Diskuse:Velký a Malý Tisý

Z hesla Velký a Malý Tisý byla v období od 30. ledna do 5. února 2012 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý patří mezi evropsky významná ptačí území?“

Článek týdne

Tento článek byl v 18. týdnu 2013 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Recenze

Pěkný článek, na dobrý článke to má už teď, závažnější problémy jsem tam nenašel. Jen pár poznámek:

• lužní doubrava co se tím myslí? není to ve zdroji nějak popsané, podobně olšina, jestli to je mokřadní olšina nebo luh. Pokud to ve zdroji není vysvětleno, může to tak zůstat, to se nic neděje, ale pokud možno, chtělo by to upřesnit.

Doplnil jsem dle zdroje "společenstva Quercus robur-Padus avium a Alnus glutinosa-Padus avium" aniž bych tušil, co to znamená :) --Chmee2 9. 1. 2012, 16:03 (UTC)

Aha, tak oni to nemají fytocenologicky zařazené. To znamená dub letní-střemcha obecná a olše lepkavá-střemcha obecná. Když to tam takto mají, tak to může v této podobě zůstat.

• ustupující rákos obecný Jak se to myslí, jako ustupující v rámci ČR nebo na lokalitě? Proč ustupuje, kvůli bagrování dna nebo přirozeně? Tak pardon, už jsem se díval do zdroje. Možná tady bych to nepsal, problematika ustupující rákosiny je podrobně vysvětlena v kapitole ochrana, tady to je matoucí.

odstranil jsem --Chmee2 9. 1. 2012, 16:03 (UTC)

má to být, že ustupuje na lokalitě. --Chmee2 9. 1. 2012, 15:31 (UTC)

• dřípatka horská ve zbahnělých částech rezervace. To je divné.

nedokážu posoudit, bral jsem to ze zdroje --Chmee2 9. 1. 2012, 15:31 (UTC)

dřípatka horská není bahenní kytka. Já doporučuji ji tam vypustit a dopsat dolů, kde se vyjmenovávají další druhy.

OK. --Chmee2 9. 1. 2012, 16:03 (UTC)

• bazanovec kytkokvětý tam je omylem 2x, podobně vemeník dvoulistý

smazáno --Chmee2 9. 1. 2012, 16:03 (UTC)

• kamyšník přímořský, myslí se tím v užším pojetí? Pokud ne, tak dopsat s.l.

nedokážu posoudit, podívám se do zdroje, jestli je to tam konkrétizováno, pokud ne, bohužel nevím

V článku o těch rákosinách se uvádí Bolboschoenus yagara, je tam vyfocen.

Takže to mám opravit na co? :) --Chmee2 9. 1. 2012, 16:03 (UTC)

Opravil jsem na B. yagara podle reference 3, paní Hroudová je zrovna specilaista na tyhle kytky, takže je to důvěryhodné.

• savci nějaká chyba je u kuny lesní. Podivné jsou ty škody prasat na rákosu a to topení výhonků. Rákos je rostlina, která se masivně šíří oddenky, nedovedu si představit, že by prasata nějak výrazněji poškozovala rákosinu. Ano, ve zdroji to píšou, ale jako hlavní příčinu uvažují něco jiného moc kaprů aj. Zaplavení těch výhonků a utopení je kvůli rozkousání, což v těto větě chybí a pak to nedává smysl. Tady bych to vypustil, patří to do kapitoly ochrana.

Článek v AOPK to popisuje tak, že když se rybník vypustí a nechá se rozrůstat výhonkami rákos, tak naběhnou prasata a rozkoušou ty výhonky. Následně se rybník napustí a tím se dostane do těch rozkousaných výhonků voda, nateče do těch stébel (říká se tomu tak?) a tečou k mateřské rostlině a tím se ta rostlina "utopí".

Jasně, ale nebylo by lepší to tady vypustit a dát to do kapitoly ochrana, kde s podrobně vypisuje.

OK. --Chmee2 9. 1. 2012, 16:03 (UTC)

• a dva druhy kuny (jeden z druhů kuna lesní (Martes martes)). To nechápu.

Je to dáno tím, že zdroj uvádí, že jsou tam dva druhy kuny, ale nespecifikuje které. Nicméně dá se dohledat, že jeden je kuna lesní. Ten druhý se ale dohledat nedá. Tak jsem se domníval, že je lepší tam napsat aspoň ten jeden, než nic.

V ČR se vyskytují jen 2 druhy kuny, kuna lesní a kuna skalní.

Super, díky! --Chmee2 9. 1. 2012, 16:03 (UTC)

--Don Pedro 9. 1. 2012, 15:19 (UTC)

Ahoj, díky za recenzi, drobnosti opravím. Komenty jsou vnořeny k tvým dotazům. --Chmee2 9. 1. 2012, 15:31 (UTC)

Díky autorům za DČ. :) --Krvesaj 11. 1. 2012, 15:58 (UTC)