Diskuse:Umělá inteligence

V článku je použit materiál (https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Umělá_inteligence&oldid=14000098) uvolněný držitelem nebo vykonavatelem autorských práv pod licencí GFDL a CC BY-SA 3.0. Povolení bylo doručeno do systému VRTS spravovaného PR oddělením Wikimedia pod číslem 2016080910011249. Tato šablona neslouží k prohlášení autora o vlastnictví; vkládá ji pouze tým VRTS poté, co na e-mail permissions-cs@wikimedia.org obdrží jasné potvrzení o uvolnění díla pod danou licencí.

Za OTRS vložil --Mates (diskuse) 18. 9. 2016, 23:47 (CEST)

Může mi někdo říct, jak je možné v praxi rozlišit silnou a slabou UI? Domnívám se, že není možné rozpoznat jedno od druhého při kontaktu s nimi. --Eldron 22:17, 9. 6. 2006 (UTC)

• Proč je v aplikacích odkaz na rozcestník en:Chinook ?? JanSuchy 23:18, 15. 9. 2006 (UTC)

Protože to možná kdysi nebyl rozcestník. Míněn je ten program hrající dámu, opravil jsem to. --Mmh 23:36, 15. 9. 2006 (UTC)

Co s pojetím článku?

Umělá inteligence je model. Nevznikl tak, že by se odborníci sešli a zamysleli se, co se má modelovat, a jakými prostředky. Vznikl z opojení. Dvakrát v historii byl "vynalezen" programovatelný digitální počítač a nastala euforie až horečka, co všechno jím lze modelovat, tehdy se říkalo spočítat. Poprvé to byl Charles Babbage cca 1835 – návrh Analytical Engine a rozpravy s Augustou Adou Byron, podruhé v USA ENIAC v r. 1944. U nás takto blouznil i nedozírnými možnostmi počítače opojený Antonín Svoboda, který nám přednášel. Nikdo se nezamyslel nad tím, co vlastně tento stroj představuje, kam ho zařadit, co je schopen modelovat. Matematici toho určitě byli schopni, ale nikdo se o to nestaral. Podstatné je, že víme, že počítač je součástí exaktního světa. Umělá inteligence vnikla jako zbrklý počin založený na triviálních chybách (ty jsou tam stále, jistí lidé o nich dávno vědí, dávno přede mnou, ale někteří vyučující je šíří dál), způsobených tím, že ten hurá počin nerespektoval, jaké jsou možnosti exaktního světa, potažmo počítače. Na příklad je třeba si uvědomit, že exaktní svět nemůže obsahovat věty přirozeného jazyka, které by v tomto světě měly svůj lidský význam, a ten byl použit k nějakému jejich zpracování. Exaktní svět je postaven na tom, že to vylučuje. Proto se nedá postavit tzv. expertní systém, který by takové věty používal. Ví se o tom dávno i ve světě, přes to v učebnicích UI to stále je, a přesouvá se to i sem. Dne 22. 10. 2019 v rozhlase mluvil Ivan Havel, který se modelováním umělé inteligence zabývá asi 35 let. Chopím se jí a dotáhnu po svém. Umělá inteligence je dnes marketingové heslo pro různé algoritmy, které by dnes nevzniklo, neboť nikdo by nenašel odvahu s ním přijít na veřejnost, musel by si připadat trapně.

Stručně k podstatě. Jazykem exaktního světa je umělý formální jazyk (matematika, formální logiky, programovací jazyky). Jeho základní vlastností je exaktní interpretace všech jeho jazykových konstruktů i všech operací nad nimi. To je nesmírně omezující podmínka, která vytyčuje aplikovatelnost nástrojů exaktního světa. Nic z lidské psýchy tuto podmínku nesplňuje, lidská psýcha i veškeré napojení lidských orgánů poskytujících data pro zpracování psýchou, používá vágnosti. Exaktní svět je postaven na jejím zákazu, vytlačení mimo něj. Filtrem přirozeného lidského poznání je vágnost, a celý lidský psychický aparát získaná data zpracovávající, je na vágnost vyladěn a zřejmě optimalizován. Exaktní svět a lidská psýcha jsou mimoběžné světy.

Směrem k neuronovým sítím. Veškeré procesy lidské psýchy jsou postavené na principu inherentní vágnosti, veškeré struktury mozku na tomto principu zpracovávají informaci, i ty neuronové sítě. Lidská psýcha, jako ostatně vše v lidském organizmu funguje na chemických, elektrochemických, biochemických principech. V padesátých letech lidé na základě rozpoznané elementární úrovně činnosti neuronů vytvořili jednoduchý matematický model. Člověk má jednak život tělesný, jednak informatický – psychický. Na jisté hierarchii vrstev chemických, elektrochemických, biochemických nastává tajuplný zlom, kterému říkáme život. V případě psychického života (kde je skryta inteligence) by ho měla modelovat umělá inteligence, pokud by byla. Exaktní svět není schopen toto modelovat. V zahraničí si uvědomují, že počítač je tím nejméně vhodným nástrojem modelování inteligentních procesů, a začínají používat uměle vytvořené struktury mozku různých živočichů. Ve Wikipedii to zatajíme, kvůli zájmu některých byznysmenů, nebo koho? Kvůli ideologickým zájmům jistých sil, jsme stagnovali 40 let, budeme v tom pokračovat?

Dnešní umělá inteligence je založena na výkřiku John McCarthyho a dalších, starému téměř 70 let a podivné smělosti dnešních lidí toužících po byznysu. Prof. Dreyfus napsal knihu: "Dreyfus, H. L. What Computers Still Can't Do. A Critique of Artificial Reason." The MIT Press, Cambridge – Massachusetts, London - England, 1993. Vyšla několikrát. V USA ten pán překontroloval desítky projektů z oboru umělé inteligence, a zjistil, že jen nepatrné procento z nich funguje, ač na ně byly vynaloženy statisíce až miliony dolarů z grantových výdajů. Vystavil se tak nevybíravým atakům, těch, kteří nejsou dostatečně vědoucí, ale znají přístup ke zdrojům peněz.

A náš problém? Vědecké obory, třeba fyzika, chemie, genetická biochemie, atp. uvádějí nejen praxi, ale teoretickou podstatu, jinak není možno oboru porozumět, ale hlavně ho rozvíjet. U umělé inteligence žádná není, nebo se jen o ní nesmí mluvit? Je k zamyšlení, co s tím? Jsme dostatečně kompetentní, počínat si na Wikipedii tak, abychom nechali žít byznysmeny, a přitom šířili skutečné poznatky? Je lepší téma zatím opustit, než psát zcestnosti opisované z učebnic? Argument, že toto má být technický článek, je, myslím, nepatřičný.

Jen jako poznámku k informatice. Jejím jádrem je teorie informace, která je postavena jako exaktní věda, tedy vylučuje informaci s vnitřní vágností, na které je postavena lidská psýcha. Vědu tedy čeká úkol, vytvořit ještě obecnější teorii informace, která nebude vylučovat vnitřní vágnost informace. Nevím, zda je to možné.

V osmdesátých letech organizoval skvělé semináře na téma umělá inteligence v ČSAV Prof. Mirko Novák. Žádná technika, ale hledání podstaty a možností modelování. Dělá něco podobného někdo dnes?

Kremen (diskuse) 26. 10. 2019, 13:30 (CEST)

---

Vaše definice pojmu "umělá inteligence" je prostě jiná než co si pod tím představuje drtivá většina informatiků. Vám jde o něco umělého, co by se bylo inteligentní stejným způsobem, jako běžní lidé. To je zajímavá otázka, která si zaslouží svůj článek na wikipedii. Nemělo by se o ní ale psát v článku "AI v informatice", protože se jí informatici nezabývají. Je rozdíl, co si pod pojmem Apple představí americké dítě, a co americký teenager. A je správně, aby každé pojetí mělo svůj vlastní článek. Současné neuronové sítě v informatice jsou v podstatě statistické modely s hodně parametrama, do kterých není vidět. My se nesnažíme simulovat mozek. Simulace neuronů dělají výpočetní neurovědy, snažící se poznat mozek, ne informatika řešící problémy z praxe.... Jistě. Téma tvorby umělého stroje, který je skutečně inteligentní je zajímavé. Ale do informatiky nepatří, protože ho informatici neřeší... Proto by se mělo vyskytovat v článku Filosofie umělé inteligence, nebo třeba Skutečná umělá inteligence, ne tady..

Možná bych zkusil nastínit východiska AI v informatice: V informatice nikdo nepotřebuje aby počítač skutečně chápal psaný jazyk. Nikdo dokonce ani nepotřebuje, aby správně zpracoval každou větu. Stačí, když je _dostatečně dobrý_ v požadovaném úkolu (např sentiment analysis, strojový překlad nebo rozpoznávání obrazu). Všichni ví, že udělat takové systémy aby byly dokonalé nejde (vyžadovalo by to inteligenci a přehled o světě ekvivalentní tomu lidskému, což neumíme realizovat).Proto je ústředním konceptem umělé inteligence "good enough" - není to dokonalé, ale stačí to. Lidi totiž za AI platí, protože jim pomáhá řešit problémy lépe než jak je řešili doposud. Google translate není dokonalý, ale pořád je to jediný reálný způsob, jak si běžný čech může přečíst text v čínštině.... A mimochodem, z pohledu řešení praktických problémů není rozdíl mezi něčím co "vypadá jako kachna a chová se jako kachna" a kachnou... Nám stačí stroje co se chovají inteligentně, bez ohledu na vnitřní podstatu.

Co se týká pravé podstaty lidské duše, za mě jsou lidi jen lepší stroje, takže si myslím, že tu takováhle principiální omezení nejsou, ale určitě nikomu nechci brát jeho názor... I když, možná byste mohl nadhodit jak to s tou duší vidíte. Jak se ve Vašem tomhle pojetí řeší problém interakce duše a těla? A co je to ta inherentní vágnost? A je hod kostkou inherentně vágní? Umí statistika mluvit o inherentně vágních věcech? Mimochodem, počítače nemaj problém s rozporama. Můžu počítat s tím, že něco vypadá trochu jako pes a trochu jako kočka, a prostě si vybrat tu pravděpodobnější možnost. A počítače taky dokážou spouštět fyzikální simulace..

Teoretické základy umělé inteligence? Je tu třeba teorie složitosti (celá diskrétní optimalizace se točí okolo P vs NP), důkazy konvergence některých algoritmů, nějaké věci ze statistiky a tak. Ale jinak je pravda, že se toho moc neví. Ono to trochu souvisí s tím, že cokoliv čemu porozumíme přestane být označováno jako AI a začne se tomu říkat computer science nebo matematika... A pak na některé věci (iterativní výpočty) nemáme matematickej aparát a kdo ví jestli kdy bude, vzhledem k tomu, že už game of life je Turring complete... Taky to souvisí s tím, že je těžké se nějak vypořádat s tím, co se děje mezi statistickým modelem a reálným světem. Samozřejmě že jsme z toho smutní, ale co máme dělat? Funguje to, a řeší to dostatečně dobře problémy lidí. Tak proč to nepoužít... Tu knihu H. Dreyfuse si přečtu. Ale zase bych se té bagatelizaci úspěchů bránil. Umíme strojový překlad, umíme rozpoznávání odložených tašek na letišti, umíme optimalizace v logistice, umíme detekci chyb ve výrobě.... To jsou reálné aplikace...

Ještě bych nadhodil, že možnosti modelování by mě taky zajímaly. Ale z praktického pohledu. (co lze popsat matematikou, co je mezi matematikou a světem... Ale poznámka že s tím možná nejde popsat lidi je pro mě velice out of scope.)

78.128.191.46 23. 10. 2019, 21:34 (CEST)

---

Jinak jsem si poslechl ten rozhovor s panem Havlem. Ví o čem mluví. Jen bych víc zdůraznil, že se informatika o skutečnou inteligenci už mnoho desítek let nesnaží, a že za rozvolnění toho pojmu můžou markeťáci, autoři scifi a novináři, ne lidi z oboru. 78.128.191.46 23. 10. 2019, 22:03 (CEST)

---

Ve Vašich posledních třech odstavcích mluvíme každý o něčem jiném. Pokusím se vysvětlit. Tak k tomu prvnímu odstavci. O lidské duši se nikde nezmiňuji, je to věc filosofů, a snad teologů. Mluvím o lidské psýše. Je totiž třeba oprášit poznatky dvou velikánů, a to B. Russella a Newtona. Lidé totiž scestně blouzní o věcech, které tito dva už dávno dobře znali. Jen připomínku, že o čemkoli z reálného světa mluvíme, to muselo projít naším poznáním, jinak nelze. Stručně vysvětlím, podívejte se, prosím, na stránky Wikipedie, kde je to uvedeno dostatečně podrobně, je to Vágnost, a Věda a na ní odst. Věda exaktní a neexaktní. Poznání se opírá o filtr selekce a tak redukce poznáním získávané informace. Russell nás seznamuje s filtrem přirozeného poznání, jímž je vágnost, a upozorňuje, že jiné, než vágní informace není člověku dáno, takto získat. Je to vágnost vnitropsychická, krátce vnitřní, je to vágnost inherentně svázaná se získanou informací, a takto je i lidskou psýchou dále zpracovávána. Exaktní svět (matematika, formální logiky, programovací jazyky, exaktní vědy, exaktní hry ...), je vytyčen zákazem (požadavkem anulovat) vnitřní vágnost. Znalosti tedy musí být získány s použitím jiného filtru poznání, a o to postaral Newton svým diskrétním filtrem exaktní vědy. To z reálného světa, co může být modelováno exaktním světem (matematikou, počítačem), musí být převedeno do exaktního světa. Slouží k tomu most mezi oběma světy, a tím je veličina, a je to most jediný známý. To z reálného světa, pro co jsme schopni nalézt veličiny, rozpoznat přírodní zákony mezi nimi, ty popsat matematickými vztahy, vstupuje do exaktního světa, a lze ho jím modelovat, tedy matematicky a počítačem. Vše je to vysvětleno na výše uvedených stránkách.

Nyní k Vašemu: A je hod kostkou inherentně vágní? S tou kostkou je to poměrně starý problém. Je to vztah deterministického a stochastického poznání. Pokud je jev popsatelný "rozumným" a počtem veličin a parametrů, a je-li též možno je poznat a zahrnout tak do popisu jevu (matematického, počítačového modelu), dá se použít deterministického popisu. V mnoha případech toto nelze, uvažte třeba jen tak jednoduchý jev jako je dráha střely vystřelené z pušky, s kostkou je to podobné. Nelze zajistit zcela přesnou dávku střelného prachu, zcela přesnou jeho energetickou výkonnost, vlhkost, tlak a pohyb vzduchu, v místech letu střely atd. Deterministický popis v tomto případě nelze sestavit, některé veličiny a parametry lze stanovit pouze statisticky. Ve světě mikročástic je to základní přístup k poznání, uplatňuje je tam už významně i Heisenbergův princip neurčitosti.

Nyní k Vašemu: Umí statistika mluvit o inherentně vágních věcech? Vnitřní vágnost znalosti (informace) jednoho člověka je pro jiného utajená, může ji jen odhadovat, kontaktem s jeho psýchou je sdělení člověka. Nějakou část inherentně vágní informace je člověk schopen sdělit. Jazykově uchopitelnou vágnost nazýváme vnější. Pro popis vnitřní vágnosti byla omylem vybudována fuzzy logika, viz. Ta ovšem je exaktní vědou a může tak reprezentovat pouze vágnost vnější. Pokus o převod vnitřní vágnosti jisté informace na vnější vágnost té informace, lze nepřesně provést sofistikovaným "vyzpovídáním" dotyčného člověka. Při každém pokusu dostaneme odlišné výsledky viz. sémantický diferenciál, takže tento převod vlastně nelze uskutečnit. V poznání a sdělování poznaného platí, čím více vágnosti (nejistoty) připustíme, tím více se můžeme (poznáním) dovědět, a pak též sdělovat. Lidská psýcha používá vágnost vnitřní, v exaktním světě je to vágnost vnější, ale účinkují v principu dost podobně. Míra vágnosti poznání a navazujícího jazyka jsou svázány. Ale to všechno je ve Wikipedii.

K Vašemu: Můžu počítat s tím, že něco vypadá trochu jako pes a trochu jako kočka, a prostě si vybrat tu pravděpodobnější možnost. A počítače taky dokážou spouštět fyzikální simulace.. Pokud se Vám podaří to popsat množinou vhodných veličin a stanovit matematické vztahy mezi nimi, tak ano. Fyzikálními, ale i chemickými, medicínskými simulacemi jsem se profesionálně zabýval několik let, byli jsme mezi prvními v ČSSR, kteří se tím profesionálně na ČSAV a ČVUT zabývali. Bylo to nesmírně zajímavé a poučné.

K Vašemu: To jsou reálné aplikace… Ano jsou, a jsou užitečné, ale inteligentní ??, to by se rozzlobili, i moji kolegové matematici, jsou zvyklí na čistotu myšlení, neradi vidí zneužívání pojmů.

Poslednímu malému odstavci o možnosti modelování jsem Vám odpověděl, on nám všem vlastně odpověděl slavný Newton už před 350 lety, jen ho neposloucháme, a tak nevíme, zatímco on věděl.

Prof. Dreyfuse se ve své knize zabývá jen tím, co funguje, a co ne, a kolik to stálo. Důvody se nezabývá, to mne donutilo, je hledat. V jeho knize jsem však poznal, že úlohy z exaktního světa (exaktní hry, geometrické úlohy, automatizované dokazování teorémů, newtonovsky popsané úlohy z robotiky, a jiné newtonovsky popsané úlohy), byly většinou úspěšné. Úlohy s použitím přirozeného jazyka byly téměř vždy neúspěšné. Toto bylo pro mne dobrým vodítkem pro hledání příčin. A k našemu původnímu tématu. Myslím, že Wikipedii navštěvují především mladí. Umělá inteligence se v zahraničí neomezuje jen na algoritmy. První by měl být obecnější pohled, či spíš nadhled, co modelovat a čím, a pak říci, že kdysi zakladatelé, si vybrali počítač, řešíce otázku, co s ním, a to lidské bylo asi nejzávratnější a nejatraktivnější. Mladí by měli zde mít přístup k informacím, které by jim umožnili nenaletět na falešné hurá výmysly, na něž jsme kdysi naletěli my, a pracně se z nich vyhrabávali. Mladí by neměli být vtlačeni do kolejí, ve kterých si vydělávají na živobytí staří rutinéři. Měli by se rozhlížet po potenciálních možnostech (pokud je známe, měli bychom jim je ukázat) zaměření a měli by hlavně vynalézat. Ti otcové zakladatelé UI byli dost popletové a uvedli spoustu lidí do omylu (byl jsem mezi nimi), mezi poplety byli i zakladatelé formální logiky příkladem je třeba Tarski, i když udělal jinak spoustu skvělé práce. Způsobili, že dodnes někteří lidé nevědí, že vložit třeba větu přirozeného jazyka do výroku formální logiky je na vyhazov od zkoušky z matematiky kdekoli, možná na gymnáziu zatím ne. Totéž platí o jiných tzv. reprezentacích znalostí v UI. Jakékoli útvary přirozeného jazyka mohou být v exaktním světě chápány a zpracovávány jen jako řetězce symbolů bez interpretace, nebo s (nějakou jinou, ale) exaktní interpretací. Je to v definici exaktního světa. Přesvědčil jsem se o tom i prakticky, když jsem pro fakultu pořídil prázdný expertní systém (v té době asi to nejlepší na trhu), jedné světové firmy, a pokoušeli jsme se ho na počítači "naplnit" znalostmi a daty a spustit. Byl to ohromný, vymakaný software. Jeho autoři dávno přede mnou (a určitě mnohými jinými) věděli, že přirozený jazyk použít nelze, že je to blud. Vy jste to pochopil jinak, a mluvíte o přirozeném jazyce z jiného pohledu.

Co tedy v souhrnu označit za UI. Je toho žalostně málo. Původně slavné expertní systémy je možné vytvořit pouze pro úlohy exaktního světa viz. výše. Tzv. reprezentace znalostí s použitím konstruktů přirozeného jazyka je blud, který se rozšířil jako mor. Algoritmy motivované, dnes už velice vzdáleně, neuronovými sítěmi, snad ano. Genetické algoritmy jsou tam, aby tam vůbec něco bylo, ale nepatří tam, je to marketingový podfuk. Pak spousta ad hoc algoritmů je tam jen z marketingových důvodů. Ze stejného důvodu jako algoritmy, máme inteligentní lavičky, odpadkové koše, odpadkové kontejnery, budovy, automobily, pouliční osvětlení, snad se dopracujeme (asi dost klopotně) i k inteligentním politikům:)

Kremen (diskuse) 26. 10. 2019, 13:30 (CEST)

Pojetí článku

Opět zde narážím na problémy ohledně celkového pojetí článku. Tento článek pojednává o AI v kontextu informatiky. Proto by měl skutečně odpovídat tomu, jak informatiku vidí např. FIT/FEL/CIIRC ČVUT, MatFyz, fakulta informatiky MUNI, nebo akademie věd. Když tam zajdete, zjistíte, že všichni vidí umělou inteligenci jako sadu přístupů a nástrojů k řešení problémů reálného světa. Pokud se na těchto ústavech vůbec někdo zabývá otázkou skutečné umělé inteligence a umělého vědomí, je to to otázka jednotlivců, ne většinového proudu. Prosím, aby tento článek tuto skutečnost respektoval. Kdo chce psát o filosofických pohledech na tvorbu umělých lidských bytostí, ať tak činí v článku Filosofie Umělé Inteligence, ale ne tady. Tohle má být technický článek o sadě technik k řešení problémů reálného světa, ne článek o filosofii bytí. Pokud se tu budou mísit oba proudy, lidé si odsud budou odnášet mylná přesvědčení o tom, co umělá inteligence jako obor informatiky je a není, což tomuto oboru velice škodí. 78.128.191.46 23. 10. 2019, 17:22 (CEST)

Tak jsem si to tu přečetl a nestačím se divit. Nebylo by snažší, místo hádání a filosofování o struktuře a pojetí, udělat stručný výcuc anglické verze? Mají tam strukturu i míru odbornosti pojatou docela dobře, jen je to článek strašně dlouhý. A při vší úctě k ČVUT a akademii věd, AI se netvoří jen v Česku (i když i já jsem před 40 lety četl Ivana Havla, z nedostatku západní literatury), tak o tom ve světě třeba taky něco vědí. KPX8 (diskuse) 30. 6. 2020, 01:47 (CEST)

Text uživatele Kremen

Má být do článku zpět zařazen text, jež přidal uživatel Kremen? --Mates (diskuse) 18. 9. 2016, 23:47 (CEST)

Myslím, že to není encyklopedický text a pokud zařadit, tak patřičně přepracovaný. Já na to osobně čas v současné době bohužel nemám. --Palu (diskuse) 20. 9. 2016, 11:21 (CEST)

Na žádost uživatele jsem text vrátil, ale obávám se, že tento text patří tak možná na Wikiknihy jako studijní materiál, nikoliv sem jako encyklopedický text srozumitelný široké veřejnosti. Text nezapadá ani stylisticky, ale ani logickým uspořádáním. Je nalepen a naroubován na dosavadní článek a ten tak ztratil trochu konzistenci. Přidávám tak šablonu Přesunout na Wikiknihy a uvidíme, jestli se vyjádří ještě někdo nebo jestli třeba uživatel daný text upraví. --Palu (diskuse) 13. 10. 2016, 07:50 (CEST)

Vcelku souhlasím s kolegou Palu, že toho bylo moc. Kolega Kremen zaměňuje Wikipedii s odborným časopisem. A mnohokrát citoval sám sebe ... V článku chybí mnohé informace o vývoji teorie a praxe, ty lze přeložit z en:wiki. --Zbrnajsem (diskuse) 20. 10. 2016, 09:22 (CEST)

Daný text jsem přenesl na Wikiknihy, kde, jak věřím, udělá větší službu. --Palu (diskuse) 20. 10. 2016, 11:14 (CEST)

Kolega Wikipedista:Kremen mluví o něčem nesouvisejícím. Tento článek má pojednávat o Umělé Inteligenci jakožto o oblasti teoretické informatiky. A v teoretické informatice se Skutečnou Umělou Inteigencí prakticky nikdo nezabývá. AI, jak ji chápou informatici, je jenom a pouze o řešení konkrétních problémů. Pokud chcete zdroje pro moje tvrzení, podívejte se například na to, jaký výzkum dělá třeba prof. Pěchouček a lidé okolo něj. Řízení letového provozu, plánování výroby, teorie her, strojové učení v počítačové bezpečnosti... Skutečná inteligence je reálně nezajímá vůbec. A v ostatních pracovištích a výzkumných skupinách to vypadá stejně. Je jedno, jestli půjdete na FEL/FIT/CIIRC ČVUT, Matfyz, Masaryčku nebo do Akademie Věd. Všude je to stejné. 213.211.44.178 27. 1. 2019, 19:04 (CET)

@Kremen, Palu, Ioannes Pragensis: Vzhledem k tomu, že dnes byla spuštěna editwar i s osobními útoky ve shrnutí editací, přenáším na diskusi. --OJJ, Diskuse 28. 1. 2019, 14:58 (CET)

@Kremen, Palu, OJJ:Pokud kolega Kremen uráží ostatní wikipedisty, tak není o čem a jak diskutovat. Diskuse předpokládá vzájemnou úctu diskutujících.--Ioannes Pragensis (diskuse) 29. 1. 2019, 07:29 (CET)

@Kremen, Palu, Ioannes Pragensis, OJJ: Problém, který s příspěvky kolegy Kremena mám je, že lidé si z tohoto článku budou odnášet mylné přesvědčení o předmětu zkoumání AI. Potom se divím, když někoho potkám na ulici, a on naprosto nechápe, o čem ta AI je. Česká wikipedie v podstatě tlačí názor, že se zabýváme tím, co nám přisuzují autoři scifi. Přitom teoretičtí informatici typicky řeší rozpoznávání obrazu, plánování, nebo strojový překlad, ne nějaké vědomí. V hlavičce článku se jasně píše "Tento článek je o oboru informatiky. Další významy jsou uvedeny na stránce Umělá inteligence (rozcestník)". Ideální by bylo, kdyby si Kremen založil stránku např. Umělá Inteligence (Filosofie), a tam ať si svoje texty přesune. Přijde mi škoda ty texty jen tak zahodit, ale ve článku o AI v Teoretické Informatice pro ně opravdu není místo. Jelikož se mě Kremen opovážil označit za nevzdělance, dovolil bych si drze opáčit: 1) Mozek je jen stroj. 2) Svět nelze poznat. 78.128.191.46 29. 1. 2019, 20:19 (CET)

Prosím, WP:ESO. OJJ, Diskuse 29. 1. 2019, 20:21 (CET)

UI radši ne

Vážení kolegové, zkratku UI bych do toho radši nemíchal. Přece jen tenhle obor celosvětově používá jako komunikační řeč angličtinu, a tak by bylo lepší se držet nějakých zkratek, které jsou mezinárodně stejně chápané. UI je dnes většinou lidí v informačních technologiích chápáno jako User Interface. Umělá inteligence je opět pro většinu lidí jen AI. Zjednodušili bychom si (a čtenářům) život. KPX8 (diskuse) 24. 9. 2020, 16:10 (CEST)

Přirozený jazyk

Příspěvek "Umělá inteligence a přirozený jazyk" je dle mého názoru ve značné disproporci s ostatním obsahem článku na téma "Umělá inteligence - informatika" jak co do rozsahu tak co do obsahu, tématu článku se dotýká pouze okrajově, patří spíše do článku "Umělá inteligence - filosofie" (viz rozcestník) --Miloš Křivan (diskuse) 11. 9. 2022, 22:40 (CEST)

P.S. Co se týká referencí v odst. "Umělá inteligence a přirozený jazyk", tak minimálně tři prameny odkazují právě do oblasti filosofie, nikoli informatiky, z toho v jednom případě odkazuje autor čtyřikrát sám na sebe. --Miloš Křivan (diskuse) 12. 9. 2022, 05:20 (CEST)

@Miloš Křivan: Dobrý den, všiml jsem si, že jste mnoho uživatelů žádal na uživatelské diskusní stránce o názor, ale setkával jste se jen s odpověďmi „bohužel, v tomto se nevyznám“. Wikipedisté zde častokrát editují i články, o kterých neví vůbec nic, což není na škodu, protože například jen opraví pravopis, nahradí kategorii nebo přidají šablonu. Řešením může být podívat se na stránku, kam sami sebe zapisují wikipedisté, kteří se cítí v určitém oboru silní: Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Recenzenti podle oborů. Z těch, co jsou na podstránce uvedeni, se mi zdá, že by poradit mohl Pavel Jelínek a Oashi, zkusím je označit.

Druhou možností je potom podívat se do kategorie Kategorie:Wikipedisté podle oboru, případně Kategorie:Wikipedisté podle školy, ovšem ne všichni wikipedisté do těchto kategorií sami sebe zařazují, někteří dokonce ani nemají vlastní uživatelskou stránku (např. Vy a já). Třetí možností je potom podívat se na wikipedisty, kteří se připojili ke konkrétnímu WikiProjektu, neboť k němu se připojují jen ti, kteří mají o obor zájem.

Pozor ovšem na to, že zde mohou být uvedeni i wikipedisté dlouhodobě neaktivní, je proto vhodné zkontrolovat jejich aktivitu (když kliknete na uživatelskou stránku, tak v levém sloupečku máte část Nástroje a v ní položku Příspěvky uživatele).

Jinak ajťáků je tu celkem hodně, asi proto, že Wikipedie je vlastně IT projekt.

--Marek Genius (diskuse) 29. 9. 2022, 04:15 (CEST)

Díky moc za info, zkusil jsem oslovit Vámi doporučené Wikipedisty Pavla Jelínka a Oashiho, díval jsem se i na další možnosti, ale tam vhodní Wikipedisté již nejsou delší dobu aktivní. --Miloš Křivan (diskuse) 29. 9. 2022, 12:38 (CEST)

@Miloš Křivan: Pravděpodobně ani nebylo třeba těmto dvěma uživatelům psát na diskusní stránku, předpokládal jsem, že upozornění dostali proto, že jsem je označil v této diskusi. Je ovšem pravda, že to není tak jisté, neboť wikipedisté mají možnost si toto individuálně nastavit (na co chtějí být upozorňováni, a na co ne a upozorňováni jakým způsobem). Co jsem ovšem vypozoroval, tak většina wikipedistů má nastaveno upozornění minimálně na Wikipedii (tzn. „Web“) v případě vnitřního odkazu na jejich uživatelskou stránku („Upozorněte mě na… zmínku“ – Web, nebo i E-mail). A teprve když by šlo o uživatele sice aktivní, ale jen sporadicky (např. jeden příspěvek za půl roku), dává smysl napsat jim raději na diskusní stránku (protože u „Upozorněte mě na… editaci mé diskusní stránky“ mají nastaven i E-mail), případně je možné jim rovnou poslat e-mail, pokud to dovolili (v levém sloupečku „Poslat e-mail tomuto uživateli“). Takto to mám nastaveno já a dojem mám, že i většina ostatních uživatelů… Na druhou stranu lépe upozornit dvakrát nadbytečně než neupozornit vůbec. :-) --Marek Genius (diskuse) 29. 9. 2022, 15:56 (CEST)

Zdravím všechny. Pane doc. Křemene, nepotěším Vás, protože souhlasím s panem Křivanem: I při zběžném pročtení dnešní verze článku mně připadá patrné a velmi přesvědčivé (průkazné), že sekce o zpracování jazyka je zcela disproporčně dlouhá k ostatním sekcím, což článek znepřehledňuje. A dlouhé části této sekce, ba drtivá většina, se zabývá tématy z pomezí filosofie a lingvistiky, nikoli umělé inteligence. Uvedený text do tohoto článku nepatří, rozhodně ne v této podobě a délce. Také se mně zdají nevhodné subjektivní výrazy o tom, že je něco "nesmyslné", "úsměvné" apod., věřím, že to odporuje encyklopedickému stylu. --Pavel Jelínek (diskuse) 30. 9. 2022, 20:17 (CEST)

Tak jsem si v textu článku třošku zařádil. --Franta Oashi (diskuse) 30. 9. 2022, 15:37 (CEST)

@Kremen v reakci na dosud poslední editaci článku: Obávám se, že už není možné nepřát si, aby byl text pozměňován a uveřejňován, neboť jste ho již uvolnil pod svobodnou licencí. Nicméně bych chtěl říct, abyste si tu kritiku, které se Vám dostalo, nebral tak osobně. Je to komunitní projekt, na kterém je důležitá shoda všech zúčasntněných, a věřím, že kolegové to vůči Vám nemysleli zle. Souhlasím, že svou kritiku mohli podat mírněji. --Marek Genius (diskuse) 1. 10. 2022, 20:51 (CEST)