Diskuse:Vícekolejná trať
Přidat témaČtyřkolejná trať[editovat zdroj]
V článku se tvrdí, že existuje jen jedna čtyřkolejná trať. Kolikakolejný je Ervěnický železniční koridor, kde jsou také popsány čtyři koleje? --Postrach 08:28, 12. 10. 2006 (UTC)
- Nevím jak to tam vypadá dnes (už jsem tam dlouho nejel), ale Ervěnický koridor byl vždy dvoukolejný, neboť se nikdy nejelzdilo současně po více než dvou kolejích. Podobná situace je např. v poddolovaném úseku Louky nad Olší - Darkov, kde to může laikovi připadat jako trojkolejka, ovšem vždy se jezdí jen po dvou kolejích a třetí se mezitím zvedá. --Cmelak770 11:47, 12. 10. 2006 (UTC)
V definicei se ale zmiňuje pouze to, že koleje dopravny spojují, nic o tom, že by se po nich muselo jezdit. A pokud se trať zdvihá, musí po ní jezdit minimálně podbíječka. --Postrach 19:37, 14. 10. 2006 (UTC)
- Ale na ty dvě neprovozované koleje je nutno se dívat jako na staveniště. Navíc čtařkolejná trať se vždy buduje por nějaký provozní účel (např. nedostatek propustnosti, oddělení dálkové a příměstské dopravy apod.), což Ervěnický koridor nesplňuje, tam ty dvě koleje bohatě stačí. Samozřejmě na to mohou mít různí lidí různé názory, já (ale třeba i České dráhy) zastávám názor, že Ervěnický koridor vícekolejná trať není. --Cmelak770 12:17, 15. 10. 2006 (UTC)
- Ještě bych k tomu dodal, že by bylo možné ropzlišit hledisko stavební a provozní. Ze stavebního hlediska se jedná o čtyřkolejnou trať, neboť takto byla postavena, z provozního hlediska to je dvoukolejka, protože nikdy nebyly v provozu současně více než dvě koleje (a také ve všech pomůckách sloužících pro řízení provozu se to uvádí jakou dvoukolejka).--Cmelak770 12:20, 15. 10. 2006 (UTC)
Možná by stálo za to něco takového dodat. Osobně by mě například zajímalo, jakým způsobem se na těch provozně neexistujících kolejích řídí provoz pracovních vlaků (předpokládám, že se musí dovážet materiál, dělníci a pojíždět podbíječky). Podobně se asi musí řešit i dvojkollejná trať, kde je jedna kolej v rekonstrukci provoz je na ní také jen pracovní. Osobní zkušenost mám jen se zjednodušenými předpisy pro řízení provozu na jednokolejné trati, kde jsme si ty předpisy navíc psali sami, takže tenhle velký provoz je pro mě trochu tajemný. Pro člověka, který je zcela mimo dráhu to už musí být nepochopitelné skoro úplně. --Postrach 18:04, 15. 10. 2006 (UTC)
Zajímavé je, že Evropská Unie se na to dívá jinak - prostě jsou tam 4 koleje a je jedno , jak se pletou - podstatný je počet a podle počtu se hodnotí druh přejezdu. Tyto přejezdy už nebudou v jedné úrovni s tratí nebo jak to vlastně bude??. --ladarozan 18:10, 1. 1. 2007 (UTC)
- Ale pokud se bavíme o železniční trati, pak samozřejmě z železničního pohledu a z tohoto pohledu se jedná o dvě vícekolejné tratě (bavíme-li se třeba o té Chuchli). Pokud chce kdokoli encyklopedicky popisovat pojmy z železniční dopravy je vhodné si předem nastudovat terminologii. To platí samozřejmě pro všechny obory. --Cmelak770 20:33, 1. 1. 2007 (UTC)
- Pokud se bavíme o nějakém pojmu tak samozřejmě ne jen z jednoho pohledu. Pokud je na vícekolejnou trať více pohledů, než jen ten železniční, měly by být zmíněny. --Postrach 14:29, 12. 1. 2007 (UTC)
Český Těšín - Chotěbuz[editovat zdroj]
Chci se zeptat, kam se zařazuje úsek Český Těšín - Odb. Chotěbuz. Jestli je to tříkolejná trať, nebo souběh tratí 320 a 321. --Chio 24. 3. 2010, 12:45 (UTC)
- To je samozřejmě souběh dvoukolejné trati Č. Těšín - Louky n. Olší s tratí Český Těšín - Albrechtice u Č. T., která je z Č. Těšína do Chotěbuze jednokolejná, dále pak dvoukolejná. Tříkolejná trať by to byla v případě, kdyby bylo možné z traťové koleje z Č. T. do Albrechtic sjet v Odb. Chotěbuz na trať směr Louky nad Olší, to však možné není. --Cmelak770 24. 3. 2010, 12:53 (UTC)