Diskuse:Pravidla českého pravopisu

Nevím, co tady kdo vidí jako POV, ale pokud něco, tak to mohl změnit. Článek je skoro pahýl, tak to snad není tak obtížné. -- Vít Zvánovec 07:03, 8. 10. 2004 (UTC)

Nešlo by ještě doplnit?

Nešlo by to ještě doplnit o změnu pravopisu v 19. století, kdy se místo "w" začalo psát "v", "g" -> "j", "j"->"í" atd.? Já pouze vím, že něco takového bylo, ale kdy přesně a z jakých pohnutek... (zřejmě to byl mnohem věší zásah, než Pravidla z roku 1957 či 1993) Když jsem si listoval Vavákovou kronikou, tak tam psal ještě "ss" místo "š". --Luděk 18:27, 10. 12. 2004 (UTC)

nerozumim poznamce, proc nepravem, jaka informace, jen jsem tomu chtel dat vecny stil a tomu odvolavani se na komunisty veru neprospiva --Jvano 03:27, 14. 12. 2004 (UTC)

Srovnání

Už jenom pojmenování subkapitol jasně naznačuje úmysl autora prosadit svůj jednostranný názor na věc. Čemu to slouží? --- Pastorius 10:39, 3. 1. 2005 (UTC)

Nesouhlas. Jak jinak ty kapitoly pojmenovat? To pojmenování je zcela neutrální. -- Vít Zvánovec 11:36, 3. 1. 2005 (UTC)

Představte si, že napíšu "neutrální" příspěvek, který bude mít dvě kapitoly

• nevýhody života v městě Praze
• výhody života na vesnici

a nazvu jej Srovnání života ve městě a na vesnici.

Nemusíte jej ani číst a okamžitě poznáte můj point of view. Jistě namítnete, že přeci lze doplnit ještě dvě kapitoly a článek bude vyvážený, ale právě proto jsem tuto námitku vznesl. Za současného stavu je článek zaujatý. -- Pastorius 11:52, 3. 1. 2005 (UTC)

Jenže jak se vyjasnilo u Diskuse:Komunistická strana Československa, POV není to, že něco chybí. To by 90 % článků české Wikipedie nebyly NPOV. Ergo tu šablonu mažu. -- Vít Zvánovec 13:25, 3. 1. 2005 (UTC)

Myslím, že příspěvek Jak s tou polštinou jasně ukazuje, že zrovna v této věci opravdu nejste NPOV. Alespoň přiznejte, že je to takový váš malý hec, taková malá propaganda. -- Pastorius 14:32, 3. 1. 2005 (UTC)

---

Je mi líto, ale také nejsem s posledními změnami spokojen. Jednak z toho je POV do jisté míry cítit (např. na 1. nevýhodu etymologického pravopisu je hned odpovězeno a tvrzení, že kdybychom psali these a ne teze, rozuměli bychom lépe západním jazykům, mi vždycky přišlo srovnatelně směšné jako to, že by pak náhodní návštěvníci Wikipedie v poděšeném šoku prchli), ale na tom by se snad nějak dalo zapracovat; především však nevím, co takováto učesaná podoba (argumentů ze) Sporu o pravopis vůbec dělá v hesle o PČP, tedy jedné konkrétní knize. To by mělo zůstat v pozitivistické rovině - kdo ji vydává, jaká byla vydání, v čem se lišila atd. Tohleto by možná bylo lepší přesunout do obecného hesla Pravopis - má-li to nějakou výpovědní hodnotu encyklopedického rázu, čímž si nejsem jistý, pokud by se to nepojalo opět jako pozitivistický výklad o skutečných dřívějších sporech mezi jazykovědci na toto téma. Odkazovat z článkového namespacu na Wikipedia: je faux pas, řekl bych.

A proč je tam ta cyrilice, fakt nechápu. :-)

--Malýčtenář 18:22, 11. 1. 2005 (UTC)

Jak s tou polštinou?

Nejsem žádný polštinářský guru. Polsky jsem se nenaučil na žádné univerzitě, takže nemohu být brán jako nějaký znalec. Můj příspěvek je tedy nutné považovat spíš za dotaz, z jakého zdroje bylo čerpáno. Literatura o polštině není zrovna častým zjevem v našich knihkupectvích, nedá se v podstatě nic nového seznat. V pražské městské knihovně byla před třemi roky, kdy jsem se začal polsky učit, dostupná jedině učebnice pro samouky ze 20. let. Pokud měl původní pisatel k dispozici také jenom něco takového, protože nic nového prostě obecně dostupné není, tak se nelze divit. --Luděk 15:01, 3. 1. 2005 (UTC)

Některá srovnání s polštinou mi poněkud ucházejí, proto bych prosil o vysvětlení či uvedení zdroje. Cituji a komentuji.

• na rozdíl od polštiny vlastní jména (geografická a příjmení) až na ojedinělé výjimky (Marie Curie-Sklodovská) nikdy nezdomácňují.
  • V polštině se zdomácňovalo dříve, dejme tomu do meziválečných let. Stejná praxe byla i v češtině. V polštině se nyní cizí jména nezdomácňují. V polštině, na rozdíl od češtiny, tak Harryho Pottera nenapsala paní Rowlingová, ale paní Rowling. Jediné, co zdomácňují, tak to je transkripce. Takže místo Špidla píšou Szpidla. V českých novinách zase často najdete příjmení Walensa místo Wałęsa (ale opravdu správná transkripce zohledňující původní výslovnost by měla vypadat takto: Wauensa). Ale i toto zdomácnění se týká spíše slovanských jazyků se zvláštními diakritickými znaky. Amerického prezidenta píší jako v angličtině, tedy Bush (a ne Busz), německého premiéra Schröder (a ne Szreder).

Technická poznámka: nejsem si vědom, že bych někdy v českém tisku viděl "Walensa"; možná v nějakém výjimečném a zjevně neinformovaném případě. Standard je všemožné ozdoby na písmenech latinské abecedy ořezat (viz nedávné stěhování hesla Stanislav Lem), nedisponujeme-li jimi, nanejvýš nahradit něčím podobným (ś -> š, španělské n s tildou -> ň), ale rozhodně ne přidávat nová. --Malýčtenář 18:22, 11. 1. 2005 (UTC)

Ano, měl jsem napsat: "na rozdíl od dřívější praxe v polštině". Jde mi samozřejmě o jevy jako je Szekspir, Szopen apod. To v češtině nikdy nebylo.

• vložení písmene j u spojení i a samohlásky (rozdíl od polštiny), tedy Francije není správně.
  • V polštině je Francja, tedy "i" tam vůbec není.

No, protože by se to četlo [franća]. Jde mi o to j, které se v obou jazycích vyslovuje, ale píše se jen v polštině.

• nepřejímá se (na rozdíl od polštiny) měkčící funkci joty u písmen d, t, n, např. u slova dispozice, turistika či kronika.
  • Zde jsem také nepochopil příklad polštiny. Je pravda, že Poláci čtou "kroňika", "Moňika" nebo "moňitor", ale je "turystyka", "dyspozycja". Prostě si tam podle výslovnosti dají v psané podobě ypsilon místo měkkého "i". V polštině neexistuje domácí slovo, kde by bylo "di" nebo "ti" (tedy ďi a ťi). Mají dokonce problémy tyto naše slabiky vyslovit. V polštině je měkká slabika "dzi" [ďži], ale že by psali dzispozicja a četli to jako "ďžispožicja", toho jsem si opravdu nevšiml... ;-)

--Luděk 14:06, 3. 1. 2005 (UTC)

"Prostě si tam podle výslovnosti dají v psané podobě ypsilon místo měkkého "i"" To je právě ten vtip. Ten v češtině pro cizí slova (ale jen pro ně!) neplatí. -- Vít Zvánovec 15:12, 3. 1. 2005 (UTC)

Upravit

Článek by potřeboval upravit, rozdělil na encyklopedická fakta, případně diskuzi a názory autora (autorů, pokud se dají encyklopedicky zpracovat). –wiki-vr 05:59, 19. 9. 2005 (UTC)

Fonetický, nebo fonemický?

V různých příručkách a mluvnicích se obvykle píše cosi ve smyslu, že český pravopis je převážně fonetický s tím, že zde jsou nějaké výjimky vyplývající z morfologie a historického vývoje češtiny. Fonetický pravopis znamená, co určité písmeno (grafém), to určitý zvuk (hláska). Domnívám se, že přesnější by bylo označovat český pravopis jako fonemický s tím, že některé grafémy odpovídají fonémům, které v češtině zanikly (např. ě, y, ý, ů). Fonemický znamená, co písmeno (zde myšleno i třeba ch), to foném. Například písmeno v se podle okolností čte buď jako [v], nebo jako [f]. Jedná se o dva různé zvuky, které se foneticky (např. pomocí přepisu IPA) zaznamenají dvěma různými znaky. V písmu však tuto rozdílnou výslovnost nezohledňujeme, jde o stále stejný foném. --Pajast 13:16, 18. 9. 2006 (UTC)

Rozdělení článku

Navrhuji rozdělit tento článek následovně:

• Pravidla českého pravopisu – stávající článek bude obsahovat pouze informace o jazykové příručce s tímto názvem;
• Český pravopis – do nového článku se přemístí všechny části, které souvisejí s českým pravopisem jako takovým (principy, historie, výhody a nevýhody atd.). Některé části stejně potřebují vylepšit.

Rád se tohoto úkolu zhostím osobně, pokud nebudou námitky. --Pajast 14:15, 14. 8. 2007 (UTC)

S rozdělením článku plně souhlasím. Současné řešení už delší dobu považuju za nevyhovující. Budu rád, když se toho ujmete. Daniel Šebesta {diskuze | příspěvky} 15:03, 14. 8. 2007 (UTC)

O tom snad ani netřeba diskutovat. Pokud si myslíte, že to má smysl, tak to udělejte. --Miraceti ✉ 15:30, 14. 8. 2007 (UTC)