Diskuse:Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe

Od tvůrce článku

Máte pravdu, je tam víc věcí které musím upravit a doplnit, ještě jsem neměl dost času, v noci jsem se vrhl na pozitiva a negativa doplním co nejdříve, stejně tak fotografie přímo se týkající kanálu, rozestavěné úseky, místa na trase, mapy apod. Tak prosím trpělivost, nci nemazat a za chvíli to budete mít kompletní .--Kocour86 29. 10. 2008, 16:12 (UTC)

Spíš bych rád věděl, co bych tam měl doplnit, než co se mi tam nepovedlo ještě upravit... co byste se o tomto díle rádi dozvěděli.

NPOV

Po posledních úpravách se z článku stala reklama na stavbu Kanálu. --Cinik 29. 10. 2008, 07:24 (UTC)

Dokonce bych řekl, že tam je spousta vůbec nedoložených tvrzení a překdpokladů...

• Předpokládá se že by toto dílo mělo významně zlepšit dopravní obslužnost České Republiky (kdo to předpokládá?)
• Větší a turisticky zajímavější města ... by jistě těžily ze zastávek velkých výletních či dálkových kajutových lodí, pro které by se toto spojení Berlína a Bratislavy či Vídně stalo velmi atraktivní. (jistě?)
• Kanál by navíc výrazně nenarušil krajinný ráz (bez zdroje)
• Vytvořením nových vodních ploch se zlepší ekologická hodnota území (v místech kde kanál prochází polemi) a také kvalita života obyvatel okolních obcí. (bez zdroje)

S pozdravem. --Nadkachna 29. 10. 2008, 07:33 (UTC)

Ilustrace

Mně se dost nelíbí ilustrace v tomto článku. Ani jeden z obrázků se netýká přímo předmětu článku. Encyklopedie není obrázková knížka, není dobré doplňovat článek jen vzdáleně souvisejícími obrázky. Miraceti 29. 10. 2008, 07:42 (UTC)

Souhlasím, možná by bylo vhodné článek probrat a vyhodit neozdrojovaná tvrzení a nevhodně použité fotografie.--Nadkachna 29. 10. 2008, 08:16 (UTC)

Provedená úprava a historie

Zdravím, tak už jsem to upravil a budu se snažit co nejdříve dopsat ta negativa, aby to bylo vyváženější, můžete mi prosím oddělat nálepku neutrality a napsat mi co bych měl ještě doplnit a upravit? Fotky budou doufám do několika dní, plány apod. i s copyrightem, ale obrázky co tam jsou, za těmi si stojím, aby měli čtenáři vůbec představu jak vypadá loď na kanálu typu Vb ;)

.--Kocour86 30. 10. 2008, 21:26 (UTC)

Celkově zpochybněno

Článek je stále nevyvážený a upřednostňuje stavbu, chybí mu základní zdroje a refy, u existujících je vidět jasná dezinterpretace některých zdrojů (například tvrzení "Čtyři ministři z pěti se stavbou souhlasí" vůbec neodpovídá obsahu reference, v níž pět ze šesti ministerstvem odmítlo zrušit stavební uzávěru před projednáním této otázky na mezistátní úrovni). --Cinik 1. 11. 2008, 15:55 (UTC)

Doplněny reference

Doplněny reference, opraven text... jestli uvidíte některou větu která se vám zdá býti napsána chybně, tak ji prosím poupravte, nadpis apod. Klidně doplňte i negativa, pokud se vám to zdá býti nevyvážené. --Kocour86 5. 11. 2008, 15:55 (UTC)

Nesouhlasím se 2 referencemi, a to, že Evropská unie projekt podporuje a že jsou nesporné socio-ekonomické přínosy. Odkazovaný materiál MMR jen ukazuje mapku, kde vede DOL a kde jsou poblíž velká města a kolik podél kanálu žije obyvatel... :DDD Z tohoto důvodu navrhuji zrušit editace wikipedisty Jenda021 a znovu vrátit příslušná Fakt. --Kndr 12. 4. 2009, 07:00 (UTC)

Dobrý den. Odkazovný materiál MMR ve svém závěru v kapitole F1 obsahuje tento odstavec :

• Hlavní pozitiva
  • Pravděpodobné značné přímé i nepřímé domácí, přeshraniční i nadnárodní socioekonomické přínosy z vedení D-O-L napříč územím České republiky.
  • Nesporná ekonomická i environmentální efektivita dálkové a regionální vodní dopravy jako perspektivního protipólu k těžké nákladní dopravě silniční, zatěžující dnes extrémně silniční síť i životní prostředí na území republiky.

A v části B2 :

Novodobý vývoj záměru průplavního spojení D-O-L na úrovni evropských zemí

• Organizace spojených národů – Evropská hospodářská komise
  • Zahrnutí myšlenky průplavního spojení D-O-L do studijních plánů o rozvoji evropských vodních cest po 2. světové válce a zahájení činnosti k tomu vytvořené Skupiny zpravodajů EHK/OSN;
  • Projednání aktualizované „Studie realizace spojení Dunaj-Odra (Labe) (TRANS/SC.3/R. 160)“ na 37. zasedání Hlavní pracovní skupiny pro dopravu na vodních cestách EHK/OSN v listopadu 1993;
  • Přijetí „Studie realizace spojení Dunaj-Odra (Labe) (TRANS/SC.3/R.160)“ na 56. zasedání Výboru pro vnitrozemskou dopravu EHK/OSN v lednu 1994 a doporučení vládám

a soukromým firmám vycházet z této studie při realizaci daného spojení;

• • Přijetí Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) v roce 1996. Zahrnuta do českého právního řádu – sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 163/1999 Sb., které uvádí průplavní spojení D-O-L jako chybějící článek v evropské síti vodních cest, s označením E 20 – Labe (Hamburg-Bratislava, Děvín) a E 30 – Odra (Szczecin-Bratislava, Děvín);
  • V tzv. Modré knize, zabývající se soupisem norem a parametrů hlavních vodních cest E z roku 1998 (TRANS/SC.3/144) je průplavní spojení D-O-L vedeno jako „chybějící spojení“. V prvním revidovaném vydání z roku 2006 je příslušnými státy Polsko, Rakousko, Slovensko a Česká republika průplavní spojení D-O-L znovu potvrzeno jako chybějící spojení, zahrnuté do národních výhledových plánů.
• Evropská unie
  • Evropská unie zařadila záměr průplavní spojení D-O-L do důležitých evropských vodocestných projektů již v roce 1993 (TEN-T Network – Inland Waterways);
  • Panevropská konference o vnitrozemské vodní dopravě (Rotterdam 09/2000) doporučuje podporovat úsilí k realizaci spojení D-O-L;
  • Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii obsahuje v kapitole Doprava (mapová část) koridor průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe jako plánovanou stavbu – součást transevropské dopravní sítě.

A vzhledem k tomu že tento materiál je oficiálním výstupem komise nezávislých odborníků,předložený i vládě, splňují podle mne jak výroky tak reference závazná pravidla Wikipedie a jejich odstranění by bylo těchto pravidel porušením. Pokud se závěry této nezávislé komise nesouhlasíte, určitě můžete svému názoru odpovídající citace vyhledat v jiném podobně oficiálním dokumentu a umístit je sem, včetně referencí. Myslím že se nenajde nikdo kdo by je jen tak smazal. Jenda021 13. 4. 2009, 18:22 (UTC)

Oficiální výstupy komisí vznikají tak jak si většinou někdo přeje... a vláda taky schvaluje kdejakou...

Gratuluji. Tomu říkám definice totální neurčitosti :-) Jenda021 28. 4. 2009, 22:12 (UTC)

Takže, když prostě něco v dokumentu není, tak to prostě považuji za neprokázané, bez ohledu na to, jaká autorita, kapacita, eminence ten dokument stvořila. Říká se tomu vědecký ale spíše čistě racionální způsob práce s informacemi.

Takže socioekonomické přínosy DOLu mám stále za neprokázané.

A jinak důkazní břemeno leží na Vás.--Kndr 27. 4. 2009, 21:50 (UTC)

Dobrý den

Nevím jestli jste četl v referencích odkazovaný dokument nebo jeho část kterou jsem okopíroval výše do diskuse, ale kdyby jste to skutečně udělal, zjistil by jste že obsahuje nejen přesně tu spornou větu o socioekonomickém přínosu z článku (citát: Pravděpodobné značné přímé i nepřímé domácí, přeshraniční i nadnárodní socioekonomické přínosy z vedení D-O-L napříč územím České republiky.konec citátu), ale i jeho bližší rozvinutí.

Schválně jsem se díval do závazných pravidel wikipedie a v kapitole Ověřitelnost stojí toto:

• Články by vedle zjevných údajů měly obsahovat pouze informace, které byly publikovány zdrojem důvěryhodným a respektovaným nebo jinak společensky významným ve vztahu k tématu.
• Editoři by měli u každé nové nezjevné informace uvést důvěryhodný zdroj. Tvrzení, které nelze věrohodně ověřit, může kdokoliv z článku odstranit.
• Povinnost uveřejnit důvěryhodný zdroj leží na editorovi, který nezjevnou informaci přidal, nikoliv na tom, kdo se ji rozhodl odstranit.

V tomto případě jsou všechny tři podmínky splněny, protože:

• V článku na wikipedii stojí přesně to, co v publikovaném závěru komise, (PRAVDĚPODOBNÉ značné socioekonomické přínosy ...), a nedovedu si představit zdoroj relativně důvěryhodnější než komisi složenou jak z ekologů, tak dopravních a jiných odborníků, pracujících na popud vlády.

• A vy víte, jakým způsobem daná komise ten dokument přijímala, zda hlasováním či konsensem? PRAVDĚPODOBNÉ přínosy jsou okřídlená formulace, když nějaký projekt ekonomicky moc nevychází, tak se jako přínosy dodají "mezinárodní význam" apod. Pokud ovšem komise tvrdí PRAVDĚPODOBNÉ značné socioekonomické přínosy a přitom neříkají ani JAK HODNĚ PRAVDĚPODOBNÉ, tak je třeba tu větu číst jako NEJSOU VYLOUČENÉ. Pak by to bylo ok i k následujícímu přívlastku značné, protož teoreticky nic není vyloučené, tedy ani značné přínosy. Použitá formulace je bohužel typickou ukázku textu psaného na politickou objednávku - použití správných slov má vést politiky k (pro někoho) žádoucímu rozhodnutí.--Kndr 30. 4. 2009, 09:34 (UTC)

Dobrý den

Vidím že naše diskuse se přenesla do jiné roviny a tedy o tom, že ta zmiňovaná věta je na wikipedii v souladu s jejími závaznými pravidly oprávněně už pochyb není. Dovolím si tedy napsat svůj laický názor na danou věc.

Napsal jsem "nedovedu si představit zdoroj relativně důvěryhodnější než komisi složenou jak z ekologů, tak dopravních a jiných odborníků". Měl jsem tím na mysli krom jiného to, že nadiktovat objednávku takovéhle komisi je mnohem těžší, než jednotlivému (např. ekologickému) takyodborníkovi :-).

Myslím si, že říci o nějaké komisi nebo odborníkovi že rozhoduje na politickou obědnávku a podobně, se dá kdykoliv o komkoliv. Já osobně takovou argumentaci vždycky považoval za příznak nedostatku jiných argumentů :-). Myslím si například, že tato studie původně vznikla na politickou objednávku SZ a jí vydírané vlády jako politický důvod k odůvodnění zrušení územní ochrany průplavu, a kladný závěr pro její zachování vládu zaskočil natolik, že si územní ochranu přímo zrušit nedovolila a než by uvážila doporučení komise, raději celou věc uložila k ledu :-), ale argumentovat tím nechci.

A pokud jde o můj laický názor k těm socioekonomickým přínosům, myslím si, že ty jsou nesporné ale zároveň předem nevyčíslitelné. (Chtělo by se mi až napsat že to slovíčko "pravděpodobné" do zprávy jistě vpašovali právě ekologičtí odborníci :-)). I kdyby měla stavba průplavu fungovat jen jako hladová zeď. Takovýhle projekt s náklady 300 miliard by znamenal ohromnou zakázku pro naše (nejen) stavební firmy, práci by na nich získaly minimálně stovky, ne li tisíce lidí, což by znamenalo že další stovky až tisíce lidí by se uživilo ve službách, tím by vzrostly daňové výnosy do státní kasy, a jistě by se dalo podobně pokračovat. Navíc jestli je pravda, že 85% z těch 300 miliard nákladů by zaplatila EU z fondu soudržnosti...

Ale teď to nejdůležitější: co by vlastně stavbou vzniklo? Stačí se zajet podívat do Německa na průplav Rýn-Mohan-Dunaj. Nové biokoridory s mělkovodními zónami a mokřady kypící životem (kde se už i hovoří o přemnožení kriticky ohroženého bobra), pojistka jak proti povodním, tak proti nedostatku vody kvůli globálnímu oteplování, obžíva pro obyvalele ze širokého okolí, jak díky vzkvétajícímu turistickému průmyslu v místech dříve turisticky nezajímavých (o to širšího okolí že část turistů je cyklo), tak díky snížení přepravních nákladů a tím zvýšení konkurenceschopnosti místních výrobních podniků. Jediní komu se to nelíbí jsou ekoaktivisté kteří desítky let varovali před katastrofou která nakonec nepřišla a teď musí mlčet a šoupat nohama :-).

A krom jiného, zatím co silnic a železnic vede napříč kontinentem spousta, průplav (Labe nebo Odra)-Dunaj by byl teprvre druhou transkontinentální spojnicí svého druhu, což by jeho významu a potažmo významu ČR jistě neubralo.

Na základě těhle mých názorů a tehdejší reakce vlády si myslím, že zmiňovaná komise si tenhle závěr, ani kapitolu D1 finální zprávy, jistě z prstu nevycucala.

Jenda021 2. 5. 2009, 18:45 (UTC)

Odkaz na dokument je umístěn v článku jako reference hned na konci předmětné věty.

• Jistě uznáte že se aktivně účastním na obhajobě dané věty. Tedy s Vámi v dané věci komunikuji, kopíruji sem do diskuse celé statě předmětného dokumentu, abych Vás ušetřil hledání podle čísl kapitoly nebo s stránky a pod. , a tedy se tvrzení (které jsem ostatně do článku nevložil ale jen obnovil po předchozím smazání) skutečně snažím obhájit.

Tedy, nehodlám erudovaně dokazovat jestli socioekonomické přínosy budou nebo nebudou, protože v tomhle oboru nejsem erudovaný odborník (ostatně předpokládám že vy taky ne. Pokud se pletu tak pardon a očekávám link na některou Vaší publikaci na dané téma). Toto dokazování bych nechal právě na takovýchto komisích a odbornících (i ekologických) kteří se pod tento závěr podepsali.

Pokud ale jde o oprávněnost umístění dané věty na wikipedii, tu považuji, na žákladě jejích závazných pravidel a obsahu (viz i citát výše) a povahy odkazovaného dokumentu, za více než prokázanou a obhájenou. Jenda021 28. 4. 2009, 22:12 (UTC)

No myslím, že jste se provařil sám: nejprve komisi vydáváte za nezávislou a pak řeknete, že si myslíte že pracovala na objednávku SZ... Takže jí již za nezávislou neoznačujme, ano? Argumentace o hladové zdi... ve státě a za situace, kdy tady zdravotnictví, školství anebo i železnice a vedlejší silnice vypadají tak, jak vypadají je odtrženost od reality.--Kndr 17. 5. 2009, 08:48 (UTC)

Pokud je problém s tím, že na věc je více názorů, lze přiřadit jednotlivá posouzení autoritám. To znamená že se dá napsat, že podle komise té a té se věci mají tak a tak (a nikoliv že se závěr opíše, jako by byl objektivní pravdou). --Postrach 28. 4. 2009, 23:00 (UTC)

Dobrý den. Myslím si sice, že to slovo "pravděpodobné" dávalo dostatečně tušit že věta není vydávána za neotřesitelnou objektivní pravdu, ale Vaše doporučení je určitě na místě. Proto jsem článek v tomto duchu upravil a věřím, že finální znění bude ještě objektivnější. Jenda021 29. 4. 2009, 21:34 (UTC)

Vodní nádrž Bystřička

Silne se mi nezda tato veta: Na Moravě byly uprovovány řeky a také byla v letech 1907 až 1912 vystavěna přehrada Vodní nádrž Bystřička, jejíž účelem mělo být zásobování průplavu vodou. Ta prehrada je v kopcich mezi ValMezem a Vsetinem, jakekoliv zasobovani vodou DOLu v oblasti Mor. brany mi prijde dost neefektivni. Pokud nekdo nenajde citaci vetu potvrzujici, smazu to. Hydrolog 19. 6. 2009, 07:36 (UTC)

Tak ono je to o Bystřičce docela obecně známé, že byla pro D-O-L postavena, mrkněte se třeba zde: http://bystricka.cz/prehrada2.php a pak taky tady: http://www.oknodokraje.cz/article/2109.prehrada-bystricka/ nebo tady: http://bystricka.ceskehory.cz/ Měla být podpůrným zdrojem vody pro průplav především v té době měl procházet Teplickou soutěskou, takže by to pro tu vodu nebyloaž tak moc daleko. Kocour86 19.6.2009 16:03

Stejne se mi to nehraje, mezi prehradou a trasou DOLu je bud udoli Vsetinske Becvy, respektive Becvy jako takove, Loucky a Juhyne, pokud by vedl jizni variantou, nebo Roznovske Becvy pokud by vedl severni cestou, tim by se bud musel postavit privodni kanal s aquadukty přes ona udoli, aby dosahl nejvyssiho bodu kanalu, nebo by privodni kanal musel po trase klesat z 372mnm (Bystricka) na 250mnm (Becva ve vami zmiňovaných Teplicich). To by pak stacilo odebirat vodu obyčejným jezem se stavidlem na Becve. Na to není třeba stavet prehradu v horach 25 km daleko.

A uz vůbec ne k tomu aby privadela vodu po trase DOLu, který staci dovodnovat z lokálních zdroju.

Vydatny vodni zdroj by samozrejme potreboval nejvyssi bod kanalu (tedy nekde v oblasti Hranickych Loucek nebo Spicek (340mnm, kanal by mel mene). A na to by voda z Bystricky musela překonávat udoli Becvy. Tento nejvyssi bod by se dal nejefektivněji napajet privadecem z ricky Luhe z Nejdku (7km). Vice vody by mohla dodat i Ludina ze Striteze, eventuelne Odra v Jakubcovicich.

V této me uvaze vycházím z vami uvedeného trasovani DOLu teplickou souteskou aniz bych znal kudy a v jakých vyskach byl DOL uvazovany, cili trochu varim z vody.

Kazdopadne ac jsem se vyse pokousel, nevidim primou souvislost mezi vodou z Bystricky a DOLem. Vodu do DOLu je možno dodat mnohem efektivněji.

Sice se o Bystricce jako zdroji vody pro DOL pise v nejednom zdroji, nema to logiku, pro me je to neprokazane.

Skutecny duvod vystavby Bystricky je jinde. Mozna v pravdepodobnych znacnych socioekonomickych pozitivech...Hydrolog 19. 6. 2009, 22:29 (UTC)

No já vycházel z různých zdrojů, ale teď vám k té trase přesně neřeknu, která to byla a jak souvisela s Bystřičkou, když počkáte, pokusím se pro Vás zjistit přesnou trasu a souvislosti s přehradou. Já tu funkci chápu tak, že jako rezervní zdroj vody by Bystřička zásobovala i níže položené trasy, třeba až u Přerova, protože moc jiných přehrad na Bečvě ani řece Moravě pro tento účel není. Ale jak říká, zjistím podrobnosti a napíši je sem. Kocour86 20.6.2009, 10:34 (UTC)

Copyvio?

Poslední editace byla zkopírována z [1] – jedná se o copyvio, když jde o stránky ministerstva? --Wespecz 24. 5. 2010, 21:43 (UTC)

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

V části textu o protipovodňových účincích vodním koridorem Dunaj-Odra-Labe se nejedná o porušení autorských práv, protože text byl použit se souhlasem Plavba a vodní cesty o.p.s., konkrétně správcem webových stránek www.d-o-l.cz, kde je zmíněný materiál uložen a kam odkazovala reference příspěvku. Na stránkách Jihomorsvského kraje byl materiál umístěn se souhlasem Plavba a vodní cesty o.p.s., avšak nejedná se o původní umístění materiálu. --Kocour86 21. 6. 2010, 13:50 (UTC)

NPOV

Článek je hrubě nevyvážený, dělá dojem spíše PR materiálu zájemců astronomickou sumu za přípravu a stavbu kanálu. Marginalizována nebo zcela opomíjena je ekonomická nesmyslnost projektu, nesouhlas obcí postižených omezením rozvoje v důsledku blokování pozemků atd., viz např. http://ekonomika.idnes.cz/stavba-kanalu-dunaj-odra-labe-pro-lode-blokuje-obcim-nove-stavby-psx-/eko-doprava.aspx?c=A130329_1910701_pardubice-zpravy_jah nebo http://olomouc.idnes.cz/vystavba-kanalu-dunaj-odra-labe-d30-/olomouc-zpravy.aspx?c=A130426_1922046_olomouc-zpravy_stk. Samotná struktura článku je bizarní, když začíná výčtem fanoušku projektu. Navíc obsahuje řadu neozdrojovaných informací a narazil jsem i na několik nefunkčních linků referencí. Dle mého názoru je článek zralý na komplexní rekonstrukci a encyklopedizaci. --Kreator007 (diskuse) 17. 12. 2014, 12:42 (CET)

Souhlas. Ekonomickou nesmyslnost projektu je možno jednoduše opřít o fakta uvedená dokonce i v článku, avšak neanalyzovaná a nekomentovaná - průplav Rýn-Mohan-Dunaj je ekonomické fiasko. Projede-li jím uvedených 6 Mt zboží ročně (ve skutečnosti tato hodnota dále klesla) oběma směry, při 1200 tunách na vlak to máme 6000000/365/1200/2 vlaku každým směrem denně - sedm vlaků projede po stávajících tratích bez jakýchkoliv dalších investic. --Uacs451 (diskuse) 17. 12. 2014, 12:49 (CET)

Na základě čeho pokládáte argument, že RMD kanál je ekonomické fiasko? Dhhk (diskuse) 29. 12. 2014, 00:12 (CET):::::Ještě jedna podstatná drobnost k vašemu argumentu o ekonomickém fiasku: Lodě, které využívají RMD neplují pouze od ústí kanálu do Rýna nebo Dunaje a zpět, nýbrž na mnohem delší vzdálenosti, kdy úspora nákladů na přepravovanou tunu výrazně roste. Takže váš výpočet sedmi vlaků a den je zavádějící. Alternativní technická varianta překládky z lodí na vlak a po 140 km zpět na loď je vzhledem k ceně dvojité překládky nesmysl, který zničí efektivitu přepravy po vodě. Naopak se dá prokázat, že RDM má strategický význam pro vodní dopravu v rámci EU, nebo myslíte že Němci by vyhazovali 20 let 3 mld. DM jen tak pánubohu do okna? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Dhhk (diskuse)

Pokud po železnici dokážete přemisťovat 15 m3 za sekundu vody , hluboce před vámi smekám... Nebo jaký je maximální rozměr, který po železnici převezete 180m? A jakou budete mit energetickou náročnost na přepravovanou tunu?-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Dhhk (diskuse)

• Tato část diskuse slouží k uvedení argumentů, proč je článek nevyvážený, nikoliv k diskusi o samém průplavu. Klady a přínosy mohou být a jsou uvedeny v článku.

Jistě ale váš argument je zavádějící, pojďme se mu tedy věnovat do hloubky. Na jednu stranu tu tvrdíte, že není problém přepravit x vlaků, a současně zastánci stavby vrt tvrdí, že např. V okolí Prahy chybí kapacita na železnici, což vyvolává nezbytnost stavby RS1, tak jak to tedy je?

• Když už jsem tady: Nerozumím, proč by měl vyvstat takový požadavek. Pokud vyvstane, bude se řešit potrubím - asi nepůjde o přepravu vody z Pardubic do Litovle. Průplav k tomu není primárně určen, nemluvě o efektivitě.

• Shrnu-li vaši odpověď železnice to neumí, zatímco kanál ano ačkoli k tomu není určen. Ty kubíky by šly z Dunaje do srážkově podprůměrných oblastí na zavlažování např. Jižní Morava.

• Nadrozměrné náklady se dnes přemisťují po dálnici a budou i v budoucnu. I nad průplavem musejí být vybudována přemostění v nějaké realistické výšce. Několik takových břemen ročně neopravňuje k vynaložení astronomických nákladů, nehledě k tomu, že nevíte dopředu, odkud kam pojedou.

Nejde jen o výšku ale i délku toho nákladu tj. těch 180m, bohužel tratě v evropě neumožňují ani přepravu dvou kontejnerů na sobě, což jine jde, s ohledem na výšku trolejí...

• Spíš bych se měl já ptát Vás, jakou energetickou náročnost bude mít průplav. Ceny za železniční přepravu lze zjistit. --Uacs451 (diskuse) 23. 12. 2014, 13:39 (CET):::: No energetický přínos kanálu bude pozitivní vzhledem k možnosti průtočných vodních elektráren schopných i reverzního chodu, dokáže tohle železnice? Samotná přeprava na tunu materiálu vychazí energeticky výrazně lépe než u železnice - to se dá přesně dohledat dle sklonů. Dhhk (diskuse) 28. 12. 2014, 23:48 (CET)
• kanál navíc děla protipovodňovou ochranu celé Moravy, kde volná kapacita koryt chybi, což se lokalně řeší např. v olomouci rozšířením stávajícího koryta s drahou přestavbou

*plus revitalizace hospodářsky intenzivně obdělávaných ploch s vytvořením nadregionálního migračního koridoru podél břehů kanálu viz RMD kanál

Diskuse u článků slouží k podpoře tvorby článků. O věcné podstatě průplavu se diskutuje jinde. Nic z toho, co jste uvedl, neznamená, že článek je vyvážený nebo že jeho struktura není bizarní, jak upozorňuje zakladatel tohoto vlákna. --Uacs451 (diskuse) 6. 1. 2015, 17:37 (CET)

• když argumentujete nesmyslností či astronomickými náklady, tak z jakých zdrojů vycházíte? Kolik je v penězích austronomická či nesmyslná častka? 100mld jako Temelín,když se dostavoval a používal se stejný typ argumentace o nesmyslných či astronomických nákladech, a dnes už se zaplatil? Stejně jako některé obce nesouhlasí s výstavbou jsou i města, která výstavbu podporují, třeba Přerov či některé kraje - váš argument o nesouhlasu je pak zavádějící. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Dhhk (diskuse)

Musím říci, že jsem před nějakou dobou začal přemýšlet o tom, co by se dalo s článkem udělat, ale po chvíli přemýšlení jsem to vzdal - a to říkám rovnou, že jsem osoba zaujatá proti stavbě kanálu (důvodem je ne ekonomická nesmyslnost kanálu Rýn-Dunaj, ale teprve srovnání plánovaného koridoru DOL s kanálem Rýn-Dunaj). Ale na druhou stranu argumenty zastánců jsou ve velké míře ozdrojované (pravděpodobně přímo články vlastních autorů wikitextu...). Jsem ochotný se nějakým způsobem zapojit, ale nechám si poradit od zkušenějších...--Jirka Dl (diskuse) 6. 1. 2015, 21:25 (CET)

11.-12. prosince 2014

Text zdrojovaný vlastním článkem přispěvatele, jak sám píše v zdůvodnění revertu.--Jirka Dl (diskuse) 13. 1. 2015, 13:50 (CET)

Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018)

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 1 externí odkazy či reference na stránce Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20110131085822/http://ec.europa.eu/transport/infrastructure/basis_networks/guidelines/doc/brochure_guidelines.pdf do http://ec.europa.eu/transport/infrastructure/basis_networks/guidelines/doc/brochure_guidelines.pdf

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 6. 9. 2018, 22:43 (CEST)

Definice účelu

V článku (v úvodní definici) se tvrdí, že účel kanálu je vytvořit dopravní cestu a další významy jsou přidružené. Přitom dopravní funkce má být jen 15 %, alespoň podle Jana Skalického, předsedy Asociace D-O-L.[2] --Matěj Orlický (diskuse) 2. 11. 2018, 12:39 (CET)

Příznivci

@Dezidor: Nevidím smysluplný důvod k zachování informace o tom, že údajně hejtmani projekt v roce 2013 podporovali. Nic podstatného z údajné podpory nevyplývá a zřejmě ani nevyplynulo, jen to klamně pomáhá vytvářet iluzi, že projekt všichni podporují. Kromě toho je to doloženo nevěrohodným zdrojem (stránky DOL), který si z usnesení hejtmanů vybírá a interpretuje, co se mu hodí.

Kromě toho celý text o příznivcích do článku nepatří, zde mají být fakta o učiněných závazných rozhodnutích a schválených dokumentech, ne soupis každého, který se dle pochybných zdrojů někdy někde nezávazně vyjádřil pro. Viz např. tvrzení, že 1. etapu podpořil Václav Havel, přitom ve zdroji je, že nic takového v oficiálním protokolu není a je to jen tvrzení onoho propagátora kanálu Formana „k věci se připojil“, přitom z kontextu vůbec není jasné, co tím chce říci. Uvádím jako příklad účelového nakládání se zdroji a hrubého porušování NPOV, které je patrné i jinde v článku – viz např. nesmysly s Karlem IV. --Matěj Orlický (diskuse) 20. 11. 2018, 16:23 (CET)

Ano. Užitečnější by byl výčet ekonomických subjektů, které prohlásily "já to budu používat". Ale to se nepodařilo. Já vím jen o Světlíkovi, a ten už zkrachoval. --Uacs451 (diskuse) 20. 11. 2018, 18:13 (CET)