Diskuse:Tučňák žlutooký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

WP:Q[editovat zdroj]

Vachovec1[editovat zdroj]

Zatím jen v rychlosti.

Taxonomie
  • Druh Megadyptes waitaha nežil na Chathamských ostrovech, ale přímo na Novém Zélandu (druhové jméno waitaha bylo zvoleno podle maorského kmene Waitaha, který obýval Jižní ostrov Nového Zélandu v místech, kde ten vyhynulý tučňák podle předpokladů/fosilních nálezů žil). A právě vymizení tohoto druhu z Nového Zélandu zřejmě umožňilo kolonizaci Nového Zélandu tučňákem žlutookým ze subantarktických ostrovů. Podle zdrojů je NZ populace tučňáka žlutookého geneticky dosti chudá, oproti subantarktické populaci, což svědčí o kolonizaci menším množstvím jedinců, předpokládá se před 200-500 lety – [1], [2], [3].
  • VyřešenoVyřešeno Díky moc! Stydím se. Tohle mi nějak uniklo, resp. jsem se k tomu už nevracel (přiznávám), přitom se stačilo podívat na en-wiki nebo zdroj. Je to z nich skutečné patrné. A ani už nevím, jak jsem si to mohl takhle poplést. Moje velká chyba. --Tobartos (diskuse) 20. 1. 2021, 10:55 (CET)[odpovědět]
  • Co se týče těch Chathamských ostrovů, tam by mělo jít o čerstvě popsaný (2019) vyhynulý poddruh M. a. richdalei[4].
  • V současnosti (k roku 2021) nebyly zjištěny žádné poddruhy, jedná se tedy o monotypický taxon. – Biolib rozhodně není vhodné používat jako taxonomickou autoritu. Že neexistují extantní poddruhy, na tom je patrně shoda, ale otázka existence poddruhů jako takových je diskutabilní, viz zdroj u předchozího bodu, kde uvádějí poddruhy hned 3: extantní M. a. antipodes a vyhynulé M. a. richdalei a M. a. waitaha (tedy považují toho vyhynulého tučňáka za poddruh, nikoliv za samostatný druh).
Výskyt + Populace a budoucnost
  • Výskyt – na en-wiki píšou, že existují dvě oddělené populace, mezi kterými dochází jen k minimálnímu genovému toku vzhledem k vzdálenosti mezi Jižním ostrovem Nového Zélandu a subantarktickými ostrovy a přírodní bariéře vytvářené subtropickou konvergencí. To by rozhodně mělo být zmíněno i ve zdejším článku.
  • VyřešenoVyřešeno S dovolením jsem použil celý Váš text. Nemyslím si, že bych to napsal lépe.
  • Rozhodně není vhodné uvádět populační čísla na dvou různých místech. Buďto u Výskytu popsat jen geografii a počty dát do té druhé sekce (jako třeba v článku tučňák kroužkový) nebo to spojit dohromady, jako třeba v článku albatros královský.
  • Co se týče populace, nebylo by od věci vytvořit nějakou tabulku (místo - počet hnízdících párů - rok odhadu/sčítání - zdroj).
  • VyřešenoVyřešenoKomentářKomentář Ono se o té populaci nic kdovíjak přesného neví. O jižní populaci dlouhodobě prakticky vůbec nic. Příslušné informace jsou uvedené v článku a do tabulky jsem dal celosvětovou populaci od IUCN (BirdLife International). --Tobartos (diskuse) 20. 1. 2021, 18:36 (CET)[odpovědět]
Rozmnožování, dožití
  • V přírodě se tučňák žlutooký dožil až 23 let. – Ve zdroji vidím The average lifespan of Megadyptes antipodes is 23 years., "average lifespan" je průměrná doba dožití, nikoliv maximální zaznamenaná doba dožití. Veselovský ovšem uvádí ve své knize něco úplně jiného (průměrný věk dožití 6,8 roku pro samce a 6,0 pro samici), takže doporučuji vyhledat a prostudovat další zdroje, aby se to uvedlo nějak do souladu.
  • VyřešenoVyřešeno Upravil jsem to, upřesnil, ale nevím, jestli půjde něco relevantnějšího najít. Ten průměrný věk 23 let se mi zdál přehnaný, asi proto jsem to přeformuloval trochu jinak. Věk 10-12 let už nevím kde jsem našel, takže jsem ho odstranil a připsal ještě něco od pana Veselovského. --Tobartos (diskuse) 20. 1. 2021, 10:55 (CET) --- tak jsem něco našel a pokud najdu znovu, opět přidám. Tobartos (diskuse) 20. 1. 2021, 21:27 (CET)[odpovědět]
  • KomentářKomentář Ten údaj v ADW bude asi omyl, podle všeho došlo k záměně průměrného a maximálního věku dožití – doporučuji proto vypustit. Tabulka v této studii z roku 2012 (Table 3.5 na straně 116 studie - respektive na straně 120 pdf souboru) uvádí průměrný věk 7,98 pro samici a 8,62 pro samce, což není tak daleko od údajů Veselovského. Na druhou stranu nejstarší samice ve sledovaném souboru se dožila 24 let, samec jen 22 let. Údaje pochází z kvalifikační práce [5], jejiž plný obsah ale není veřejně dostupný. Sledovaná populace z polostrova Otago čítala něco přes 200 ptáků. --Vachovec1 (diskuse) 21. 1. 2021, 22:24 (CET)[odpovědět]
  • VyřešenoVyřešeno Souhlasím (viz předešlá odpověď). ADW odstraněno a doplněno o zbylé údaje, které jste našel. Děkuji! Z toho prvního zdroje už pochází i informace, že se může dožít více než 25 let. Tobartos (diskuse) 21. 1. 2021, 23:06 (CET)[odpovědět]
Ohrožení
  • Čerství chovatelé mají tendenci být neplodní a někdy mají nevyzpytatelné reprodukční chování. – Čerství chovatelé? Nesrozumitelné.
  • Z historického hlediska mohl za proměnu ekosystému také jev El Niño, který však může v budoucnu znovu udeřit. – Prosím upřesnit. El Niño je hydrogeografický a meteorologický jev, který se objevuje v nepravidelných, obvykle několikaletých intervalech – viz en:El_Niño#Occurrences. Je myšlena nějaká konkrétní sezóna, kdy se vliv El Niña projevil obzvlášť výrazně? A jak?
  • V neposlední řadě člověk nadále ničí pobřežní lesy a rozpínající se populace narušuje a omezuje jeho biotop. – Ta podtržená část je nejasná/nesrozumitelná. Čí populace? Lidí nebo tučňáků?
Ochrana
  • Tuto sekci bude nutné přepracovat, například podle zdroje IUCN Red List, sekce "Conservation Actions" – [6]. To co je momentálně v článku, je tak trochu plkání o ničem. Jsou třeba konkrétnější informace.
  • VyřešenoVyřešenoKomentářKomentář Plkání o ničem? Když se podívám třeba na albatrosa královského, tak je tam jen stručná zmínka o klasických organizacích (tedy hlavně IUCN a DOC), které mám rovněž uvedené o kousek výše v kapitole Populace a budoucnost. Patrně tím myslíte, že mám zmínit dohody jako takové (viz UNESCO, nebo třeba ten národní park Raikura). Jinak samozřejmě, že nějaké konkrétnější příklady ochrany uvést můžu --Tobartos (diskuse) 20. 1. 2021, 10:55 (CET) Napsal jsem tedy něco navíc.--Tobartos (diskuse) 20. 1. 2021, 18:36 (CET)[odpovědět]

Budu pokračovat. --Vachovec1 (diskuse) 19. 1. 2021, 20:36 (CET)[odpovědět]

Ochrana (2)
  • odkaz na web trustu do textu článku nepatří, neměl by ale chybět v Externích odkazech
  • Díky výrazné finanční podpoře a rozsáhlé propagační kampaně od C. H. Toyoty v roce 1989 se o problémech na Novém Zélandu a nově vzniklém programu dozvěděla i širší veřejnost, kvůli čemuž dosáhl další podpory a jistě také proto existuje dodnes. – Cooke Howlison Toyota není osoba, ale místní firma, prodejce automobilů (přičemž Toyota v názvu odkazuje na automobilovou značku Toyota) – Google vyhledávání. Ve zdroji (číslo 3, Murray) se uvádí, že darovali trustu nákladní automobil s pohonem všech čtyř kol. Dále se ve zdroji píše, že až když se hlavním sponzorem trustu stala firma Mainland Products Ltd., která poskytovala pravidelný dar ve výši $75000 (míněn asi novozélandský dolar), byl trust schopen řádného fungování a rozvoje.
  • V rámci péče o krajinu je každoročně zasazeno na 5 000 původních rostlin. – To sice ve zdroji je, ale není to jediná a hlavní činnost trustu. Trust se taky stará o osvětu (hlavně ve školách), financuje výzkum a celkově se stará o hnízdiště.

--Vachovec1 (diskuse) 4. 2. 2021, 00:49 (CET)[odpovědět]

Podzemnik[editovat zdroj]

Budu to brát postupně:

  • V tom úvodu bych nechal jen maorský název hoiho, podle zmínky na straně 146 se od dob evropské kolonizace používá hlavně ten, a zdroje jako [7], [8] či [9] uvádí jen hoiho. Ty ostatní maorské názvy bych nechal pro sekci "Nomenklatura"
  • "První zmínka o tomto druhu pochází z roku 1841, od francouzských mořeplavců a přírodovědců Jacquese Bernarda Hombrona a Honorého Jacquinota." - asi bych napsal ne "první zmínka", ale že ho prvně popsali. Zmínku si představuji jako jednu či dvě věty někde, tohle musel být podrobnější popis, že tihle dva zůstali dodnes jako popisovatelé druhu. Doporučuji ještě doplnit o zmínku, že druh byl objeven na Aucklandových ostrovech roku 1840 během expedice Julese Dumonta d'Urvillae - viz strana 146
Popis
  • "These physical characteristics make Megadyptes antipodes the largest penguin that does not live in the Antarctic" - zajímavá informace z [10] (obecně informace tohoto typu jsou pro čtenáře zajímavé)
  • "při dvoření se samici ovládá několik hlasitých zvuků" - se samici ovládá - asi chybka někde.

Pokračování příště, --Podzemnik (diskuse) 21. 1. 2021, 19:31 (CET)[odpovědět]

Pokračování:

  • Popravdě mi tam moc nesedí některé zdroje, resp. že se tam občas vyskytuje více refů, přičemž se jedná o jednoduchou informaci, kde by stačil "pouze" jeden, ale to nechme už teď, na DČ to je OK tak, jak to je
  • KomentářKomentář Jde o to, že se při práci dostanu k několika různým (k lepším i "horším") zdrojům, které zmiňují podobné nebo stejné informace, a tak je řádkově připínám k dalším. Jednak pro ověřitelnost, ale hlavně se nechci spoléhat na jeden dva i když třeba stěžejní zdroje (k chybě, nepřesnosti, překlepu nebo neaktuálnosti může dojít kdekoliv). Zrovna se tu řešil problém s věkem, který udává ADW (pro leckteré stěžejní zdroj), informace ale moc přesné nejsou.
  • Taky si úplně nejsem jist zdroji typu [11] - vypadá to jako web fotografa, to nebude úplně odborný zdroj
  • KomentářKomentář Souhlasím. Na první pohled už jen samotná doména vypadá zvláštně a nedůvěryhodně. Nicméně články o tučňácích vypadají velmi dobře a autor zmiňuje i konkrétní zdroje. Tak si myslím, že ty informace nejsou k zahození a jsou vcelku "důvěryhodné".
  • "(údajně se ukázali v hloubce až 150[32] či 160 m[18][38]" - píše se tam údajně a porovnává se tam ten web fotografa o řádek výše a web DOC, což je snad nejvyšší možná autorita na tučňáky žlutooké, čili bych to slovo údajně odstranil a tam dal jen něco jako "(výjimečně až do 160m[odkaz na DOC])"
  • VyřešenoVyřešenoKomentářKomentář Ačkoliv tady bych si dovolil poznámku. Ač by možná měla být hlavní autoritou (pakliže je jejich cílem co největší možná ochrana, musí znát i nejzazší podrobnosti, to je zřejmé), DOC zmiňuje údaj hloubky 160 m jen ve velmi strohém odstavci, proto mi nepřijde vhodné, abych z toho kupříkladu vyvodil velký závěr nebo rekordní ponor. Samotné studie, které v článku i zmiňuji, jsou mnohem "střízlivější". Zvláštní také je, jak se DOC a IUCN neshodují v populaci (v případě tučňáka žlutookého docela podstatný a důležitý rozdíl). Na svých stránkách zmíní, že na rok 2019 odhaduje, že severní populace čítá 265 párů (tedy 530 dospělých jedinců), přičemž o jižní populaci se neví téměř nic (a co se ví, tak to odpovídá populaci v maximální výši 2 280 dospělých jedinců). To znamená, že prostým součtem je známo zhruba 2 810 dospělých jedinců celkem (!). S podobným číslem pracuje IUCN, ale DOC počítá s globální populací 4 000 až 5 000 dospělých jedinců(?). Tobartos (diskuse) 18. 2. 2021, 12:35 (CET)[odpovědět]
  • "Z neznámé příčiny zahynulo na poloostrově Otago také 60–70 dospělých tučňáků v roce 2013/2014.[64][65][66]" - tu informaci jsem popravdě nemohl najít ani v jednom z těch zdrojů. Zde se vyskytuje číslo 70, ale úplně v jiném kontextu, a sice že 70 procent samic na Stewartově ostrově zemřelo mezi lety 2003-2009.
  • VyřešenoVyřešenoKomentářKomentář Ještě se na to podívám a když tak to upřesním Tobartos (diskuse) 18. 2. 2021, 12:35 (CET)[odpovědět]
VyřešenoVyřešeno Upřesněno. Lze to vyhledat v českém zdroji od ČT, nebo teď v nově přiloženém, který slouží i jinde. Upřesnil jsem i tu původní informaci ze Stewartova ostrova, ale nejsou myšleny samice, nýbrž mláďata (viz About 70 per cent of the penguin chicks have died over the past six years.) Tobartos (diskuse) 18. 2. 2021, 13:23 (CET)[odpovědět]
  • "výkyvy v průběhu posledních cirka 30 let" - prosím přeformulovat tak, aby to bylo platné i za 10 let, tzn. "Mezi lety cca 1990-2020..." nebo tak něco

Jinak OK a jsem pro DČ. Má to dobrý základ na NČ, k tomu ale podle mě by bylo fajn vypilovat ty zdroje, např. ani tohle se mi také nejeví jako úplně vhodný zdroj, ale na DČ s tím nemám problém, hlavně v kontextu toho, že článek obsahuje i řadu jiných, kvalitní zdrojů z recenzovaných periodik. Za mě vše jinak, --Podzemnik (diskuse) 18. 2. 2021, 03:10 (CET)[odpovědět]

  • Díky za postřehy! Stejně tak za hezky učesaný úvod a vhodnou reformulaci. Tobartos (diskuse) 18. 2. 2021, 12:35 (CET)[odpovědět]

OJJ[editovat zdroj]

Tak jsem zde, budu to brát postupně.

  • Jules Dumont d'Urville se skloňuje Julese Dumonta d'Urvillae?
  • VyřešenoVyřešeno KomentářKomentář Zřejmě překlep ale nevím jistě, že by "...během expedice Julese Dumonta d'Urvillea"? Tobartos (diskuse) 3. 2. 2021, 22:17 (CET)[odpovědět]
    • Nevím, jestli to není d'Urvilleho. U podobných jmen je třeba asi to skloňování omrknout. OJJ, Diskuse 18. 2. 2021, 15:04 (CET)[odpovědět]
      • VyřešenoVyřešeno Nemohl jsem nic najít, tak jsem to vyřešil lišácky - reformulací.Tobartos (diskuse) 19. 2. 2021, 13:10 (CET)[odpovědět]
  • Nějaká historie popisu druhu? d'Urville získal nějaké vzorky, podle kterých tučňáka popsal Hombron & Jacquinot, nebo to bylo paralelně?
  • považovaný spíše za poddruh M. a. waitaha – není lépe napsat, že je spíše hodnocen jako poddruh tučňák žlutookého v rámci srozumitelnosti? Roku 2008 byl vyhynulý tučňák objeven (ve stylu objevení subfosilních pozůstatků), anebo vědecky popsán?
  • Doporučuji založit Eudyptes (nevadí mi to založit taky, je IMO lépe prokliknout se na ty příbuzné druhy)
  • Těsně před přepeřením dosahují hmotnosti nejvyšší, po přepeření naopak nejnižší až kritické. – otevřel jsem si zdroj, kde uvádí onu "kritickou" hmotnost?
  • Téměř veškerý svůj volný čas věnuji převážně očistě svého peří a nanesení mazlavého sekretu z pod ocasu. Řádně promaštěné peří je plně funkční a zároveň ochráněné. – to není příliš šťastná formulace, protože není uvedena ani funkce daného peří, ani před čím je chráněno. Očekávám izolační funkci a ochranu před vodou.
  • Nevím, jestli v kapitole potrava užívat termín biomasa. Za mě by bylo lepší zůstat jen u konzumované potravy.
  • Ty mihule mě celkem zaujaly, protože mi evokují spíš živočichy severní polokoule. Jediná novozélandská mihule je snad mihule vakovitá, takže možná zjistit a odkázat přímo na ni. [13]
    • Jinak systém mihulí by tu chtěl nějak zapracovat, mihule vypadají chabě / @Vachovec1:
      • Mihule jsou trochu mimo můj obor. Přiznám se, že spektrum potravy jsem při své recenzi podrobně neověřoval. Faktem je, že "lamprey" (bez bližšího určení, takže teoreticky může jít o jakéhokoli zástupce řádu mihulotvarých) je uveden ve zdroji 26 (photovolcanica.com) jako nejdelší živočich (délka 50 cm), který byl ve vzorcích potravy tučňáků žlutookých identifikován.
      • Menidie jsou pravděpodobně omyl, obzvláště pokud jde o rod Menidia, jehož zástupci žijí pouze v Atlantiku a v Mexickém zálivu. Tipl bych si, že jde o záměnu kvůli názvu "silverside", což sice může znamenat ryby z řádu gavúnů (Atheriniformes) včetně menidií, v tomto kontextu to ale znamená stříbrnici novozélandskou (Argentina elongata), což je ryba z jiného řádu – stříbrnicotvárných (Argentiniformes).
      • Stejně tak omylem asi budou tresky. Že je něco "cod" ještě neznamená, že jde o treskovitou rybu – čeleď treskovití (Gadidae). "Red cod" je morida červenavá (Pseudophycis bachus), z jiné čeledi řádu hrdloploutvých (Gadiformes). "Blue cod" je písečník novozélandský (Parapercis colias), to už je dokonce jiný řád, ostnoploutví (Perciformes). Jinou rybu s označením "cod" v přiložených zdrojích nevidím. --Vachovec1 (diskuse) 3. 2. 2021, 17:16 (CET)[odpovědět]
  • Ad potápění. Německy umím nevalně, Google translate mi plive následující: Jeden exemplář byl natočen v hloubce 56 m, ale zda je to největší možná hloubka, je sporné, protože utopené žlutohnědé tučňáky byly vytaženy z rybářských sítí, které byly použity v hloubce téměř 100 metrů. Podle jejich výšky by dokonce měli být schopni potápět se až do hloubky 160 metrů. Uvést tu největší videeem zaznamenanou hloubku by bylo dobré.
  • KomentářKomentář Údaj o možné hloubce 160 m je už zmíněn společně s dalšími čísly, statistikami apod., které jsem dohledal. K tomu jsem navíc přidal konkrétní čísla ze samotných studií. O rybářských sítích je již zmínka taktéž, zase z jiného a lepšího zdroje. Nemyslím si, že zrovna německá fanouškovská stránka (leč slušná a na informace bohatá) by měla být stěžejním zdrojem, ze kterého bych měl vyvodit něco tak konkrétního (rekordního). Navíc je očividně neudržovaná (dlouhodobě neaktivní). Tobartos (diskuse) 3. 2. 2021, 22:34 (CET)[odpovědět]
  • Tabulku prosím nesbalovat, tady se to nedělá.
  • KomentářKomentář Normálně by mi to bylo celkem jedno (u populace je rozbalená), ale v tomto případě se mi nelíbí, kterak tabulka v "pevném stavu" tak trochu překáží při čtení. A zrovna do boku se mi dávat nechce - je moc široká. Na rozdíl od tabulky s populací je to jen takový atypický doplněk, ve kterém čtenář rychle a přehledně zjistí co "právě teď" tučňák žlutooký vykonává. Ať si ji kdokoliv a kdykoliv rozbalí dle libosti, ale při běžném prohlížení to neodsune hlavní text a nevytváří se tak jakési hluché místo. Má to nějaký pádný důvod, proč se to nedělá? Nebo je to jen otázka estetiky (subjektivního názoru)? Tobartos (diskuse) 3. 2. 2021, 22:17 (CET)[odpovědět]

Budu pokračovat. Hezký článek, chce to upravit čárky atd. OJJ, Diskuse 3. 2. 2021, 13:51 (CET)[odpovědět]

  • KomentářKomentář Prosím tě, můžeš mi ukázat nějaký konkrétní příklad s těmi čárkami? Občas sám sebe podezírám, že jich někdy dělám asi zbytečně moc. Dále myslíš jistě alty (na to se vrhnu) a jinak jakési "nbsp" mezery už zařídil kolega @Jurkij:, za což mu děkuji. Tobartos (diskuse) 4. 2. 2021, 14:01 (CET)[odpovědět]
    • Na altech už nějak zvlášť nebazíruju, spíš mi jde o obsah, ale to by se text stejně musel důkladně zanalyzovat. Kdesi jsem viděl čárky spíše chybějící, až to budu část znovu a na něco narazím, tak to opravím. OJJ, Diskuse 18. 2. 2021, 15:04 (CET)[odpovědět]
  • Svou kořist loví stylem pronásledovaného potápění. – co je to pronásledované potápění? Docela by mě zajímal ten překlad. Informace o hloubce ponoru se mi ve zdrojích nepodařilo dohledat, i když možná jsem se jen špatně díval.
  • VyřešenoVyřešenoKomentářKomentář to "pronásledované potápění" tam být nemusí - smazáno. Jinak údaje o hloubkách jsou převzaty z několika zdrojů (jak jsem už zmiňoval výše). Necituji žádný konkrétní (až na studie a něco málo), poněvadž to v tomto případě nemá význam. Napsat potápějí se od x do x podle jednoho zdroje je přeci nesmysl. Žádný z tučňáků se nebude potápět stejně, záleží na mnoha faktorech (něco je rovněž zmíněno). Samozřejmě, že všechny údaje se opírají o zdroje, takže nevím, který přesně nemůžeš najít. Podíval jsem se na to znovu a vidím je tam.
  • KomentářKomentář Lehce upřesněno. Takže, 200krát denně (např. 3, 35, nebo 41), ponor trvá zhruba 2–4 minuty (např. 35), od 20 do 80 metrů (přibližně udávaná dolní hranice, viz studie z roku 1990 + 80 m např. také 35), 30 až 60 m (41), V případě potřeby se umí potopit do hloubky větší než 100 metrů a konkrétně maximální údaje 150 nebo 160 m (viz zdroje přímo u čísel). Záznamy také pochází z případů, kdy byli tučňáci uloveni v rybářských sítích v 50 až 150m hloubce (např. zdroj 30, nebo 19). Od pobřeží se zřídka vzdaluje na více než 20 km (viz ty studie pod tím 38, 44, nebo např. zdroje 19, 35) – téměř vždy se nachází v dosahu pevninského šelfu, přičemž střední vzdálenost činí 13 km, maximální asi 57 km. Plave průměrnou rychlostí 6 km/h. (viz studie, nebo např. zdroje 19, 35). Při prohlížení zdroje 41 mě třeba napadlo upřesnit další informaci, že se mimo období rozmnožování může dostat do vzdálenosti 60 km a více (tedy na místo více konkrétního údaje max. 57 km). Počkám, až bude potřeba více editací, ať to nezahlcuji. Nicméně jsme opět u toho, že se od sebe jednotlivé zdroje liší a mohlo by se to upravovat do nekonečna.Tobartos (diskuse) 19. 2. 2021, 09:20 (CET) VyřešenoVyřešeno Upraveno.Tobartos (diskuse) 19. 2. 2021, 13:10 (CET) Konkrétní zdroje mají zase jiná čísla, protože jsem něco doplňoval. Už to předělávat nebudu. Tobartos (diskuse) 20. 2. 2021, 10:41 (CET)[odpovědět]
  • Hnízdo je obyčejně pod kořeny či křovím, nebo uprostřed vegetace. Nory mohou být až dva metry dlouhé a ptáci do nich nosí listí, trávu a větvičky. – hnízdí tedy pod kořeny a křovím, anebo v norách? Případně jaký ty nory mají význam? Bylo by možné přesně uvést tvrzení ze zdrojů?
  • VyřešenoVyřešenoKomentářKomentář Reformulace. Na Googlu ti to vyplivne hned několik odkazů, na kterých se dozvíš, že tučňáci hnízdí takto, nebo v norách. Z logiky věci je očividně jasné, že dobře skryté nory budou pro mláďata bezpečnější (i z hlediska počasí). Když o tom někde padne zmínka (a bude to relevantní zdroj), dopíšu. Lze také předpokládat, že využívají též "přírodních" nor (tedy různých štěrbin nebo jeskyní), ale to se nikde také neuvádí.Tobartos (diskuse) 18. 2. 2021, 17:59 (CET)[odpovědět]
  • Poté, co samice snese vejce, pár se soustředí výhradně na jejich péči. – na péči o ně, nikoli na péči od vajec
  • Vejce jsou nejméně dimorfní mezi tučňáky vůbec – čím se ta vejce liší? Jaký vliv má prolaktin v různých fázích chovného cyklu? Přijde mi to silně nevysvětlené, spíš nějak špatně pochopené.
  • KomentářKomentář Nerozumím. Myslím, že vše jasně vyplývá z textu a vše podstatné je zmíněno (i čím se liší/neliší vejce od sebe, nebo čím se liší tučňáci od jiných druhů). Mrkni na zdroj. Je to jen další vědecká hypotéza, a sice, že stálá nebo nestálá hladina prolaktinu zřejmě nějakým způsobem ovlivňuje ptáky tím, že tučňáci žlutoocí snášejí dvě stejně velká vejce a mají potřebu vychovávat všechna mláďata, zatímco tučňáci z rodu Eudyptes pravidelně pokládají dvě odlišně velká vejce a navíc to první, které bývá velmi malé, není často ani oplodněné. A právě klíčová je možná ta odlišná hladina prolaktinu - stálá (v případě žlutookého) a nestálá (v případě rodu Eudyptes). Mění to jejich chování (doslova jejich starostlivost) a třeba ovlivňuje i tvorbu vajec (to už ale hádám). A snad každý pochopí co jsou to fáze chovného cyklu - tedy určité sekvence během období rozmnožování (stavba hnízda/ochrana hnízda, námluvy/páření, snesení vajec/sezení, chov mláďat apod.). Nebo to snad znamená něco jiného? Tobartos (diskuse) 18. 2. 2021, 17:59 (CET) Například u tučňáků císařských se v určitém období rozmnožování zvyšuje hladina tohoto hormonu a v onen moment jsou schopni pomýšlet i na "krádež" cizích mláďat v případě, že o své přišli. Za každou cenu se chtějí o nějaké starat - doslova mládě pronásledují a snaží se jej vecpat pod kožní záhyb. To však většinou utíká a hledá své skutečné rodiče, které ho, pokud jsou přítomni, následně brání. Tedy prolaktin = hormon, který aktivuje rodičovské pudy (více třeba zde). Tobartos (diskuse) 18. 2. 2021, 23:23 (CET)[odpovědět]
  • Pár se při sezení střídá zhruba každý druhý den a tak hladoví poměrně krátce. – očekávám, že se střídají samec se samicí, ne jednotlivé páry
  • Ve chvíli, kdy se hnízda podle článku nacházejí 10 až 30 metrů od sebe a většina mláďat se nepohybuje dále než 10 metrů od hnízda, jak mohou utvářet skupinky až 12 vrstevníků? Nejedná se o nějaká odrostlejší mláďata?
  • VyřešenoVyřešenoKomentářKomentář Malinká reformulace. Samozřejmě, že se jedná o odrostlejší mláďata (vyplývá to z textu: stará více jak 25 dní, která rodiče nechávají bez dozoru). Dojít k tomu zdá se může, leč vzácně (což je také dodatečně zmíněno v další větě). Ostatně viz zdroje. Tobartos (diskuse) 18. 2. 2021, 17:59 (CET)[odpovědět]
  • V opačném případě, je-li potravy nedostatek, mláďata rostou pomalu a dosahují malých hmotností. Zpravidla tak uhynou ještě před posledním opeřením – čili když je potravy nedostatek, nestačí ani to, že má ptáče oba rodiče? Osobně bych si to raději ověřil ze zdroje. Ten je dostupný, ale v případě 150 stránkového dokumentu bych očekával rozdělení na čísla stránek (např. pomocí {{Sfn}})
  • KomentářKomentář Nějak nechápu, co si chceš ověřovat. Když je potravy nedostatek (obecně je to pro ně jedna z největších hrozeb), mláďata nepřibírají jak mají a můžou uhynout (viz zde). Čili je jasné, že nestačí ani dva, když v podstatě nemají co lovit. Kdyby to bylo jinak, proč by se všude uvádělo, že je nadměrný rybolov nebo oteplování oceánů (spojené rovněž s mizením potravy) velkým nebezpečím? Ten zdroj, který myslíš, patří hlavně k informaci, která konkrétní zdroj opravdu vyžaduje, a sice k údajům o mortalitě mláďat. Nicméně mám pocit, že o komplikacích spojených s nedostatkem potravy se tam také dočteš, a docela do hloubky.Tobartos (diskuse) 18. 2. 2021, 18:36 (CET)[odpovědět]
  • @OJJ: Jinak například zde (The health of our seas and fishing): „Less suitable foods at key times can lead to chick starvation...Tobartos (diskuse) 26. 3. 2021, 11:10 (CET)[odpovědět]

Jak se projevuje nevyzpytatelné reprodukční chování?

  • KomentářKomentářVyřešenoVyřešeno Určitě je myšleno třeba to, že hned tak trochu neví "co mají dělat", pletou se kde nemají a prostě se jim nedaří (nechovají se podle "standardů" zkušených dospělých) - viz zdroj 47 (Reproduction). Drobné doplnění. Myslím, že každý pochopí o co kráčí. Tobartos (diskuse) 18. 2. 2021, 18:43 (CET)[odpovědět]
  • Na moři je tučňák žlutooký potravou pro pamakrely jižní (Thyrsites atun) – pro porovnání stroják zde: Barakudy (Thyrsites atun) jsou také hrozbou pro tučňáky žlutooké, protože je nemohou jíst - tučňáci jsou na to příliš velcí - ale barakudy mohou tučňákům způsobit vážná zranění, která mohou nakonec vést ke smrti zvířete. Nepřijde mi, že se jedná o potravu. Koneckonců, ani ta pamakrela není žádný obr [14]. Jiné informace jsem nenašel.
  • VyřešenoVyřešeno Asi je neloví, to máš pravdu. Reformulováno. Spíše si tak trochu omylem, ale zároveň asi velmi často, zkříží cestu. (viz tady / Barracouta are thought to cause accidental injury when they cross paths with hoiho or feed in the same area.) Tobartos (diskuse) 18. 2. 2021, 18:36 (CET)[odpovědět]

Budu pokračovat. OJJ, Diskuse 18. 2. 2021, 15:04 (CET)[odpovědět]

  • Nebezpečný je rovněž nekorigovaný rybolov – tučňák bývá lapen v rybářských sítích, ale hlavně takové zásahy ovlivňují hojnost potravy. – doporučuju rozvést vliv rybolovu na množství potravy pro tučňáky
  • K realizaci naštěstí prozatím nedošlo – WP:NPOV
  • Moc nechápu, jako vliv má na ochranu tučňáků to, že Automobilová firma Cooke Howlison Toyota darovala nákladní automobil s pohonem všech čtyř kol.
  • VyřešenoVyřešeno Určitě si každý dokáže vybavit, jak to s ochranou souvisí, ale budiž. Na rozjezd jim to jistě pomohlo. Nejedná se o něco, co stojí pár korun, tak proč to neuvést. Tobartos (diskuse) 23. 3. 2021, 14:09 (CET)[odpovědět]

Plus minus jsem to dočetl. V některých místech to chce poladit čárky a typografii, to už jsem psal (Místa, kde se návštěvníci chovají obzvláště nezodpovědně, jsou buď uzavřená; což je 65 % pokles za 20 let > což je 65% pokles za 20 let). To jsou drobnosti. Osobně jsem zdroje podrobně neprocházel, takže nějaké verdikty přenechám spíš Vachovcovi výše. OJJ, Diskuse 23. 3. 2021, 11:18 (CET)[odpovědět]

@OJJ: Díky za recenzi, rozhodně článku pomohla. Akorát mě docela překvapila dvakrát stejná výtka ohledně údajně nedohledaných informací ve zdrojích u sekce Chování při lovu, viz k tomu tvůj druhý komentář „Informace o hloubce ponoru se mi ve zdrojích nepodařilo dohledat, i když možná jsem se jen špatně díval.“ Zarazilo mě to zejména z toho důvodu, že konkrétně u tohoto odstavce jsou zdroje uvedeny skutečně přímo u čísel, nebo hned na konci vět. Navíc nejsou kdovíjak nepřehledné. Promiň, ale přišlo mi, jako kdybys jen napsal výtku a vůbec se na to nepodíval. V dobré víře, protože si cením tebe/Vás coby recenzentů (vidím, jakou to dá práci nebo jaký to má pro samotné články přínos), jsem to tedy přijmul a speciálně pro tebe podrobně vypsal. Přišlo mi to nicméně hodně zbytečné. Tobartos (diskuse) 23. 3. 2021, 14:09 (CET)[odpovědět]
@Tobartos: Ahoj, mrzí mě, pokud to takto vyznělo. Jednalo se tuším o tuhle nebo blízkou verzi. Jednalo se mi o to tvrzení " jeden ponor trvá zhruba 2–4 minuty a pohybují se v hloubkách obvykle od 20 do 80 metrů, vždy v blízkosti mořského dna.", v online zdroji jsem to nenašel a studii jsem procházel. Třeba mi celkem není jasné, kdy se tučňák potápí pro potravu a kdy se potápí z jiného důvodu. Ze studie [15] jsem vyčetl: "The firstpeak from 5-30 m depth is probably a combination of travelling dives, foraging divesin shallow water and mid-water dives in deep water. The second peak at 40-60 m(maximum 66.2 m) of the Otago Peninsula and 80-110 m (maximum 127.9 m) off the Catlins represents foraging dives at or near the sea floor." Upřímně mi z toho nevychází rozptyl nejčastějšího ponoru od 20 do 80 metrů. Proto jsem se ptal, odkud ta informace pochází, jestli jsem to nepřehlédnul. Že jeden ponor trvá 2 až 4 minuty jsem pak vůbec nenašel, to je tedy nejspíš ref [16], který tam nebyl uveden.
Chápu, že podobné údaje mohou být ve vzájemném rozporu. Možná bych obecně v takových chvílích preferoval rešerši z jednoho až dvou věrohodných zdrojů a nezabředával bych do podrobností, kdy to jeden zdroj uvede 20 km nad a další 30 km pod.
Zároveň mi do toho trochu vnáší zdroje jako [17] zmatky, na základě kterých mně vychází spíše to, že hloubka ponoru závisí na vzdálenosti od pobřeží, z toho jednotliví tučňáci preferují odlišné oblasti pro shánění potravy. To mně vychází i z abstraktu té studie ("Some birds were markedly inshore feeders, with centres of activity <5 km from the coast.The majority of birds were midshelf foragers (5–16 km from the coast), while some centred their activity>16 km from the coast.") a zřejmě by to vyřešilo i ty nejasnosti s hloubkou ponoru. Ale k tomu bych ty zdroje potřeboval déle studovat. OJJ, Diskuse 23. 3. 2021, 14:54 (CET)[odpovědět]
@OJJ: Kdybys to takhle napsal hned, tak bych to pochopil. Měl jsem pocit, že nemůžeš dohledat vůbec nic. Já se extra nezastavoval u jednoho konkrétního zdroje, snažil jsem se to napsat obecně co nejvýstižněji, nejpřesněji, protože těch rozdílů a odhadů je docela dost. V podstatě jsem údaj velmi zjednodušil pro rychlou orientaci, podobně jako autoři tady, opírajíc se o to, co jsem se všechno dočetl (viz ty ostatní všechny zdroje v odstavci, ačkoliv na podobu obecného rozpětí může mít názor každý jiný, když se nad tím zamyslí z jiného úhlu pohledu nebo upřednostní ty nebo ty prameny, to je zřejmé). Neřídil jsem se výhradně jen tou studií, kterou uvádíš, a na základě které to úplně nesedí. Ten zdroj 16. tam uveden byl, ale až na konci odstavce, což zase zmátlo tebe, to chápu. Některé informace jsem ještě upřesnil sám (viz třeba rozdílná hloubka ponoru v závislosti na tom, jak jsou daleko od pevniny), tak snad je to k pochopení a vše podstatné odstavec obsahuje. Nicméně není vyloučeno, že to ještě upravím nebo upřesním.
Jinak ohledně těch rozporů: upřesňoval jsem něco, kdy jedna organizace naznačuje, kterak jsou kočky pro tučňáky nebezpečné (odchytávají se), zatímco další píše, že neexistuje přímý důkaz predace ze strany koček. Pak se v tom vyznej. --Tobartos (diskuse) 23. 3. 2021, 15:37 (CET)[odpovědět]
@Tobartos: V pořádku, plánoval jsem se tam k tomu ještě vrátit. Dohledáš ještě něco k té preferenci odlišných vzdáleností od pobřeží (a tím i hloubek) u jednotlivců? OJJ, Diskuse 23. 3. 2021, 16:09 (CET)[odpovědět]
@OJJ: Nakonec dobře, že jsem se ozval a ty mě dodatečně "zaúkoloval" :), alespoň se to o něco málo doplní a upřesní. Jinak o tom, že se soustředí většinou na kořist pohybující se u dna, se píše třeba ve studii zde (viz Penguins mainly ate bottom dwelling species...) nebo zde (viz Hoiho feed mostly on the sea floor and can dive to depths of up to 160 m.), ale samozřejmě ne vždy, proto je v článku psáno "Potápí se průměrně asi 200krát denně (např. 254krát, přičemž můžou až 603krát), jeden ponor trvá zhruba 2–4 minuty a pohybují se v hloubkách obvykle od 20 do 80 metrů (též se uvádí rozmezí např. 30 až 60 m), často v blízkosti mořského dna."
Co se týče Třeba mi celkem není jasné, kdy se tučňák potápí pro potravu a kdy se potápí z jiného důvodu: tučňáci se potápí v podstatě jedině pro to, aby ulovili potravu, ostatně bavíme se o chováni při lovu potravy. Při úprku nebo když podnikají delší cesty se přesouvají zejména tzv. delfíní technikou (periodickými skoky nad hladinou), dosahují při tom větších rychlostí a tolik je to nevyčerpává (přibližně takhle). Zbytečně, jen tak pro zábavu, se jistě nepřipravují o energii a nezkouší své potápěčské dovednosti. Pochybuju, že je vůbec možné pomocí nějakých snímačů pohybu (senzorů) zjistit, jestli se potápí z jiného důvodu, než kvůli potravě (logicky). Tomu nahrává i skutečnost, že prakticky veškerý kontakt (komunikace) s jedinci svého druhu se odehrává na pevnině. --Tobartos (diskuse) 24. 3. 2021, 11:13 (CET)[odpovědět]