Diskuse:Rovná (národní přírodní památka)

Článek týdne

Tento článek byl v 32. týdnu 2014 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

wpk:T

několik drobných připomínek od laika

• úvod, druhý odstavec, první věta - "Optimální dobou k návštěvě památky je jaro, .... " není to tak trochu WP:VV?

V tomto případě nesouhlasím. Vzhledem k tomu, že předmětem ochrany je hořec jarní kvetoucí na jaře, je logické, že optimální dobou k návštěvě lokality je právě jaro, jelikož umožňuje spatřit jeho květ. Což ostatně říká druhá část té věty, která to rozvádí.

• úvod, druhý odstavec, poslední věta - "Historický výskyt ..." - nějaký zdroj by nebyl?

Tak jsem dohledával, jak se to vlastně do článku dostalo. Původně jsem si myslel, že jsem to tam vložil já a jen zapomněl dát zdroj, tak jsem to tady dost googlil, ale našel jsem, že to tam vložil anonym bez zdroje. Bohužel se mi nepodařilo najít zdroj, který by to přesně popisoval, takže jsem udělal kompilát z jiných zdrojů, co jsem našel a sekci přeupravil.

• ref name="veda" - nejsou použité stránkové odkazy - odkazovaná publikace má 73 stránek, (lim dohledatelnost -> 0)

Doplněno.

• sekce "Historie" - 4x slovo "nicméně"; je tam opravdu vždy nutné?

Vymýceno.

• sekce "Historie", druhý odstavec, poslední věta - "Vlivem snížení jedinců v populaci, což má za následek oslabení geofondu, ..." opravdu geofond? neměl by to být spíše genofond?

Opraveno. Díky, profesionální deformace...

• sekce "Flóra" - sjednotit psaní refů za a před čárkami

Sjednoceno.

• sekce "Flóra", poslední věta - "... se již nepodařilo ověřit a výskyt s největší pravděpodobností na lokalitě zaniknul." - kdo ověřoval?

Viz výše.

• sekce "Ochrana", první odst., první věta - opět "geofond"?

Viz výše.--Chmee2 16. 10. 2011, 07:59 (UTC)

toliko vše. --technyck 15. 10. 2011, 21:12 (UTC).

Moc díky! --Chmee2 16. 10. 2011, 07:59 (UTC)

Terminus technicus

Ahoj Chmee2, výborná práce a ohledně těch ohrad s hořci bych to nominoval klidně i do Víte že... Jen prosím pěkně nerozumím termínu "fluviálními nivními hlínami". Je to terminus technicus (takže dát jako link?), nebo opsat lidsky do závorky, o co jde. Jinak jsem nic zásadního, proč by to nemohl být DČ, nenašel. Ještě jednou díky. --Krvesaj 17. 10. 2011, 17:48 (UTC)

Ahoj, vyřešil jsem to linkem na nivu a vložením poznámek, viz editace. S pozdravem --Chmee2 17. 10. 2011, 22:24 (UTC)

WP:Q II

Hlavně upravit sloh, přeformulovat věty, rozdělit je do jednodušších:

• v okrese Strakonice chráněná - a jinde ne?

fixnuto

• které má na starost správa CHKO Blanský les od roku 2004 - slovosled

přehozeno

• je dostupná po polní cestě vedoucí po hrázi rybníku a stočení směrem na sever.

zjednodušeno

• a to

smazáno

• nebylo by lepší ty ostřice (a spol.) propojit do ostřice 1, 2 a 3 místo ostřice 1, ostřice 2 a ostřice 3?

zkusil sem, můžeš posoudit. Mne se více líbí rozepsaná verze

Já nevím, jaký je standard, ale myslím, že většina lidí takovýhle blok textu prostě přeskočí. Myslel jsem, že by se to takhle mohlo trochu zmenšit.

Přepracoval jsem krapet ten úvod, už se tolik neduplikuje a je kratší. Zdá se ti to vhodnější?

Jo, takhle to je lepší.

• mezofilní nalezeno, co je ale mezohydrofilní? není pak mezofilní až mezohydrofilní pleonasmem?

Chápu to tak, že toto slovo definuje středně vhlkou louku. Je to slovo pocházející ze zdroje, tudíž asi není na nás, abychom jako encyklopedii kritizovaly použitá slova ve zdroji.

Podle Mezofil to chápu tak, že mezofilní až mezohydrofilní znamená má-rád-střední-hodnoty-něčeho až má-rád-střední-hodnoty-vlhkosti. Něco jako žije tam mnoho savců, od kopytníků po jeleny. Proto mi to přišlo divné. Ano, ve zdroji to je, ale…

Volil bych zatím odkaz na hydrofil s vidinou, že až někdo toto heslo založí, tak to bude nejlepší forma vysvětlení.

Teď už je jasné, co to je, a ten odkaz jako vysvětlení i stačí. Stále však zůstává ta podivná formulace, poměřování dvou navzájem podřazených věcí. Jak jsem říkal, od kopytníků po jeleny.

• se již nepodařilo ověřit = najít zdroj na netu/při nějakém sčítání kytek?

Zdroj tam byl, posunul jsem na konec věty od konkrétních druhů.

• příliš mnoho směrů, hodil by se nákres či letecká fotka oblasti s popisem

Jde o část Lokalita.

• zdroje pro 2,1583 ha a 20. března 1972?

Jako všechny infoboxy, AOPK ČR. Je to popsáno k nápovědě jak číst infobox, aby se nemusel do každého infoboxu vkládat zdroj. Doplnil jsem do textu.

V infoboxu OK, v textu to ale bez zdroje mate. Díky. Jen by mne zajímalo, kolik lidí tu nápovědu o zdrojích najde.

• Na severu je ohraničena potokem - ten teče do toho rybníku? nemá jméno?

Z map, co vlastním, se jméno zjistit nedá.

A teče? Jde o to, že se zmíní rybník, pak potok a nevím, jestli je mezi nimi nějaká souvislost nebo to je jen nějaký potok co teče někam. Např. Na severu je ohraničena Hradeckým potokem, který odvádí vodu z Rovenského rybníka / se nedaleko vlévá do Vltavy apod. zní líp než Na severu je potok.

Jasné, dopsal jsem, že vtéká do Rovenského rybníka.

• dle pamětníka… - vyhrává soutěž o Nejvtipnější větu roku

Zdroje to říkají jasně...

Myslel jsem to tak, jestli by se nehodilo přidat jeho jméno.

Nejsem přesvědčen, že je encyklopedicky významný a věřím, že to bude svádět lidi na něho dělat odkaz.

• Dle vyjádření pamětníka a místního botanika - druhé místo, je to ten samý pamětník nebo jich tam mají více?

je to ten samý, nicméně je to opět podepřeno zdrojem, který se na jeho svědectví odvolává.

Dobře, pamětník je ten samý jako předtím, ale věta v tomhle stavu mluví o dvou lidech (pamětník, botanik). Je to matoucí. Navíc, když je botanik, nezaslouží si vlastní článek?

Sjednotil jsem to a v obou případech je nyní "místního botanika", pamětník tedy vypadl ze hry :)

Jo, takhle by mohl být problém pamětník vyřešen.

• ''k neplánovanému masivnímu pohnojení louky i přes opakovaný zákaz místním zemědělcem z JZD umělými hnojivyText kurzívou - místní zemědělec vydal zákaz nebo to pohnojil?

upraven slovosled

• s jejich soustavnou snahou o záchranu druhu - oni se nesnažili(y), to my

opravano

„Opraveno“ něco jiného, navíc z dobrého na špatné. Oprava opravena, problém snad taky.

Super.

• což vedlo k postupnému nárůstu jedinců hořce

upravil jsem, nicméně nechápu z příspěvku, co se mělo opravit.

No nerostli jedinci, ale jejich počet, ne? Navíc to znělo tak právnicky…

Takže OK?

OK.

• Od roku 1999 až do roku 2002 probíhala v oblasti památky pastva koní, jelikož se jí po roce 2002 již nepodařilo zajistit - neboli kdyby se ji podařilo po roce 2002 zajistit, neprobíhala by 1999 až 2002, zajímavé

? asi chápeme tu větu každý jinak. Nicméně přepsal jsem jí.

„A, jelikož B“ odpovídá „A, protože B“. Čili „probíhala“, protože „se nepodařilo zajistit“. Tys to asi myslel „Od roku 1999 probíhala… To však pouze do roku 2002, jelikož pak se nepodařilo zajistit…“. To by šlo.

• další dvě lokality horské formy - tohle je lokalita nížinné formy, takže ty dvě nejsou další

smazáno další

• co jsou zač hybridní topoly?

zdroj to nerozvádí, pouze to uvádí takto. Chápu to, že se jedná o vzniklého smíšence topolů, případně o druh topolů, který zkřížil člověk. Obě dvě vysvětlení jsou ale má spekulace.

• proč se výpis flóry opakuje?

Protože jednou je v části úvod, ve kterém se má shrnout to nejdůležitější z celého článku a podruhé tvoří svojí sekci. Je to stejný postup jako u všech NČ, DČ, kde se chce, aby čtenář mohl přečíst pouze úvod a nemusel do celého článku, pokud ho to nezaujme.

To jo, ale nejsem si jist, kolik čtenářů opravdu přečte ten blok květin. Zvlášť by byl problém, kdyby se v úvodu a v textu ty bloky lišily, přečetl/přeskočil jednou, teď přeskočí (zas).

Úvod jsem promazal.

Super.

• z důvodu nepřítomnosti zvěře v přilehlé obci - nedostavila se?

doplněno slovo chov

• rozepsat 2 až 3 krát

jestli jsi myslel 2 krát až 3 krát, tak jsem to udělal, pokud jsi to myslel jinak, tak jsem to nepochopil.

Myslel jsem dvakrát až třikrát. Přijde mi to jako stejný problém jako 5ti a 10. místo pěti a desátý. Neřeknu 647. a 647 krát, ale u takhle malých čísel je to PMSN (= IMHO) lepší rozepsat (u 647mi ale něco řeknu vždy). Navíc, nemá to být 2krát a 3krát, když už?

Rozepsáno.

O kus dál to bylo ještě jednou. Opraveno.

• co je vypažná sonda?

Moje blbost a profesionální deformace. Chtěl jsem napsat vrtaných, jak uvádí zdroj, nicméně jsem myšlenku neudržel. Jinak pažení je, když kopeš jámu a dáváš si tam vzpěry, aby ti nesjely do sebe svahy.

Ano, tak dobré tyhle sondy asi nejsou.

• ona i ta Přístupová cesta k památce od obce Rovná v zimě zní trochu divně, Rovná v Zimě není

opraveno

• proč má chemismu půdy vlastní odkaz? nestačí [[chemické složení]] [[půda|půdy]]?

protože to je odborný termín z pedologie, viz například anglickou Wikipedii. Rozhodně bychom neměli jít cestou nahrazování odborných termínů, které u nás mají mít články, slepeninami, které nejsou přesné.

• Historie by bodla i graficky

Takže zdroje poměrně dobré, rozsah dostačující. Sloh zmatený, místy to působí jako právnický text. Části textu jsou v článku několikrát opakovány (flóra, topoly, ohrady), což taky čitelnost nevylepší. Potřeba vysvětlit/přidat odkazy na technické výrazy. Dobré by bylo i převedení některých z nich na obecnější výrazy (chemismus, autochtonní druh). Celkově text působí jako že toho chce hodně říct co nejkratším textem, to ale není ta nejlepší cesta. --28. 10. 2011, 22:37 (UTC), Utar P.S.: A literatura přes citační šablony.

Doplněno.

S pozdravem a díky --Chmee2 29. 10. 2011, 07:21 (UTC)

• V roce 1997 … které v následujícím roce uhynuly. Následující rok se v lokalitě objevili - objevili se 1998 nebo 1999?

Reakce doplněny --29. 10. 2011, 09:42 (UTC), Utar

Dohledáno, dopsáno na 1999. Jinak ve zdroji to bylo tak nešikovně, jak jsme to měli zde. Současně jsem se pokusil věty více rozdělit, přepsat a celkově upravit. Snad k lepšímu. --Chmee2 29. 10. 2011, 14:28 (UTC)

• zarostlý remízek - on holý remízek není remízek

Pravdu díš, smazáno. Chmee2 30. 10. 2011, 18:24 (UTC)

• v Lokalitě není nic o západní straně louky

Díky za echo, popletl jsem světové strany. Opraveno a dopsáno, že na východě je rybník.--Chmee2 30. 10. 2011, 18:24 (UTC)

• lehkou mechanizací pro sečení trávy se myslí ruční sekačka pojezdová/strunová? a to ruční sečení dříve bylo srpem?

Ani jedno netuším a pokud jsem dobře četl zdroje, tak ani jedno není definováno. Nicméně, je to pro článek podstatné? Mne to přijde jako nepodstatná informace.--Chmee2 30. 10. 2011, 18:24 (UTC)

Pro článek to asi nijak moc zajímavé není, jen jsem si to pokoušel představit. Sekali to ručně a hořec prospíval. Teď je naplánována lehká mechanizace, tak estli nepřijedú ňáké ty kombajny, že. To by se mu nemuselo líbit. --30. 10. 2011, 20:59 (UTC), Utar

• nacházejí <-> nachází - Já to změnil na nacházejí, ty zase zpátky. Podle ÚpJČ jsou obě formy rovnocenné, jen v případě nevyjádřeného podmětu se doporučuje ta delší varianta. V textu jsou ale nyní obě, doporučuji sjednotit.

OK. Díky za osvětu. Já nebýt dobré čeština! :) --Chmee2 30. 10. 2011, 18:24 (UTC)

Blížíme se. --29. 10. 2011, 15:54 (UTC), Utar

nepravdivá informace

Je problém s větou: Hořec jarní byl dříve hojně rozšířen na celém území Česka a to na přibližně 60 lokalitách, ale do současnosti (k roku 2011) se zachovaly poslední tři lokality. To není pravda. V rámci celé ČR se hořec jarní v minulosti nevyskytoval zdaleka všude a nebyl nikdy hojnou rostlinou nebo nanejvýš lokálně. Relativně hojný byl v minulosti jen na území mezi Vltavou, Brdy a Českým Krumlovem, jinde jen ojedinělé lokality a na většině území Čech a Moravy nikdy nerostl.--Don Pedro 2. 1. 2012, 09:35 (UTC)

Ahoj, díky za připomínku. Heslo jsem upravil. Pokud bys našel nějaký zdroj na ten areál rozšíření (Vltava, Brdy, Český Krumlov), rád bych to tam se zdrojem dopsal. Pokud to je bez zdroje, radši bych to nechal takto. S pozdravem --Chmee2 2. 1. 2012, 09:40 (UTC)

Jasně že zdroj je, to jsem opsal z Kubáta 2001, ještě se mrknu, jak to je psané v Květeně ČR

Cituji: Dříve převážně v mezofytiku jižních a středních Čech, souvislý výskyt od oblasti mezi Vltavou a Brdy po Krumlovsko, jinde izolovaně a zřídka, výjimečně v termofytiku a oreofytiku (Šumava, Karlovarsko, Džbán, Velký Vřešťov, Žďár nad Sázavou, širší Hrubý Jeseník, zde dříve často, dávné historické lokality i odjinud. Rozšíření v Čechách má dealpínský charakter a představuje severn hranici rozšíření druhu. Ústup druhu započal již na přelomu 19. a 20. století. Z našeho území bylo známo cca 60 lokalit, dnes je druh na pokraji vyhynutí. Dnes jen Rovná u Strakovic a vrcholové partie Hrubého Jeseníku, Skalské rašeliniště u Rýmařova, naposled 1996. konec citace. Pak tam je výčet lokalit. Stručně to je tak, že na Moravě kromě Jeseníků a okolí nebyl ani v minulosti a v Čecháh chběl hlavně v severní polovině.