Diskuse:Vojtěch Luža

Celkově zpochybněno

Článek obsahuje pochybné informace a tvrzení, které nejsou ozdrojovány, reference jsou ve skutečnosti poznámky tvůrce sporného textu, které jsou s ním navíc v rozporu. --Cinik 13:38, 21. 6. 2008 (UTC)

Článek byl dozdrojován, nevhodný poznámkový aparát odstraněn. Pokud máte pocit, že je uvedený text v rozporu se zdroji, uveďte prosím konkrétní místa. enemy 05:04, 22. 6. 2008 (UTC)

• • Provedl jsem další úpravy. Jinak dle mého soudu je tvrzení o přehnané horlivosti dost účelové. Je třeba si uvědomit, v jaké situaci byli zúčastnění a zvážit logiku tvrzení. Starosta možná byl přehnaně horlivý, když informoval četníky. Ale na druhé straně, pokud byly doklady odfláknuté a krycí legenda průhledná, měl na vybranou? Mohl později gestapu tvrdit, že byl jen blbej? Jak moc velkou blbost by mu zbaštili? Podle některých zdrojů měli sice dotyční vynikající doklady a promyšlenou legendu, pak se ale naskytá otázka, jak starosta získal podezření, kvůli kterému informoval četnictvo (podotýkám četnictvo, nikoliv gestapo).

• • V případě četníků je to ještě směšnější. Co měl dělat četník, když dostal neformální hlášku? Zapomenout na ni a čekat až přijde gestapo a tomu vysvětlit, že měl po službě? Myslíte, že by ho gestapáci před popravou alespoň nechali domluvit? A tady je další nesrovnalost, poukazující na nějakou významnou chybu Luži. Četníci museli mít silné podezření, že jde buďto o agenty gestapa (před nimiž se chtěli blýsknou snahou), nebo odbojáře či zločince (ano, to je další věc, jak víme, že nešli prověřit podezření na bandity?), kteří budou okamžitě střílet. Proč by jinak vstupovali do hostince s pistolemi v rukou? Koneckonců proč informovaný četník čekal na posily a neprelustroval je sám? Jistě ne proto, že by je považoval za neškodné. Jak to tedy bylo s kvalitou dokladů a krycí legendy? Byli Češi opravdu povinni riskovat život sebe i svých blízkých pro neschopné odbojáře, kteří podle nich stejně byli předurčeni k dopadení? Kteří nedokázali být přesvědčivi ani při očekávané a oficiální konfrontaci před starostou, na niž museli být maximálně připraveni a kterou ani jedna strana nemohla později při vyšetřování zatajit? --Cinik 06:18, 22. 6. 2008 (UTC)

---

Předně bych si uvědomil, za jaké situace se celá akce odehrála. Byli jsme ve válce, formálně německý protektorát, vláda v zahraničí, legie v Anglii a v Rusku, ohrožena existence státu, bojiště mimo české země, zavřené školy, totální nasazení. Máme dva pohledy:

• jeden, kdy se někdo snaží bojovat s nacisty, za situace dosti stížené.
• druhý, chceme jen klid na práci, dostávám za ni adekvátní mzdu. Nikomu se neprotivím, nikdo se neprotiví mě. Máme právní stát, Němci ho v podstatě dodržují, dokud válečná výroba pokračuje a nemíchá se někdo do politiky.

A teď k Vašim námitkám. Slovo horlivost je použito 1x a je řádně ozdrojovámo. Žádný ze zdrojů, které jsem měl k dispozici neomlouvá jednání četníků ani starosty jako přiměřené. To co tu spekulujete je nad rámec zdrojů, které máme. Částečně také z neprostudování všech zdrojů (proč četník nešel sám je legitimovat]. Zřejmý postup který byl zjevně legální pro starostu: a rozhodl se jim zanést přihlašovací lístky a ty pak předat četnické stanici v Přibyslavi. (Pavel Šrámek) a pro četníka Strážmistr Navrátil řekl, že půjde neznámé do hostince legitimovat. (Pavel Šrámek)

Byli Češi opravdu povinni riskovat život sebe i svých blízkých...

To je správná otázka, máme vůbec povinnost riskovat za svobodu, vlastní stát a národní sebeurčení?

...pro neschopné odbojáře, kteří podle nich stejně byli předurčeni k dopadení?'

Nikoho schopnějšího než Lužu jsme nejspíše neměli, dokázal se skrývat více než dva roky, vyhnout se konfidentům... enemy 11:13, 22. 6. 2008 (UTC)

Při vší úctě, po přečtení dalších zdrojů: pokud ve vesnici požádám o ubytování s odkrytými kartami (přiznám, že jsem odbojář) a jsem dotyčnou osobou odmítnut, tak otevřené setrvání v té vesnici rozhodně nepovažuji za projev schopnosti, ale naopak za totální selhání zdravého rozumu. Jestliže osoba, na kterou se obrátili jako první, roznášela po vesnici, že se u ní stavili a jsou podezřelí (resp. že jsou odbojáři), tak starosta mohl oprávněně dojít k názoru, že prostě nemá na vybranou. --Cinik 05:54, 4. 7. 2008 (UTC)

Citace:Starosta Honza chtěl mít zřejmě pro všechny případy alibi, takže mezitím zašel do hostince zkontrolovat, zda se cizinci řádně policejně přihlásili. Po válce se objevila tvrzení starosty, rolníka Krejčího a otce hostinské Jan Votavy, že se oba muži při setkání prezentovali tím, že jsou oba bývalí důstojníci, jsou zde za aprovizací nebo dokonce, že prchají před gestapem. Kolem těchto výroků se stále vede spor. Skutečností je, že ani v jednom z dobových úředních dokumentů z roku 1944, především hlášení četnictva a Okresního úřadu v Novém Městě na Moravě těsně po událostech v Hřišti, není žádná zmínka o tom, že by neznámí sdělili Honzovi, Votavovi a Němcové, že jsou bývalí českoslovenští důstojníci s nějakým dovětkem. Toto tvrzení se objevilo až po skončení okupace a můžeme jej nalézt na stránkách přibyslavské kroniky. Zde se však nejedná o bezprostřední důkaz, jelikož je známo, že se obecní kroniky v mnoha případech nevedly průběžně, nýbrž byly dopisovány až po osvobození. Obdobné výroky se objevily také při poválečném soudu se starostou před MLS v Kutné Hoře a staly se součástí jeho obhajoby.

Odboj se řídil přísnými pravidly konspirace, jejichž zachování otec (Luža) rigorózně vyžadoval odevšech odbojových pracovníků. Znovu je zdůraznil ve Všeobecné směrnici č. 1: „Zachovávejte naprostou mlčenlivost o přípravách odboje před každým, kdo není přímým účastníkem. A i účastníky informujte jen podle důležitosti funkcí, které v organizaci zastávají. Řiďte se zásadou, že každý z nás má vědět pouze to, co k výkonu funkce nezbytně potřebuje. Pamatujte, že každé neprozřetelně pronesené slovo musíme platit krví.“

PS: Když už se odvolávate na zdroje, což je takhle ozdrojovat? enemy 18:00, 4. 7. 2008 (UTC)

To je těžké, máte pravdu, ALE na druhé straně stejně nic nedokazuje absence tohoto faktu v dobových dokumentech. Pokud starosta nenahlásil oficiálně a výslovně dotyčné jako odbojáře, nemohl přirozeně ani přiznat do protokolu, že mu bylo řečeno, že jsou to odbojáři. Protože by ho Němci popravili za to, že to zamlčel. Nebo někoho jiného z vesnice. Jinak myslím, že naše diskuse překročila (především mojí vinou) účel stránky, takže bychom ji mohli ukončit. Stále trvám na tom, že to tvrzení o přílišné horlivosti je pochybné, nicméně s tím, že to je ozdrojované, nic neudělám. --Cinik 18:15, 4. 7. 2008 (UTC)

Nemyslím, že se Luža s Korešem skrývali přímo v Říčanech a odtud se vydali na Vysočinu. Myslím, že to byli Korešovo příbuzní v Babicích u Říčan u kterých se ukrývali. Soudím, že to uvádí Lužův syn V Hitlerově objetí. Není mi úplně zřejmé, zda Josef Koreš měl také padělané doklady. Myslím, že četníci byli skutečně příliš horliví. Tomas62 12:24, 14. 7. 2008 (UTC)

O tom, kde se přesně a hlavně delší dobu (nejdéle jsou to ty Bosonohy) ukrýval Luža nemám příliš jasno, neboť těch míst jsou desítky. Ty Říčany se uvádí jako cíl cesty. Pokud máte lepší vhled, zkuste to opravit...

Ohledně Korešovi identity tak ta falešná nebyla neboť v německých vyšetřovacích spisech je vedeno jeho občanské jméno od počátku oproti Wenzel Musil a proto se v článku píše:Starosta, zaneprázdněn prací pouze zkontroluje osobními doklady na jména Wenzel Musil, lesní správce a Josef Koreš, úředník. enemy 29. 7. 2008, 20:03 (UTC)

Velmi rád bych kontaktoval autora pod jménem Enemy, pokud je to možné. POhcpil jsem, že jste hlavním autorem této stránky a potřeboval bych se Vás na něco zeptat. Děkuji. Mondschein (diskuse) 7. 1. 2015, 13:18 (CET)