Diskuse:Milíčovský les a rybníky

Článek byl upravován v rámci spolupráce WikiProjektu Chráněná území a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Není důvod rušit zde odkazy na rybníky, na stránce Seznam vodních ploch v Praze jsou také. Jistě bude možné o každém rybníku napsat článek. Mircea 22:02, 20. 4. 2007 (UTC)

Vráceny odkazy, nevím proč byly zrušeny, existují, dá se o nich napsat a významnost také splňují. --Horst 22:43, 20. 4. 2007 (UTC)

Tak jak je to se jmény rybníků?

Různé zdroje uvádějí pořadí rybníků ve třech variantách:

• Milíčovský - Kančík - Homolka - Vrah - nepojmenovaný
• Milíčovský - Kančík - Homolka - Vrah - Šáteček
• Milíčovský - Kančík - Homolka - Chaťák - Vrah

I Mapy.cz mají na základní a turistické mapě různé - navzájem si odporující [1] [2] - verze. Děkuji pokud poskytnete jasné a něčím podložené vysvětlení. --Dezidor 17. 2. 2011, 16:56 (UTC)

Osobně mám špatné zkušenosti zejména z map.cz turistických, které jsou s dílny ShoCartu. Konkrétně se jedná o stejný problém a sice o jména rybníků v okolí Řečan nad Labem. Kdysi jsem je ShoCartu připomínkoval na základě toho, jak mi je pojmenovali místní obyvatelé. Nutno to zjistit někde prokazatelně, např. dotazem na místní rybářské organizaci nebo přísl. obecním úřadu.--Railfort 17. 2. 2011, 18:53 (UTC)

první a druhá varianta nejsou v rozporu, pouze v první variantě někdo z nějakého důvodu neuvedl název posledního rybníku (který jako jediný leží mimo chráněné území). Zdá se, že na té turistické mapě seznam.cz to mají celé nějak posunuté, ale mapy.cz jsou obecně dost zfušované. Pořadí Milíčovský - Kančík - Homolka - Vrah je i na webu Envis ([3]). Stejné pořadí vyplývá i z článku na Lesích hl. m. Prahy, které mají rybníky ve správě ([4]). Homolka je skutečně totožná s Chaťákem, jak se píše i v aktuálním plánu péče ([5]). Dál jsem zjistil, že Milíčovskému rybníku se nejspíš v roce 1983 říkalo Nový rybník ([6]).

Otevřená je otázka, jestli Šáteček je alternativní název pro rybník Vrah, a ten skutečně poslední rybník je opravdu bezejmenný, anebo jestli Vrah je ten s tím ostrůvkem a Šáteček je ten, co je nejblíž u silnice. Ve Vlastivědném sborníku Jižního Města [7] sice usazovací nádrž Šáteček ztotožňují s rybníkem Vrah, ale není zřejmé, ke které z těch dvou nádrží to má patřit. Na mapách KČT 1:50000 mají třetí rybník označený jako Homolka a pátý jako Vrah a ostatní nepojmenované, ale při tom měřítku na to nelze spoléhat. Článek s přehledem vodních ploch na městském webu (Kolik vody máme ve městě) uvádí na území Petrovic "Šátek" - což by mělo být totožné s tím Šátečkem, který podle mapy skutečně spadá do území Petrovic. Jestliže strážník nalezl bezdomovecké ležení v Milíčovském lesu mezi rybníky Vrah a Šátek, tak totožné asi nebudou, a podle prošetření odborem životního prostředí se skládka nachází již na území Petrovic, čímž je jasně dáno, které dva rybníky to jsou (v Petrovicích je pouze jeden z těch pěti rybníků, který mimochodem trojúhelníkovým tvarem může šátek připomínat).

Považoval bych za nejvěrohodnější tu variantu, kterou jsi uvedl jako druhou ze tří jmenovaných. Tak je všech pět rybníků pojmenovaných v plánech města z Kartografie Praha, které jsou obecně celkem spolehlivé (byť i v jejich mapách jsou občas chyby, např. Cholupický potok mají v některých mapách označený jako Komořanský). Rovněž všech pět rybníků je takto označených v plánu města edice Marco Polo - Geodézie ČS - 1:10000. V plánu města z Žaketu mají pojmenované první čtyři rybníky (Milíčovský, Kančík, Homolka, Vrah) a pátý nepojmenovaný, stejně je tomu i na geoportálu Cenia a na základní mapě mapy.cz. O Šátečku alias o té poslední nádrži je obecně málo zdrojů, takže těžko říct, k čemu ten název patřil původně, ale pokud ho tak označují dvě relativně solidní mapy z různých nakladatelství, tak bych to bral jako fakt, byť by to třeba byla realita vytvořená uměle právě těmi mapami.

• Tedy: Milíčovský (dříve Nový) - Kančík - Homolka (Chaťák) - Vrah - Šátek (v mapách Šáteček) --ŠJů 17. 2. 2011, 19:56 (UTC)

Díky za vysvětelní, tohle se zdá pravděpodobné. Jinak první a druhá varianta by byly v rozporu, kdyby Šátek/Šáteček byl něčí blábol a ten poslední byl zkátka nepojmenovaný. Mám ještě jeden dotaz. Je Vrah součástí PP? Repsektive to, že Plán péče tvrdí, že ne, znamená, že:

• plán má pravdu
• plán se plete
• došlo ke změně hranic území

--Dezidor 18. 2. 2011, 20:45 (UTC)

PS: Vzhledem k tomu, že je v po proudu Petrovicích na stejném potoku ještě jeden malý rybník (u ulice Euklidova), zajímalo by mě, zda ten má nějaké jméno. --Dezidor 18. 2. 2011, 21:05 (UTC)

Jak je to s tím plánem péče, to nevím. Píše se tam o nějaké degradaci úpravami v 80. letech, tak leda že by Vraha na tom podkladě z chráněného území vyloučili. A píšou tam, že Vrah je stejně v ochranném pásmu PP. Ale píše se v tom plánu taky o tom, že na rybníku Vrah se zachoval ostrov, čímž je potvrzeno, že se nejedná o Šátek. Jak tak teď koukám na mapu z Kartografie Praha, tak opravdu Vrah už je mimo PP, ta končí na jeho západním břehu. V článku to opravím.

Pochyboval bych, že ta nádržka u Euklidovy kousek před ústím Milíčovského potoka má jméno. Lesy hlavního města Prahy zmiňují nějakou "retenční nádrží Petrovice" na Milíčovském potoce (http://www.lesypraha.cz/?cat=30503) (rozlohou odpovídající zhruba jeho velikosti 70 x 35 metrů by to na něj mohlo sedět) a retenční nádrží R4 Milíčov (http://www.lesypraha.cz/index.php?cat=3050301&aid=169). Ta R4 by podle rozlohy snad mohl být ten Šátek. O té RN Petrovice ale píší, že by měla spadat do k. ú. Křeslice, ačkoliv podle map, které mám k dispozici, Milíčovský potok nikde do území Křeslic nezasahuje. Retenční nádrž na území Křeslic je na Dobré vodě pod Petrovickým sídlištěm, ne na Milíčovském potoce - takže spíš spletli název potoka než katastrální území. --ŠJů 19. 2. 2011, 21:19 (UTC)

Dneska jsem byl na Praze 11 a na konečné na Hájích veřejně vyvěšená mapa Prahy 11 (asi dílo městské části) uvádí Milíčovský rybník - Kančík - Homolka - Vrah a u posledního rybníka uvádí jméno ve zdrobnělé podobě, tj. Šáteček. Ta nádrž u Euklidovy ulice je i na této mapě nepojmenovaná. --Dezidor 12. 3. 2011, 23:17 (UTC)

Náměty na vylepšení hesla pro studentku

Dobrý den,

dle prezentace v semináři a následné diskusi vkládám návrhy na vylepšení hesla.

• Článek je v současnosti v podstatě založen na jediném zdroji. Bylo by dobré dohledat další a založit heslo na vícero.
• Části článku působí seznamovitým dojmem, bylo by dobré se podívat na ostatní hesla (např. ty ukázková) a pokusit se text sepsat v podobném duchu.
• Doplnil bych kapitolu geologie/pedologie, kde bych vypsal, co se nachází v podloží.
• V prezentaci jste zmiňovala problémy s developery a stavění na okraji chráněného území, taktéž bych do článku vložil do sekce Ochrana/ohrožení.
• Z věty: "Před výstavbou Jižního města pokrývaly přírodní památku velké porosty se sasankou hajní (Anemone nemorosa), jaterníkem podléškou (Hepatica nobilis), ptačincem velkokvětým (Stellaria holostea)." není jasné, proč sasanka a ostatní porosty ustoupily. Bylo by dobré to jendou větou doplnit.
• Zcela chybí sekce o ochraně, jestli na lokalitě probíhá nějaké ochranářské zásahy, plán péče atd.

Doporučil bych tedy na heslu ještě zapracovat a pokusit se tyto části napravit. Pak z toho bude skutečně pěkné heslo. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 10. 12. 2012, 07:50 (UTC)