Diskuse:Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství

Článek týdne

Tento článek byl v 49. týdnu 2015 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

• Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství začala v březnu 1848 povstáním ve Vídni a Uhrách a donutila zprvu císaře Ferdinanda I. k vážným ústupkům. - dopsal bych hnedka, komu musel ustoupit a třema slovama říct, jaké to ustupky byly, at nenutíme čtenáře všechno přečíst proto, aby měl základní informaci hnedka na stole

Úvod přepracován. --Daniel Baránek 24. 9. 2009, 07:42 (UTC)

• Snaha rakouské vlády potlačit také revoluci v Uhrách vyvolala v říjnu třetí vídeňskou revoluci, ta však byla tentokrát potlačena Windischgrätzem. - osobně to pan Windischgrätz zvládl? A nebo se opět spíš použilo vojsko? :)

Formulaci jsem změnil, ačkoli si myslím, že to vůbec nebylo nutné. Taky se běžně říká, že "Karel IV. postavil Karlův most" a nikdo si nemyslí, že jej stavěl osobně. --Daniel Baránek 24. 9. 2009, 07:42 (UTC)

• celkově bych doporučil si více pohrát s úvodem, vymazlit ho. (např. v dalších dvou větách je dvakrát hnedka po sobě nakonec). Prodloužil bych ho do více shrnujícího obsahu (po přečtení úvodu mi má bejt jasné uplně všechno abych pak nemusel dále číst, to je pak ideální).

Snad je to teď OK. --Daniel Baránek 24. 9. 2009, 07:42 (UTC)

• Roku 1851 císař ústavu odvolal, čímž začala téměř desetiletá éra neoabsolutismu, nicméně výdobytky revoluce v podobě zrušení poddanství a zřízení obecní samosprávy zůstaly zachovány. - jaké výdobytky?

  "...nicméně výdobytky... v podobě zrušení poddanství..." > výdobytky = zrušení poddanství & zřízení obecní samosprávy. Nechápu, co je na tom nejasného. --Daniel Baránek 21. 9. 2009, 21:49 (UTC)

• Další pramen nespokojenosti představoval feudální systém. Napětí mezi poddanými a vrchností se navíc v polovině kvůli neúrodě a hladomoru zvýšilo - v polovině čeho?

  Doplněno. --Daniel Baránek 21. 9. 2009, 21:49 (UTC)

• Tyto ústupky sice vídeňské povstalce uklidnily, zároveň však také povzbudily uherskou opozici, kterou vedl Lajos Kossuth a která rovněž zaslala své požadavky do Vídně.[8] - napsal bych, co byly jejich požadavky

  Požadavky jsou rozvedeny o dva odstavce níže. Pro lepší návaznost jsem proto tyto dva odstavce seskupil. --Daniel Baránek 24. 9. 2009, 07:42 (UTC)

S pozdravem --Chmee2 5. 9. 2009, 10:25 (UTC)

Díky za podnětné připomínky, konečně se toho někdo chopil :) Momentálně jsem dosti zaneprázdněn přípravou na postupové zkoušky, ale jakmile je za týden a půl (snad) udělám, hned se do vylepšování pustím. Zatím si píšu do úkolníčku :) --Daniel Baránek 5. 9. 2009, 10:41 (UTC)

Taky bych ještě víc rozvedl zejména v úvodu kontext (celoevropské revoluční hnutí 1848, Francie, Německo...). V článku mi chybí větší zmínka o dění v severní Itálii, která byla rakouská. Možná by se dalo vzít inspiraci z německého paralelního článku. Jinak hezké.--Ioannes Pragensis 18. 9. 2009, 08:59 (UTC)

Inspiraci z německého článku si raději brát nebudu, protože tamní kapitola o Itálii není ani tak o Lombardsko-benátském království, jako spíše o Itálii celkově, což jistě není cílem tohoto článku. Nicméně o malé rozšíření jsem se pokusil. --Daniel Baránek 24. 9. 2009, 07:42 (UTC)

Jestli mohu se svou troškou do mlýna. Myslím, že literatura by mohla být v šablonách, když jsou v šablonách i reference. K literatuře mám ještě jednu výhradu. Nemyslím si, že je zcela šťastné, když literatura použitá v "referencích" je zcela odlišná od literatury v "literatuře". Navíc celkově soupis literatury na mne působí dojmem, že je pouze "opsán" z anglické a německé wikipedie. Jinak si myslím, že článek je pěkný.--Saltzmann 23. 9. 2009, 22:09 (UTC)

Ano, ten soupis literatury se mi taky nelíbí. BobM jej tam skutečně dodal z en a de wiki. Pokud to nikomu nebude vadit, promažu jej. --Daniel Baránek 23. 9. 2009, 22:29 (UTC)

Já s tím problém mít nebudu. ;-) Možná by neškodilo i trochu víc referencí. Článek je ještě v recenzi nebo jste jej už stahnul? Do literatury mne napadá ještě Štaif: Obezřetná elita a nově i Efmertová-Savický: České země v letech 1848-1918, I. díl. Od březnové revoluce do požáru Národního divadla. Ale ani jedno jsem neměl v ruce, tak nevím, kolik tam toho k létům 1848-1849 je. --Saltzmann 23. 9. 2009, 22:39 (UTC)

No teď jsem se díval do obsahu, tak v Efmertové-Savický je toho zdá se dost a to nejenom k českým zemím, ale k celému Rakousku.--Saltzmann 23. 9. 2009, 22:41 (UTC)

Literaturu nedostupnou v ČR jsem smazal. --Daniel Baránek 24. 9. 2009, 07:42 (UTC)

Reference

Hele, nechci moc buzerovat, ale nešlo by v případě, že ten článek bude někdy v budoucnu do NČ, udělat ty refy podrobněji? Ono teď je to v zásadě fuk a ty refy splňují úroveň na DČ, ale pokud odkazuješ na text v rozsahu 10 stránek v knížce, tak by to v budoucnu možná bylo potřeba zpřesnit. Uznávám, že takhle se ten ref váže k celému odstavci a dodělávat každou referenci by byla pořádná pakárna ;-) Případně s tim rád pomůžu :-) --Mozzan 24. 9. 2009, 18:42 (UTC)

Hmm.. asi takhle: refovat každou větu zvlášť považuju osobně za blbost a pokud to není nutné, tak to odmítám dělat. Ten rozsah deseti stránek vzniká jednoduše tak, že obsah kapitoly (popř. nějakého úseku knihy) prostě shrnu do tohoto odstavce. Ano, mohl bych k jednotlivým elementům najít přesně stránky, ale nevidím důvod, proč to dělat. Pokud bude mít někdo zájem a bude se na základě onoho zdroje chtít dozvědět více, stejnak nebude číst jenom tu jednu stránku, ale přečte si celý ten úsek.

Dneska jsem třeba trochu upravoval Dějiny koncernu Baťa. Když jsem viděl, že tam je zdrojovaná každá věta stylem "Věta 1.<ref>str. 55</ref> Věta 2.<ref>str. 56</ref>", tak jsem jenom nevěřícně kroutil hlavou, kam až to může zajít. Zdrojujme, jak nejlépe umíme, ale všeho s mírou... --Daniel Baránek 24. 9. 2009, 18:55 (UTC)

Jo, co se týče odkazů na obsah knih, to je rozumný a nevidim důvod proč ne. Ani nevadí, když to bude já nevim v půlce referencí (Dějiny Tibetu) nebo když to bude rozsah tak 6 nebo 7 stran. Jenom mi přišlo, že udělat téměř všechny refy tímhle způsobem je moc a že by si některá ta tvrzení bližší ozdrojování zasloužily. Prostě to jenom doladit k dokonalosti. :-) Jsem hold puntíčkář, nooo. O:-) Hele, já to lámat přes koleno nebudu, ten článek je dobře napsanej a refy jsou tak trochu třešnička na dortu při cestě na NČ. A já si hold prostě nechám svůj blbej styl refování ;-) :-) --Mozzan 24. 9. 2009, 20:16 (UTC)

OK. Já si zas nechám ten svůj nedokonalý ;) --Daniel Baránek 24. 9. 2009, 20:22 (UTC)

Alexander Bach

že byl Alexander Bach jedním z vůdců revoluce je holý nesmysl!!! --109.108.101.164 26. 5. 2010, 17:53 (UTC)

Ehm, není - viz Veber a kol., Dějiny Rakouska (2002), strana 406 - post ministerstva spravedlnosti obsadil exponent březnové revoluce JUDr. Alexander Bach. Jestli chcete, během příštího týdne můžu získat další zdroje. --Mozzan 26. 5. 2010, 18:07 (UTC)

Pardon, to jsem opravdu netušil. Děkuji za vysvětlení... --Elm 26. 5. 2010, 18:38 (UTC)