Diskuse:Vydra skvrnitá

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 6 lety od uživatele OJJ v tématu „WP:Q“
ikona
Článek týdne
Tento článek byl v 4. týdnu 2019 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

WP:Q[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 6 lety76 komentářů5 lidí v diskusi

Vachovec1[editovat zdroj]

Tohle zatím ještě není recenze, ale jen pár poznámek ke zdrojům:

--Vachovec1 (diskuse) 31. 8. 2017, 14:30 (CEST)Odpovědět

Pár poznámek:

  • Genetickou výbavu vydry skvrnité tvoří běžný diploidní karyotyp 2n = 40 chromozomů, jako jediná vydra jich má více než 38. – Jestliže je to jediná vydra s 40 chromozómy, tak to asi zrovna "běžný" karyotyp nebude.
  • Když už kolega Gumideck níže nakousl tu mapu, tak by rozhodně bylo vhodné zmínit k jakému datu je vztahována. Protože zeleně tam jsou Ghana, Togo i Burundi, tedy státy, odkud podle textu v sekci Výskyt tento druh již vymizel.
  • U ostrova Bioko bych spíše zmínil, že je součástí státu Rovníková Guinea, než blízkost Kamerunu.
  • Vydry zásadně nevyhledávají slanou mořskou vodu či ústí řek, čímž se odlišují například od vydry africké (Aonyx capensis), která osídlila i tyto oblasti. – Ústí řek → tj. oblasti s brakickou vodou?
  • Areál výskytu vydry skvrnité se protíná s jinými druhy vyder řadícími se do rodu Aonyx. Druhy si však navzájem nekonkurují. – Bylo by dobré vysvětlit. Vydry rodu Aonyx se specializují především na kraby, zatímco vydra skvrnitá na ryby (Larivière 2002, s. 3).
  • Rozmnožování: poměrně důležité je zmínit, že u tohoto druhu se pravděpodobně nevyskytuje odložená nidace (Larivière 2002, s. 3), což je jinak u kunovitých či lasicovitých poměrně častá záležitost (např. u vydry severoamerické může trvat období latence – mezidobí mezi pářením a implantací/počátkem skutečné březosti – i 10 až 12 měsíců).

Budu pokračovat. --Vachovec1 (diskuse) 31. 8. 2017, 17:57 (CEST)Odpovědět

  • U druhu bylo zaznamenáno několik poddruhů, jejich existence je nicméně sporná. – Raději bych místo "zaznamenáno" uvedl "popsáno",
  • Do tohoto rodu byla zařazena teprve až na základě studií Koepfliho a Sata z let 2008 a 2012… – Bylo by dobré uvést, že šlo o studie z oboru molekulární biologie (analýza mitochondriální a jaderné DNA).
  • U popisu lebky existují přesné názvy a definice jednotlivých rozměrů (je definována např. největší délka, kondylobazální délka atd.), viz např. zde (strana 6). Předpokládám, ž e tebou uváděný rozměr je největší délka?
  • Něco o smyslech? Larivière uvádí, že zrak je ostrý na krátkou vzdálenost, na více než 3m je však viditelnost omezená. V zajetí byly vydry schopně rozpoznat pohybující se objekt do vzdálenosti 10 m. Čich je dobrý, sluch vynikající. Vydry v zajetí se mohou naučit rozpoznávat své jméno, když se na ně volá. (Larivière 2002, s. 4)
  • Například v ugandském jezeře Bunyonyi vydry konzumovaly původně žáby drápatky, po zavedení tilápií zde však svou pozornost upoutaly právě k těmto rybám. – Po zavedení? Spíše asi "po vysazení"? Zavádí se třeba katétr, rybí osádka se vysazuje.
  • Vydra tvoří rovněž součást zdejší medicíny. – Tak vydra jako taková asi ne, spíše půjde o nějaké tělní části. A co je myšleno pojmem "zdejší"?

To bude ode mě asi vše. --Vachovec1 (diskuse) 31. 8. 2017, 20:51 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1: Díky moc! --OJJ, Diskuse 1. 9. 2017, 18:46 (CEST)Odpovědět

Gumideck[editovat zdroj]

Máš, co jsi chtěl, článek jsem svým laickým okem zkoukl a přináším zdrcující kritiku:

  • Spíš dotaz: české rodové jméno vydra zůstává i po přeřazení? Jen že česky pak rod vydra sdružuje několik rodů. To není případ jen vydry, samozřejmě.
  • Co znamenají místní názvy asi není uvedeno?
  • Rozšíření: žije mimo jiné v Súdánu, jenže podle mapky je to v Jižním Súdánu. Mapka navíc bude dělaná před rokem 2011, protože tam Jižní Súdán ještě vyznačen není.
  • ...k životu preferuje rozhlehlé vodní toky, jako velké řeky či jezera... Jezero přece není vodní tok :-) Navíc rozlehlými řekami se myslí široké řeky, dolní toky řek nebo tak nějak?
  • Období porodů − porody nebo vrhy? Á propos: vydra zemře, uhyne nebo chcípne? :-)
  • Nejvýznamnější připomínka je k čokoládové barvě: myslíš mléčnou, hořkou, bílou? :-)

Nahlédnutí do zdrojů nechám na odborníky. Článek je Tvá klasika, čili pěkné, čtivé, zajímavé. Gumideck (diskuse) 31. 8. 2017, 16:28 (CEST)Odpovědět

@Gumideck: Díky. --OJJ, Diskuse 1. 9. 2017, 18:46 (CEST)Odpovědět

Jann[editovat zdroj]

Mám unavené oko nebo spíš píšeš stále lépe. Tak jen pár laických postřehů:

Jsou to jen drobnosti, ahoj, --Jann (diskuse) 12. 9. 2017, 18:05 (CEST)Odpovědět

@Jann: Díky. --OJJ, Diskuse 14. 9. 2017, 19:02 (CEST)Odpovědět

Pavouk[editovat zdroj]

K vysoké kvalitě a hodnotě článku jen pár zcela laických postřehů a dotazů (pro zlepšení čtivosti):

  • "Druh popsal Hinrich Lichtenstein" + odkaz na Hinricha v infoboxu. Wikidruhy [4] znají jen A.A.H. a M.H. Není to ten Martin? Rok 1835 by seděl. Uvádí to i cizojazyčné Wiki. Nebo je to opravdu někdo jiný?
  • "ve studii Allena" jako laik nechápu. Jde o vědce, autora? Jde, prosím, upřesnit ?
  • "jedná se o následující subspecie" nejde dát : "o následující poddruhy"? Ať se pracuje jen s jedním pojmem.
  • " Místními názvy"??? V kterých místech?
  • "Vydra skvrnitá se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech subsaharské Afriky". Porovnávám [5] a výskyt vydry a laicky se mě zdá, že se trochu překrývají (např. v Jihoafr. rep.), nemůže tedy vydra žít i v mírném podnebném pásmu?
  • " V Burundi, Ghaně, Lesothu a Togu tento druh vymizel." Kdy se asi neví přesněji, že?
  • "Možná potom žil" myslí se po vymření jinde? Či nějaký konkrétní rok?
  • "Vydra skvrnitá se vyskytuje až do nadmořské výšky 2 500 m n. m.; v takovém případě obývá například potoky."
    • Pokud až do 2500, je to 0-2500, tedy takto všude obývá potoky?
    • Ve 2500 m nejsou jezera či říčky?
    • když rozvedu zkratku, tak mám "až do nadmořské výšky 2 500 metrů nad mořem", asi nadbytečné, stačilo by: až do nadmořské výšky 2500 metrů.
  • " této skupiny šelem." skupina je nějaký rozlišovač živočichů? Pokud ano, pak asi udělat proklik na definici pojmu skupina.
  • "Toto zvíře působí elegantním dojmem." Myslím, že pokud takto hodnotit kvalitu/krásu, tak alespoň určit zdroj: Jan Novák tvrdí, že vydra je elegantní... Dle mě je např. elegantní úplně každý živočich.
  • (ocas) " dosahuje velké velikosti" nešlo by dohledat alespoň jak je přibližně dlouhej?
  • JAR - 2x nevysvětlená zkratka
  • Tanzanie - bez prokliku, jiné země první proklik mají
  • "Dvojice vyder v Guineji-Bissau" ví každý že G-B je stát? Nešlo by napsat, že to je země a ne třeba jezero? A nebo aspoň proklik?
  • "O reprodukci" - v článku je 3x "cizí" slovo reprodukce. Nešlo by česky a s proklikem?
  • "věk dožití pravděpodobně" to je v zoologii běžné? U lidí znám střední délku života neboli naději dožití
  • "Ve studii šimpanzů vydané roku 1989 (Boesch & Boesch) byla vydra skvrnitá uvedena jako možná kořist těchto lidoopů." Je to tak zvláštní, že je určen rok studie? A přímo v textu i autoři? Jinde se to neuvádí? Protože jiné charakteristiky vyder takto podrobně určovány nejsou - např. o tom orlovi, co je loví (a to je jen "možná") nebo u elegance.
  • Kapsko vede na článek o minulosti.
  • "Druh žije v řadě chráněných oblastí" Kým a proč chráněná oblast?
    • KomentářKomentář :) :) Pokud bych napsal, že žije v českých chráněných oblastech, bude to jistě jasnější. Ale tady jsme v Africe. Jako my máme NP Šumava či CHKO Křivoklátsko, oni mají v Africe taky své CHKO a NP (které nepsali). --OJJ, Diskuse 14. 9. 2017, 19:02 (CEST)Odpovědět
  • "pro jejich ochranu bude důležité například" budoucí čas bez upřesnění. Prosím přidat čas, např. od roku 2019 bude důležité. A roce 2017 ještě vzdělávání není důležité.¨
  • zdroj 1 "Červený seznam IUCN" - není klikatelný. Když se podívám na zdroj, tak vidím "The IUCN Red List of Threatened Species" tedy "Červený seznam IUCN" je "ofic." překlad? Mě přijde divné kus přeložený a kus ne. Proč se nepíše: Červený seznam Mezinárodního svazu ochrany přírody?
  • zdroj tři se zase píše jako " Iucn Red list of Threatened Species", tedy jinak než zdroj 1
  • "Je rovněž zařazena na Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin pod identifikačním číslem 9899 do druhé přílohy." nešlo by rozvést nebo nahradit tu přílohu, aby bylo jasné, co to je, tedy že "příloha II zahrnuje druhy, jejichž obchodování je na mezinárodní úrovni omezeno a podřízeno dozoru"? A možná ta vazba "na úmluvu" je zvláštní. Co dát: je součásti úmluvy? Je zahrnuta v úmluvě?....
  • Laický dotaz: o historii druhu se nic neví? Jak je to asi starý druh? Kde žil v dříve v minulosti? A pod.
  • "Pět poddruhů zmiňuje rovněž ITIS" ITIS nemá proklik a není vysvětleno. Tak nejlépe oboje (proklik i vysvětlit), či alespoň vysvětlit tu zkratku/ten pojem/tu organizaci.
  • "Toto zvíře..." Dle Zvíře (rozcestník) je zvíře každý živočich, mohlo by tu být živočich a nebo je to cosi jako vyšší živočich s právní či filozofickým statutem. Je vydra vyšší či má nějaký zvláštní statut?

--Pavouk (diskuse) 12. 9. 2017, 21:56 (CEST)Odpovědět

@Pavouk: Dovolím si pár postřehů k postřehům :-) Nejsem osobně zastáncem polopatického vysvětlování všeho, co členáři článku uteklo na základní škole. Co je JAR, subsaharská Afrika či že na jihu Afriky není radno hledat mírný pás se přece učíme ve škole :-) Navíc máme interní odkazy, takže v sekci Výskyt si snadno rozkliknu Guineu-Bissau, pokud netuším, co to znamená. Psát články tak. aby vše pochopili i neználci, je cesta do pekel, která ve výsledku mnoho lidí odradí. Gumideck (diskuse) 13. 9. 2017, 23:13 (CEST)Odpovědět
Děkuji za reakci, s tou Guineou jsem přestřelil, v textu je odkazovaná a tedy snadno dohledatelná. Jinak se řídím se jen pravidlem Wikipedie:WikiProjekt_Kvalita/Kritéria "Je přiměřeně srozumitelný i pro neodborníka v dané oblasti." Už dávno si nemyslím, že Wikipedii v češtině čtou jen lidé, co chodili v ČR do školy. Např. cizinci, co tu dlouho žijí, ale nestudovali a pak cizinci, co se česky naučili a/nebo česky tak nějak rozumí a mohli by článek o vydře jako nejkvalitnější ze všech cca 20 jazykových verzí přeložit do svého jazyka. Já osobně taky špatně nesu, když v anglickém wikipedickém článku (v Anglii jsem nestudoval) najdu různé zkratky a zvláštnosti, které mě brání dobře přeložit do české podoby. Často musím rezignovat, protože neumím dohledat, "co chtěl básník říci". Proto mě přijde požadavek srozumitelnosti důležitý. A taky dobré a nejlepší články se namlouvají a text má dávat tedy smysl i na poslech (bez možnosti hned udělat proklik). Pochopitelně je to jen zcela osobní recenze, ostatně asi jako každá recenze. --Pavouk (diskuse) 14. 9. 2017, 15:58 (CEST)Odpovědět

@Pavouk: Tak díky za připomínky, no... Pár dobrých nápadů jo, ale taky se bráním absolutnímu zestručnění pro žáky ZŠ. Používat slovo subspecie, pokud je výše vysvětleno, mi přijde OK, stejně jako reprodukce nebo zkratku JAR. Jedná se o všeobecně známé termíny, které však rozšiřují slovní zásobu. Je lépe napsat Vydra skvrnitá je středně velký druh vydry, mezi vydrami v Africe však nejmenším zástupcem této skupiny šelem x Vydra skvrnitá je středně velký druh vydry, mezi vydrami v Africe však nejmenší vydrou. To opakování je tam jasně vidět. Pravdou je, že žijeme v ČR a věci o afrických zvířatech jsou krapet jiné, ale taková GBissau je de facto dtto co Česká republika. :) Proto taky píšu o tom, co si troufnu říct, nikdo ani nikdy neviděl a tady se to nenajde. :) Vědět musíme všechno. --OJJ, Diskuse 14. 9. 2017, 19:02 (CEST)Odpovědět

Vydra skvrnitá je středně velký druh vydry, v Africe je však nejmenší vydrou. a máš vydru jen třikrát jako v první verzi ale text je mnohem kratší a jednodušší.--Jann (diskuse) 15. 9. 2017, 20:02 (CEST)Odpovědět
Hotovo. Jinak překlad do jiné Wikipedie je sice pěkný, ale pochybuji, že by to na enwiki někdo hodil, i když je to kvalitnější. Výhledově bych to mohl překlopit do slovenštiny (@Eryn Blaireová:?), ale myslím, že DČ překldů tam už je dost... --OJJ, Diskuse 16. 9. 2017, 09:06 (CEST)Odpovědět
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Vydra_skvrnitá&oldid=16875054“