaly, Piktonové se na čas osvobodili, avšak vlády v Métách se ujal Dagobert. Přepadl vazalské Poitiers, kde nejprve obyvatele i církev zbavil majetku a když se vzbouřili město vypálil, obyvatele povraždil a křesťanský chrám Sv. Hilaria rozbořil. Ničit chrámy a pálit písemnosti byl prvotní cíl, neboť bylo lze tvrdit; byl pohanský a náš je křesťanský.

Zdroje

Řecký historik Prokopios ve své knize Válka s Góty tvrdí, že přicházející Gótové nebojují a pouze nabízejí své služby. Zároveň klade důraz na jejich obojetnost s ochotou přiklonit se k vítězícímu. Tvrdí též, že v období míru mezi Byzancií a médským královstvím jsou původem válečného tažení ze strany Médů.

Pojednání wikipedie uvádí: zrazují galicijského krále Swinthila a přivoláním spojenců z Galie způsobují rozvrat a následný pád království.

Poitiers předcházející znění: Dagobert jel na návštěvu a vrátil se do svého království, aby ho vydrancoval a následně vypálil.

Konstatování zvažujícího: Jako dosazený správce odjel do Mét, sebral u Austrasijců vojsko a z obvyklých důvodů sype na trosky Poitiers sůl.

Otevřete si Wiki článek Albi a ve třetím odstavci zjistíte; po mnoha staletích se vše opakuje znovu, neb Kelty stejně jako Slovany nevyhubili. Kdo by na ně dělal.

Nepochopení ?

Také zdravím. V úvodu jmenujete tři zásady a o stručnost či srozumitelnost jistě nejde. Půjde tedy jednoznačně o spolehlivost. Moje závěry nelze ani v nejmenším považovat za pouhé úvahy a snahu o vedení diskuze. Diskuzi vedeme nyní. Ptám se vás jako předcházejícího kolegy, který mi zatím neodpověděl, opírají-li se mé vývody o stejné informátory, což jsou kroniky, zprávy o starých národech či vědecky historická pojednání v čem je problém ? Nemohu ani nechci opisovat cizí mínění čili znění podávaná jakýmkoli médiem, neboť kdo takto bez uvažování píše je pouhým plagiátorem. Kdo jsou ti, jejichž tvrzení přežívají staletí ač jsou více než často v rozporu se zdravým rozumem. Používají nedoložitelná vysvětlení jako v případě tvrzení: Sámo by francký kupec ač církevní pisatel v Salzburgu jej míní Slovanem. Takto lze prohlásit: neověřitelné čili nespolehlivé někdy až protiřečící si informace za nimiž stojí dnes již anonymní autoři jsou ze zvyku nikoli jen přijatelné, ale doslova závazné. Avšak také: Mé vysvětlení problému Poitiers odpovídající obvyklému chování v panských kruzích narušené cizím ariánským elementem, kdy víme, že zde od nepaměti žil národ tzv. Keltů je nespolehlivé. Pro ujasnění patřím do generace, která byla školními osnovami dlouhodobě krácena na informovanosti a naopak krmena nevědecky nesmyslným tvrzením typu: Bořivoje křtil Metoděj a on přitom byl vězněn ve švábském klášteru. V této souvislosti vám poskytnu důvěrnou informaci, neboť tak činím pro radost a nikoli pro zisk či slávu. První francké biskupy i biskupství vysvěcoval papežský legát. Moravskou církev za Mojmíra II taktéž obnovoval legát. A dnes se dozvídáme, velmi často z Wikipedie, ale též jinde, že Metoděj žijící v mezidobí byl z pověření Hadriána II arcibiskupem legátem. Z hlediska nikoli plagiátora, ale zvažujícího člověka byl uvězněn nikoli pro to všechno co nám autoři latinských a tedy vám závazných prohlášení nabízeli. Jednoznačně mu zabránili vykonávat legátská pověření a propouštějí ho po smrti biskupa Hadriána teprve když pověření zaniklo. Těším se na odpověď.

Podpis

Vkládání podpisu

Děkuji za Vaše příspěvky. Je zvyklostí, že své příspěvky v encyklopedických článcích zásadně nepodepisujeme. Příspěvky na diskusních stránkách ale vždy zakončujeme svým podpisem. Jak na to? Podepíšete se tak, že na konec svého diskusního příspěvku napíšete čtyři vlnovky ~~~~. Ty můžete vložit i kliknutím na příslušnou ikonku v panelu nástrojů nad editačním oknem. Při uložení změn se pak vlnovky automaticky nahradí Vaším uživatelským jménem (nebo u neregistrovaných přispěvatelů IP adresou) a aktuálním datem. Podpis v diskusi je užitečný, aby bylo všem jasné, kdo co napsal a kdy. Děkuji za pochopení.--Palu (diskuse) 26. 1. 2015, 12:54 (CET)

Omluva

Děkuji za upozornění. Musím přiznat, že jsem senior začátečník nikoli však prduch a přesto někdy nevím kde mi stojí hlava . Všechny ty nedorazy nespočívají v nechtění jako spíš v nesoustředěnosti. pokusím se o nápravu--Zvažující (diskuse) 28. 1. 2015, 15:17 (CET)

dodatek

byl mi obnoven první článek a zároveň jsem četl další s vložením potřebných úprav. Jistě bych se do nich už dávno pustil, jenže jsem je psal tzv. od pasu a do teď jsem neodhalil jak je převést do pracovní podoby. Za případnou radu děkuji--Zvažující (diskuse) 28. 1. 2015, 15:33 (CET)

nechci vypadat jako šťoura

Nevím jak a kam tyto informace ukládat proto píši sem. Jedná se o důvěryhodnost a smysluplnost článků na Wikipedii. Otevře-li si kdokoli článek " Protestantismus " měl by být udivený formulací hned prvních vět odstavce " Dějiny ". Jestli to je tvrzení laika nebo vzdělaného a nebo všech mrtvých i živých evropských historiků není pro mne není rozhodující. Protestantismus vzniká během světové reformace 16. století,... potud v pořádku, ale špatně ověřeno, neboť, následuje ... do níž se zahrnuje české husitství. Otázka zní zda je možné do reformace 16. stol. zahrnovat mnohem starší událost. Především to je nesmyslná a hlavně zavádějící informace, která jako mnoho jiných znevažuje české dějiny. Shodou okolností je přesně tím, s čím se ve své tvorbě snažím bojovat. Zdraví--Zvažující (diskuse) 28. 1. 2015, 17:34 (CET)

Každý článek má svou vlastní diskusi (odkaz je nahoře - "Diskuse"). Vaše diskusní stránka je určena spíše pro případy, kdy Vás chce někdo kontaktovat a něco s Vámi probrat. Více viz zde. --Palu (diskuse) 28. 1. 2015, 17:51 (CET)