Diskuse s wikipedistou:Puszczanin

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 6 měsíci od uživatele Abzon v tématu „Citát z Lenina

Budete-li mít jakékoliv otázky, neváhejte se na mě obrátit na mé diskusní stránce. Můžete se také dotázat celé komunity na pro to určené stránce. S přáním příjemného zbytku dne, --Martin Urbanec (diskuse) 15. 11. 2020, 11:40 (CET)Odpovědět

Tapetování citáty z marxisticko-leninských učebnic[editovat zdroj]

Dobrý den, vzhledem k rozsahu Vašich sporných editací, kterými se zde pokoušíte prosazovat marxisticko-leninské doktríny, si dovoluji Vás upozornit na to, že na Wikipedii platí jistá pravidla: „Propaganda (ani očerňující), obhajoba, obžaloba, distancování se či verbování jakéhokoli druhu – komerční, politické, náboženské nebo jiné. Článek může samozřejmě objektivně popisovat i takové věci, pokud je dodržena snaha popsat je nezaujatě. Chcete-li přesvědčovat lidi o správnosti svého pohledu, použijte například Usenet nebo si založte blog.“ (Wikipedie:Co Wikipedie není) --Eleiodromos (diskuse) 24. 3. 2023, 12:56 (CET)Odpovědět

Na Wikipedii platí jisté pravidlo "Předpokládejte dobrou vůli". Vaše obvinění z marxisticko-leninské propagandy vypadá jako osobní útok. Svévolné ztotožňování užití knih sovětského období s komunistickou propagandou neobstojí před kritickým pohledem.
  • Za prvé bije do očí ukvapenost a neopodstatněnost Vašeho zobecňování. Mé užití knih Stanislava Kratochvíle [1], Lenky Naldoniové [2], Jiřího Olšovského [3] apod. nemá žádný vztah k marxismu. Vytvořil jsem hodně článků, které vám, Čechům, na cs-wiki vůbec chyběly. Každý wikipedista používá při tom jen dokumenty, ke kterým má přístup. Doma mám převážně české překlady sovětských učebnic dějin filozofie a chodit do českých knihoven nemůžu, protože nebydlím v České Republice. Takže to není propaganda, nýbrž nepřítomnost zdrojů v češtině.
  • Za druhé, vy, čeští wikipedisté, také používáte učebnic, které vyšly ještě před pádem Berlínské zdi. Stačí například srovnat učebnice prof. Sokolova a Gorfunkele se skripty z dějin filozofie Ivo Tretery. Sokolov a Gorfunkel, podobně jako Tretera, uveřejnili nové vydání svých učebnic po pádu komunismu (Sokolov, 2. vyd., 2001; Sokolov 2022 ; Gorfunkel 2022 apod.). To znamená, že tyto knihy jsou neméně věrohodné zdroje než třeba "Nástin dějin evropského myšlení" Tretery.
  • Za třetí, člověk, který chce přesvědčovat lidi o správnosti svého pohledu, přispívá do filozofických časopisů, a nikoli do blogu či Wikipedie.
--Puszczanin (diskuse) 1. 4. 2023, 18:19 (CEST)Odpovědět
Zdravím, kolego! Nic ve zlém, ale pro dějiny filosofie skutečně nejsou sovětské učebnice nejlepším zdrojem. Informace pro hesla např. "Japonská filozofie" nebo "Kritický realismus (filozofie)" by bylo lépe převzít třeba z jinojazyčných wikipedií, kde o tom dost je - zatímco od sovětských marxistů získáme jen silně zjednodušený obraz, v němž filosofové neustále "vypracovávají systémy", "popírají totožnost subjektu a objektu", "snaží se smířit A-smus s B-smem", "kritzují názory C z pozice D" a nad tím vším je "vládnoucí ideologie". Jaká filosofická fakta se z toho člověk doví? Navíc jaký smysl má uvádět u japonské filosofie, že vznikla "v období feudalismu", což 1) může znamenat stejně dobře v desátém století jako v sedmnáctém a 2) je to pro ne-evropské kultury dost problematický pojem? Jinak díky za Vaši práci pro českou wikipedii! Zdraví --Gottschalk (diskuse) 3. 4. 2023, 19:47 (CEST)Odpovědět
@Gottschalk: Co se Vám nelíbí ve výrazech "vypracoval (filozofický) systém" nebo "kritizoval názory C z pozice (z hlediska) D"? Informace z jinojazyčných wikipedií přeložit do češtiny nedovedu, protože špatně umím česky. Pokud považujete slovo "feudalismus" za problematický pojem, můžete jej změnit: Wikipedie:Editujte s odvahou. Pokud máte lepší zdroje, můžete je přidat. Nikdo nezakazuje. --Puszczanin (diskuse) 3. 4. 2023, 23:03 (CEST)Odpovědět
Ty výrazy jsou slovní šum, který dogmatiční marxisté hlava nehlava uplatňovali na všechny filosofy. Předpokládali přitom, že téměř každý filosof chtěl vypracovat systém, což ve skutečnosti dělalo dost málo filosofů; a kvůli boji ideových pozic, který taky promítali, kam mohli, už někdy nestíhali popsat, co konkrétně ten který filosof vlastně říkal. Informační hodnota takových frází je velmi nízká. Zdraví --Gottschalk (diskuse) 4. 4. 2023, 11:36 (CEST)Odpovědět
@Gottschalk: @Eleiodromos: Není nutné mi vysvětlovat rozdíl mezi sovětskými a nerežimními učebnicemi dějin filozofie. Každý člověk to ví. Výrazy typu "vytvořil filozofický systém" nebo "kritizoval teorii A z pozic teorie B" jsou normální a nejsou propagandistické. Sovětské učebnice profesorů Gorfunkele, Sokolova a Majorova nebyly marxistické.
I přesto, že se jedná o knihu "sovětského odborníka" je v knize citací z Marxe a Engelse jen minimum. Autor se nesnaží za každou cenu "roubovat" len-marx na každý druhý citát toho či onoho renesančního filozofa, aby ukázal jejich třídní a politickou uvědomělost. ... V některých aspektech bych řekl, že je to stále vhodná "učebnice" a dobrý úvod do renesanční filozofie. (puml, 30.08.2018)
Autor mě stručně a výstižně provedl renesanční filozofií. Víc nepotřebuji, proto kniha plně splnila moje očekávání. (Lukyn96, 25.01.2022)

Databáze knih, Komentáře ke knize Aleksandra Gorfunkele "Renesanční filozofie"

Související informace naleznete také na stránce en:Wikipedia:Contributing to articles outside your native language.

--Puszczanin (diskuse) 5. 4. 2023, 21:26 (CEST)Odpovědět

Kolego, nepodsouvejte mi, co jsem nenapsal. Ty fráze nejsou propagandistické, ale jejich informační hodnota je nízká a úroveň hesel spíš snižují. Zdraví --Gottschalk (diskuse) 11. 4. 2023, 20:06 (CEST)Odpovědět

Hřích[editovat zdroj]

Dobrý den, kde jste prosím nalezl následující tvrzení, které jsem právě odstranil z článku Filozofie sexu?

Hříchem je podle katolické církve každý pohlavní styk, včetně plodivého, hříchem je i myšlenka na pohlavní styk. Děti se v křesťanství plodí z hříchu pohlavního styku (prvotní hřích), je třeba je očistit aktem přijmutí křesťanství – pokřtěním.

Omlouvám se, ale přijde mi to jako nesmysl. Pokud měla být zdrojem kniha Mravouka od R. M. Dacíka odkazovaná na konci odstavce, kterou jsem našel omezeně elektronicky přístupnou zde, tak v té jsem nic takového nenalezl; naopak se tam na str. 378–379 píše, že „Tyto manželské úkony jsou v řádném manželství nejen dovolené […], jsou i záslužné[…]“ A na začátku stejného odstavce je z KKC citováno, že pohlavní styk je dobro – takže přece nemůže být zároveň i hříchem.

Původně jsem myslel, že ty věty vložil do jinak kvalitního textu nějaký vandal, ale po zhlédnutí historie editací se zdá, že je to vaše dílo. Můžete to prosím nějak vysvětlit? Děkuji. --Blahma (diskuse) 5. 4. 2023, 22:56 (CEST)Odpovědět

@Blahma: Dobrý den, za prvé jsem uvedl (pomocí šablony {{Wikipedista:Polda18/Pískoviště/Šablony/Pískoviště 1|Článek původní|Článek nový}}), že autorem textu nejsem já a že byl obsah zkopírován z článku Pohlavní styk a filozofie, jehož autorem byl I.Sáček, senior. Za druhé, odstranil jste větu v sekci "Katolická církev", zatímco já nejsem katolíkem. Na rozdíl od vás, Čechů, jsem vyznavačem Pravoslaví a hésychasmu. Proto katolická kniha Dacíka není pro mne žádná mravouka. Za nesmysl a vandalismus považuji Vámi uvedené tvrzeni o tom, že pohlavní styk je dobro a nemůže být hříchem. Na rozdíl od vaší římskokatolické církve, která stále mění své dogmaty, Pravoslaví nic nemění a starověký dogmat o hříchu pohlavního styku zůstává i dnes:
Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Necizolož.‘ Já vám však říkám, že každý, kdo by se chtivě podíval na ženu, už s ní zcizoložil ve svém srdci.
— Evangelium podle Matouše 27-28
Jsou eunuchové, kteří se tak narodili z lůna matky, jsou eunuchové, kteří se jimi stali lidským přičiněním, a jsou eunuchové, kteří se jimi stali sami pro nebeské království. Kdo to může přijmout, ať to přijme.“
— Evangelium podle Matouše 19:12

Z těchto slov pro Tertulliana vyplývá dokonce popření manželství:

The Lord Himself said, “Whoever has seen a woman with a view to concupiscence has already violated her in his heart.” But has he who has seen her with a view to marriage done so less or more? What if he have even married her?—which he would not do had he not desired her with a view to marriage, and seen her with a view to concupiscence; unless it is possible for a wife to be married whom you have not seen or desired.

Tertullianus, "Výzva k čistotě", Kapitola IX (ve Wikizdrojích)

Upevnil se však názor Svatého Augustina:

The case may be illustrated by the example of a lame man. Suppose him to attain to some good object by limping after it, then, on the one hand, the attainment itself is not evil because of the evil of the man’s lameness; nor, on the other hand, is the lameness good because of the goodness of the attainment. So, on the same principle, we ought not to condemn marriage because of the evil of lust; nor must we praise lust because of the good of marriage.

Svatý Augustin, "O manželství a žádostivosti", Chapter 8 [VII.]—The Evil of Lust Does Not Take Away the Good of Marriage (ve Wikizdrojích)

Takže nebyl žádný vandalismus v textu, který jste odstranil. Avšak to nepatří filozofii, nýbrž náboženství a příslušnému článku "Pohled Křesťanství na pohlavní styk". --Puszczanin (diskuse) 6. 4. 2023, 10:28 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, oceňuji vaši rychlou odpověď. Mrzí mne nicméně, jak ihned cítíte potřebu konfrontace vůči „nám, Čechům“ – to je zbytečně generalizující (byť jste to trefil, já zrovna jsem katolík, píšu to o sobě i na své uživatelské stránce), ale zejména to do encyklopedické práce na Wikipedii vůbec nepatří. Můžu být jakéhokoliv vyznání a přesto oprávněně poukazovat na to, že není možné, aby podle náboženství X byla věc Y zároveň dobro i zlo. Abych tedy vyvrátil případné pochybnosti, já jsem s vámi neměl potřebu diskutovat o tom, co je a co není hřích (to je subjektivní a každý to můžeme vidět jinak), ale o tom, zda určitou věc jedno konkrétní náboženství, resp. dokonce jeden konkrétní odkazovaný zdroj, za hřích považuje, nebo nepovažuje (to je objektivní otázka). Je to stejný princip jako ve wikipedickém pravidlu WP:NPOV, které by měl mít každý wikipedista zažité.
Vandalismus“ na Wikipedii nespočívá v tom, že někdo napíše něco, s čím ten druhý nesouhlasí; nýbrž v tom, že jako např. zde se budí zdání, že v nějakém zdroji je něco uvedeno, a ono to tam přitom vůbec napsáno není (a dokonce je tam třeba napsán pravý opak). V této souvislosti nedává smysl, když označujete mou snahu o ověřitelnost za vandalismus (tj. jako bych snad úmyslně dělal něco proti pravidlům Wikipedie, zatímco já se snažím přesně o opak), ale přejdu to a budu to považovat za jazykové nedorozumění (k tomu dodám, že oceňuji vaše snahy o přispívání do české Wikipedie, ale protože pravidelně v diskuzích na svou ne-rodilost upozorňujete, doporučoval bych vám to pro větší přehlednost připsat i na vaši uživatelskou stránku – klidně i s dalšími jazyky, kterými vládnete, pokud chcete – díky čemuž to pak možná nebude nutné až tak často opakovat, když si to lidé budou moci dohledat – právě i k takovým účelům totiž uživatelská stránka má sloužit).
Vzhledem k výše uvedenému prosím omluvte, že se nebudu vyjadřovat k druhé polovině vaší odpovědi, ve které se pouštíte do kritiky postojů římskokatolické církve, protože to do této diskuze vůbec nepatří – ta se týká čistě (ne)přítomnosti určitého tvrzení v konkrétním zdroji, případně uvádění dvou navzájem protichůdných tvrzení v článku, aniž by bylo výslovně na jejich rozpor poukázáno a jasně uvedeny zdroje pro každé z nich.
Zároveň vám každopádně děkuji za upozornění na to, že navzdory zdání jste onen nesprávně ozdrojovaný text nepsal vy, nýbrž ho pouze zkopíroval odjinud, čehož jsem si hned nepovšimnul. Bohužel se zdá, že ten text, který jsem upravil, zde existoval nepovšimnut bezmála osm let, a jeho autor I.Sáček, senior už edituje velmi málo, takže není vůbec jisté, zda si to tu přečte a zareaguje – každopádně jsme ho zde označili, takže má možnost.
Závěrem ještě k té šabloně, o které jste už diskutoval i někde jinde: Doporučuji, aby byla upravena tak, aby se po kliknutí na název původního článku člověk dostal skutečně na dotyčnou stránku (tj. dnes na přesměrování). Protože tak, jak je to teď, vlastně kliknutí na název původního článku vede opět jenom na ten stejný článek, ve kterém už jsem (protože se automaticky aktivuje přesměrování). Existuje možnost, jak cílové URL naformátovat tak, že se přesměrování neprovede. Dost možná právě toto mne zmátlo – že jsem sice šablonu zaregistroval, kliknutím jsem se pokusil zobrazit si původní článek, ale skončil jsem tam, kde jsem už byl, takže v historii pak pořád byly vidět jenom vaše editace a ne ty původní. Tolik má připomínka k technické stránce toho slučování, na kterou jste se taky někde ptal. S pozdravem --Blahma (diskuse) 6. 4. 2023, 23:36 (CEST)Odpovědět
@Blahma: Asi se někdy špatně pochopíme.
  1. Vaši snahu o ověřitelnost jsem neoznačoval za vandalismus a měl jsem na mysli, že nelze spatřit v slovech nějakého křesťanského autora o hříšnosti pohlavního styka něco vandalského, neboť je tento názor v souladu s Biblí a je příznačný pro křesťanskou literaturu. Svědčí o tom výše uvedené citáty Ježíšovy, Tertullianovy a Augustinovy. V té souvislosti jsem si nepovšimnul vandalismu v textu, který jsem zkopíroval. Výborně, že jste sehnal Mravouku od R. M. Dacíka a objevil jste nepřítomnost uvedeného tvrzení v jeho knize.
  2. Necítím potřebu konfrontace vůči „vám, Čechům“ a nekritizoval jsem postoj katolické církve. Taková kritika je vlastní výzkum, který WP zakazuje. Jen jsem uvedl, že Dacíkovu knihu nemám a současnou katolickou teologii neznám, ale pochybuji, že římskokatolická církev opravdu hlásá názor, který jí článek připisuje:

Podle učení římskokatolické církve je pohlavní styk dobro (Filozofie sexu#Katolická církev).

Každopádně je nutné uvést v článku "Filozofie sexu", že existuje v křesťanské filozofii pohled na pohlavní styk jako hřích. Problém spočívá v tom, že přeložit anglické citáty Tertullianovy, Augustinovy apod. do češtiny nedovedu. Z toho prostého důvodu cituji jen české překlady sovětských učebnic, což Eleiodromos chybně považuje za propagandu. Ve skutečnosti je propagandou a porušením wikipedického pravidla WP:NPOV nynější stav článku, protože zamlčovat existující přesvědčení velkých filozofů (Metoděj z Olympu, Hostina deseti panen, Franz von Baader apod.) o hříšnosti sexu znamená porušovat princip nezaujatého úhlu pohledu. Platón si také představoval sexualitu janak, než píše článek (Filozofie sexu#Známí filosofové a pohlavní styk). Pokud chcete, můžete Augustinův citát přeložit a vložit do článku. Můžete to nedělat, ale já upravovat tento článek nebudu, protože mám problémy s češtinou. S pozdravem. --Puszczanin (diskuse) 7. 4. 2023, 17:57 (CEST)Odpovědět

Díky za vysvětlení a výdrž, já už se v této věci dále angažovat nebudu. --Blahma (diskuse) 7. 4. 2023, 21:36 (CEST)Odpovědět
Šablona
@Puszczanin: Chci jen upozornit, že ačkoliv je má šablona v mém uživatelském prostoru plně funkční, rozhodně není doporučeno na ni odkazovat mimo testovací prostor (tedy Pískoviště). Jde o to, že šablona je tam dočasně. Jakmile bude hotová, bude přenesena do jmenného prostoru šablon pod svým cílovým názvem. Pískoviště bude posléze uhrabáno, takže se místo příslušné cedule ukáže oznámení o smazaném pískovišti. Pro články a šablony mám vytvořených 6 pískovišť, tedy teoreticky mohu pracovat současně na 6 článcích a 6 šablonách. Použití šablony jsem napsal proto, abyste, kolego, věděl, jak ji v Pískovišti otestovat. Ne, abyste ji rovnou použil, ještě navíc někde, kam ani nepatří. Šablona bude připravená až tehdy, kdy bude dokončená a přenesená do trvalého umístění. --Polda18 (diskusepříspěvky) 8. 4. 2023, 10:28 (CEST)Odpovědět
@Polda18: Soudě z této diskuse "Pod lípou", je tato šablona považována za zbytečnou. Protože prispívám do jinojazyčných Wikipedií, kde jí používají mnozí Wikipedisté, myslel jsem, že je nutno vytvořit šablonu d:Q7656613 (na ru-wiki dokonce 7 kusů) také na cs-wiki. Teď chápu, že jsem se zmýlil. Omlouvám se. --Puszczanin (diskuse) 8. 4. 2023, 12:13 (CEST)Odpovědět

Revert[editovat zdroj]

Opět zdravím, kolego! Tlačítko "zrušit editaci" prosím používejte jen tehdy, pokud opravdu rušíte minulou editaci, tj. vracíte článek k podobě před minulou editací. Mějte se pěkně, --Gottschalk (diskuse) 15. 4. 2023, 12:40 (CEST)Odpovědět

Líp přečtěte pravidla revertu. --Puszczanin (diskuse) 3. 6. 2023, 14:32 (CEST)Odpovědět
A nedělejte tadyhlety falešné odkazy. --Gottschalk (diskuse) 20. 8. 2023, 14:47 (CEST)Odpovědět

Wang Jang-ming[editovat zdroj]

Dobrý den, k vaší editaci [4], kterou jste přidal tvrzení, že Názory Wang Jang-mingovy, jehož učení po více než dvě století bojovalo proti neokonfuciánskému dogmatismu Ču Siho v Koreji, měly velký vliv na některé korejské buditele počátku XX. století. bych se chtěl zeptat, zda je možné uvést jména těch "některých korejských buditelů". Takhle je věta neurčitá - a kontrastuje s předešlým i následujícím, kde je uvedeno koho ovlivnil. (PS. Taky se mi příliš nelíbí ten "boj učení proti dogmatismu", bojovat mohou lidi, ne jejich učení.) --Jann (diskuse) 21. 8. 2023, 20:16 (CEST)Odpovědět

@Jann: V této sovětské učebnici je uveden Pak Ung-sik (Op. cit., str. 721–723). Taky se mi příliš nelíbí ten "boj učení proti dogmatismu" — Jann  . Pokud jste rodilý mluvčí češtiny, bylo by skvěle, kdybyste tento styl opravil. --Puszczanin (diskuse) 21. 8. 2023, 22:31 (CEST)Odpovědět
Děkuji. --Jann (diskuse) 22. 8. 2023, 19:23 (CEST)Odpovědět

Používání šablony Mezijazykový odkaz[editovat zdroj]

Ahoj. Prosím o odstranění šablony Šablona:Mezijazykový odkaz, či jakýchkoliv jiných odkazů na cizojazyčné Wikipedie, z textů článků. Odkazy na cizojazyčné Wikipedie se na české Wikipedii, až na výjimky, v hlavním jmenném prostoru nepoužívají. Je to proti pravidlům (WP:EO) i konsenzu ohledně používání této šablony, viz její dokumentace. Díky za pochopení. --Harold (diskuse) 26. 8. 2023, 15:31 (CEST)Odpovědět

@Harold: Odstranil jsem. Dříve jsem nečetl dokumentaci této šablony a proto jsem nic nevěděl. Nemůže to nějaký bot udělat? Je příliš hodně. Na pl-wiki to dělá bot, například: MalarzBOT: usuwam zbędne szablony "link-interwiki". --Puszczanin (diskuse) 26. 8. 2023, 15:49 (CEST)Odpovědět
Ok, požádal jsem na WP:ŽOPP. --Harold (diskuse) 26. 8. 2023, 16:51 (CEST)Odpovědět

Menší poznámka[editovat zdroj]

Dobrý den. K tomuto: [5] - na en:wiki už adnim nejsu poměrně dlouho, rezignoval jsem dobrovolně, před pár lety, protože už na to nemám čas [6]. Dělal jsem tam admina od r. 2010 [7] a během těch let jsem rezignoval ještě jednou, tenkrát z totální naštvanosti kvůli laxnímu přístupu en:wiki vůči jednomu podvodníkovi, jinému tamnímu adminovi z Indie.[8] Případ tehdy prošel složitou a velmi ostře sledovanou arbitráží [9], ve které jsem troufám si říct hrál významnou roli a jejíž výstup tehdy proběhl i některými světovými médii, jako třeba americkou verzí Newsweeku [10]. Pak jsem se ještě na chvíli vrátil, uspokojený spravedlivým verdiktem, ale dnes už jsem jinde. Ani nevím proč Vám to píšu, zase jsem si na to po letech vzpomněl a pročetl to. Svou angličtinu jsem pokládal vždycky spíš jako intermediate, ale žádné problémy v komunikaci či při posuzování tisíců editací jsem tam nikdy neměl. Byla to dobrá škola. Tady na cs:wiki jsem se spíš handrkoval. Mějte se pěkně a promiňte ty nevyžádané litanie. --Vejvančický (diskuse) 31. 8. 2023, 11:22 (CEST)Odpovědět

@Vejvančický: děkuji, dal jste mi také dobrou školu, protože jsem našel hodně nových českých slov ve Vaší "Menší poznámce", například "nejsu", "handrkovat se" aj. Promiňte, nevěděl jsem, že už nejste adminem na en-wiki. Vždyť na Vaší stránce jsou odkazy na adminskou nápovědu (Category:Administrative backlog, Administrators' newsletter etc.). Přesto poznámka ohledně OJJova komentáře zůstává v platnosti: mnozí wikipedisté se podílejí na cizojazyčných verzích Wikipedie. Já dělám stejně a přispívám pouze tam, kde nejsu rodilým mluvčím. :-) --Puszczanin (diskuse) 1. 9. 2023, 12:10 (CEST)Odpovědět

Citát z Lenina[editovat zdroj]

V diskusi o smazání článku o sovětské učebnici jste 3. 9. 2023 užil citátu z Lenina:

Aplikujeme-li jakoukoli abstraktní pravdu na kteroukoli konkrétní situaci, stává se tato pravda frází.
Всякая абстрактная истина становится фразой, если применять ее к любому конкретному положению.

— Lenin: "Tvrdá, ale nezbytná lekce".

Nikterak Vás nechci peskovat za to, že citujete Lenina, ale trochu mě zaráží, že citujete větu vytrženou z kontextu. Lenin vyjádřil v únoru a v březnu roku 1918 Vámi citovanou myšlenku několikrát, pokaždé trochu jinak.
Ve stati „V čem je chyba" Lenin uvádí: Vždyť každá obecná historická úvaha o jednotlivé události bez speciální analýzy podmínek daného případu se stává frází.
Vámi citovaný text z článku „Tvrdá, ale nezbytná lekce" zní v kontextu takto: Není přípustné proměnit vznešené heslo Vsadili jsme na vítězství socialismu v Evropě ve frázi. Je to pravda, máme-li na mysli dlouhou a obtížnou cestu ke konečnému vítězství socialismu. Je to nesporná filozofickohistorická pravda, vezmeme-li v úvahu »éru socialistické revoluce« jako celek. Jenže aplikujeme-li jakoukoli abstraktní pravdu na kteroukoli konkrétní situaci, stává se· tato pravda frází. Je nesporné, že »v každé stávce se skrývá hydra sociální revoluce«. Ale je nesmysl tvrdit, že od každé stávky se dá hned přejít k revoluci. Sázíme-li na vítězství socialismu v Evropě v tom smyslu, že ujišťujeme. lid, že revoluce v Evropě vypukne a nepochybně zvítězí za několik týdnů, určitě do té doby, než se Němci stačí dostat do Petrohradu, do Moskvy a do Kyjeva, než stačí »dorazit« naši železniční dopravu, nepočínáme si jako uvědomělí revolucionáři-internacionalisté, ale jako dobrodruzi.
A v březnu 1918 řekl Lenin na 7. sjezdu KSR(b): Opakuji, že naší záchranou před všemi těmito obtížemi je celoevropská revoluce. Vycházíme-li z této pravdy, z úplně abstraktní pravdy, a řídíme-li se jí, musíme dbát, aby se časem nezměnila ve frázi, protože z každé abstraktní pravdy, která je používána bez jakékoli analýzy, se stane fráze. Řeknete-li, že za každou stávkou se skrývá hydra revoluce a že ten, kdo to nechápe, není socialista, je to pravda. Ano, za každou stávkou se skrývá socialistická revoluce. Ale řeknete-li, že každá konkrétní stávka je přímým krokem k socialistické revoluci, vyslovíte prázdnou frázi. (Citoval jsem podle 2. českého vydání Leninových spisů, svazek 35, s. 399 a 423, a svazek 36, s. 35)
V článku „Tvrdá, ale nezbytná lekce" se Lenin vyjádřil zjednodušeně. Ostatní citace ukazují, že si byl vědom toho, že jeho tvrzení se vztahuje pouze na takovou aplikaci abstraktní pravdy na konkrétní situaci, kterou nedoprovází „analýza podmínek daného případu". Jinak by to totiž uvedený Leninův výrok neměl smysl. K čemu by byly abstraktní pravdy, kdyby se nedaly aplikovat na konkrétní případy? --Abzon (diskuse) 4. 9. 2023, 18:19 (CEST)Odpovědět

@Abzon: Oč se přete? Samozřemě jde o to, že abstraktní pravdu nelze používat bez jakékoli analýzy. Tak je tomu i u uživatele Šjů: Osobně jsem proti absolutizaci nebo mechanickému uplatňování pravidla 2NNVZ. — ŠJů   Uživatelé Jan Spousta a Gottschalk dělají naopak a chtějí aplikovat abstraktní pravdu WP:2NNVZ na kteroukoli konkrétní situaci bez ohledu na to, že absolutně nezávislý zdroj není možný. --Puszczanin (diskuse) 7. 9. 2023, 20:53 (CEST)Odpovědět
@Puszczanin: Nepřu se o nic. Chtěl jsem Vás jen upozornit, že jste si pro citát vybral z několika Leninových vyjádření k danému tématu to nejvíce zjednodušené, které by – v té zjednodušené podobě – mohlo svádět k mylnému výkladu. Zdraví --Abzon (diskuse) 8. 9. 2023, 14:37 (CEST)Odpovědět
Nestudoval jsem zcela přesně spory, kvůli kterým tato diskuse vznikla. Každopádně cíl, že chceme mít kvalitní encyklopedii, v níž se dají najít relevantní informace k co nejširšímu množství obecně relevantních témat, by měl být určitě nadřazen neobratně nastaveným pomocným kritériím, která by neměla mít jiný cíl. Přirovnovávat požadavek 2NNVZ k nějaké abstraktní pravdě není vůbec trefné. Problém 2NNVZ je v tom, že ani jedno z těch písmenek nezastupuje realistické ostré kritérium. Netriviálnost, věrohodnost i nezávislost jsou kritéria velmi vágní a subjektivní, ta dvojka na začátku to taky nezachrání, protože ať násobíte neurčitou entitu čímkoliv, stále zůstane neurčitou entitou, jen se znásobí její problematičnost. Berme to pravidlo jako velmi orientační pomocné voditko, jedno z mnoha podobných vodítek. Stejně tak "nezaujatý úhel pohledu" je hezká idea, ale ve střetu s někým, kdo si myslí, že nezaujatý pohled je právě ten jeho, se těžko obhahuje, zvlášť sejde-li se takových lidí více. Obecně vzato, informace třeba i o marxisticko-leninských propagandistických textech do encyklopedie určitě patří, stejně jako do článků o jiných tématech patří i zmínka o pohledu marxisticko-leninských autorů (a to platí i pro všechny jiné názorové směry). Ale na to, jak mají být různé pohledy navzájem vyvažovány a které z nich mají být jak moc zauvozovkovány, se shoda najde těžko. Obecně platí, že k jednotlivým tématům bude vždy více zdrojů a pohledů od těch směrů a autorů, kteří se jimi více zabývali nebo pro něž byly klíčové, takže k nim mají vyhraněný vztah a sami ta témata do značné míry formovali. A to platí všude - pro vědu, filosofii, různé ideologie, koníčky atd. --ŠJů (diskuse) 7. 9. 2023, 21:35 (CEST)Odpovědět