Diskuse:Rosnatka královská

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 6 lety od uživatele OJJ v tématu „Díky“
ikona
Z hesla Rosnatka královská byla v období od 18. do 24. prosince 2017 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:
„Víte, že … rosnatka královská patří mezi nejstarší žijící druhy ve svém rodu?“
ikona
Článek týdne
Tento článek byl v 13. týdnu 2018 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

WPQ[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 6 lety50 komentářů4 lidé v diskusi

Gumideck[editovat zdroj]

Cesta z hrobky na denní světlo mi trvala poněkud déle, nestihl jsem tedy předrecenzní připomínky. Tu máš tedy první recenzi:

Laickým pohledem je článek klasicky OJJovský, tedy pěkně zpracovaný, čtivý, zajímavý, řekl bych až napínavý :-) Přestože tentokrát přibylo vědeckých termínů, je to srozumitelné a proklikatelné. Pěkný večer. Gumideck (diskuse) 30. 9. 2017, 19:43 (CEST)Odpovědět

@Gumideck: Díky, teď jdu na TV, pak na další recenze. --OJJ, Diskuse 7. 10. 2017, 10:26 (CEST)Odpovědět

Vojtěch Zavadil[editovat zdroj]

Mám k článku spíš drobné připomínky:

Úplné drobnosti jsem opravil přímo v článku, nezdá se mi ještě IUCN Red List (ve verzi z roku 1997 je druh uveden), nepřítomnost circinátní vernace (na fotkách je zřetelně vidět) a formulace v odst. Evoluce, teď ale na to nemám čas. S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 1. 10. 2017, 23:39 (CEST)Odpovědět

V orig. článku na enwiki je formulace "... lack of circinate vernation in scape growth", což znamená že chybí circinátní vernace při vývoji květenství, nikoliv listů. O listech se tam naopak píše toto: "The leaves lack petioles and stipules, emerging by circinate vernation (uncurling) and tapering to a filiform point." To znamená dle mého mínění že listy circinátní vernaci mají. Podívám se na to ještě doma do originálního popisu rostliny. Vojtěch Zavadil (diskuse) 4. 10. 2017, 08:00 (CEST)Odpovědět
Co se týče těch květních stvolů, opravdu to tak vypadá. Příslušnou pasáž anglického článku bych přeložil jako: „květní stvoly vyrůstají zpříma, nedochází u nich k postupnému zvedání a napřimování (= circinální vernace) jako u ostatních druhů rodu Drosera s výjimkou D. arcturi“. Například o rosnatce okrouhlolisté jsem myslím četl, že květenství se odvíjí/rozvíjí postupně a kvete vždy jen jeden květ. --Vachovec1 (diskuse) 4. 10. 2017, 16:08 (CEST)Odpovědět
Vernace je dle definice způsob uspořádání listu (či jiného rostlinného orgánu) v pupenu před jeho rozvitím a se způsobem nakvétání souvisí jen nepřímo. U většiny rosnatek se při puknutí pupenu objevuje spirálka stvolu, která se postupně rozvíjí (odvíjí) a dorůstá, až na jejím konci začne postupně nakvétat vlastní květenství. U D. regia si mladý stvol představuji jako "jazýček" přímo vyrůstající z pupenu, který se postupně prodlužuje a vyvíjí se v přímý stvol. Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 10. 2017, 08:33 (CEST)Odpovědět
Osobně bych v sekci Popis a Evoluce zvolil raději celkové přeformulování než přímý překlad, ale to nechám na autorovi. Některé věty by získaly jasnější smysl. Např. hovořit o 2 starých vývojových větvích (D. regia, D. arcturi) jako o blízce příbuzných druzích je trochu nonsens, byť je to tak částečně uvedeno i v originálním článku. Stačí si představit, že by se jejich vývojová linie v průběhu evoluce rozkošatěla podobně jako u zbývajících rosnatek. Pak by nikoho hovořit o blízké příbuznosti ani nenapadlo. Lépe je tedy hovořit o sesterských liniích či sesterských vývojových větvích než o blízké příbuznosti druhů, jestli je to takto srozumitelné. Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 10. 2017, 08:33 (CEST)Odpovědět
Dobrý popis rostliny je zde. Je tam m.j. přímo uvedeno, že listy circinátní vernaci mají. Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 10. 2017, 10:22 (CEST)Odpovědět
    • VyřešenoVyřešeno Ano, je tam ta vernace. Evoluci jsem přeformuloval na vývojové linie.

Vachovec1[editovat zdroj]

Opět velmi zajímavý článek.

  • Kladogram: narovnej si přesměrování (jelikož jde o monotypické taxony, nelze očekávat vznik článku) a do nadpisu doplň minimálně rok publikace příslušné studie, ideálně i autora/autory.
  • Rosnatka královská byla považována za nejstarší ze všech existujících rosnatek… – Při takovéto formulaci se musím ptát: kým?
  • …které mohou vést ke vzniku lapacích listů. – Míněno v budoucnu, tj. že příslušný vývoj právě probíhá?
  • Může zde propuknout mráz. – Úsměvná formulace, jak zmiňuje i VZ nade mnou.
  • Půda v oblasti (nižší nadmořská výška), ve které se rosnatka Drosera regia vyskytuje, je charakterizována jako trvale vlhká a tvořená převážně štěrkem. Rosnatka královská roste hlavně v písčitých půdách složených z rašeliny a kvarcitu (často je také pokrývá štěrk). – Takže: 1) dost dobře nechápu přítomnost první závorky (zmiňující nadmořskou výšku), 2) štěrk je zmiňován opakovaně a přijde mi, že obě zmínky jsou poněkud v rozporu
  • V její blízkosti rostou jiné druhy rostlin, například traviny a ostřice − zaznamenány byly například druhy z rodu Leucadendron a čeledí šáchorovité (Cyperaceae), kosatcovité (Iridaceae) a lanovcovité (Restionaceae). – Vyžaduje úpravu. Současná podoba vyznívá ve smyslu, že tam rostou traviny a ostřice a za pomlčkou mají být jejich příklady. To pochopitelně není pravda. Ostřice jsou pouze rodem ze zmíněné čeledi šáchorovitých, kosatce a Leucadendron jsou pak úplně něco jiného než "trávy".
  • V oblasti by měl žít hmyz, kterým se rostlina přiživuje, také by zde měly propukat pravidelné požáry. jež pravidelně ničí vegetaci okolo rosnatkyně vy[ – 1) konec nedává smysl (zmiňuje už výše kolega Gumideck), 2) „měl žít“ či „měly propukat“ rozhodně není vhodná formulace. Nějaký hmyz tam rozhodně žít musí. Stopy po požárech tam buď byly nalezeny nebo nebyly.
  • Pokud se těchto lepivých orgánů dotkne kořist, rostlina reaguje tím, že se kolem ní začnou tentakule i samotné listy ohýbat, samotný list se přitom může i několikrát stočit. – Opakování samotné/samotný.
  • Způsob trávení kořisti?
  • Vegetační klid končí v půlce července a vegetační sezóna trvá od října do dubna. – Co? Vegetační klid se střídá s vegetační sezónou, mezi tím nic není. Viz vegetační doba.
  • Produkce dřevitých oddenků… – Přidat odkaz na oddenek.
  • Produkce dřevitých oddenků je jedna z neobvyklých vlastností rostliny, společná pouze pro ni a rosnatku D. arcturi. – Společná v rámci čeho? Rodu? Čeledi?
  • Na rozdíl od ostatních rosnatek z rodu se nevyvíjejí circinátní vernací a od rodu se odlišují i dalšími znaky, výjimkou je pak D. arcturi. – Ta circinátní vernace se (pokud se nepletu) týká listů, tady ale popisuješ květní stvoly.
  • Stvoly tvoří dva výhonky… – Když se podívám na obrázek kvetoucí rostliny třeba zde, tak je tam vidět rozvětvené květenství (nerozpoznám ale konkrétně jaké: může to být "dvojitý vijan" nebo také jednoduchá lata). Ostatní rosnatky mají myslím květy v jednoduchém vijanu.
  • Počet okvětních lístků? Květní trubka? Květní obal/kalich? Délka okvětního lístku je počítána od báze? Jaký je potom průměr květu? Semeník je spodní či svrchní?
    • Tipy/rady: květy jsou pětičetné, semeník je svrchní.
    • Tipy/rady: podle tohoto mají květy necelé 4 cm v průměru. Vedle toho také zmiňují, že květní stvoly jsou vysoké až 2 stopy (60 cm).
    • Tipy/rady: Podle tohoto obrázku či obrázku zde vpravo je vidět, že kališní lístky jsou porostlé drobnými tentakulemi, počet lze z obrázků těžko odhadnout.
  • Plod?
  • a blíží se spíše paryotyou – Podtrženému slovu nerozumím. Překlep? Přeložit?
  • Botanik Fernando Rivadavia navrhl, že základní počet chromozomů pro tento rod byl 20. – Základní počet chromozomů?
  • Podobně vypadala i lokalita v nižší nadmořské výšce… – Jak/proč podobně?
  • Někteří autoři (Barthlott, W., Porembski, S., Seine, R. a Theisen) ji dokonce považují za ohroženou vyhynutím. – Jestli toto tvrzení vychází z odkazované publikace Barthlott a kol., tak by možná bylo lepší napsat Někteří botanikové (Barthlott a kol.) jí…
  • Teploty by měly být spíše nižší. – Nižší je široký pojem.

--Vachovec1 (diskuse) 3. 10. 2017, 21:38 (CEST)Odpovědět

Díky[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 6 lety2 komentáře1 člověk v diskusi

@Gumideck, Vojtěch Zavadil, Vachovec1: Všem za recenze. Podívat se bohužel tento týden nemůžu, nejdříve v pátek. --OJJ, Diskuse 4. 10. 2017, 08:37 (CEST)Odpovědět

@Gumideck, Vojtěch Zavadil, Vachovec1: Zatím hotovo, ještě zkusím trochu podoplňovat. --OJJ, Diskuse 19. 10. 2017, 17:24 (CEST)Odpovědět
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Rosnatka_královská&oldid=15967041“