Diskuse:Milan Rastislav Štefánik

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 6 lety od uživatele 193.35.104.97 v tématu „K úmrtí

To samé jako s článkem o TGM[editovat zdroj]

v první fázi navrhuji rozšířit sekci o Š.smrti. V první fázi nemám zájem psát, kdo mohl mít zájem na Š.smrti. Je to ten samý případ jako s čl. o TGM. Vám vadí, že ty informace jsou od historika, kterého ostatní ignorují? jestli jste si ale nevšimli, tak pan Krystlík má pod tím článkem velké množství referencí a pramenů. Neznamená to proto, že má 100% pravdu, ale taky to neznamená, že si to vycucal z prstu. --Uživatel č.1 18. 9. 2008, 14:48 (UTC)

Tragické úmrtie[editovat zdroj]

Myslí, že by mal byť tento odstavec spomenutý v článku:

Najpravdepodobnejším scenárom teóriou je cielený atentát. Podľa Emila Karola Kautského, zaoberajúceho sa analýzou historických okolností Štefánikovej smrti, majú nepriame dôkazy a štúdium povojnového vývoja v Česko-Slovensku naznačovať, že sa stal obeťou stretu francúzskeho a talianskeho geopolitického záujmu v strednej Európe či mocenských ambícií Edvarda Beneša a Tomáša G. Masaryka. Tomuto faktu nasvedčuje prudké nepriateľstvo medzi Štefánikom a Benešom po odhalení Benešovej tajne podpísanej zmluvy s Francúzskom (v neprospech Talianska) a po zistení spreneverenia darov zahraničných Slovákov na chod česko-slovenských légií. Pri vyšetrovaní havárie bolo množstvo nezrovnalostí umlčaných (napr. presné miesto plánovaného pristátia lietadla, dôvod uzavretia priestoru v okolí letiska) a svedecké výpovede opisujúce haváriu sa značne líšili. Niektorí svedkovia tvrdili, že boli zastrašovaní neznámymi mužmi, aby vypovedali v prospech teórie o nešťastnej nehode, iní neskôr zomreli za záhadných okolností.

spolu s bibliografickou referenciou Emil Karol Kautský: Kauza Štefánik – Legendy, fakty a otázniky okolo vzniku Česko-Slovenskej republiky, Vydavateľstvo Matice slovenskej, 2007

Myslím, že formulace Najpravdepodobnejším scenárom teóriou je cielený atentát. je velmí přehnaná. Nikdo nezpochybňuje, že někteří lidé by tehdy uvítali, pokud by Štefnik sešel ze světa. Jenže to je málo - nic dalšího už tomu objektivně vzato nenasvědčuje. Pokud by se někdo chtěl zbavit generála, nepůjde rozmisťovat střelce do krajiny a doufat, že se někomu podaří trefit eroplán tak, že dojde k nehodě a všichni zahynou. Z pušek stříleli na bombardéry na frontě jako na běžícím páse, ale sestřelů bylo velmi málo. Letadla se pravidelně vracela s prostřílenými potahy na křídlech i ocase. Ale i když se podařilo eroplán poškodit, že byl neletuschoný, velmi často nouzově přistál nebo havaroval, ale posádka (díky nízkým rychlostem tehdejších strojů) přežila. Naděje na úspěšný sestřel a utajení akce je úplně mizivá, do toho by se pouštěl jen naprostý blázen. Zbavit se generála, který denně upadával do mdlob, a který si poslední roky velmi stěžoval na žaludek, je jistě mnohem, mnohem pohodlnější například jedem - nikdo by se vzhledem k jeho zdravotnímu stavu ani nedivil. Mnoho argumentů, která se uvádějí ve prospěch atentátu jsou jen nepotvrzené historky - mezi ně počítám i ona tajemná úmrtí.

K úmrtí[editovat zdroj]

Bezprostředně po havárii vyšetřovala příčinu italská strana, která zcela ignorovala specifické meteorologické podmínky a ani v nejmenším nepřipouštěla v souvislosti s tím chybu pilotáže. Nejpravděpodobnější příčinou je ztráta rychlosti v zatáčce(193.35.104.97 3. 5. 2017, 13:56 (CEST)).Odpovědět