Diskuse ke kategorii:Zemské okresy v Německu

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bádensko-Württembersko[editovat zdroj]

Vládní obvody[editovat | editovat zdroj]

Bádensko-Württembersko se člení na 4 vládní obvody

Městské a zemské okresy[editovat | editovat zdroj]

Výše jmenované 4 vládní obvody se dále člení na 9 městských okresů

a 35 zemských okresů

Města[editovat | editovat zdroj]

Největší města Bádenska-Württemberska dle počtu obyvatel v roce 2008:

  1. Stuttgart (591 550)
  2. Mannheim (307 640)
  3. Karlsruhe (283 959)
  4. Freiburg im Breisgau (214 716)
  5. Heidelberg (142 889)
  6. Heilbronn (121 416)
  7. Ulm (120 371)
  8. Pforzheim (118 805)
  9. Reutlingen (112 099)
  10. Esslingen (92 261)
  11. Ludwigsburg (87 703)
  12. Tübingen, Tubinky (83 310)
  13. Villingen-Schwenningen (81 921)
  14. Konstanz, Kostnice (80 980)
  15. Aalen (67 125)
  16. Schwäbisch Gmünd (61 391)
  17. Sindelfingen (61 241)
  18. Offenburg 58 769
  19. Friedrichshafen (58 058)
  20. Göppingen (57 836)
  21. Baden-Baden (54 454)
  22. Waiblingen (52 926)
  23. Heidenheim (49 784)
  24. Ravensburg (49 073)
  25. Rastatt (47 710)
  1. Lörrach (46 860)
  2. Albstadt (46 677)
  3. Böblingen (46 322)
  4. Leonberg (45 535)
  5. Singen (45 420)
  6. Fellbach (44 010)
  7. Filderstadt (43 731)
  8. Lahr/Schwarzwald (43 683)
  9. Weinheim (43 272)
  10. Bruchsal (42 911)
  11. Rottenburg am Neckar (42 899)
  12. Scheer (42 832)
  13. Bietigheim-Bissingen (42 022)
  14. Nürtingen (40 552)
  15. Kirchheim unter Teck (39 923)
  16. Schorndorf (39 323)
  17. Ettlingen (38 987)
  18. Leinfelden-Echterdingen (37 055)
  19. Schwäbisch Hall (36 660)
  20. Backnang (35 666)
  21. Sinsheim (35 366)
  22. Tuttlingen (34 960)
  23. Balingen (34 338)
  24. Kehl (34 330)
  25. Ostfildern (33 714)

Bavorsko[editovat zdroj]

Bavorské vládní obvody

Vládní obvody[editovat | editovat zdroj]

Vesnice v Horní Falci
Königssee v Horním Bavorsku

Svobodný stát Bavorsko se člení na 7 vládních obvodů (Regierungsbezirke):

Zemské okresy[editovat | editovat zdroj]

Výše jmenovaných 7 vládních obvodů se dále člení na 71 zemských okresů (Landkreise) a 25 městských okresů (Kreisfreie Städte):

Bavorské zemské okresy
Mapa bavorských okresů
  1. Aichach-Friedberg (AIC)
  2. Altötting (AÖ)
  3. Amberg-Sulzbach (AS)
  4. Ansbach (AN)
  5. Aschaffenburg (AB)
  6. Augsburg (A)
  7. Bad Kissingen (KG)
  8. Bad Tölz-Wolfratshausen (TÖL)
  9. Bamberk (Bamberg; BA)
  10. Bayreuth (BT)
  11. Berchtesgadensko (Berchtesgadener Land; BGL)
  12. Cham (CHA)
  13. Coburg (CO)
  14. Dachau (DAH)
  15. Deggendorf (DEG)
  16. Dillingen an der Donau (DLG)
  17. Dingolfing-Landau (DGF)
  18. Dunaj-Ries (Donau-Ries; DON)
  1. Ebersberg (EBE)
  2. Eichstätt (EI)
  3. Erding (ED)
  4. Erlangen-Höchstadt (ERH)
  5. Forchheim (FO)
  6. Freising (FS)
  7. Freyung-Grafenau (FRG)
  8. Fürstenfeldbruck (FFB)
  9. Fürth (FÜ)
  10. Garmisch-Partenkirchen (GAP)
  11. Günzburg (GZ)
  12. Haßberge (HAS)
  13. Hof (HO)
  14. Kelheim (KEH)
  15. Kitzingen (KT)
  16. Kronach (KC)
  17. Kulmbach (KU)
  18. Landsberg am Lech (LL)
  19. Landshut (LA)
  1. Lichtenfels (LIF)
  2. Lindau (Lindau (Bodensee); LI)
  3. Mohan-Spessart (Main-Spessart; MSP)
  4. Miesbach (MB)
  5. Miltenberg (MIL)
  6. Mühldorf am Inn (MÜ)
  7. Mnichov (München; M)
  8. Neuburg-Schrobenhausen (ND)
  9. Neumarkt in der Oberpfalz (NM)
  10. Neustadt an der Aisch-Bad Windsheim (NEA)
  11. Neustadt an der Waldnaab (NEW)
  12. Neu-Ulm (NU)
  13. Norimbersko (Nürnberger Land; LAU)
  14. Oberallgäu (OA)
  15. Ostallgäu (OAL)
  16. Pasov (Passau; PA)
  17. Pfaffenhofen an der Ilm (PAF)
  1. Regen (REG)
  2. Řezno (Regensburg; R)
  3. Rhön-Grabfeld (NES)
  4. Rosenheim (RO)
  5. Roth (RH)
  6. Rottal-Inn (PAN)
  7. Schwandorf (SAD)
  8. Schweinfurt (SW)
  9. Starnberg (STA)
  10. Straubing-Bogen (SR)
  11. Tirschenreuth (TIR)
  12. Traunstein (TS)
  13. Unterallgäu (MN)
  14. Weilheim-Schongau (WM)
  15. Weißenburg-Gunzenhausen (WUG)
  16. Wunsiedel im Fichtelgebirge (WUN)
  17. Würzburg (WÜ)

Městské okresy[editovat | editovat zdroj]

Hlavní město Bavorska Mnichov

25 bavorských městských okresů:

  1. Amberg (AM)
  2. Ansbach (AN)
  3. Aschaffenburg (AB)
  4. Augsburg (A)
  5. Bamberk (Bamberg; BA)
  6. Bayreuth (BT)
  7. Coburg (CO)
  8. Erlangen (ER)
  9. Fürth (FÜ)
  1. Hof (HO)
  2. Ingolstadt (IN)
  3. Kaufbeuren (KF)
  4. Kempten (Allgäu) (KE)
  5. Landshut (LA)
  6. Memmingen (MM)
  7. Mnichov (M)
  8. Norimberk (N)
  9. Pasov (PA)
  1. Regensburg (R)
  2. Rosenheim (RO)
  3. Schwabach (SC)
  4. Schweinfurt (SW)
  5. Straubing (SR)
  6. Weiden i. d. OPf. (WEN)
  7. Würzburg (WÜ)

Politika[editovat | editovat zdroj]

Bývalý bavorský premiér a předseda strany CSU Horst Seehofer s bývalým ruským premiérem Medveděvem

Bavorsko má jednokomorový sněm (Landtag). Až do prosince 1999 existovala i druhá komora, senát, jehož členové byli vybráni společenskými a ekonomickými skupinami v Bavorsku, která byla referendem v roce 1998 zrušena. Hlavou vlády je předseda vlády (Ministerpräsident).

V politice země dominuje konzervativní strana CSU (Christlich-Soziale Union), jež je „sesterskou“ stranou celoněmecké CDU (Christlich Demokratische Union), se kterou úzce spolupracuje. CSU v zemských volbách nekandiduje v žádné jiné spolkové zemi, CDU nikdy nekandiduje v zemských volbách v Bavorsku. Od roku 1962 vládne v Bavorsku CSU nepřetržitě a absolutní většinou křesel v parlamentu, v několika volbách podíl hlasů pro CSU přesáhl 60 %, v roce 2003 dokonce dosáhla ve volbách dvoutřetinové většiny mandátů, čehož nedosáhla žádná jiná strana v žádné jiné spolkové zemi. Ve volbách v roce 2008 ovšem absolutní většinu těsně ztratila, i nadále ale zůstala daleko nejsilnější stranou.

Braniborsko[editovat zdroj]

Zemské okresy[editovat | editovat zdroj]

  1. Barnim, okresní město Eberswalde (BAR)
  2. Dahme-Sprévský les, okresní město Lübben (Dahme-Spreewald; LDS)
  3. Labe-Halštrov, okresní město Herzberg (Elbe-Elster; EE)
  4. Havolsko, okresní město Rathenow (Havelland; HVL)
  5. Marecké Poodří, okresní město Seelow (Märkisch-Oderland; MOL)
  6. Horní Havola, okresní město Oranienburg (Oberhavel; OHV)
  7. Horní Sprévský les-Lužice, okresní město Senftenberg (Oberspreewald-Lausitz; OSL)
  8. Odra-Spréva, okresní město Beeskow (Oder-Spree; LOS)
  9. Východní Prignitz-Ruppin, okresní město Neuruppin (Ostprignitz-Ruppin; OPR)
  10. Postupim-Střední marka, okresní město Bad Belzig (Potsdam-Mittelmark; PM)
  11. Prignitz, okresní město Perleberg (PR)
  12. Spréva-Nisa, okresní město Forst (Spree-Neiße; SPN)
  13. Teltow-Fläming, okresní město Luckenwalde (TF)
  14. Ukerská marka, okresní město Prenzlau (Uckermark; UM)

Městské okresy[editovat | editovat zdroj]

Zemské okresy Braniborsko

Dolní Sasko[editovat zdroj]

Městské a zemské okresy[editovat | editovat zdroj]

Mapa Dolního Saska s vyznačenými zemskými a městskými okresy.

V Dolním Sasku se nachází 10 městských okresů

Dále se dělí na 37 zemských okresů:

Durynsko[editovat zdroj]

Mapa Durynských států 1890

V současné době se Durynsko člení na 17 zemských okresů (Landkreise).

  1. Altenbursko (Altenburger Land)
  2. Eichsfeld
  3. Gotha
  4. Greiz
  5. Hildburghausen
  6. Ilm (Ilm-Kreis)
  7. Kyffhäuser (Kyffhäuserkreis)
  8. Nordhausen
  9. Sála-Holzland (Saale-Holzland-Kreis)
  1. Sála-Orla (Saale-Orla-Kreis)
  2. Saalfeld-Rudolstadt
  3. Šmalkaldy-Meiningen (Schmalkalden-Meiningen)
  4. Sömmerda
  5. Sonneberg
  6. Unstrut-Hainich (Unstrut-Hainich-Kreis)
  7. Wartburg (Wartburgkreis)
  8. Výmarsko (Weimarer Land)

Mimo tyto okresy se zde nachází ještě 6 městských okresů (Kreisfreie Städte):

  1. Eisenach
  2. Erfurt
  3. Gera
  4. Jena
  5. Suhl
  6. Výmar

Hesensko[editovat zdroj]

Hesenská ústava z 1. prosince 1946 je nejstarší dodnes platnou ústavou německého spolkového státu. Prvním ústavně zvoleným premiérem byl Christian Stock. Vyhlášením základního zákona 23. května 1949 se Hesensko stalo součástí bývalé Spolkové republiky Německa (Západní Německo).

Sídlem hesenského zemského parlamentu je od roku 1946 Městský palác Wiesbaden, který býval sídlem nasavských vévodů ve Wiesbadenu.

Zemský sněm Hesenska sestává ze 137 křesel. Dle výsledků voleb z roku 2018 byly tyto mandáty rozděleny mezi následující strany: CDU 40 křesel, SPD 29 míst, Svaz 90/Zelení 29 mandátů, AfD 19 mandátů, Die Linke 9, FDP také 11 pozic a 5 nezávislých poslanců. Ve volbách v tomto roce je nově v Zemském sněmu zastoupena také strana Alternative für Deutschland.

Ministerským předsedou a šéfem zemské vlády byl politik CDU Volker Bouffier. Po Bouffierově rezignaci byl předsedou hesenské vlády zvolen dne 31. května 2022 Boris Rhein (CDU) a předsedkyní hesenského zemského parlamentu Astrid Wallmanová (CDU).

Hesensko se člení na 3 vládní obvody, 21 zemských okresů a 5 městských okresů se 423 okresními obcemi.

Hesenské zemské okresy

Vládní obvody[editovat | editovat zdroj]

Zemské okresy[editovat | editovat zdroj]

  1. Bergstraße (HP)
  2. Darmstadt-Dieburg (DA)
  3. Groß-Gerau (GG)
  4. Vysoký Taunus (Hochtaunuskreis; HG)
  5. Mohan-Kinzig (Main-Kinzig-Kreis; MKK)
  6. Mohan-Taunus (Main-Taunus-Kreis; MTK)
  7. Odenwald (Odenwaldkreis; ERB)
  1. Offenbach (OF)
  2. Rheingau-Taunus (Rheingau-Taunus-Kreis; RÜD)
  3. Wetterau (Wetteraukreis; FB)
  4. Gießen (GI)
  5. Lahn-Dill (Lahn-Dill-Kreis; LDK)
  6. Limburg-Weilburg (LM)
  7. Marburg-Biedenkopf (MR)
  1. Vogelsberg (Vogelsbergkreis; VB)
  2. Fulda (FD)
  3. Hersfeld-Rotenburg (HEF)
  4. Kassel (KS)
  5. Schwalm-Eder (Schwalm-Eder-Kreis; HR)
  6. Werra-Meißner (Werra-Meißner-Kreis; ESW)
  7. Waldeck-Frankenberg (KB)

Městské okresy[editovat | editovat zdroj]

Meklenbursko-Přední Pomořansko[editovat zdroj]

Meklenbursko-Přední Pomořansko
(mapa administrativního členění)

V současné době se Meklenbursko-Přední Pomořansko člení na 6 zemských okresů (Landkreise).

  1. Ludwigslust-Parchim
  2. Meklenburská jezerní plošina (Mecklenburgische Seenplatte)
  3. Severozápadní Meklenbursko (Nordwestmecklenburg)
  1. Rostock
  2. Přední Pomořansko-Greifswald (Vorpommern-Greifswald)
  3. Přední Pomořansko-Rujána (Vorpommern-Rügen)

Mimo tyto okresy se zde nachází ještě 2 městské okresy (Kreisfreie Städte):

  1. Rostock
  2. Schwerin

Meklenbursko-Přední Pomořansko má celkem 858 měst a obcí (stav k 1. lednu 2005). Z toho je 6 městských okresů a 852 měst a obcí v rámci zemských okresů. Zemské okresy se dále člení na 85 oblastí (Ämtern) a 43 měst a obcí na úrovni oblasti (Amstfreie Städte) a (Amstfreie Gemeinden). Oblasti se dál člení na 810 měst a obcí (Amtsangehörige Städte) a (Amtsangehörige Gemeinden).

Porýní-Falc[editovat zdroj]

Administrativní členění

Zemské okresy

  1. Ahrweiler
  2. Altenkirchen (Westerwald)
  3. Alzey-Worms
  4. Bad Dürkheim
  5. Bad Kreuznach
  6. Bernkastel-Wittlich
  7. Birkenfeld
  8. Cochem-Zell
  9. Donnersberg (Donnersbergkreis)
  10. Bitburg-Prüm (Eifelkreis Bitburg-Prüm)
  11. Germersheim
  12. Kaiserslautern
  13. Kusel
  14. Mohuč-Bingen (Mainz-Bingen)
  15. Mayen-Koblenz
  16. Neuwied
  17. Rýn-Hunsrück (Rhein-Hunsrück-Kreis)
  18. Rýn-Lahn (Rhein-Lahn-Kreis)
  19. Rýn-Falc (Rhein-Pfalz-Kreis)
  20. Jižní vinná stezka (Südliche Weinstraße)
  21. Jihozápadní Falc (Südwestpfalz)
  22. Trevír-Saarburg (Trier-Saarburg)
  23. Vulkaneifel
  24. Westerwald

Městské okresy

  1. Frankenthal
  2. Kaiserslautern
  3. Koblenz
  4. Landau in der Pfalz
  5. Ludwigshafen am Rhein
  6. Mohuč
  7. Neustadt an der Weinstraße
  8. Pirmasens
  9. Špýr
  10. Trevír
  11. Worms
  12. Zweibrücken

Sársko[editovat zdroj]

Okresy spolkové země

Sársko je rozděleno do šesti zemských okresů (německy Landkreis) se správními středisky:

Sasko[editovat zdroj]

Správní členění Saska
Podrobnější informace naleznete na stránkách Seznam zemských a městských okresů v Sasku a Seznam velkých okresních měst v Sasku.

Roku 1990 obnovené Sasko převzalo administrativní členění z doby Německé demokratické republiky, kdy se od roku 1952 dělilo na 48 okresů a 6 samostatných měst nepatřících k žádnému okresu (též bezokresní města či městské okresy). Během okresní reformy z let 1994/1996 byly okresy sloučeny do 22 zemských okresů a 7 městských okresů. Při druhé okresní reformě vzniklo od 1. srpna 2008 celkem 10 nových zemských okresů a počet samostatných měst byl zredukován na tři (Drážďany, Lipsko, Saská Kamenice). Zároveň byly vytvořeny tři správní obvody, téměř totožné s dosavadními vládními obvody, jejichž sídly byla tři samostatná města. Správní obvody však k 29. únoru 2012 zanikly a jejich kompetence přešly na Zemské ředitelství Sasko se sídlem v Saské Kamenici.

Zemský okres / samostatné město Registrační značky Rozloha
v km²		 Počet obyvatel
Zemský okres Budyšín
(Landkreis Bautzen) 		BZ, BIW, HY, KM 2 395,61 298 230[1]
Zemský okres Cvikov
(Landkreis Zwickau) 		Z, GC, HOT, WDA 949,78 311 117[1]
Zemský okres Fojtsko
(Vogtlandkreis) 		V, AE, OVL, PL, RC 1 412,42 222 972[1]
Zemský okres Krušné hory
(Erzgebirgskreis) 		ERZ, ANA, ASZ, AU, MAB, MEK, STL, SZB, ZP 1 827,91 329 392[1]
Zemský okres Lipsko
(Landkreis Leipzig) 		L, BNA, GHA, GRM, MTL, WUR 1 651,3 260 479[1]
Zemský okres Míšeň
(Landkreis Meißen) 		MEI, GRH, RG, RIE 1 454,59 241 619[1]
Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory
(Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge) 		PIR, DW, FTL, SEB 1 654,19 246 204[2]
Zemský okres Severní Sasko
(Landkreis Nordsachsen) 		TDO, DZ, EB, OZ, TG, TO 2 028,56 199 927[1]
Zemský okres Střední Sasko
(Landkreis Mittelsachsen) 		FG, BED, DL, FLÖ, HC, MW, RL 2 116,85 301 110[1]
Zemský okres Zhořelec
(Landkreis Görlitz) 		GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI 2 111,41 250 069[1]
Lipsko
(Leipzig) 		L 297,8 616 093[3]
Drážďany
(Dresden) 		DD 328,5 563 311[3]
Saská Kamenice
(Chemnitz) 		C 221,1 248 563[3]
Sasko 18 415,66 4 086 218[1]

Sasko-Anhaltsko[editovat zdroj]

Bývalé vládní obvody[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2003 se Sasko-Anhaltsko členilo na 3 vládní obvody (německy Regierungsbezirke):

K 1. lednu 2004 byly tyto vládní obvody zrušeny. Působnost všech 3 úřadů zrušených vládních obvodů přešla na zemský správní úřad se sídlem v Halle.

Zemské okresy[editovat | editovat zdroj]

Při první správní reformě 1. července 1994 bylo dosavadních 37 zemských okresů nahrazeno 21 novými zemskými okresy. Dále zde z předchozího členění zůstaly zachovány 3 městské okresy.

V současnosti probíhá v Sasku-Anhaltsku politická debata týkající se další případné správní reformy.

V současnosti se Sasko-Anhaltsko člení na 21 zemských okresů (německy Landkreise):

Okres Obyvatele Rozloha (km²) Hustota zalidnění (Obyv./km²)
Anhalt-Bitterfeld (ABI) 187 873 1 452,71 129
Burgenland (Burgenlandkreis; BLK) 205 097 1 413,36 145
Börde (BK) 187 833 2 366,19 79
Harz (HZ) 244 248 2 104,00 116
Jerichowsko (Jerichower Land; JL) 101 092 1 576,66 64
Mansfeld-Jižní Harz (Mansfeld-Südharz; MSH) 160 984 1 448,60 111
Sála (Saalekreis; SK) 206 146 1 433,22 144
Salzland (Salzlandkreis; SLK) 222 727 1 425,86 156
Stará marka-Salzwedel (Altmarkkreis Salzwedel; SAW) 94 545 2 292,52 41
Stendal (SDL) 129 481 2 422,96 53
Wittenberg (WB) 144 972 1 929,89 75
Městské okresy:
Dessau-Roßlau (DE) 91 243 24 462 373
Halle (HAL) 235 720 135,02 1 746
Magdeburg (MD) 229 826 200,95 1 144
Sasko-Anhaltsko (ST) 2 442 000 22 446 119

Severní Porýní-Vestfálsko[editovat zdroj]

Vládní obvody[editovat | editovat zdroj]

Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko se člení na pět vládních obvodů (Regierungsbezirke).

  1. Arnsberg
  2. Detmold
  3. Düsseldorf
  4. Kolín nad Rýnem (Köln)
  5. Münster

Okresy[editovat | editovat zdroj]

Mapa administrativního členění Severního Porýní-Vestfálska
Katedrála v Cáchách
Nákupní ulice Königsallee v Düsseldorfu (2016)

Těchto pět vládních obvodů se dále člení na 30 okresů (Kreise) a jeden městský region. Do okresů a městského regionu patří 374 okresních obcí a měst. Kromě toho je v Severním Porýní-Vestfálsku 22 městských okresů (Kreisfreie Städte) neboli statutárních měst, které jsou administrativně na úrovni okresu. Na rozdíl od jiných spolkových zemí v Německu se v Severním Porýní-Vestfálsku nazývají okresy pouze Kreise a nikoliv zemské okresy (Landkreise). Celkově je země rozdělena na 396 obcí a je zde 29 velkých měst.

  1. Borken (BOR)
  2. Coesfeld (COE)
  3. Düren (DN)
  4. Ennepe-Rúr (Ennepe-Ruhr; EN)
  5. Euskirchen (EU)
  6. Gütersloh (GT)
  7. Heinsberg (HS)
  8. Herford (HF)
  9. Vysoký Sauerland (Hochsauerlandkreis; HSK)
  10. Höxter (HX)
  11. Kleve (KLE)
  12. Lippe (LIP)
  13. Marka (Märkischer Kreis; MK)
  14. Mettmann (ME)
  15. Minden-Lübbecke (MI)
  16. Oberberg (Oberbergischer Kreis; GM)
  17. Olpe (OE)
  18. Paderborn (PB)
  19. Recklinghausen (RE)
  20. Rýn-Erft (Rhein-Erft-Kreis; BM)
  21. Rýn-Neuss (Rhein-Kreis Neuss; NE)
  22. Rýn-Sieg (Rhein-Sieg-Kreis; SU)
  23. Rýn-Berg (Rheinisch-Bergischer Kreis; GL)
  24. Siegen-Wittgenstein (SI)
  25. Soest (SO)
  26. Steinfurt (ST)
  27. Unna (UN)
  28. Viersen (VIE)
  29. Warendorf (WAF)
  30. Wesel (WES)

Městský region[editovat | editovat zdroj]

Städteregion Aachen je v Německu ojedinělým sdružením okresů. Jde o spojení okresu Aachen-Land a města bez okresu Aachen. Toto sdružení dvou okresů bylo vytvořeno 21. října 2009.

  1. Městský region Cáchy (Städteregion Aachen) (AC)

Šlesvicko-Holštýnsko[editovat zdroj]

Šlesvicko-Holštýnsko se správně dělí na jedenáct okresů (Kreis) (krajů): Okresy Šlesvicko-Holštýnska

  1. Dithmarsche (Dithmarschen)
  2. Vévodství lauenburské (Herzogtum Lauenburg)
  3. Severní Frísko (Nordfriesland)
  4. Východní Holštýnsko (Ostholstein)
  5. Pinneberg
  6. Plön
  7. Rendsburg-Eckernförde
  8. Schleswig-Flensburg
  9. Segeberg
  10. Steinburg
  11. Stormarn

Dále zde existují čtyři města s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt):

  1. Kiel (KL)
  2. Lübeck (HL)
  3. Neumünster (NMS)
  4. Flensburg (FL)

Dolní Bavorsko[editovat zdroj]

Správní obvod Dolní Bavorsko zahrnuje 3 městské okresy a 9 zemských okresů:

Městské okresy[editovat | editovat zdroj]

  1. Landshut
  2. Passau
  3. Straubing

Zemské okresy[editovat | editovat zdroj]

  1. Deggendorf (DEG)
  2. Dingolfing-Landau (DGF)
  3. Freyung-Grafenau (FRG)
  4. Kelheim (KEH)
  5. Landshut (LA)
  6. Pasov (Passau, PA)
  7. Regen (REG)
  8. Rottal-Inn (PAN)
  9. Straubing-Bogen (SR)

Dolní Franky[editovat zdroj]

Správní obvod Dolní Franky zahrnuje 3 městské okresy a 9 zemských okresů.

Město nebo zemský okres Obyvatelstvo (2008) Rozloha (km²)
Aschaffenburg 68 776 5,2% 62 0,7%
Schweinfurt 53 566 4,0% 36 0,4%
Würzburg 134 440 10,1% 88 1,0%
Zemský okres Aschaffenburg 173 946 13,1% 699 8,2%
Zemský okres Bad Kissingen 106 203 8,0% 1,137 13,3%
Zemský okres Haßberge 86 322 6,5% 956 11,2%
Zemský okres Kitzingen 89 259 6,7% 684 8,0%
Zemský okres Mohan-Spessart (Main-Spessart) 129 741 9,7% 1 322 15,5%
Zemský okres Miltenberg 130 009 9,8% 716 8,4%
Zemský okres Rhön-Grabfeld 84 360 6,3% 1 022 12,0%
Zemský okres Schweinfurt 114 444 8,6% 842 9,9%
Zemský okres Würzburg 160 434 12,0% 968 11,3%
Celkem 1 331 500 100,0% 8 531 100,0%

Horní Bavorsko[editovat zdroj]

Správní obvod Horní Bavorsko zahrnuje 3 městské okresy a 20 zemských okresů:

Městské okresy[editovat | editovat zdroj]

  1. Mnichov
  2. Ingolstadt
  3. Rosenheim

Zemské okresy[editovat | editovat zdroj]

  1. Altötting (AÖ)
  2. Bad Tölz-Wolfratshausen (TÖL)[pozn. 3]
  3. Berchtesgadensko (Berchtesgadener Land; BGL)[pozn. 4]
  4. Dachau (DAH)
  5. Ebersberg (EBE)
  6. Eichstätt (EI)
  7. Erding (ED)
  8. Freising (FS)
  9. Fürstenfeldbruck (FFB)
  10. Garmisch-Partenkirchen (GAP)
  11. Landsberg am Lech (LL)
  12. Miesbach (MB)
  13. Mnichov (München; M)
  14. Mühldorf am Inn (MÜ)
  15. Neuburg-Schrobenhausen (ND)[pozn. 5]
  16. Pfaffenhofen an der Ilm (PAF)
  17. Rosenheim (RO)
  18. Starnberg (STA)
  19. Traunstein (TS)
  20. Weilheim-Schongau (WM)[pozn. 6]

Horní Falc[editovat zdroj]

Správní obvod Horní Falc zahrnuje 3 městské okresy a 7 zemských okresů:

Městské okresy[editovat | editovat zdroj]

  1. Amberg
  2. Řezno (Regensburg)
  3. Weiden in der Oberpfalz (WEN)

Zemské okresy[editovat | editovat zdroj]

  1. Amberg-Sulzbach (AS)
  2. Cham (CHA)
  3. Neumarkt in der Oberpfalz (NM)
  4. Neustadt an der Waldnaab (NEW)
  5. Řezno (Regensburg; R)
  6. Schwandorf (SAD)
  7. Tirschenreuth (TIR)

Horní Franky[editovat zdroj]

Správní obvod Horní Franky zahrnuje 4 městské okresy a 9 zemských okresů:

Městské okresy[editovat | editovat zdroj]

  1. Bamberk (Bamberg)
  2. Bayreuth
  3. Coburg
  4. Hof

Zemské okresy[editovat | editovat zdroj]

  1. Bamberk (Bamberg)
  2. Bayreuth
  3. Coburg
  4. Forchheim
  5. Hof
  6. Kronach
  7. Kulmbach
  8. Lichtenfels
  9. Wunsiedel im Fichtelgebirge

Střední Franky[editovat zdroj]

Správní obvod Střední Franky zahrnuje 5 městských okresů a 7 zemských okresů:

Městské okresy[editovat | editovat zdroj]

  1. Ansbach
  2. Erlangen
  3. Fürth
  4. Norimberk (Nürnberg)
  5. Schwabach

Zemské okresy[editovat | editovat zdroj]

  1. Ansbach
  2. Erlangen-Höchstadt
  3. Fürth
  4. Neustadt an der Aisch-Bad Windsheim
  5. Norimbersko (Nürnberger Land)
  6. Roth
  7. Weißenburg-Gunzenhausen

Švábsko (vládní obvod)[editovat zdroj]

Správní obvod Švábsko zahrnuje 4 městské okresy a 10 zemských okresů:

Městské okresy[editovat | editovat zdroj]

  1. Augsburg
  2. Kaufbeuren
  3. Kempten
  4. Memmingen

Zemské okresy[editovat | editovat zdroj]

  1. Aichach-Friedberg
  2. Augsburg
  3. Dillingen an der Donau
  4. Dunaj-Ries (Donau-Ries)
  5. Günzburg
  6. Lindau (Lindau (Bodensee))
  7. Neu-Ulm
  8. Oberallgäu
  9. Ostallgäu
  10. Unterallgäu


Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>

  1. ↑ a b c d e f g h i j Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2023-02-18]
  2. ↑ Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2023-08-12]
  3. ↑ a b c register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse_ke_kategorii:Zemské_okresy_v_Německu&oldid=21554949“