Diskuse k šabloně:Prezidenti Československa

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 3 lety od uživatele Kacir

@Jenda H., Kacir: Vzhledem k tomu, že žádná z československých ústav nezná funkci "zastupujícího prezidenta", odstraňuji nově přidané osoby ze šablony a ve stejném smyslu upravím i dotčené články. Ústavy z let 1920, 1948 a 1960 uvádí, že výkon funkcí prezidenta republiky přísluší (za konkrétních podmínek) vládě jako celku, přičemž předseda vlády může být vládou pověřen jednotlivými úkony (1920, 1948) nebo výkonem pravomocí (1960). Tolik formální znění zákonů. Nemám téma nějak podrobněji nastudované, ale ani v běžném životě (literatura, média) jsem se ještě nesetkal s tím, že by například Stráský nebo Lenárt byli označováni jako "zastupující prezidenti". Existují pro dané tvrzení odborné zdroje, nebo je to čistě vlastní výzkum? I vzhledem ke znění ústav mi přijde podstatně pravděpodobnější druhá možnost. --Harold (diskuse) 19. 11. 2020, 09:51 (CET)Odpovědět

Nejde o vlastní výzkum víme, že tito lidé vykonávali (při nejmenším některé) úkoly nebo pravomoci prezidenta republiky, ačkoliv nebyli zvoleni. Je pravda, tyto pravomoci (kromě Jana Stránského od 6/1992 do 12/1992) vykonávali po dobu několika dnů max. týdnů a proto se o nich nemluví. Nejsem znalec ústavy k tématu mě přivedlo studium zdrojů k článku Volba prezidenta Československa 1935 konkrétně tato diplomová práce. Můj názor je, že jde o příliš významné osobnosti na to, abychom je v seznamu prezidentů (a příslušné šabloně) přešli mlčením. Při jejich zařazení jsem vycházel ze slovenské verze šablony. Jinak máte pravdu funkci zastupujícího prezidenta žádná z československých ústav nezná. Takže jí různými způsoby opisují, protože to někdo nakonec dělat musí. --Jenda H. (diskuse) 19. 11. 2020, 10:54 (CET)Odpovědět
Vlastní výzkum je to, když editor přidává do šablony prezidentů osoby, které prezidenty nebyly, a označuje je v československém kontextu neexistujícím a nepoužívaným pojmem. Vůbec nejde o délku doby, kdy ony osoby měly/mohly mít nějakou část prezidentských pravomocí, ani o to, jak významné osobnosti to byly. Když daná informace není podložena žádnými věrohodnými zdroji a nikde se nevyskytuje, pak je to zkrátka vlastní výzkum. Disponování prezidentskými pravomocemi neznamená, že je člověk prezidentem, to jsou dvě odlišné věci. Upřímně, jsem trochu zklamaný, protože od zkušeného editora tak nějak očekávám, že bude víc ctít ducha ověřitelnosti a věrohodných zdrojů, že před svými případnými "nezvyklými" kroky provede nějakou větší rešerši kvalitních zdrojů, kterými může argumentovat, a ne se odkazovat na nezdrojovaný obsah na jiné Wikipedii, která je navíc díky dlouhému působení některých přispěvatelů poměrně specifický projekt, mírně řečeno. Opakovat se mě nechce, ale asi budu muset. Problémy jsou:
  • V žádné československé ústavě (1920, 1948, 1960) není uvedena žádná funkce "zastupujícího prezidenta".
  • Nejsem na to odborník, ale mám za to, že ani v běžném životě, literatuře či médiích jsem se s takovým označením nesetkal.
  • Dle všech československých ústav přecházely pravomoci prezidenta na vládu jako celek, nikoliv na osobu předsedy vlády.
  • Na předsedu vlády mohla vláda přenést část těchto pravomocí, ale stále se nejednalo o prezidenta, pouze o předsedu vlády, který disponoval částí prezidentských pravomocí.
Podobné je to dnes. Když se dnes uvolní úřad prezidenta republiky, pravomoci prezidenta přejdou na předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny (Ústava, čl. 66). To neznamená, že pak budou existovat dva jacísi "zastupující prezidenti" zároveň. Jednoduše řečeno, není nutné nonstop mít nějakou osobu s titulem "prezident", je však nutné pravomoci, které osobě s titulem "prezident" v běžné době přísluší, dočasně někomu předat, aby mohly být vykonávány. To z té osoby ale v československém nebo českém právním řádu nedělá prezidenta. A očividně není tak označována ani médii či literaturou. --Harold (diskuse) 19. 11. 2020, 22:27 (CET)Odpovědět

Žádný „zastupující prezident“ nebo „viceprezident“ v Československu nikdy nebyl. Výjimkou, ale jen teoretickou, protože se nikdy nerealizovala, byl náměstek prezidenta podle ústavy z roku 1920. Tam je mimochodem v § 60 a § 61 hezky vidět ten rozdíl, o kterém správně píše Harold. --46.135.21.217 19. 11. 2020, 22:54 (CET)Odpovědět

Jistě, uvádět jen prezidenty, což odpovídá zdrojům, např. tabulce československých prezidentů na s. 327 Kadlecových (1991): Podivných konců našich prezidentů (která BTW obsahuje i důvody ukončení funkce – Novotný: "abdikace vynucená tlakem veřejnosti", Svoboda: "abdikace vynucená parlamentem, změnou ústavy", Husák: "abdikace vynucená tlakem veřejnosti"). Zastupující prezident může být nanejvýš novinářská zkratka, která neodpovídá skutečnosti. Harold už také uvedl fakt, že výkonem prezidentských funkcí byla pověřena vláda, nikoli osoba; až vláda mohla dále pověřit některými pravomocemi svého předsedu.--Kacir 20. 11. 2020, 06:22 (CET)Odpovědět