Diskuse:Vztlak

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mám tu problémy s interwiki: vztlak může (AFAIK, opravdoví odborníci mě případně laskavě opraví!) označovat dvě věci, které v angličtině používají dva termíny: aerodynamický vztlak (en:lift) a hydrostatický vztlak (en:buoyancy). Kromě toho vede interwiki na některé Wikipedie na článek o Archimédově zákoně, na který my máme samostatný článek. (A taky máme třeba samostatný článek plování těles, který by asi stálo za to nějak sloučit.) No prostě by to tu chtělo asi trochu reorganizovat, poslučovat, případně porozdělovat (teprve pak bude mít smysl se nějak víc rozepisovat). --Mormegil 18:27, 2. 12. 2005 (UTC)

Ano, taky si myslím, že by se měl odlišit "aerodynamický" vztlak od "Archimédova". Já bych byl pro, aby se o nich pojednávalo odděleně, protože je to úplně odlišný princip. --Šroubek 21:21, 31. 3. 2006 (UTC)

Faktická chyba?[editovat zdroj]

Teď když na to koukám, tak nesouhlasím s definicí aerodynamického vztlaku, jak je tady uvedená. Samozřejmě je pravda, že "vzniká vzájemným dynamickým působením při pohybu tělesa vzduchem". Taky je pravda, že platí 3. Newtonův zákon o akci a reakci - letadlo působí na vzduch a opačně. To samo o sobě ale nevytváří vztlak. Ten vzniká proto, že profil křídla je na horní straně "vypuklý" a na spodní "vydutý". Proto musí vzduch, který obtéká křídlo shora, proudit rychleji než ten, který teče dolem. Z Bernoulliho rovnice (když si dovolím zanedbat stlačitelnost vzduchu) vyplývá, že rychleji proudící vzduch bude nad křídlem generovat nižší tlak. Tenhle podtlak působí na plochu křídla a vzniká vztlaková síla. Výsledný vektor síly, která letadlo zvedá do vzduchu se dostane vektorovým součtem vztlakové, gravitační a odporové síly. (Odpor vzniká jednak třením a hlavně nelaminárním prouděním vzduchu - víry).

Jak to vidíte - budeme ten článek opravovat nebo jsem se spletl já? --Šroubek 22:39, 31. 3. 2006 (UTC)

Část o aerodynamickém vztlaku je velice pahýlovitá a rozhodně by unesla rozšíření; nevidím na ní však žádnou "faktickou chybu". Pomocí Bernoulliho rovnice lze vztlak vysvětlit, pokud přijmeme dosti netriviální předpoklad, že nad křídlem vzduch proudí rychleji než pod ním, což nezdůvodňujete (resp. zdůvodnění o tvaru křídla je přiměřeně mlhavé ;-) ), takže ano, při rozšiřování článku bude vhodné se o Bernoulliho rovnici zmínit, ale rozhodně bych to neviděl tak, že Bernoulliho rovnice je tím jediným a úplným vysvětlením vztlaku. Třetí Newtonův zákon je jakýmsi základním zdůvodněním, ze kterého lze ostatní dovodit, takže jako základ velice pahýlovitého vysvětlení bych to jako chybu rozhodně nebral.
Také bych doporučil všimnout si nabídky tří alternativ, jak lze chápat vztlak, na en:Lift (force) (a také tamní poznámky o časté misinterpretaci využití Bernoulliho rovnice).
--Mormegil 11:57, 3. 4. 2006 (UTC)
Děkuji za reakci. Z druhého odstavce anglického článku en:Lift (force), tak jak jsem ho pochopil, vyplývá, že i aerodynamicky nepřizpůsobená plochá deska bude vytvářet vztlak, když bude umístěna do proudu vzduchu s kladným úhlem náběhu, a to na základě 3. Newtonova zákona a s velikým aerodynamickým odporem. Následující odstavec pojednává o jevu, který jsem se tady posledně neuměle pokusil vyložit. Vztlak generovaný na křídlech letadel je potom kombinace obou efektů. Špatnému předpokladu o opětovném spojení rozděleného proudu vzduchu jsem ve svých úvahách odolal :o)
Prozatím bych to tedy ponechal na tom, že jestli se budu někdy pouštět do rozšiřování pahýlu o vztlaku, znovu si předtím nastuduju přednášky z mechaniky tekutin a příslušnou literaturu :o)
Přeju krásný den, --Šroubek 22:40, 3. 4. 2006 (UTC)