Diskuse ke kategorii:Letadla MiG

Přejmenování článků

Zvykem v české jazykové verzi Wikipedie je uvádět názvy letounů včetně výrobce. Všechny články v této kategorii by měly být přesunuty na název, kde bude přes názvem uveden ještě výrobce, tedy například Mikojan-Gurevič MiG-29. U většiny ostatních názvů letadel tento standard dodržujeme, například články v kategoriích letadla Tupolev, letadla Messerschmitt nebo letadla Airbus. Pokud nebudou nějaké velké výhrady, mám v plánu pustit se do přesunů na názvy, které jsou tu zavedené. --Miďonek (diskuse) 25. 8. 2014, 17:36 (UTC)

Imo je běžnější současný stav; nepřipadá mi šťastné uvádět dvakrát stejnou informaci (MiG/Mikojan-Gurevič). A ostatně, Mikojan-Gurevič není a nikdy nebyl název výrobce. --Jann (diskuse) 25. 8. 2014, 18:08 (UTC)

K tomu výrobci bych poznamenal, že ne vždycky se uvádí přesný název výrobce. Například vrtulníky Eurocopteru už nejsou Eurocopter, ale Airbus Helicopters a názvy se ponechaly v původním názvu. Podle mě je současný stav nevyhovující zejména kvůli tomu, že je nesystematický. U letadel a vrtulníků se tu už od počátku Wikipedie udržuje formát s názvem výrobce a je to tak i ve většině ostatních jazykových verzí. Zrovna MiG se nám ale nějak vymyká. --Miďonek (diskuse) 25. 8. 2014, 18:16 (UTC)

Jestli u některých vrtulníků máme bývalý název výrobce místo současného je jedna věc, ale Mikojan-Gurevič nemá s výrobcem nic společného. Nejde o název výrobce, ale o jméno hlavního konstruktéra a jeho zástupce (to platí i o ostatních ruských a sovětských letadlech), které se neměnilo ani po odchodu dotyčných do penze.

Zkrátka u sovětských letadel se jméno výrobce nepoužívá (to byste musel mít OKB-155 MiG-15, MMZ MiG-29 a MiG MiG-35). Do počátku 40. let má smysl k sovětským letadlům pojmenovaným zkratka druhu + číslo (např I-16 znamenající stíhač-16) dát jméno konstruktéra (Polikarpov I-16, není to však jméno výrobce); ale u letadel, jejichž jméno se skládá ze zkratky jména konstruktéra + čísla, nemá smysl redundantně rozepisovat jméno konstruktéra/konstruktérů ještě jednou. Imo by se naopak u všech těch Tuček a Jaků mělo úvodní Tupolev/Jak ubrat.--Jann (diskuse) 27. 8. 2014, 11:38 (UTC)

V první řadě díky za vysvětlení výrobce a konstruktéra, beru to u sovětských a ruských letadel na vědomí. Rád bych ale poukázal ještě na jinou stránku věci: třeba u mých oblíbených Milových vrtulníků máme všude jméno ve formátu Mil Mi-2, Mil Mi-8 a troufám si tvrdit, že tu část "Mil" bude velké množství lidí považovat za synonymum pro výrobce. Třeba já jsem to tímto způsobem doposud tady ve Wikipedii chápal. Vím, že v odborné (českojazyčné) literatuře se to takto úplně nechápe (FOJTÍK, Víceúčelový vrtulník Mi-2, Víceúčelový vrtulník Mi-4, SVOBODA, Vrtulníky), kde se to Mil také před názvem neuvádí, ale domnívám se, že tady ve Wikipedii, pokud je to tu tak u ostatních letounů zavedeno, bychom se toho měli držet i nadále. V opačném případě bych to teda u všech tuček a jaků vypustil taky. --Miďonek (diskuse) 27. 8. 2014, 16:46 (UTC)

Jak píše Jann, u ruské techniky jde o jméno šéfkonstruktéra. V české literatuře se také používá, např. MiG-3 je v knize Spojenecké stíhačky 2. sv. války uveden jako Mikojan MiG-3 (narozdíl od enwiki, kde je pod názvem Mikoyan-Gurevich MiG-3, Lavočkin LaGG-3 je na enwiki jako Lavochkin-Gorbunov-Gudkov LaGG-3) a dá se to chápat jako synonymum pro výrobce. Nebylo by snad špatné vynechání všech názvů konstruktérů (v poslední řadě by se to dobře psalo do zdroje), ale někde by to nešlo (např. B-5 je Bratuchin B-5 i Bohemia B-5, Mjasiščev M-4 by taky nevypadal nejlépe pouze jako M-4). Respektive pokud se návrh Jana týka pouze letadel Jak a Tu a ostatní by se ponechaly (Berijev, Iljušin, Antonov, Suchoj...), tak to nepovažuju za ideální. Pokud je většina sovětských/ruských letadel s názvem konstruktéra, tak to sjednoťme, mě by přišlo divné mít jeden článek s názvem Tupolev ANT-9 a jiný Tu-22M. @Miďonek: jestli se do toho chceš pustit, já jsem pro, některé sporné případy se vyřeší individuálně.--Chalim Kenabru (diskuse) 29. 8. 2014, 19:05 (UTC)

Sleduji tuto diskusi již nějaký den, a zatím bych asi nejvíce souhlasil s Michalem Urbánkem (pokud jsem dobře rozluštil) alias Chalim Kenabru. Zejména u letounů Mjasiščev či Polikarpov by bylo označení při vyhledávání M-4, nebo I-16 takříkajíc nicneříkající. Naopak u letounů MiG je asi vypisování Mikojan-Gurjevič zbytečné.

Další námět u ruských, nebo sovětských letounů je česká transkripce. Namísto Gurevič (anglosasismus) bych byl pro Gurjevič (chcete-li slovanismus). Ve slovanské literatuře také nenalezneme Yakovlev, ale to jen na okraj... Proto jsem také pro individuální posouzení, jelikož nadpis článku Mikojan-Gurjevič MiG AT zase nic neřekne dnešní generaci, pro kterou je MiG prostě MiG.--Foxx70 (diskuse) 29. 8. 2014, 20:21 (UTC)

Tak jak teda? Mikojan-Gurevič, Mikojan-Gurjevič nebo se na to vykašleme? Jméno konstruktéra považuji za velmi očekávané synonymum pro výrobce a jsem pro přesun článků na název i s uvedením konstruktéra (výrobce). --Miďonek (diskuse) 30. 8. 2014, 19:06 (UTC)

Vykašleme, ne? Stále přesun považuji za zbytečný.

U jednopísmenných zkratek (jako zmíněná B-5, I-16 apod.) je patrně nějaký rozlišovač užitečný, jméno konstruktéra je vhodné východisko. U dvoupísmenných zkratek jmen konstruktérů (Tu, An, Il, La atd.) je už možnost záměny mnohem menší a opakování jména konstruktéra v rozepsaném stavu se v klidu obejdeme. No u MiGů, Jaků, LaGGů je už možnost záměny mizivá a rozepisování jména konstruktéra je vyloženě zbytečné prodlužování názvu článku a všech odkazů na článek, u LaGGů extrémně.

Výběrově k debatě: Můj návrh uváděl Jaky a Tučka jen jako příklady. / V odborné literatuře se jméno konstruktéra nechápe jako jméno výrobce, zřejmě proto, že odborníci většinou vědí o čem píší :-) / Mil asi nikomu nevadí, protože je krátký. / Český přepis je Gurevič. Ruské е se po r přepisuje jako e. [1]

A mimochodem, když srovnáme ruwiki ru:Категория:Самолёты_СССР a výše zmíněnou enwiki, tak se zdá, že uvádění jmen konstruktérů je samo o sobě anglicismus. --Jann (diskuse) 30. 8. 2014, 19:59 (UTC)