Diskuse:Tón

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 8 lety od uživatele Kasalic8

"Vzdálenost mezi jednotlivými tóny totiž není určená fyzikálně nebo matematicky, ale je určená libozvučností. Tato libozvučnost je pro člověka přirozená a objevila se mnohem dříve než hudbební značení, nebo hudební teorie." Domnívám se, že tato formulace je dosti diskutabilní. Vzdálenosti mezi tóny jsou v našem kulturním okruhu odvozeny z temperovaného ladění, které je obecně rozšířeno maximálně dvěstěpadesát let a je založeno na matematických proporcích. Uchu evropského posluchače lahodí, ale ve středověku byly některé vzdálenosti mezi tóny dosti odlišné a přece také působily libozvučně. Zda je tedy smysl pro libozvučnost lidem předem dán není jasné, ačkoliv já bych tomu rád věřil. Do encyklopedie to ale podle mne jako holý fakt nepatří, poněvadž to zkrátka holý fakte není. Stačí vzpomenout na mikrointervalovou hudbu arabského kulturního okruhu nebo javánský gamelan, které jsou založeny na zcela jiných rozestupech a na evropského posluchače působí "rozladěně". --Lopaka 13:17, 3. 3. 2006 (UTC)

Dobře, že tato formulace z hlavního textu zmizela. Vzdálenost mezi tóny určená fyzikálně a matematicky je, ať už jde o přirozené ladění nebo poměrně mladé temperované ladění vzniklé až s vynálezem klavíru. Akorát jsou ty poměry pro různá ladění odlišné. Libozvučnost s matematickými poměry souvisí naprosto zásadně a má zjevný fyzikální výraz. Dá se diskutovat, jestli je libozvučnost souzvuku lidem daná nebo je aspoň zčásti naučená, ale zjevně si harmonickou libozvučnost rychle osvojily i leckteré národy i jiné rasy, které se před setkáním s evropskou kulturou harmonií nezabývaly. To nic nemění na tom, že si tyto národy oblíbily (a neopustily) vlastní hudební stupnice a postupy, které se pro harmonii nehodí. O vzniku hudebního značení je těžké něco určitého prohlásit, snad jen to, že je pravděpodobně starší než kultura starověkého Řecka. Bylo to ale značení jiné než používáme my. Dále, v našem kulturním okruhu se používá samozřejmě jak temperované ladění tak přirozené ladění. Kasalic8 (diskuse) 3. 10. 2015, 23:21 (CEST)Odpovědět