Diskuse:Veněra 4

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Příklad textu (z [1]):

Sputnik 8
* Also called Tyazheliy Sputnik 5
* Launched February 12, 1961 at 02:09:00 UTC
* Orbital Mass: 6424 kg
This spacecraft was an Earth-orbiting platform from which a Zond rocket,
carrying the automatic interplanetary station Venera 1, was launched.

Vždycky jsem si myslel, že základna (v kosmické terminologii) je něco, odkud mohou startovat kosmické rakety. Orbitální základna je základna, která je na orbitě. Jaký termín byste použil Vy?

Molnija byla jen raketa, která to všechno sakumprásk vynesla na oběžnou dráhu, takže ztotožňovat ji se základnou, která zůstala na orbitě, je minimálně nepřesné.

Jinak díky za opravy chyb, většinou jsou oprávněné, ale toto by bylo vhodné si vyjasnit.--Beren 12:22, 31. 5. 2005 (UTC)

moná spíš startovací plošina na oběžné dráze. --Li-sung 12:34, 31. 5. 2005 (UTC)

díky za pokus, ale nejsem si jistý (a nezdá se pravděpodobné), že šlo skutečně o plošinu. Ostatně nevím, co je špatné na slovu orbitální základna, neplete si to někdo s orbitální stanicí? Ale pokud to skutečně vadí, ještě by bylo možné to opsat jako základna na oběžné dráze --Beren 13:16, 31. 5. 2005 (UTC)

No já jsem si to úplně nevycucal. Plošinu jsem našel na http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1967/058.HTM [Li-sung]

Uznávám Váš argument. --Beren 13:27, 31. 5. 2005 (UTC)

Bohužel už do toho tak nevidím a zdroje na webu jsou k zešílení matoucí (ještě se zkusím podívat do Raket a kosmodromů a Malé encyklopedie kosmonautiky nebo bychom se vlastně mohli zeptat těch lidí na Space 40), ale ano, základna a stanice je plus mínus totéž - to jest něco založeného a zůstávajícího. V tomhle případě jde o to, že startuje jedna raketa, a nepletu-li se, před odletem k Venuší absolvuje sonda kolečko nebo několik na parkovací oběžné dráze kolem Země. Bůh suď, myslí-li tou platformou některý ze stupňů rakety, nebo nějaká mezikonstrukce, ke které je sonda upevněná a pak se odhodí, ale "orbitální základna" fakt zní jako budování planetoletu k Marsu na ISS. Takže dokud nebudeme schopni vysvětlit detaily podrobněji, radši bych nepoužíval žádný termín a držel se u nezpochybnitelných a nematoucích, ač elementárních fakt.
"Earth-orbiting platform [Sputnik pro] Zond rocket, carrying the automatic interplanetary station Venera 1" mi zní jako dost šílený mišmaš... aha, začátek[2] (z dřívějších let si pamatuju Astronauticu/x jako dosti podrobný zdroj, odkud jsem se prvně dověděl třeba o sovětském pokusu o odpověď na SDI, který zkrachoval na tom, že musel na Eněrgiji startovat motorem napřed a v rozhodujícím okamžiku se otočka o 180° vynásobila dvěma :-) [3] ale teď samozřejmě jako na potvoru když něco konkrétního hledám, tak to tam není a navíc hrozně zdržuje načítáním reklam) zní podstatně rozumněji:
escape stage entered parking orbit but ... payload attached together with escape stage remained in Earth orbit; ... third stage reached earth parking orbit, but the fourth stage didn't ignite.
Venera 1 ... The 6424 kg assembly was launched first into a 229 x 282 km parking orbit, then boosted toward Venus by the restartable Molniya upper stage.
--Malý·čtenář 14:17, 31. 5. 2005 (UTC)