Diskuse:Strana typu firmy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Je to tak jednoduché?[editovat zdroj]

Nad zněním a vyzněním tohoto článku je nutno se důkladně zamyslet. Obsahuje mj. nedoložené tvrzení či domněnku, že demokracie v Česku byla dlouhodobě narušena. Kdy, kým, jak - a opravdu je tomu tak? Takové tvrzení jsem ve světovém tisku ještě nenašel. Takže pozor, abychom tady nesklouzli do jednostranných úvah bez reálného podkladu. Autor článku by si měl uvědomit, co takové vyznění může způsobit. Opírat se o Kopečka a Svačinovou, jejichž dílo zavání účelovostí, je hodně málo. --Zbrnajsem (diskuse) 5. 12. 2017, 12:04 (CET)

V článku je ale formulace jejichž dlouhodobý demokratický vývoj byl narušen. je tím míněn fakt, že před rokem 1989 zde demokratický režim nebyl a není zde tak dlouhodobá demokratická tradice, na rozdíl třeba od USA či Velké Británie, kde pokud vím strany typu business-firm party nevznikají. (a pokud snad nějaké ano, tak nemají takový vliv nebo to není pro tuto oblast tak typické, ale nevím úplně přesně, jen jsem se snažil interpretovat zdroje) --Pavel Krupička (diskuse) 5. 12. 2017, 12:16 (CET), dodatek napsal --Pavel Krupička (diskuse) 5. 12. 2017, 12:22 (CET)
Tady se pouštíte skoro do spekulací resp. nejasností. Ten dlouhodobý vývoj v Česku takhle charakterizovat nelze. Jak se v současnosti Česko vyvíjí, to není konec demokracie. Nebudu se tady pouštět do úvah o tzv. postdemokracii, která podle velkých politologů (jiných než ti dva Vaši) zachvátila celý západní svět. Ale takhle: Snažně Vás prosím, abyste se trochu zpomalil a nekvalifikoval rovnou celý politický systém v Česku takhle. Co když se akademik Drahoš stane prezidentem? Co myslíte, že pak udělá? Zruší výsledky voleb? Sesadí Radka Vondráčka? --Zbrnajsem (diskuse) 5. 12. 2017, 12:48 (CET)
Vy mi kolego nerozumíte. Zkusím to ještě jednou. O moje spekulace tu nejde, jde hlavně o to, aby článek dobře interpretoval zdroje. Já žádným způsobem současný stav demokracie v Česku nekvalifikuji, pouze poukazuji na to, že politologové v rámci článku hodnotí posledních cca několik desetiletí (asi i více) vývoje ve více státech. Jde tu zkrátka o velmi obecnou rovinu věci. --Pavel Krupička (diskuse) 5. 12. 2017, 12:55 (CET)
Trvám na tom, že jste to nenapsal moc dobře. Zkuste si najít jiné zdroje a zamyslet se nad věcí. Teď už nemám čas, ale později Vám tady napíšu nějaký návrh. --Zbrnajsem (diskuse) 5. 12. 2017, 13:07 (CET)
Bohužel jste se, kolego Krupičko, nad věcí moc nezamyslel. Jinak byste nemohl revertovat moje daleko vyváženější editace. Tak, jak je to teď, to není tak jednostranné a plakativní jako to bylo předtím. Pochopte, že ANO 2011 by teď se již docela obešlo bez Andreje Babiše. Má již mnoho lidí, kteří souhlasí s jeho politikou a nejsou přitom na něm existenčně závislí, např. univerzitní profesoři. Takhle tu stranu popsat jako jste to udělal Vy a ještě atestovat České republice dlouhodobé problémy s demokracií - to opravdu nejde. A co je to populismus? Populistické jsou v zásadě skoro všechny politické strany světa, protože se chtějí zalíbit lidem (voličům). Populus je latinsky lid. Prostě a dobře, neživme tady zbytečnou kontroverzi. Chtěl jsem to všechno s Vámi prodiskutovat, ale když Vy dokonce označíte takové strany nevhodnou kategorií „Podnikání“ a pak ještě revertujete kolegovi Ladinovi její odstranění, tak to už nemohu akceptovat. Doufám, že nebudu muset pokračovat v tomto vysvětlování. Stačí snad, že ten článek tady je, a že jste na něj upozornil hned v úvodu článku ANO 2011. Není možné tady pokračovat v politickém nálepkování, které je POV, i když se opírá o publikace jisté skupiny autorů nebo politologů. Ona by se našla i jiná skupina autorů a politologů s jinými názory, to snad víte. Pokud budu muset, tak takovou skupinu najdu. K tomu ještě tohle: politologie je IMHO problematická věda, neboť se pohybuje na velmi tenkém ledě, zvláště tehdy, když z děl politologů zcela jasně vyplývá jejich politické zaměření. --Zbrnajsem (diskuse) 5. 12. 2017, 16:04 (CET)

Interpretace zdrojů[editovat zdroj]

@Pavel Krupička, Zbrnajsem: Pánové, zvu vás k diskusi. Kolego Zbrnajseme, mohl byste, prosím, poněkud rozvést vaše změny? --Mario7 (diskuse) 5. 12. 2017, 16:08 (CET)

Díky ještě jednou za zapojení. Já edituji v souladu s pravidly WP:O a WP:VZ. Řekl bych, že wikipedista Zbrnajsem do článku částečně vkládá své dojmy bez opory ve zdrojích. O některých věcech se dá diskutovat, nejsou pro mě důležité a nechci být malicherný: pokud chce Zbrnajsem na prvním místě ve výčtu stran uvést Věci Veřejné a zdůvodnit to třeba chronologií, OK tedy. Pokud chce vložit doplněk který zároveň ovládal velmi vlivné noviny a televizní stanice (Berlusconi), dobře. (mohu se mýlit, neumí zdroj nazpaměť, ale myslím, že to tam takto není, nicméně snad to odpovídá realitě). Podobně vložení bývalého dlouhodobého předsedy italské vlád u Berlusconiho a přívlastek významný do úvodní věty (v prvním případě mi to přijde nesystematické uvádět jen u něj, v druhém není ve zdroji), ale snad tedy budiž. Kategorie Podnikání pochopitelně také není ve zdroji (ale stojím si za ní, či nějakou podobnou). Stylistické formulace též neřeším. Zbytek (pokud mi něci neuniká) ale, jak píšu výše, je vkládání informací a relativizace bez opory ve zdrojích, které jsem u článku uvedl. Jakkoli se snažím o kompromisy, tak toto již je pro mne těžké tolerovat. Pokud jsem někde interpretoval zdroje špatně (nedá se to vyloučit, kvůli neporušení autorských práv jsem informace přepisoval vlastními slovy), ať na to prosím někdo konkrétně poukáže. --Pavel Krupička (diskuse) 5. 12. 2017, 16:50 (CET)
Kolego Mario7, prosím Vás o to, abyste si opravdu dobře ty dvě verze pročetl. Která je vyváženější? A která je dost jednostranná, opřená o pár zdrojů, jeden z nich ze 4. prosince 2017, zrovna teď, když má být nová vláda. A ten hlavní zdroj (Just a Charvát) je IMHO z roku 2015. Tehdy ještě nebylo ANO 2011 největší stranou, nýbrž druhou největší - a koaličním partnerem ČSSD, aniž by byly opravdu velké rozepře mezi nimi. Od té doby se hodně změnilo, a vida, ANO 2011 vyhrálo volby v roce 2017. To nebylo dílem pouze Babiše a jeho peněz. Že je on významný podnikatel, to snad není nic nového. Který podnikatel by mohl založit politickou stranu a do jejích počátků dát hodně financí? Tohle já přece nepopírám, ale ANO je teď stranou, která má jistě k dispozici nejenom jeho peníze.
Od rána tady sedím a diskutuji s kolegou, a on neúnavně prosazuje svoji verzi, ve které je všechno napsáno IMHO zjednodušeně, bez snahy o relativizaci tam, kde by byla opravdu na místě. Já jsem ovšem také neustoupil. Bohužel již nemohu dnes mnoho napsat, časově to nepůjde. Jeden z mých hlavních argumentů je ale to, že je právě velmi zjednodušené tvrdit, že AB ovládá hnutí ANO 11 tak, jak to je v článku napsáno nebo přinejmenším naznačeno. Chce někdo tvrdit, že opravdu všechno určuje jenom on? Kdyby se pokrájel, tak nemohl v tom hnutí shromáždit tolik lidí, kteří pracovali po celé republice, aby vyhrála volby. Přitom mnoho lidí tu práci vykonává zcela dobrovolně, mají svá zaměstnání, i velmi vážená. Jsou tam např. univerzitní profesoři, jako v jiných stranách. A lidé nedali ANO 11 skoro 30 % hlasů jenom pro Babišovy modré oči. A dále: Co je to populismus? To je nádherná nálepka, kterou samozřejmě ANO muselo také dostat, ačkoliv populisté jsou v politice všude. A ohledně těch příkladů, to bylo zase velmi zjednodušené a příliš krátké. I ohledně Itálie. Nyní toho musím na chvíli nechat, nebo vůbec pro dnešek. --Zbrnajsem (diskuse) 5. 12. 2017, 17:04 (CET)
Na chvíli se sem mohu vrátit. Silvio Berlusconi: Náš článek o něm je velmi chabý, mnoho toho neobsahuje. Ale je fakt, že on ovládal svého času osobně, i v době když byl předsedou vlády, velké tiskové impérium a IMHO tři velké televizní stanice. (Babiš žádnou TV nemá, pokud vím, a veškerý tisk neovládá, viz Právo a HN.) Teď je celý majetek napsaný na rodinu Berlusconi, a titulární šéfkou je dcera Marina Berlusconi. Jejich televize jsou IMHO dodnes tyto: Canale 5, Italia 1 a Rete 4. Ovšem, že je v Itálii mnoho dalších i veřejnoprávních televizí, jako jsou početné stanice RAI. Ale ty tři Berlusconiho jsou pěkně velké. Dále má jeho rodina velkou mediální skupinu Fininvest a IMHO v ní nakladatelství Arnoldo Mondadori Editore, které koupili od rodiny Mondadori. Tam se vydává několik tuctů časopisů. Berlusconi byl dlouho velmi vlivný proevropský politik, když to tak napíšu. A protože je Itálie hodně velká a Berlusconi tak významný, tak on právě a jeho Forza Italia by měla vlastně stát na prvním místě ve výčtu příkladů stran-firem, ale s tím, že tohle musí být viděno relativně. Rozhodně měli i dobře promyšlený politický program, jinak by nevyhráli volby. Forza Italia existuje a má význam dodnes, i když už Berlusconi nevládne. --Zbrnajsem (diskuse) 5. 12. 2017, 18:43 (CET)
Skoro si myslím, že naše přesměrování od Fininvest na Mediaset není správné, že totiž Fininvest existuje dále a je to holding vlastnící tu obří mediální resp. televizní společnost Mediaset. Díval jsem se na to, ale je to velmi komplikovaná záležitost. To nakladatelství Mondadori ovšem je zvlášť resp. patří také do Fininvestu. --Zbrnajsem (diskuse) 5. 12. 2017, 18:54 (CET)
Mohl bych polemizovat (nebo třeba i souhlasit) s výhradami kolegy Zbrnajsem ke článku, ale musím začít jeho metodou "úprav", kterou bohužel používá také u dalších článků. Ať už jsou jeho výhrady jakékoliv, nelze přece vzít důkladně zdrojované věty a upravovat je jak mě napadne. Pavel Krupička článek pečlivě opatřil zdroji, takže je možné s nimi polemizovat za použití jiných zdrojů případně se přít o jejich interpretaci. Nic z toho Zbrnajsem nedělá, pouze se snaží bez znalosti uváděných podkladů článek "učesávat" protože se mu zdá subjektivně příliš kritický a navíc to doprovází obvyklou prvoplánovou agitkou ve shrnutí i v diskusi. Revert kolegy Pavla Krupičky byl IMHO plně na místě. --Ladin (diskuse) 5. 12. 2017, 20:58 (CET)
Tak se Vás teď ptám, kolego Ladine, s čím z mých úprav souhlasíte a naopak nesouhlasíte po věcné stránce? Já jsem svoje výhrady už popsal dost podrobně. Tady na diskusi snad mohu doufat, že se nebudeme držet jen toho, co je v nějakých zdrojích, když by bylo zjevné, že ty zdroje nepopisují realitu správně. Pak asi budeme zkoumat, kde je to důvěryhodně napsáno a jak. --Zbrnajsem (diskuse) 5. 12. 2017, 21:17 (CET)
Já musím souhlasit s Ladinem, líp bych Váš přístup k diskuzi a editování článku snad ani nepopsal. Jinak do toho seznamu úprav výše, které můžu akceptovat, bych přidal ještě tu relativizaci úvodu, z logiky věci se asi opravdu dá předpokládat, že strana, která má tolik členů má i nějaké vedlejší cíle, v první větě může být hlavním (nebo něco podobného) cílem této strany je prosazovat zájmy jeho firmy. Ale zbytek (mimo ten výčet výše) bych opravdu nechal tak jak je, tam už by podle mě šlo o zavádějící interpretaci zdrojů. --Pavel Krupička (diskuse) 6. 12. 2017, 00:53 (CET)
Pozn.: Dva příspěvky přesunuty na diskusi ANO 2011. --Kacir 6. 12. 2017, 02:09 (CET)
@Zbrnajsem: Poté co Kacir dodal do článku další informace jsem ještě prostudoval své zdroje a došel k závěru, že ta první věta v Charakteristice nebyla dobře napsaná, tedy jsem ji zpřesnil - zobecnil, také jsem rozvedl jednu zjednodušeně napsanou část článku. Musím říct, že jste měl částečně pravdu. Zkušenosti, obecnější znalosti (a možná instinkt nebo jak to nazvat) mohou při vylepšování článku pomoci, přesto je ale podle mě nutné se při práci na Wikipedii opírat hlavně o kvalitní specifické zdroje a článek vylepšovat na jejich základě. --Pavel Krupička (diskuse) 6. 12. 2017, 04:27 (CET)

Demokratický vývoj[editovat zdroj]

Dobrý den, je opravdu dobře, že jste ten úvod přepracoval, kolego Krupičko. Berlusconi ten typ strany možná nevynalezl, ale ten typologický pojem vznikl kvůli němu. Ale co teď s tím demokratickým vývojem? To přece u poválečné Itálie vůbec nesedí. A ta dosavadní formulace nesedí IMHO ani u Česka. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 12. 2017, 08:51 (CET)

Zatím jste na tuhle námitku neodpověděl. Protože jste ten článek již hodně sám přepracoval (na mnoha místech celkem dobře, ale ne tady v tomto bodu) a nepočkal na vyjádření kolegy Maria7, tak si dovolím tu větu prozatím asi škrtnout nebo nějak upravit (uvidím, co a jak). Ten důraz na narušení demokratického vývoje je takhle, jak to doposud je, jak u Itálie tak u Česka velmi problematický. A to nezávisle na nějakých zdrojích, které prostě cosi hlásají, co ale takhle není správně. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 12. 2017, 12:17 (CET)

Tohle jsem nečekal. Kolego Kacire, tak Vy se přikláníte k tvrzení (na základě jednoho zdroje, bez NVVZ), že byl v Itálii a v Česku „dlouhodobě narušen demokratický vývoj“. A to v Itálii v době vzniku strany Forza Italia, v Česku v roce 2012, v době vzniku ANO 2011. Takhle to IMHO nemůže platit, to je prostě zkratkovitost a vysloveně nesprávná analýza. Dokažte více důvěryhodnými zdroji, že to tvrzení je pravdivé. Rád bych věděl, co by Vám k tomu řekli Italové a Evropská komise. A ani pro Česko ta formulace nemůže platit, pro rok 2012, 23 let po konci komunismu, za normální situace v parlamentní demokracii. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 12. 2017, 13:36 (CET)

Viz námitky kolegy Kacire na jeho diskuzné stránce, se kterými se ztotožňuji - [1], [2]. Já bych k té špatné situaci v Itálii např. ještě přidal vliv mafie, Rudé brigády, vraždu bývalého premiéra Aldo Mora, ale ideální je psát podle věrohodných zdrojů, jak už jsem psal výše a jak psal Kacir. Také Vás prosím abyste zbytečně netříštil diskuzi, ty námitky Kacire měly ideálně zaznít tady, bylo by podle mě vhodné ho vyzvat třeba použitím {{Re}}, aby reagoval zde a ne hned rozvíjet diskuzi na jeho diskuzní stránce. Jeho argumenty by zde mohly chybět. Nezakládejte prosím také zbytečně další sekce v rámci jedné diskuze, zde je jsem to sloučil. --Pavel Krupička (diskuse) 6. 12. 2017, 17:07 (CET)

Politický či ideový směr ANO - jaký je doopravdy?[editovat zdroj]

Kolego Krupičko, oba jsme doposud přehlédli velmi zásadní informaci o členství ANO 2011 v evropském liberálním uskupení ALDE. Toto zjištění je významné jak pro tento článek, tak pro stránku ANO 2011. Nepředpokládám, že hnutí bylo z ALDE vyloučeno. Pokud ano, tak by reference č. 1 v článku o hnutí samotném byla neplatná. Pokud ne, a to předpokládám, tak to má velký dopad na veškeré úvahy o charakteru tohoto hnutí. A to zcela nezávisle na tom, že je ta informace převzata z jejich webové stránky. Nemůže být nepravdivá, to jim nelze podsouvat. Ono se to jistě najde i jinde. Tohle je právě ten náš problém. Zatím je do obou článků zapracováno hodně zdrojů s informacemi pro ANO v zásadě nepříznivými. Musíme se snažit to dobře vyvážit a pracovat také s jinými informacemi. Já to teď narychlo spravit nemohu. Ale tu informaci o členství v proevropském liberálním uskupení ALDE, která přece nemohla být a nebyla tak neopatrná, aby přijala ANO za člena jen na základě Teličkova doporučení (nýbrž věděla tak jako tak, co dělá), nelze přejít jako podružnou. Neslučuje se dokonale s tím, kam jste tu stranu tady zatím zařadil bez jakékoliv relativizace Vy.

Krom toho se podívejte na znění článku (v angličtině) autorů Justa a Charváta (který je Vaším zdrojem) o tom, co jsou „tradiční“ strany, jaký prý musí mít program.

Cituji jednu pasáž: Only TOP 09, which entered the Chamber of Deputies in the 2010 elections, still essentially has the profile of a traditional political party, based in its case on a conservative political ideology combined with a liberal (pro-market) view of economics and a pro-European view of foreign policy.

Asi by se tam dalo toho najít více, co prostě je programová politologie, nikoliv striktně vědecká politologie. Co oni už jen tou jednou pasáží předvedli, je škatulkování a nálepkování. Je to bohužel hodně ideologicky zabarvená politologie, i když to jejich pojednání vyšlo v nakladatelství Academia. Do popisu nutných bodů programu takových „dobrých“ stran nemůže nikdo s vědeckým oprávněním rovnou napsat, že takové tradiční, potažmo „dobré“ strany musí být „proevropské“. Resp. mít „proevropský pohled na zahraniční politiku“. Jednak to je opravdu velmi mlhavý pojem, za druhé to prostě takhle nejde. Kde je přitom napsáno, že by ANO 2011 vůbec nebylo nebo nebylo dostatečně proevropské, že by tedy bylo „zlé“? A protože se nyní cesty EU a USA na světové úrovni již dost rozcházejí (je to tak), tak by např. strana, která by byla hodně proamerická nebo např. proizraelská, mohla být negativně klasifikována? --Zbrnajsem (diskuse) 6. 12. 2017, 11:48 (CET), --Zbrnajsem (diskuse) 6. 12. 2017, 12:09 (CET)

Já jsem se k tomu vyjádřil zde. Jinak nevím, zda Vám rozumím. Dávat do souvislostí vyjádření o TOP 09 s vyjádřením o ANO 2011 by už asi byl vlastní výzkum. Řekl bych, že v tom vyjádření o TOP 09 je důležité to slovo eseentially. Za použitými zdroji, názory podle mě nezávislých pěti politologů, si stojím. Pokud mi nic neuniká, tak o dělení na tradiční a netradiční strany článek nehovoří, ani nehodnotí ANO 2011 jako protievropskou stranu. --Pavel Krupička (diskuse) 6. 12. 2017, 18:07 (CET)

Hodnocení obsahu článku[editovat zdroj]

@Zbrnajsem: Tak jak jsem slíbil, podíval jsem se na uváděné zdroje. Taky jsem si přečetl zdejší i související diskuse, povšiml si nových „zjemňujících“ úprav kolegy Pavla Krupičky a doplňujících úprav kolegy Kacira a nabyl jsem dojmu, že článek ve své současné verzi dost věrně odráží zdroje v něm použité. Co se týče Vašich původních úprav, vidím, že později došlo třeba k náhradám „populistické strany“ na „strany, které své postoje přizpůsobují aktuálním náladám veřejnosti“ a některým dalším ve stejném duchu. Článek mi nyní přijde kvalitnější, „učesanější“ a především velmi kvalitně zdrojovaný, kdy prakticky každé použité sousloví má svůj zdroj :).

Chci se vás proto zeptat, kolego, zda je současná verze článku pro vás přijatelná, samozřejmě s ohledem k faktu, že Wikipedie je kolektivní dílo, jehož obsah je ve sporných případech většinou tvořen jakýmsi křehkým kompromisem mezi jednotlivými editory. Ptám se samozřejmě na samotný článek, obecnější politologické úvahy bych možná ponechal stranou. --Mario7 (diskuse) 7. 12. 2017, 21:44 (CET)

@Mario7, Pavel Krupička: Zatím nepožaduji velké změny, ale to spíše proto, že mi čas nedovoluje se tím znova a znova zabývat a hlavně hledat zdroje. Může se stát, že podle aktuálního stavu článku později podám ŽoK, také proto, že se tou kategorizací resp. typologií strana typu firmy v současném znění tohoto článku operuje skrze odkaz velmi prominentně v článku o ANO 2011. Mám také jiné plány pro Wikipedii. S čím hodně nesouhlasím, je kategorický výčet příkladů, jako kdyby to byla „tutovka“. Navrhoval jsem něco jako „jsou k tomu řazeny ANO 2011 a další“. A k tomu také charakteristiku Berlusconiho, naprosto nespornou. To bylo bezdůvodně revertováno. Kdo se zamyslí nad situací, musel by ke stranám-firmám počítat i SPD Tomia Okamury. Pak bychom dospěli k závěru, že v české Sněmovně sedí přesně 50 % poslanců za tyto dvě strany, údajně typu strana-firma, což je podle mne přes umné konstrukce několika českých politologů nálepkování, kterému lze oponovat, také politologickými argumenty. Namítl bych rovnou, že tyto dvě strany měly velký úspěch u voličů zajisté také proto, že v naprosto demokratickém prostředí (chce to někdo popírat?) přišly do svobodných voleb s politickými programy, které zaujaly. A měly dostatečný počet kandidátů a podporovatelů z řad lidu, kteří ty programy propagovali. To nebyly jen noviny LN a MF Dnes, které to propagovaly (pokud vůbec), to snad nikdo netvrdí. Zato ty druhé, dosavadní strany to v zásadě nezvládly, něco chybělo k tomu, aby se dostatečně prosadily. Nejvíce frapantní to bylo u dosavadní vládnoucí strany ČSSD, která dopadla velmi špatně, a proč asi!? Na základě politologických typologií (a eventuálně dokonce nařčení z údajné demagogie, použité v průběhu volební kampaně) tohle všechno nelze vysvětlit, leda zastřít příčiny neúspěchu jedněch a úspěchu druhých. Nikdy jsem nepopíral, že Babiš šel do politiky jako podnikatel s dosti značnými finančními rezervami, ale popírám, že by prosazoval jen a jen svoje zájmy. Jak to chceme dokázat? K tomu otázka: Kdo z nás četl tu jeho předvolební brožuru? Já ji tady mám, a dokonce jsem snědl i jeden jeho proslulý koblih. No a co? Ty koblihy nebyly pro výsledek voleb rozhodující. Dnes je Babiš designovaným či jmenovaným premiérem, a od 13. prosince 2017 bude úřadujícím premiérem, také kvůli velké podpoře prezidenta Zemana (zvoleného lidem), který má pro tyto svoje politické kroky oporu v ústavě. Zeman podle všeho nehodnotí Babiše jako pouhého podnikatele, nýbrž jako schopného politika, který bude - jak Zeman doufá - provádět dobrou vnitřní a zahraniční politiku. Obojí, a tu zahraniční tak dlouho, pokud bude premiérem a dokud nebudou prosazeny a proklamovány Spojené státy evropské místo dosavadní Evropské unie (EU). To nyní najednou zčista jasna požaduje předseda německé sociální demokracie (SPD) Martin Schulz. V takovém nadobro federalizovaném, prakticky jednotném státě, by byla téměř veškerá dosavadní zahraniční politika členských států EU centralizována do Bruselu a byla by doménou příslušného funkcionáře resp. funkcionářky, který by podle všeho pocházel z některého západoevropského státu (v současnosti je to pověřenkyně z Itálie, Federica Mogherini). Ono je to stejně tak, že velmi mnoho rozhodnutí v oblasti zahraničních vztahů směrem mimo EU je už tak jako tak centralizováno do Bruselu, a tam mají rozhodující vliv velké státy jako Německo, Francie a Itálie. --Zbrnajsem (diskuse) 8. 12. 2017, 12:41 (CET)
Další věcná námitka: Je zde odvolávka na britský týdeník The Economist, ale to co oni napsali, není citováno přímo, nýbrž ze zdroje č. 4. (The Economist ... Babiše v roce 2013 označil za „českého Berlusconiho“.(ref name="Bureš"/)) Takhle by to nemělo být. I když je pravda, že se o Babišovi takto píše. --Zbrnajsem (diskuse) 8. 12. 2017, 13:14 (CET)
Ještě citát z článku: Pro tento model politické strany není důležité ideologické vyhranění. Jedná se o strany, které své postoje přizpůsobují aktuálním náladám veřejnosti. Voliče vnímá spíše jako povrchní konzumenty, než lidi vyznávající určité ideologie či hodnoty. (K tomu reference č. 2.) Tohle je velmi problematické! Ideologické vyhranění ANO 2011 před volbami mělo (viz mj. Babišova brožura). A navíc, podle této téze je 40-50 % českých voličů možno označit za pouhé konzumenty, kteří nemají vůbec žádné ideové hodnoty, v politice se ani trochu nevyznají a naletí se vším všudy na populisty z ANO 2011 a SPD, ať jim říkají cokoliv!? „Strany, které své postoje přizpůsobují aktuálním náladám veřejnosti.“ Tohle ale, kolegové, dělají téměř vždy prakticky všechny politické strany hlavně před volbami, naslibují bůhví co. A postupují tak opravdu mnozí politikové v parlamentních (zastupitelských) demokraciích, kteří chtějí mít úspěch. Takový styl politiky je mnoha pozorovateli přisuzován např. i německé kancléřce. Takže s takovými argumenty či vývody ohledně ANO 2011 jako „velkou pravdou“ nemohu souhlasit. Je to velmi povrchní analýza, co předvedli ti politologové, která vůbec neobstojí. --Zbrnajsem (diskuse) 8. 12. 2017, 13:54 (CET)
Ale jak jsem napsal, prozatím se nebudu pouštět do úprav tohoto článku. Kdyby se kolega Pavel Krupička, kterému neupírám dobrý úmysl a dobrou snahu, rozhodl článek sám dál upravovat, tak jsem ochoten ke konzultacím tady na diskusi. --Zbrnajsem (diskuse) 8. 12. 2017, 15:10 (CET)