Diskuse:Válka proudů

Celkově zpochybněno

Článek je jistě psán v dobré víře, ale je plný nesmyslů.

• Tesla neobjevil princip střídavého proudu.
• „Spor se rychle přenesl z ideologické do podnikatelské roviny“ – šlo převážně o obchodní spor.
• „Proudem byl usmrcen i slon“ – to se stalo v roce 1903, tedy zhruba 10 let po skončení války proudů.
• „Nemorální kampaň“ – ani Westinghouse nejednal vždy čistě (obcházel Edisonovy patenty).
• Text připomíná nikoli encyklopedický článek, ale pohádku o zlém Edisonovi a dobrém Teslovi.

--Jvs 23. 9. 2016, 19:02 (CEST)

Pořízen nový překlad z en wiki. --Jvs 6. 10. 2016, 20:35 (CEST)

"recenze"

ahoj, díky za pěkný článek.

• překlad vypadá velmi kvalitně, škoda že chybí poslední kapitoly.
  • Dvě kapitoly, které jsem vynechal, už podle mně nadměrně prodlužují článek a navíc nejsou úplně organicky připojené. Sekce "Larger developments" popisuje vývoj v Německu a pak se vrací k elektrárně u Niagarských vodopádů (zde už se článek do jisté míry opakuje). Odstavec o Německu jsem teď dodatečně do hesla doplnil. Sekce "Electric power transmission" zčásti popisuje technické detaily DC/AC sítí (možná by se to hodilo do samostatného článku), zčásti se věnuje pozdějšímu postupnému přechodu z DC na AC během 20. století, opět to již přímo nesouvisí s válkou proudů. --Jvs 7. 4. 2018, 20:54 (CEST)
• co takhle nějaký odraz v kultuře? Když už máme ten film například.
  • Film jsem vložil do sekce souvisejících článků, jinak se mi nic významného nepodařilo najít. --Jvs 7. 4. 2018, 20:54 (CEST)
• existuje nějaká literatura v češtině? asi ne, ale třeba něco najdeš.
  • Jsou tam teď dvě knihy v češtině, Říše světla a Tesla. Člověk mimo čas. --Jvs 7. 4. 2018, 20:54 (CEST)

asi vše. --RomanM82 (diskuse) 7. 4. 2018, 17:58 (CEST)

• Děkuji za připomínky. --Jvs 7. 4. 2018, 20:54 (CEST)

Je to "jen" překlad

Opravdu bych rád věděl, zda autor článku pracoval se všemi zdroji, které v článku uvádí. Nebo je jen v dobré víře opsal z originálu na anglické wiki? Osobně si myslím, že článek který (až na dvě výjimky) nemá zdroje nebo literaturu v češtině, nemůže obstát jako DČ. Navzdory gigantickému rozsahu. Doporučuji článek stáhnout z nominace na DČ a popracovat na zdrojích v češtině. Stejně tak bych považoval za vhodné vyčlenit některé vedlejší motivy do samostatných článků a udělat tak celé téma přehlednější.--Leotard (diskuse) 11. 4. 2018, 22:28 (CEST)

@Leotard: S názorem, že článek bez českých zdrojů nemůže obstát jako DČ, nesouhlasím. To bychom pak mohli z DČ/NČ vyřadit řadu článků, koneckonců, ani v kritériích nejsou české zdroje podmínkou. Konkrétně když píšu článek o nějakém druhu zvířete jako chřástal laysanský, zdroje v češtině o něm neexistují. Proto jsou snad používány zdroje anglické, s jejichž pomocí lze napsat článek o mnohem vyšší kvalitě, protože je v nich silně zmiňován. Vlastně s českými zdroji bych nemohl napsat víc jak jednu větu. :-) Ani překlad mi nevadí, zvláště ale u těch anglických neDČ, neNČ článků bych ale zdroje kontroloval, GA/FA tam jsou už snad udržovány v dobré kvalitě, i tam ale neškodí kouknout. Řadu zde citovaných knih mám volně k disposici, takže mohu zkontrolovat, poskytnout.

@Jvs: Obecně je téma zajímavé a zpracované dobře, nezkracoval bych, nějaké připomínky by se ale našly, můžu se zkusit výhledově podívat. --OJJ, Diskuse 22. 4. 2018, 08:55 (CEST)

Odpovídám, omlouvám se za zpoždění:

• Zdroje, které byly dostupné, buď elektronicky nebo v českých překladech, jsem prověřil. Vzhledem k tomu, že originál je ozdrojován poměrně hustě, daly by se prostě neověřené zdroje smazat, ale přišlo mi to škoda. Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria pro DČ uvádí: Zásadní fakta jsou ověřitelná věrohodnými nezávislými zdroji citovanými v článku. Plní požadavky na řádkové odkazy, což dle mého názoru článek splňuje.
• Pokud jde o literaturu, obávám se, že původní dostupná a kvalitní literatura na toto téma v češtině chybí, populární publikace mají často bulvární charakter a opakují různé omyly. To byl ostatně jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl článek přeložit. Porovnejte ale třeba s článkem 95 tezí. Tam není literatura v češtině žádná, jedna kniha je slovensky, ale i tak text splnil kritéria pro nejlepší článek.
• Rozsah mi zase nepřijde tak hrozně velký - 80 kB, bez literatury a poznámek asi 60 kB. A názory na vhodnou délku se mohou lišit, v předchozí sekci je výtka "škoda že chybí poslední kapitoly". Rozdělení článku by mohlo narušit souvislost výkladu; nevím, možná by se daly přesunout aspoň ty 2 odstavce (9 kB) o elektrickém křesle do hesla Elektrické křeslo, pak zkrátit původní text zhruba na polovinu, tedy o 4,5 kB. Ještě mě napadá zredukovat úvod z 6 odstavců na jediný, čímž by se článek zkrátil asi o 4,5 kB. (Byl bych rád, kdyby se k potřebě a vhodnosti zkrácení ještě někdo vyjádřil.)

--Jvs 21. 4. 2018, 11:13 (CEST)

Ohledně literatury: Určitě by nevadilo přidat odkazy i na literaturu, kterou považujete za bulvární, ale je v češtině. Obávám se, že naprostá většina citované literatury v angličtině je pro běžného českého čtenáře nedostupná. Také bych šetřil červenými odkazy. Opravdu se někdo chystá vytvořit článek "Krutý a neobvyklý trest"? Pochybuji. Jinak jsem opravil nešťastný výraz rotační převodník na "rotační měnič", resp na článek "Motorgenerátor". V elektrotechnické literatuře se výraz rotační převodník používá jedině v automatizaci pro přístroje, které převádějí rotační pohyb na nějaký signál. Pro zařízení, které mění stejnosměrné napětí na střídavé (nebo stejnosměrné na stejnosměrné jiného napětí) se používal výraz rotační měnič. Dnes už taková zařízení prakticky neexistují, elektronika dokáže zařídit totéž efektivněji. Ale kdysi, v měnírnách pro tramvaje, pro dráhy, ve svářečkách i v tramvajích byly takové měniče běžné.--Leotard (diskuse) 22. 4. 2018, 08:43 (CEST)

WP:Q - Pavouk

Podrobný a čtivý článek, který po úpravách může být dobrým. Jen upozorňuji na zřejmý fakt, že článek v originále není v kategorii dobrých článků (je bývalým kandidátem), tedy je třeba -proti jiným překladům - větších úprav či doplňování zdrojů, apod. Obecně doplnit ke všem obrázkům alt. popisky (alt) - pro slabozraké, nevidomé, čtečky apod. Na Commons přidat k použitým souborům popisky v češtině. Určitě přečíst s "očima", že čtenář nezná běžně reálie USA a dle toho upravit. Ke všem referencím, kde chybí a které nejsou v češtině, přidat jazyk dokumentu.

• úvodní odstavec úvodu - nevypadají zde dobře červené odkazy
• hned na úvod dvě zkráceniny (Edison, Westinghouse), není jasné zda jde o zkratku firem, příjmení protagonistů. Přičemž úvodní odstavec by měl by vždy dávat smysl sám o sobě
• "V roce 1882 začal Thomas Alva Edison instalovat systémy" je to pravda (opravdu sám Edison osobně) a nebo novinářská zkratka? Mělo by být přesné. Dtto další věta o konkurentovi.
• " George Westinghouse začal v roce 1886 budovat systém založený na střídavém proudu, který díky transformátoru mohl měnit napětí přenášeného proudu" To čtu, že Westinghouse měnil napětí a ne že by se měnilo napětí v systému.
• celý úvod je trochu moc dlouhý a trochu dost poetický (i když čtivý), ale např. 5. odstavec (Dokumenty...) je už příliš podrobný.
• 6. odstavec úvodu (konkurenční boj) příliš mnoho firem - na úvod zbytečné. Např. "společností Thomson-Houston": to je ta samá jako "Thomson-Houston Electric Company"?
• "dodávku elektrické energie", bohatě stačí napsat "dodávku elektřiny". Elektrická energie vlastně nic není, muselo by být práce el. energie... Stačí používat slovo "elektřina".
• posl. odstavec úvodu: kromě první půlky první věty není v celém textu vůbec zmíněno, tedy lze klidně vypustit (tedy celé 20.století a možná budoucnost ss vysokého napětí); a když nesmazat, tak mít ve článku, aby zde bylo jako shrnutí
• nebát se úvod zkrátit!
• (obloukové lampy) "až 7 mil". Míle určitě vyhodit a nechat jen km!
• "o délce 2 míle (3,2 km)" to samé
• "na Broadway v New Yorku" to je divadlo? ulice? v kontextu češtiny není zcela všeobecné známé. Alespoň jedno, dvě slova na vysvětlení a přidání odkazu na příslušný článek
• (Edison Ill.C.) "Společnost Edison Illuminating Company byla založena" založil ji Edison? Nebo není pro článek důležité, kdo ji založil?
• (Edison Ill.C.) 2. a 3. odstavec: prosím přidat zdroje informací, nejsou to jen obecná známá fakta. A navíc se mluví o "některých zdrojích", tak to zdrojovat na 200 %. A míle opět nahradit kilometry.
• (Vývoj transformátoru) "maďarský triumvirát" zde mě slovo triuvirát přijde nevhodné a neencyklopedické (spíše poetické). Opravdu trojice něčemu vládla? A určitě tento obecně neběžný pojem prolinkovat s příslušným článkem.
• "použili pro distribuci elektrické energie" opět stačí zkráceně a přesně "pro distribuci elektřiny"
• (Westinghouse vstupuje) "technickém věstníku Inženýrství (Engineering)" nejprve originální název publikace a v závorce překlad (bych řekl v tomto případě, pokud není v češtině speciálně zaběhlý český název, srov. s časopisem Nature, Science atd.
• "umožní docílit větších úspor z rozsahu" Informace mi nedává moc smysl, z čeho že ušetřil?
• "v Great Barrington" co to je? Ulice, čtvrť, obec...? Prosím vysvětlit alespoň jedním slovem.
• (Obavy o bezpečnost) "Elihu Thomson ze společnosti Thomson-Houston" Není důležité, že to byl přímo zakladatel (či spolumajitel?) této společnosti? Takto to vypadá, že to byl běžný pracovník.
• " sítě drátů v ulicích byly ohavné" opravdu to zdroj uvádí? A pokud ano, tak takto expresivní formulace patří do citace (parafráze), tedy něco jako: Tehdejší expert XY nazval dráty ohavnými"... "Např. reportér novin X nazval tehdejší systém )drátů ohavným". Či lze dát přímo někoho doslovnou citaci, kdy někdo píše o ohavnosti, pochopitelně s uvedeným zdroje.
• (Edisonův odpor proti střídavé technologii) " Edison zůstával neoblomný." přidat zdroj (expresivního) tvrzení.
• "Poté, co Westinghouse instaloval svůj první velký systém" nemá být něco jako: Poté co Westnghousova společnost instalovala...?
• "Pamflet též zdůrazňoval ..." Přidat zdroj tvrzení...
• (poprava) "státu New York" přidat odkaz na článek o státu NY
• (kampaň) "Velké vánice" co to je? Když to je velkým písmem bez vysvětlení a odkazu na článek? A je to důležité?
• (Brownovi demonstrace) "v Ohiu a ve Virginii" Upřesnit, že jde o státy ((v USA)) a přidat odkazy.
• (tajná dohoda) "Některé z těchto tajných dohod byly odhaleny v dopisech, které byly ukradeny z Brownovy kanceláře a zveřejněny v srpnu 1889." prosím o zdroj tvrzení
• (Kemmlerovo odvolání) "ve West Orange" co to je? Není to obecně známé místo, tedy upřesnit (popř. odkaz na článek)
• (Odhalení Brownovy tajné dohody) "Dne 25. srpna 1889 New York Sun " doplnit, co to je NY Sun. Deník, časopis, věstník,...?
• "STYĎTE SE, BROWNE! – ..." asi lépe jako citace a hned se zdrojem.
• (smrt Johna F...) "newyorský obchodník ovocem" může tak být v češtině? Nepatří obchodník s ovocem?
• "Válka proudů končí) "Edisonův dogmatický odpor proti..." přidat zdroj expresivní informace
• "Ale Villard se v tomto bodě přepočítal. ..." (až do konce odstavce) prosím ozdrojovat. A opravdu se "přepočítal"? Nestačí "mýlil se"?
• " Edison, jehož jméno bylo z názvu vypuštěno, se o dohodě dozvěděl den předtím, než byla uzavřena." ozdrojovat tento nezřejmý fakt.
• (Dozvuky). Mimo USA je zmíněno jen Německo a bez kontextu, má zde význam, Šlo by nějak zobecnit na Evropu, na svět?
• "Někdy se Edisonovi klade za vinu usmrcení slonice Topsy" posl. odstavec článku vypadá jako vytržený z kontextu (z povídání), má význam?
• Závěr článku - poslední kapitola - nebyly by informace (pokud je důležité) o zobecnění pro 20. a 21. století (kontext v delším odstupu) a info o ohlasech ve světě a dále v umění (literatura, film, hudba) - pokud tedy jsou a jsou větší než triviální.
• (Literatura) kniha JONNESe je tam 2x (anglicky, česky), je to nutné? A dle [1] má české vydání jiného vydavatele a je-li zdroj v češtině, tak už do něj nepatří info, že je v češtině.
• (obrázek) "Po Feeksově smrti Edison poprvé veřejně odsoudil střídavý proud." Vypadá jako ilustrační a ty do Wikipedie vesměs nedáváme. Fotka Edisona tam už je a tento obrázek, dle mě, nijak článek neoobohacuje.
• Obecně některé obrázky má neobvyklý popis. Místo např. "montér xy dne x.y.18zz ve městě New York" nebo "obraz montéra po úrazu ...." jsou tam informace "jakoby" paralelně plynoucího vyprávění "Smrt montéra Johna Feekse vedla k tomu, že byly konečně prosazeny zákony, které přikázaly přesunout vedení pod zem." Srovnejte popisy ilustrací jiných dobrých nebo nejlepších článků. Někdy z popisku není jasné, kdo je na obrázku "Patent Nikoly Tesly na asynchronní motor zakoupil Westinghouse v červenci 1888" Je na obrázku NT či GW? A proč je zde tento obrázek?

--Pavouk (diskuse) 23. 4. 2018, 23:13 (CEST)

Válka proudů v Česku

Myslím, že by stálo za zmínku, že v určité krotké formě proběhl spor o rozvoj stejnosměrného a střídavého proudu i v Česku. Mezi Františkem Křižíkem (stejnosměrný proud) a Emilem Kolbenem (střídavý proud).--Leotard (diskuse) 24. 4. 2018, 07:18 (CEST)

To je dobrá připomínka. Možná ještě doplnit Sousedíka. --OJJ, Diskuse 24. 4. 2018, 12:41 (CEST)

Sousedík byl dobrý v elektrických pohonech, ale energetice a domovním rozvodům se nevěnoval. Navíc v době, kdy se vyučil elektrikářem už bylo rozhodnuto ve prospěch střídavého proudu. --Leotard (diskuse) 25. 4. 2018, 12:02 (CEST)